Fabrika

Bykov opět poukazue na zkorumpovanost Ruska, ale zároveň i na nezbytnost existence sociálních vrstev (protože jinak společnost prostě nemůže fungovat). A jak chce dát za pravdu více stranám, navíc sofistikovanou konstelací postav ale přitom polopatě (film je čistým mainstreamem), trochu mu to rozložení sympatií mezi hráče této vražedné hry ke konci zadrhává, a je pocitově zmatenější. Díky nepředvídatelnému vývoji a kvalitní formě je však jeho biják pořád vysoce “enjoyable”. [Helsinki IFF] (29.09.2019)

Je neuvěřitelný jak Jurij Bykov lehce udělal základní zápletku, aby mohl rozehrát hru, při které netušíš následující scénu. To co se chvílema jeví jako akční thriller se nebojí v okamžiku přebarvit na psychologickou dialogovku aby se přes sociálně politickou tému zase vrátilo k akci. Bykov mě měl jak na zlatým podnese a já neměl ani anung ke kterýmu stolu mě nakonec donese. (19.06.2019)

Jurij Bykov je zajímavá postavička ruské kinematografie. Už několikrát mě svými filmy přesvědčil, že na něj si mám dát pozor a stejně tak se mu to povedlo i u filmu Fabrika. Jednoduchá myšlenka jdoucí z pudů člověka zpracována do osobnosti ruského člověka. Precizně, nekompromisně, tak, jak se na Rusy sluší a patří. (23.11.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $614,316▐ Veľký zemepáni tunelujú závod. Téma aj nám blízka, nemusíme chodiť moc ďaleko. Ako sa im pomstiť, keď majú za sebou silnú ochranku hrdlorezov. Rozohrané to je dejovo slušne, jedna vyhrotená situácia za druhou až čakáte ako ich na záver dostanú do kolien... V poslednej tretine to ale dosť škrýpe a stráca to aj nejaký hlbší význam. /videl v kine: 55%/ (24.11.2019)

Jurij Bykov servíruje slušný dramatický Thriller a Rusové si připisují plusové body. Příběh pojednává o zaměstnancích továrny, kteří nedostali už 3 měsíce zaplaceno a rozhodnou se svého šéfa unést a okrást, ovšem šéf továrny je vlivný muž, pro kterého pracují nebezpeční lidé a tím se celá situace zkomplikuje. Film se víceméně odehrává v jedné továrně s několika postavami, jejichž vztahy se budou neustále měnit, tajemství budou plavat na povrch a dojde i na jednu perfektně realistickou přestřelku. Krom hereckých výkonů, chválím i chytré dialogy. Slušná věc. 75% (19.09.2019)

Nevesely, truchlivy, jsou ty ruské kraje... Proti filmům Jurije Bykova působí i Zvjagincevova díla jako esence optimismu. Směs thrilleru a sociálního dramatu, která funguje velmi dobře v obou rovinách. Skupina dělňasů, kteří se dozvědí, že majitel továrny Kalugin hodlá podnik zavřít a oni se tak ocitnou na dlažbě, se inspirována jedním z nich, záhadným "Šedivákem", rozhodne majitele unést a žádat za něj výkupné. Na místě se však zakrátko ocitne Kaluginova ochranka a poté i policejní zásahovka a v napjaté situaci začne být zjevné, že vůdce únosců má jiné pohnutky než finanční. V tomto filmu nejde o dělení na dobré a špatné, většina postav, včetně Kalugina a členů jeho ochranky, má své důvody k tomu, proč jednají tak, jak jednají. Kritiku poměrů současného Ruska zároveň provází pohled, že hurá revoluce nikam nevede. Nakonec jedinou postavou, která z toho vyjde s relativně čistým štítem, je šéf Kaluginovy ochranky, který asi jako jediný má svědomí. Jurij Bykov je i autorem hudby a ta dobře sedí k temnému bezvýchodnému příběhu, který se odehrává převážně v zašlé a depresivní továrně. (13.12.2019)

„Ty nepotřebuješ spravedlnost. Ty se chceš pomstít. Za svou bolest, mučení. Za to, že jsi neměl žádnej život. Lidskost. Chceš, aby všichni měli stejný hovno. Jako ty.“ Co dělat, když drahnou dobu dostáváte místo výplaty jen sliby a ve vzduchu se vznáší nejistota z budoucnosti? Můžete si hledat práci (která ale v dané oblasti není) či čekat (a doufat, nejspíš marně). Anebo je tu ještě jiné řešení…Pochmurno, déšť a prostředí staré továrny výborně dotváří atmosféru, na které z nemalé části Fabrika stojí. A pak je o souboji osobností. Vyjednávání, kdy se to, kdo má navrch, skoro pořád přelévá z jedné strany na druhou, baví. Únosci jsou pravda v horší pozici, navíc jejich partu drží pohromadě jen jeden člověk a divák tipuje, kdy se to zvrtne, protože nervy „tečou“ všem. A postupně dojde i na solidní akci a napětí. A přestože konec je emočně docela silný, ubližují mu (a vlastně celému filmu) motivace postav. Možná se mi na některé z nich jen nepodařilo správně naladit, ale s určitými reakcemi jsem měl problém. Proto končím na slušných 4*. (20.10.2019)

Země kde zítra znamená včera. Místo, kde parametr zoufalství provází motiv i čin. Fabrika, kde by nepomohla ani točna podnikového psychologa Kláska.. Rezignující pohled směrem k spravedlnosti a přestřelka v ohyzdné potemnělé továrně působily dobře, nicméně nevyzpytatelná zápletka a interakce mezi až příliš filozofujícími postavami už jen stěží držely krok s myšlenkou a řemeslnou kvalitou. Konec zvláštní. Takový ten ve stylu, že je světlo na konci tunelu, ale vy jej nemůžete vidět, protože jdete opačným směrem.. (28.01.2020)

„Tohle neskončí dobře. Ale k čertu s tím,” pronese jeden z party dělníků, kteří se rozhodnou k zoufalému činu. Zhrzení pracanti po oznámení o uzavření továrny unesou jejího šéfa. Chtějí za něj výkupné. Dluží jim několik platů a nějaký peníz navíc jim zajistí lepší start jinde. Obzvlášť když slyší, jak okolní fabriky propouštějí nebo rovnou zavírají své závody. Je to velmi přímočaré i velmi prosté. Pochopitelně ale nepůjde o bezproblémovou akci, vše se hned od začátku komplikuje, postupně se dostáváme blíže k postavám a zejména k jejich (skutečným) motivacím. Coby kritika poměrů v Rusku, kdy prvořadý je zisk a někde vzadu prací sedření dělníci, to příliš neobstojí, sociální problematiku z hlediska nejnižší pracující třídy jen lehce naťukáváme. K celkové náladě solidně pasuje industriální prostředí a nakonec tahle hra na kočku a myš končí někde v lehce nadprůměrných číslech. (06.10.2019)

To, co začíná jako obyčejný všední den ve fabrice vrcholí naprosto skvěle vygradovanou psychologickou hrou na kočku a na myš, která nemůže mít vítěze. Aneb nesnažte se nasrat partu dělníků z fabriky, která vám patří, nebo to může skončit hodně špatně. Naprosto odpudivý industriální prostor šedivé fabriky, obyčejní hrdinové, kteří přežívají ze dne na den ve své šedivé nuzné existenci bez jakéhokoliv východiska a naděje na změnu, jeden zajištěný podnikatel, který sere na svoje zaměstnance a rozhodl se zavřít fabriku, a partička jeho goril, která se jde s těma dělňasama poměřit v boji na život a na smrt. Do toho si přidejte skvěle propracovanou psychologii postav, uvěřitelné jednání, naprosto nepředvídatelný děj, kdy to všechno může skončit jakkoliv, a konec, kdy ze všech variant je vzhledem k charakteru hlavního únosce zvolena asi ta nejuvěřitelnější. Za mě naprosto strhující podívaná, která mě nenechala vydechnout, a která mě neskutečně bavila. Ještě nějakou dobu po skončení filmu jsem nevěřícně zíral na plátno, sledoval titulky a nebyl schopen ničeho. Jen jsem zpracovával právě viděné. A že to stálo za to! [27. Art Film Fest Košice] (20.06.2019)

Tento rok mi osobne nepriniesol veľa filmovej radosti a hollywood už vôbec nie. Vďaka za internet a možnosť dostať sa k filmom, ku ktorým sa človek bežne nedostane. Rusi si u mňa napravili dobré meno, pretože po vychvalovanej sračke s názvom Balkánska hranica som už mal obavy. Film Fabrika ma zomlel od úvodu až po záver. Nenašiel som slabé miesto. Perfektné a aktuálne dialógy aj príbeh celkovo, ktorý by sa kľudne mohol odohrať i u nás, ale nakoniec i kdekoľvek vo svete. Keď príde na rad akcia má to grády a keď naskočia dialógy hltáte každé slovo, takže nuda rozhodne nehrozí. Chudoba versus bohatstvo je večná téma, do toho trochu mafie a korupcie a máme drámu jak remeň, aspoň na mňa tak zapôsobila. K tomu všetkému samozrejme výborný sountrack! 100%. (08.10.2019)

Občas se vyplatí sáhnout také po tvorbě z veliké Rusi. V minulosti z ní nejeden zajímavý kousek vypadnul. Fabrika se zpočátku tváří poměrně zajímavě, ale přestože se snaží být dost politická a dokonce i akční (zdravím Equalizera), tak výsledný dojem nezanechává úplně nejlepší. Přitom nám toho chtěla tolik povědět o problémech Ruska. 60% (20.11.2019)

"CEMENT HAS MORE VALUE THAN HUMAN LIFE OVER HERE." ------------- 5 ľudí v kine pre 250 ľudí je neskutočne úžasné, čoby, je to neopísateľne úžasné (pretože máš pocit, akoby to premietali len a len pre teba, no a taktiež preto, lebo sa ti za chrbtom žiadny bastard nevykecáva a nahlas nekomentuje to, čo sa deje na plátne, vedľa teba chalan nestokuje na mobile, čím ti osvecuje celú periférnu plochu, lebo sa nudí, a v celom kine nie je žiadny ruch zo zasraných popcornov a iného jedla, lebo proste nedá sa asi vydržať dvojhodinka bez žrádla, všakže?). No ale naspäť k veci. Je to tak neskutočné ako film samotný. Drsný a dravý hudobný podmaz na štýl Jóhannssona či Guðnadóttir pumpuje adrenalín do žíl a nedovolí ti ani na moment zastať a nadýchnuť sa, drží ťa v sedačke totálne uchopeného a spomedzi všetkých Bykových filmov v tomto hrá najväčšiu rolu. Keď už hovoríme o režisérovi, Fabrika je od jeho predchádzajúcich diel úplne iná, zo sociálnej drámy sa stal thriller par excellence. Yuri si ani tentokrát nedáva servítku pred ústa, kritizuje systém a Rusko aj naďalej. Hereckému ansámblu jednoznačne dominuje Yuriho dlhoročný kolaborant Denis Švedov, no ani ostatné v rámci možnosti príbehu nie sú na zahodenie. Už neviem, čo viac by som povedal. Pre fanúšikov novodobej ruskej kinematografie sú filmy Yuriho Bykova a Andreja Zvjaginceva absolútna povinnosť a Zavod nie je výnimkou. Keby sa dalo, idem znovu. (20.10.2019) Vedel som, že opakované zhliadnutie v pohodlí domova bude film stáť hviezdu, už vtedy to bolo pomerne na hrane, a tak sa nakoniec aj stalo. To všetko vyššie uvedené však ale platí aj naďalej. (4.9.2019) (20.10.2019) (14.5.2023) (04.09.2019)

Jeden by čekal, že nám Rusáci naservírují pořádnou akčňárnu z obsazené fabriky do které si jde oligarchova ochranka a SPECNAZ pro svého muže. Ale to je omyl. Ačkoliv o akční momenty není nouze, hodně se tam kecá na téma smyl života v Rusku. Je to dost depresívní a věřím, že i s reálnými základy. Rozpad Sojuzu v Rusku leckdo dodnes nerozdýchal a nastoupivší kapitalismus rychle zasmrádl po onucích a vodce. Úspěšný není ten con co nejvíce umí, co nejvíce dře, kdo nabízí kvalitu... Ale ten co má známé, kdo má moc a sílu. Film mi lehce připomenul záležitost jménem Vosí hnízdo. Prostředí staré továrny na armatury pro panely bylo fajn a i herci mi celkem sedli. Hráli dost evropsky a neafektovaně. Dávám tedy zy 3 ohnuté ocelové tyče. * * * (22.11.2020)

Ve srovnání - kterému se člověk nevyhne - s autorovým předchozím snímkem Hlupák mě tento oslovil výrazně míň. Jednak mi přišlo, že většina motivů z Fabriky (korupce, arogance mocných, bezmoc chudých) se už objevila ve zmíněném starším filmu (a celkově se nemůžu ubránit pocitu, že jsou oba filmy natočené v podstatě přes kopírák, jen s jinou výchozí situací), a jednak mě zklamal samotný závěr - zatímco finále Duraka je šílená depka, která ten film působivě uzavírá, tady mi zakončení přišlo takové podivně rozplizlé (ani se pořádně neukáže, jak vlastně Šedivák dopadl), jako takový konec-nekonec (byť to vlastně končí úplně stejně jako Hlupák, tedy špatně, jak bývá u ruských filmů tohoto ražení obvyklé). A vlastně se mi tam místy i trochu vkrádala nuda a taky mi to přišlo lehce předvídatelné - v podstatě od začátku jsem věděl, jak to dopadne, a odtušil jsem vývoj i v některých dalších momentech. Není to špatný film a Bykov mi je hodně sympatický, ale za mě tentokrát bohužel jen průměrný dojem. (11.11.2019)

Sociální drama v akčním kabátu má působivě chmurný vizuál, dokonalou hudbu a uvěřitelné herecké výkony. (29.10.2022)

Najskôr si treba uvedomiť, na čo idete do kina. Najlepšie je samozrejme poznať aj predchádzajúce Bykovove snímky, vďaka ktorým pochopíte, že tu ide najmä o žáner, čo ale nevylučuje ani nejaký ten mesidž. Fabrika je akčný, vyjednávací triler, pracuje s presne dávkovanými zvratmi, ponúka drsnú chlapskú akciu, ale pritom myslí aj na motivácie postáv a solídne symbolicky prepája prvú s poslednou scénou. Takže pokiaľ pôjdete do klubového kina s očakávaním nejakej pomalej drámy s dlhými meditatívnymi zábermi v ruskej réžii, tak to si radšej doma pustite znova Stalkera. Fabrika je proste film o drsných chlapoch pre drsných chlapov, taká kovbojka v modernom háve, ale funkčne zakomponovaná do reálií súčasného Ruska. (27.08.2019)

Nečekala bych to zrovna u tohoto filmu, ale párkrát jsem se i zasmála. Nicméně super akční drama. (24.09.2019)

Napriek tomu, že "Zavod" nedosahuje kvality predošlého filmu Jurija Bykova, stále ide o veľmi silné dielo. Myslím si, že film má zaujímavé postavy, má zaujímavé zvraty a veľmi dobrú komunikáciu medzi postavami. A postupne už vôbec nevieme čo si o tom môžeme myslieť a ako to nakoniec dopadne. Lebo stať sa môže čokoľvek. V tomto filme by ma neprekvapilo už vôbec nič. Je tu niekoľko skvelých scénok. Najmä keď sa dostaneme k taške s oblečením. Myslím si, že tam sa film posúva do úplne novej roviny. Film má veľmi dobrý spád, Alexej je podľa mňa veľmi dobrý hrdina a počas sledovania sa o ňom dozvieme oveľa viac, než som pôvodne čakal. A prišlo pár poriadnych prekvapením. Myslím si, že aj Anton v reále nie je zlý človek. A v jadre si uvedomuje ako celá tá situácia vlastne vyzerá a čo sa bude diať. No súčasne je tam aj veľká dávka rešpektu voči svojmu nepriateľovi. Dokonca som si chvíľu myslel, že mu na ňom naozaj záleží. Len som si nebol úplne istý jeho dôvodmi. A potom je tu majiteľ továrne Kalugin. Má tu pár zaujímavých monológov, ktoré v podstate len podčiarkujú všetko, čo sa v tomto svete deje. Skutočná spravodlivosť neexistuje. A najmä nie keď existujú sebci, ktorí si chcú k sebe nahrabať. Lebo na ľuďoch nezáleží. A hold fabrika už nevynášala peniaze, tak kašlať na ľudí ,je treba ísť ryžovať inde. Je to proste život. A tak to funguje. Neviem čo viac povedať. Myslím si, že predošlý Bykovov film ma emocionálne zasiahol viac. A takisto aj to napätie tam bolo oveľa silnejšie. Tento film je tiež vynikajúci. No rozhodne zo mňa až tak silné emócie nedostal. Funguje super, má veľa pamätných momentiek a určite ho odporúčam vidieť. Ale mal som pocit, že tu môžeme dostať o niečo viac. Hodnotenie: A- (19.11.2019)

Příjemné překvapení. Dramatický thriller, který vychází z jednoduchého nápadu a stačí mu jedna stará továrna v dáli za městem, deštivá noc a několik herců. Vztahy mezi postavami se mění, někdo samozřejmě něco tají, sympatie diváků jsou rozhozeny mezi více postav na obou stranách konfliktu, možná to chtělo jen trochu silnější konec. Já sice chápu, proč to skončilo takhle, ale bez spoilerů se v tom nemůžu rýpat... (06.09.2019)