Rambo: Poslední krev

Navzdory tomu, že trailery neslibovaly nějakou zásadně povedenou podívanou, jsem věřil, že ji v kině dostanu. No a nedostal. Pátý Rambo není moc povedený film, ne však kvůli řemeslu, nedostatku akce nebo lacinosti. Spíš kvůli tomu, že to Rambo vlastně moc není. Spíš je to takový Emorambo. Sylvester Stallone se tu hodinu a čtvrt snaží tvářit jako člověk, který bojuje se svými démony a minulostí plnou násilí, ale váží si toho, že se v jeho životě konečně objevilo něco dobrého. A trvá mu zatraceně dlouho, než se promění v toho Ramba, kterého známe a máme rádi (nebo alespoň já). Akci uvidíme reálně až v poslední půlhodině a je extrémně brutální a chvilku jsem měl pocit, že spíš než na Ramba koukám na crossover Saw a Pátku 13. Ale nevadilo mi to. Vadila mi ta hodina a čtvrt před tím, ve které tvůrci naprosto nesmyslně věnují prostor novým postavám a snaží se zkoumat nitro filmového válečníka. Bez ohledu na to, že v tom nitru toho vlastně moc není a to, co tam bylo, jsme objevili už ve čtyřce. Kdyby se to nejmenovalo Rambo, asi bych byl k tomuhle ukňučenému béčku a čekání na finále shovívavější. Ovšem jako závěr klasické akční série je to přinejlepším zbytečné. A chvílemi i docela smutné. (19.09.2019)

Udělat z Rambovy rozlučky mix 96 hodin a Sám doma zní hodně šíleně, ale nakonec to kupodivu funguje docela obstojně! Zápletka i motivace dávají smysl, dvojice záporáků je ok, děj i tempo solidně gradují, akce je po vzoru jedničky spíš zemitá než absurdně velkolepá (brutalita a krev samozřejmě nechybí) a Sly je i po sedmdesátce pořád frajer, jenž budí respekt i soucit. Vzniknout Poslední krev nemusela, ale její existence mě vlastně nikterak neuráží. Každopádně od toho ale nečekejte podobné dech beroucí zjevení, jakým byla před jedenácti lety kulervoucí čtyřka. 60 % (20.09.2019)

Bojlerový poplach! Děda Rambo má třiasedmdesát, rozumbradičtí kokůtci!!! Poslat jej v tomhle věku do džungle, zkornatí a zcepení u první liány. A tak už na to jebe, hraje bingo na ranči, občas si skákne na koni do Kauflandu, láduje se Geriavitem a práškama proti PTS, úsečnými a krutohustě sofistikovanými životními moudry mentoruje adoptovanou přičmoudlou barbínu a jen místo luštění sudoku si sem tam vykope nějaký ten tunel, aby si udržel tu jasnozřivou cerebrální pasivitu, nabytou léty akademického gumování a erudovanou anihilací rozličných ťamanů. Prostě klídek a pohoda jako tesání Budhova pupku do střech thajských chrámů nebo chytání kober pro farmaceukokotické účely u hranic s projuntovanou Barmou. Ty ale jako obvykle vydrží to jen do té doby, než začne mít náš bojový geront drobné neshody s hispánským Jendou Sněhem a jeho bratrem Dežem, kteří se svévolně rozhodli zasvětit záškodníkovu schovanku do tajů zneužívání psychotropních látek a vyškolit ji, jak si pořádně zapíchat, načež si střihli s penzistou cigánskou férovku v malebných zákoutích naprosto bezpečných mexických slumů. No a dráždit nejtraumatizovanějšího a nejsmrtonosnějšího důchodce světa není až tak moc dobrý nápad. Tudíž následuje trocha štolování, trocha svařování, trocha bagrování, trocha ostření kůlů, trocha broušení čepelí a trocha tunění luků, načež spravedlivě rozlícený fosil vysadí všechny tišící tabletky, popadne poslední dech, svůj třiceticentimetrový žabikuch a začne vyrábět cigánskou sekanou … A je z toho nadmíru důstojné, solidně natočené a kůl jaxviňa rozloučení s legendou a vinné potěšení, korunované jedním z nejdynamičtějších a nejbrutálnějších masových vyhlazování gangbangerů nasraným osamělým pomstychtivcem za posledních 124 let. Takže heterosexuální fanoušci s úsměvem ukáží prostředník těm pár zdejším artovým tlučhubovským teplometům, co si mysleli, že jdou na Rambo Fontánu, dle kterých standardní koncept všech dílů „Rambo relaxuje a chce mír – Někdo Ramba nasere – Rambo je anihiluje“ náhle postrádá erudici Cuntových postulátů, nádech antické tragédie, profundální psychologickou interpretaci charakterů, logiku, výpravu, děj, rákosníky a blábláblá, a co by nejradši nahnali sedmdesátiletého dědka lítat po pralese a gerontoguerrilovat, načež si naprosto beze strachu skáknou do kina vyhonit. (24.09.2019)

Úplně normální mini návrat do přepálenejch devadesátek (skoro) se vším, co k tomu patří, včetně povinnejch suchejch hlášek a začátečního revenge klišé, vedoucího k patřičně krvavejm lázním ve finále. Nudnou mexickou drámo linku sem bez problémů překousnul, když sem tušil, že se záhy dočkám brutální last man standing vyvražďovačky. (15.12.2019)

Neviem čo tu toľkým vadí. Áno, tie najlepšie časy Ramba už dávno odviala Vietnamská vojna, ostal len ľahký opar zašlej slávy, no táto postava bude mať asi stále niečo do seba. A stále je tu Stallone, ktorý síce vypadá, že si odkladá zuby na noc do pohára, ale čo sa týka akcie, tak stále to vie. Osobne sa mi páčil aj príbeh - jednoduché, bez zbytočnej politiky a naháňačiek s armádou či políciou. Proste krivda, pokus o nápravu a nekompromisná odplata. A tá odplata... pánečku, to bol teda masaker. Určite som niečo tak krvavé nečakal. To sa autorom podarilo, vidno, že premýšľali. A záver bol taký príjemne emotívny, nič prehnané, len číra nostalgia... pekné. Silný nadpriemer. 85/100 (05.12.2019)