Duna

Z úcty k Lynchovi. Duna je IMHO nesfilmovateľný román, pretože má takú myšlienkovo filozofickú hĺbku, ktorú film ako adaptácia nie je schopný obsiahnuť. Výtvarná stránka snímku je výborná a "lynchovské" prvky zjavné. Trochu mi vadí, že Lynch vykreslil Harkonnenov ako obmedzencov a tyranov a Ateidov ako klaďasov . Myslím, že tie rody si v intrigách a praktikách nemali čo vyčítať. (27.12.2004)

dunu od herberta docela mám rád a tohle přetočení docela ujde. a oproti ostatním Lynchovým "filmům" to má děj, myšlenku, zápletku, pointu a co je hlavní, má to i zakončení a vyřešení. kdyby se držel takovýhoto stylu, mohl z něj být dneska dobrej tvůrce filmů a ne jen další krmnej rejža s pseudokvazifilozofickým pojetím nereality (16.12.2005)

Jeden ze 200 nejlepších sci-fi filmů - 200 Greatest Sci-Fi Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. Dobré, ale zdaleka ne špičkové zpracování slavné Herbertovy sci-fi Duna. Přílišná uspěchanost a povrchnost filmu oproti knize - za 137 minut však víc asi stihnout nešlo. Silně jsem však postrádal hlavně tajuplnou atmosféru fremenské části příběhu, která patrně někam spadla pod stůl ve střižně a bez které film není rovnocenný geniální knižní předloze. Tentokrát Lynch zkrátka nebyl Kwisatz Haderach. Docela mne šokoval i ženáč Sting v roli homosexuálního Harkonnena Feydy Rautha. Konkurenční třídílná televizní verze Duny z roku 2000 (i s českými herci) je rozhodně věrnějším přepisem knihy. Trailer (k Lynchově Duně): http://www.csfd.cz/film/6250-duna-dune/videa/ (30.01.2010)

Božský film - mohu jen doporučit. (21.12.2007)

Ano ano, dá se vzdechnout nad rozdíly mezi filmem a předlohou a technickou stránkou filmu, zalomit rukama nad zježeným Stingem a vyvrátit zraky nad tím, že při pohledu na obočí mentatů by Brežněv zařval a letěl by se schovat. Jenže na to, že tenhle snímek má více než dva křížky na krku, si holt musíme zvyknout a akceptovat, že digitální animace tu nebyla odjakživa. Pak se ta jízda na červu snese víc než dobře a když šaj-hulúda kočíruje David Lynch, hned je všechno jinak. Frank Herbert byl blázen v tom nejlepším slova smyslu a nikdo jiný než blázen podobného formátu by Dunu nemohl natočit a zachovat když ne přesnou předlohu, tak jejího ducha. Tahle dávka koření byla ďábelsky silná. (25.07.2007)

Když jsem četl Velkou rybu od Davida Lynche popisoval Dunu za svůj nejhorší počin ve filmové kariéře. A musím souhlasit. Ale ostatní (nejen) vrcholná díla jsou vize, temné stránky duše, hypnóza, snění, sny, bádání, vnímání, zápletky, labyrint - formálně tajemné, mrazivé atmosféry pohlcující do divákova nitra - zkuste Mulholland Drive, Lost Highway, Blue Velvet a vnímejte, co jste ještě nezažili. (31.07.2016)

Kdo má koření, ten vládne světu. Já mám doma plný sáček drceného kmínu a ještě špetku oregána, takže to asi budu já. Já vím, že je to nesmysl, ale na svou obhajobu uvádím, že Lynch si začal a já mu to jenom vracím. Spolehlivě jsem se totiž v úvodu ztratil již mezi nekonečným počtem jmen, ras a planet, takže mi chvíli trvalo zjistit, kdo je dobrý, kdo zlý a kdo je Harkonnen. Když jsem to konečně pobral, tak jsem zase musel spontánně vybuchovat smíchy při každém zveřejněném myšlenkovém pochodu, protože takhle pitomě to neumí naservírovat snad ani parodie. Na závěr se přidám k těm, kteří označují knihu za mnohem lepší než film. Knihu jsem sice nečetl, ale horší být rozhodně nemůže. (05.05.2014)

Žánr sci-fi má jednu velkou slabinu: futuristické objekty v něm velmi rychle stárnou. Věci jako vesmírné koráby, přístrojové desky, zbraně etc. tak v lepším případě vypadají staře, v horším legračně a v tom nejhorším směšně a "nekoukatelně". Samozřejmě/bohužel/také (nehodící se škrtněte) Lynchův snímek DUNA je stižen touto "sci-fi chorobou". Toto je však fakt, který žádný autor neobejde a nepřekoná - s tím si musí nakonec poradit divák sám. Tvůrce však může tuto situaci divákovi zjednodušit řadou jiných "vychytávek" (kvalitním dějem, hereckými výkony, hlubokou myšlenkou). Lynchovi se to z větší části podařilo. Ne že by se jednalo o jeden z Lynchových nejvydařenějších snímků (spíše opak je pravdou), ale přesto se ve svém žánru a vzhledem k datu natočení jedná o nadprůměrný sci-fi/fantasy snímek. Na snímku si především cením drobných (klasicky "Lynchovských" = potemnělých) detailů... a také zajímavého a netypického "rozmlouvání se sebou samým", které se objevuje u jednotlivých postav. Shrnuto a podtrženo: v rámci tvorby Davida Lynche jde o jeden z nejslabších filmů; v rámci světové kinematografie a v žánru sci-fi/fantasy se stále jedná o dílo nadprůměrné. Výsledný verdikt? Váhám mezi 3 a 4 hvězdičkami... (27.10.2003)

Duna se nevyrovnala konkurenčním vesmírným sci-fi ani v době svého vydání (zábavnější SW / geniálnější 2001) a dnes působí vyloženě jako nevydařený film. Dějová linie je nesoudržná, konflikt mezi hlavními rody není řádně vykreslen, dramatická rovina dost pokulhává a napětí zde není žádné. Postavy prožívají spíše individuální příběhy; velmi se mi líbily jejich vnitřní monology a tudíž přiblížení jejich psychologie, jenže dohromady to netvoří smysluplné a ucelené vyprávění, dívák se sice může upnout na dobrého MacLachlan, ale to je tak vše. Vizuální stránka je i přes slabé efekty nadprůměrná, Lynch v sobě malíře nezapře a "kreslí" film při nejmenším zajímavě, mohl se však do toho ponořit mnohem více... Prominul bych Duně dějové a dramatické výtky, kdyby byla více hypnotizující a psychedelická, tohle minimum mi nestačí. 5/10 (16.06.2009)

Béčkové sci-fi bez béčkové atmosféry. David Lynch to nevychytal. (10.07.2011)

No zklamalo mě to.. čekal sem nějakou Lynchovinu, ale dostalo se mi prostě jen naivního, nevýrazného. nenápaditého, a herecky silně nevyrovnaného sci-fi. Po trikové stránce sice naprosto skvělé, červy jsou fantastičtí, ale zbytek jen nevzrušeně ubíhá, a kolikrát mám pocit, že tam prostě něco chybí ( v tomto směru by to ovšem asi zachránila Režisérská verze) a ony vnitřní monology postav byly fakt děs.. Lepší 3 hvězdičky.. asi nejslabší Lynchovina :( (21.04.2006)

no nevim mě to připadalo hrozně nudný a šíleně dlouhy, vůbec mě to nezaujalo a ani to moc nepřipomíná Lynchovy filmy, který jsou sice dost divný, ale dá se na to koukat. tohle bylo tak strašný až jsem u toho usínal a to se mi prakticky nikdy nestává (05.03.2005)

Po Dune začínam nadobúdať dojem, že tábor Lynchových ucitevačov dokáže spraviť kult zo všetkého čo táto režisérska osobnosť natočí. V tomto prípade mal však radšej ostať na svojom piesočku a nepodriaďovať sa literárnej predlohe, tobôž ak ide o kultové sci-fi akým Duna bezosporu je. Táto depresívna a nezáživná vízia totiž nemá so svetom Franka Heberta veľa spoločného a rád by som vedel, čo sa preháňalo Raffaelle De Laurentiis hlavou pri obsadzovaní režisérskeho postu. Neskoršie televízne spracovanie dopadlo oveľa lepšie, aj keď do úvahy beriem aj fakt, že tento film nemal Lynch úplne pod kontrolou. (24.08.2007)

Jsem trochu kacíř Duny, protože mě svět této přeslavné knižní série nikdy moc neoslovil. Nicméně americko-české televizní zpracování se mi docela líbilo. Zato Lynch by si asi musel uříznout ruku, aby dokázal jakýkoli příběh natočit přehledně. Z Duny je chaos, hlas vypravěčky často vůbec nekoresponduje s tím, co se právě děje a jediné, co asi slovutného "mistra" na příběhu zajímalo, byla úchylnost Harkonenů. Viděno jednou a navždy. (30.04.2009)

Mezi 15. a 30. rokem jsem měl období, kdy jsem ujížděl na sci-fi v jakékoliv formě, ale k Herbertově Duně jsem se nedostal. K fantasy, které si berou ze sci-fi jen prostředí, jako je třeba populární série Star Wars, jsem měl už tehdy odpor a Dunu jsem vyhodnotil jako obskurní záležitost. Lynchovo zpracování provázely rozporuplné reakce a sám režisér označil snímek za jediný, od kterého by se nejradši distancoval, a jednoznačně za svůj omyl. Přesto jsem byl zaskočený tím, jak zoufale neumětelsky a brakově na mě zapůsobil. Začínal přitom tak hezky, pohledem do tváře Virginie Madsen, která ve svém mládí patřila k nejpůvabnějším herečkám Hollywoodu. Jenže pak už bylo všechno špatně. Nevhodný casting, děsivě přehrávající padouši, mizerné kulisy. Dnes už vypadá Lynchova Duna jako parodie sebe sama, i když ze záměrné parodie žánru bych Lynche rozhodně nepodezíral. V témže roce vznikl Gilliamův Brazil, který i po řadě dekád působí díky stylizaci a originalitě pořád výborným dojmem. Tohle je paskvil, který má to štěstí, že jej natočil kultovní režisér, a přítomnost slavného jména mírní divácké reakce a dovoluje nasazovat růžové brýle i tam, kde to není namístě. Je zajímavé, že třídílná televizní adaptace na mě působila nepoměrně sympatičtějším dojmem, a na ČSFD si stojí hůř než tenhle kousek. Ano, lze tu najít v první půli pár zajímavých a působivých obrazů, dva tři herce, kteří se tu našli, ale zápory mnohonásobně přebíjí těchhle pár drobných kladů. Odpady nehýřím, vlastně naděluji velice zřídka, ale tohle byla opravdu bolestná ztráta času. I naivní barvotiskový Flash Gordon působí neskonale diváčtějším dojmem, minimálně nenudí a takový Paul Verhoeven se svým Total Recall by mohl Lynchovi vysvětlit, jak se má natáčet brakové sci-fi. Lynch dílem nudí, dílem svým neumětelstvím způsobuje trapné rozpaky. Celkový dojem: 10 %. (09.11.2020)

Snaživá prohra. Lynch přes dvě hodiny urputně bojuje s rozsáhlou mytologií, až se utopí v haldě expozice a zcela roztříštěném příběhu, v němž jsou očividně jen lehké odrazy Herbertových postav a zcela nedotažené motivy. Palec nahoru za kostýmy, hudbu a celkovou atmosféru. [kino verze] (14.03.2015)

Lynch a sci-fi. Nikdy viac. Pokiaľ by film nemal tak pevný knižný základ, tak by asi z filmu nezostalo nič, len jeden veľký chaos, ku ktorému i tak táto (kratšia) verzia miestami smerovala. Mysteriózne drámy s dôrazom na charakter postáv. Tam je Lynch doma. Sci-fi fantasy, vízie budúcnosti, v tých sa stráca a je to vidieť. Akčné scény museli byť preňho nočnou morou, no a nebyť skvelých hercov, kvalitných masiek, či kostýmov, dokonalej audio a zaujímavej vizuálnej zložky, tak sa film nechytá ani na tretiu hviezdičku. 55%. (03.09.2009)

Imperium versus Rebelové : Prodloužená verze. Vím, co je Lynchově adaptaci vyčítáno, ale nevěřím, že to v osmdesátkách šlo natočit lépe a celkem jsem zíral, jak to celé působí výpravně (hlavně v závěru) i na dnešní poměry. (01.05.2019)

"Adaptování literárního díla do filmu je jako demolice," řekl Ian McEwan v souvislosti se zpracováváním vlastního románu Pokání do podoby filmového scénáře. Jasně, za cenu osobitého pojetí to ještě není nic špatného, ba naopak. Ale nemilosrdný 137 min trvající sestřih všemocného studia a přidané dovysvětlující voice-overy, které se často pohybují na úrovni Teletubbies - to už není demolice, to je (s ohledem na geniální Herbertovu plnoštíhlou knihu) přímo pangalaktické ZLO. V jistém ohledu tedy Duna dopadla podobně jako Skvělí Ambersonové mága Orsona Wellese, s tím rozdílem, že u Ambersonů se producentská diktatura pojistila ještě nenávratným zničením veškerého vystříhaného materiálu. Resumé je proto takové jaké je: Vizuálně téměř dokonalé, vlastně i epické, nečekaně deprimující a temné, víceméně hvězdně obsazené, přeci jen i hudebně zajímavé, ale zároveň neskonale naivní, nezvládnuté a pouštními supy obrané na samotnou kostní dřeň. Nejslabší a rozpačitý úsměv vyvolávající Lynch. Neprávem? 2,5* (26.11.2008)

Na první pohled vypadá David Lynch neškodně. Ovšem už několik dekád nám přináší podivně šílené noční můry, které se nebojí diváka zneklidnit. Předloha je košatá, snímek na svou dobu ujetý a evidentně se úplně nepodobá tomu, co chtěl Lynch natočit. Výsledek je hlavně plný postav, dekorací a ubíjejících informací o boji galaktických rodů. Podílel se na něm italský mistr Carlo Rambaldi, který předložil množství bizarních tvorů nejrůznějších podob a velikostí. Další kus, který nejednoho diváka zLYNCHoval svou nepřístupností. Stodevadesátiminutovou verzi bych opravdu nedal. Vážně to dost zestárlo. (09.04.2021)