Příběh Alvina Straighta

Jsem opravdu neskutečně šťastnej, že existuje film, který je opakem světa, který nám prezentují media jako svět plný hnusu a zlých lidí, protože na světě je spousty krásy a jednou z nejkrásnějších záležitostí je upřimná čistota lidský duše. Pokud se najedne filmař/režisér, který toto dokáže převést do pohyblivých barevných obrazků, herci, kameraman a hudební skladatel, kteří jeho vizi sdílí a umí těmto pohliblivým obrázkům dát život, dát mu srdce, vznikne příběh plný citu a lidskosti na který se hrozně krásně kouká a ještě líp poslouchá. (19.07.2014)

WALT DISNEY PICTURES PRESENT… A FILM BY DAVID LYNCH. Nalevo uvedené svádí k představě nejúchylnějšího animovaného filmu, v němž budou nadrogovaná zvířátka (ve skutečnosti lidé v chlupatých kostýmech) tančit zpívat a řešit krizi identity. Nechte si zajít chuť, jméno Walta Disneyho v tomto případě neznačí film animovaný, nýbrž celorodinný. Tak jako tak je to nejdivnější z Lynchových počinů. Cesta starého nemocného muže napříč Amerikou je zásluhou zvoleného dopravního prostředku tak pomalá, až cynika napadá, že bratr zemře dřív, než se za ním Alvin dokodrcá (nedostane-li cestou infarkt). Pomalá v tomto případě neznamená nudná. Bezdějové scény dávají od začátku vědět to, s čím jsou diváci road movie(s) dávno obeznámeni, totiž - „cesta je cíl“. Nostalgická pocta Spojeným státům americkým a dobrému člověku (o těch zlých se jenom mluví) vyniká konzistentním tempem a minimem metafor, jež byste museli dlouze dešifrovat. Tomuto zjednodušení, v rámci zvolené látky zjednodušení žádoucímu, podléhá také protagonista, výjimečný mj. svou nefilmovou obyčejností a neochotou balit svá moudra do nějakých extra načančaných souvětí. Vyjadřuje se prostě, výstižně a (někdy) dvojznačně. Jako celý film. "Nejhorší na stáři je, že si pamatujete, jak jste byl mladý". 80% Zajímavé komentáře: novoten, numi, Merggie (07.11.2009)

Alvin Straight, starý muž „Na ceste“. Slimačím tempom ukrajujúci meter po metri, kúsok po kúsku zo svojej púte, ktorá môže byť v jeho živote posledná. Vydáva sa na cestu plnú nostalgie, bolestných spomienok na mladosť, ktorá pominula, hriechov, ktoré treba napraviť, múdrostí, ktoré treba povedať, cestu za svojím bratom, s ktorým sa nevideli dlhých 10 rokov. Tichým spoločníkom mu bude rozľahlá americká krajina, nekonečné polia, ktoré akoby nemali konca. Ľudský, taký je v prvom rade tento príbeh Davida Lyncha, prostredníctvom ktorého postavil krásny pomník hercovi Richardovi Farnsworthovi, aby mohol pár mesiacov potom, trpiaci rakovinou, ukončiť svoju pozemskú púť a vydať sa na púť večnú. Poetický film s majstrovskou atmosférou, taká je táto smutná odysea o spätosti človeka s prírodou, ktorá trvá od nepamäti. Divák, dobrodruh, tak môže snívať, nechať sa dojímať a spomínať na príbehy, v ktorých sa hrdinovia nechceli podriadiť zažitej konvencii, či už to bol Christopher McCandless, ktorého životný príbeh opísal Seann Penn, v skvelom opuse Into the Wild alebo spisovateľ Jack Kerouac, ktorý strávil výrazné obdobie svojho života „On the Road“. (07.11.2009)

David Lynch je opravdu zvláštní režisér. Nechápu jak může režisér, který natáční drsné mysteriózní thrillery natočit tak pomalý, milý a citlivý road movie. Film pojednává o staříkovi, který se rozhodne vydat se na vzdálenou cestu za svým bratrem, který je po těžké mrtvici. To by možná nebylo nic neobvyklého, avšak stařík se rozhodne vydat na cestu na malém zahradním traktůrku. Po cestě potkává různé zajímavé i úplně obyčejné postavy, kterým vypráví své různé životní osudy. Film je pomalý stejně jako staříkův dopravdní prostředek. Přesně tento styl příběhu mi ale velice vyhovuje a málokdy se stalo, že bych se nějak výrazně nudila. Richard Farnsworth v hlavní roli je naprosto přirozený a filmem nás provází působivá kamera a skvěle padnoucí hudba. Snímek je plný nejjemnějšího lidského citu, lidskosti bez patosu a kopy životních mouder jednoho starého, životem poznamenaného člověka, co hledá usmíření u bratra. - "Did you ride that thing all the way out here to see me?" (13.02.2019)

Chtěl bych být v kinosále v době premiéry Alvina Straighta a místo dění na plátně bych dal přednost sledování rozpačitých pohledů příznivců Lynchových surrealistických hříček a perverzních obrazů. Věděl jsem v podstatě, do čeho jdu, a nečekal jsem žádné překvapení, nicméně přece jen jsem poněkud udivený tak vysokým hodnocením a nekritickými komentáři. Nic proti záměru natočit příběh o důležitosti soudržnosti rodiny a vymetání starých kostlivců ze skříně, ale film má tempo odpovídající jízdě na sekačce a popravdě řečeno, ty bezmála dvě hodiny se opravdu slušně vlečou. Navíc dějově je to řiďoučké a například snímek O Schmidtovi, který má výrazně skromnější hodnocení, mi přišel o několik tříd lepší a divácky stravitelnější. Celkový dojem je někde mezi 2 a 3 hvězdičkami, ale u tak oceňovaného filmu se přikloním k tomu nižšímu hodnocení, takže celkově za 45 % dojmu. (17.08.2013)