Režie:
Jaroslav MachKamera:
Boguslaw LambachHudba:
Władysław SzpilmanHrají:
Barbara Połomska, Josef Bek, Wieńczysław Gliński, Hanka Bielicka, Jadwiga Chojnacka, Stanisław Jaworski, Jiřina Petrovická, Wacław Jankowski (více)Obsahy(1)
Zahraniční výjezdy nebývají bez rizika: studijní pobyt českého spisovatele, který v Polsku potká půvabnou dívku, sice skončí bez manželské nevěry, ale podezření přesto zůstává. Koprodukční projekt složitě hledal společnou řeč a nakonec uvízl v dávno vyšumělých schématech. O Polsku, kde tehdy vznikaly takové filmy jako Popel a démant, nic nevypovídá. Za zmínku stojí, že hudbu napsal Wladyslaw Szpilman, pozdější hrdina Polanského válečného dramatu Pianista. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (22)
Komedie o studijním pobytu českého spisovatele v Polsku a jeho peripetijích tam, který neskončil manželskou nevěrou, ale málokdo tomu věřil. Hodně špatně až těžkopádně zkonstruované zdůvodnění plánované spolupráce dvou znárodněných kinematografií. Komické prvky tu jsou zastopeny především v jazykové bariéře.. Spisovatelka Irena a spisovatel Tůma (Josef Bek). Co se tehdy skutečně dělo v Polsku na to se zas až tak nehledí a není to ve filmu vidět, ale ty koupajicí se krásky na mořském pobřeží ty dali všem asi na chvíli zapomenout. S těmi se možná tehdejší diváci spokojili. ddt: Barbaře Połomské (Irena) to slušelo:-) ()
Je třeba poznat celou šířku a...ehm...hloubku života, praví spisovatel Vladimír Tůma při pohledu na svou přitažlivou polskou společnici. Možná, že účel světí v tomto případě prostředky, nicméně navzdory jisté těžkopádnosti se z onoho česko-polského přátelství vyklubal poměrně zábavný melodram, v němž prim hraje ironický vnitřní hlas Josefa Beka a vskutku záviděníhodný sex-appel Barbary Połomské. A pak věřte mužům. Nebo raději Mickiewiczovi? ()
Příjemný a úsměvný film, řekl bych zcela normální, na známé téma. Jen z nějakého důvodu hodně lidí popudil, a to až tak, že skončil na úrovni těch nejhloupějších politických agitek ze začátku 50 let. Zajímavé. Co vlastně hodnotili nevím, ale kvalita filmu to nebyla. Chudáček Josef Bek to teďka nemá snadné: když hraje v agitce - je zle, když hraje civilně - taky zle. Jo a text "tajemného" oficiálního distributora, který neváhá pohanit svůj vlastní produkt, ten je proti oficiálním pravidlům tohoto webu, což nijak nepřekvapuje. V rámci žánru za 3. ()
Pokus manifestovat polsko-české přátelství prostřednictvím groteskní anabáze s. spisovatele úporně hledajícího sujet k odpovídajícímu angažovanému dílku je spíše bezděčným varováním před gordickými zauzleninami apriorismů, jež jeho kontakt se „severními sousedy“ „zprostředkovávají“ (a tedy skutečnému poznání překážejí), než pikareskní iniciací, o niž tvůrcům zřejmě původně šlo. Bludný bedekr. ()
Dost primitivní pozvánka Čedoku na návštěvu Polska. Ne, že by se dnes netočily "roud mjúví", jejichž cílem je zaujmout diváka a propagovat památky i přírodní krásy té které oblasti. Tedy, filmaři dostali za úkol udělat koprodukční film s Poláky. Ale o čem? Nejlépe ukázat divákovi nějaká zajímavá místa v Polsku. Varšava, Lodž, Krakov, Sopoty... K tomu přimíchat příběh o spisovateli, který má napsat reportáž či dokonce román o polské zemi. Tak s tímhle moc zkušeností naši filmaři tenkrát neměli a když se do toho míchali ještě filmaři polští, vznikla z toho průhledná nudná podívaná, zpestřená rádoby vtipnými scénami, jako byl byt zavalený balíky, který měl náš redaktor po polské zemi rozvozit, tam seto naštěstí smrsklo na jedny dudy a balík vyhozený z vlaku, čemuž přispěchala na pomoc ohromná náhoda, že adresáta potkala naše dvojice přímo ve vlaku. Závěr s mořskou nemocí byl dost ujetý, tam Pepíček Bek hrál jak ryzí amatér - a závěr mezi mořskými vlky jak vyříznutými z filmu Pytlákova schovanka. Suma sumárum hrůza, ale ty dvě hvězdy snad, snad... ()
Galerie (3)
Photo © Československý státní film
Reklama