Režie:
Jaroslav MachKamera:
Jan RothHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Jaroslav Marvan, Míla Pačová, František Kreuzmann st., Jana Štěpánková, Josef Bek, Jaroslav Lokša, Gustav Nezval, Alena Kreuzmannová, Zlatomír Vacek (více)Obsahy(1)
Český barevný veseloherní film. Na každoroční slavnosti ve Strážnici se setkali dávní soupeří - družstevníci ze sousedních obcí Dubnice a Bojanova. Dubničtí hrají tentokrát prim jak v prodeji klobásů, tak i na uměleckém foru. - Přes protesty účetního družstva Ambrože mládež z Bojanova založí pěvecký a taneční soubor, jsouc vedena učitelem Bartošem, jejž miluje Ambrožova dcera Eva. Chodí však cvičit až do Dubnice, aby o tom popudlivý Ambrož nevěděl. To je důvod roztržky mezi Evou a Bartošem. Smířili se teprve po porážce bojanovského souboru v krajském kole soutěže. Ukáže se totiž, že samotný Bojanov ani samotná Dubnice nedokáží postavit umělecky silný soubor, spojí-li se však, že mají naději na úspěch i v příštím ročníku Strážnice. Tímto plánem je získán nakonec i Ambrož, který pochopí svou nesmyslnou paličatost, s níž se až dosud stavěl proti souboru i proti svazku své dcery Evy s učitelem Bartošem. Ve Strážnici skutečně vystoupí nový spojený soubor a dobývá úspěchu. (Filmový přehled)
(více)Recenze (25)
„Ještě svatba nebyla.. ." je další náš film, jehož obsahem je myšlenka rozvíjení umělecké lidové tvořivosti. Již ve filmech „Zítra se bude tančit všude" a „Rodná zem", které jsou více zaměřeny na hudební a taneční náplň než na rozvíjení pestrého děje, chtěli naši filmoví pracovníci především ukázat, kolik půvabu, vtipu i živých barev je v umění našeho lidu, v jeho zpěvu i tancích. Film „Ještě svatba nebyla" se opírá především o dějovou kostru a jednotlivé taneční a pěvecké výstupy mají nebo by měly být dramatickým nosníkem, jedním z úhelných kamenů stavby scénáře. Není tu proto bohatství hudebního folkloru zachyceno v takové šíři jako ve shora uvedených filmech a bohužel ani v takové výraznosti a poutavosti. A přesto hudební a taneční scény jsou nejlepšími místy filmu. Důvodem toho je krása písní i tanců samých a také to, že příběh filmu je množstvím jednajících osob, episod a zápletek dosti nepřehlednou podívanou, mělkou a vykonstruovanou. Tempo, jež tato filmová veselohra má, činí spíš dojem uchvátanosti a navíc zmatku. Přesto však film „Ještě svatba nebyla" nalezne své diváky. Velkou část jich přilákají slovácké písničky, ještě větší část oblíbený herec Jaroslav Marvan v hlavní úloze účetního Ambrože, i když tato postava není zdaleka z jeho nejlepších. Filmový přehled 33/1954 ()
K Marvanovi se folklor opravdu moc nehodi......... ()
Spíš celkem čistá komedie, kde náznaky agitky působí dost křečovitě. Optimismu je tu samozřejmě plno, někdy i zbytečně hledaného - stará babička vesele prohlašuje: "Však já si dost odpočinu v hrobě!", barvy taktéž, silnou stránku filmu měly být jeho etnografické kvality. Taneční a pěvecká vystoupení ale většinou do filmu moc organicky nezapadají. Slušné jako klasická "marvanovka", protože právě herecký výkon Jaroslava Marvana a řada jeho šplechtů dělá ještě dnes z tohoto díla celkem koukatelný kus. Od začátku je vidět, že se vše z dramaturgického hlediska nese v naprosto "odlehčeném" duchu, takže banalitu zápletky snímku vyčítat vlastně ani nelze. ()
Folklor, družstvo a rozorávání... Úplné peklo z toho nevzešlo, ale má to k němu blízko. Film jakžtakž zachraňuje Jaroslav Marvan, který ale nedostal ani zdaleka tak vděčnou postavu, jakou pro něj byl o dva roky dříve a především o rok později revizor pražských elektrických drah Gustav Anděl, a neměl ani trochu schopné spoluhráče. ()
Film, který je zapotřebí vnímat jako folklorní přehlídku v době socialismu. A je na co koukat a co poslouchat! Však také vystoupili tehdejší špičky v oboru - sóla nazpívala Jarmila Šuláková a Karol Zachar, tančil Hradišťan, hrála cymbálová muzika Šohaj a soubor z Hrubé Vrbky, vystoupil valašský krůžek Vsacan - po této stránce není co vytknout. Pravda, místo Marvana v hlavní roli by se tam o dost lépe vyjímal třeba stařík Jozef Króner, leč v té době byl ještě mladíček a bylo zvykem vsázet na oblíbené známé tváře. To, čím je pro Slováky Rodná zem, mohla by být pro Čechy Ještě svatba nebyla. Oba filmy stojí především na folkloru, v obou filmech je ho požehnaně, příběh je spíš okrajový, v obou případech je okatě "uvědomnělý". Zásadní rozdíl je v hodnocení - Rodnou zem ohodnotilo přes 300 uživatelů a je v červených číslech, tady se točíme jen přes 100 a modráme se. Jak se zdá, Slováci jsou větší patrioti. :o) Protože kvalita obou filmů je zhruba stejná. ()
Nehodnotím děj ani film samotný, jen znesvěcení folkloru ve jménu ideologie, která během jednoho století zničila celý svět. ()
Měla jsem dát na komentář ,,jitrnic" ()
Vhodné pro milovníky folklóru. 1) Zvuk slováckého Hradišťanu a Cimbálové muziky Šohaj ze Strážnice je velmi příjemný a poskytuje divákovi (spíše posluchači) vskutku pěkný zážitek. Tři lidovky si zazpívá i ještě štíhlá 25letá Jarmila Šuláková. Ani taneční pasáže nejsou k zahození. První půlhodina filmu je vlastně pásmo foklórních vystoupení občas přerušené krátkými prázdnými dialogy._____ 2) Pak se děj ze strážnického festivalu přesune do vesnic a nastupuje obvyklá dobová plichta. 53letý Jaroslav Marvan (účetní Ambrož) hudruje jako obvykle, 20letá Jana Štěpánková (Ambrožova dcera Eva) ještě nepůsobí tak unyle jako později, 36letý Josef Bek (učitel) se pokouší o lidové tance a malá role se našla i pro 79letou Terezii Brzkovou (babička Durajová). ()
Zadna extrovni pecka, ale hral tam ve 2 zaberech otec, takze musim tlacit na pilu ;]] Apropos jazyk - nareci pouzivane ve filmu je pochybnym umelym mixem cajzlovstiny a hornactiny. Dubnica ani Bojanov neexistuje - tak nejbliz k tomuto pojmenovani maji Dubnany a Bojanovice. Film byl ale natacen v Male Vrbce, Hrube Vrbce a Kuzelove. Cast kroju odpovida nasim, cast je z Dolnacka.Toz tak. ()
..... hodne folklóru-tanec, spev - budovateľské aktivitky - pár odporcov .....,ale nakoniec všetci chcú jedno - budovať a zveľaďovať ...... a to vo farebnom prevedení v roku 1954......... moja zaujímavosť: Film bol natáčaný v Strážnici a na Slovácku. (dyfur) ()
Taková folklorní agitka z Moravy, mě na tom asi nejvíc zaujalo to , že to není ohrané. Marvan s dialektem je hodně nezvyklý. ()
Scenar slaby, ale folklorni cast ze Slovacka je vyborna a s radou peknych pisnicek, ktere musi ocenit kazdy divak, ktery ma alespon minimalni zajem o nasi minulost. Herecke vykony spise ochotnicke, ale atmosferu to ma. ()
Prvorepubliková hvězda vytvořila socialistický folklor... ()
Miluju budovatelské filmy a mám jich mnoho. Ale toto jsem nepochopil. Zatímco je kolektivizují, oni zpívají. Pražský Pepík dělnického původu by to možná pochopil, já vnuk moravského továrníka nikoliv. ()
O jednu hvězdu navíc za barevnost stylu "ORWOCOLOR". Trochu předchůdce Hudby z Marsu postavený naruby, ale méně ztřeštěnější a tudíž i méně zajímavá. Pravdou však je, že agitka již opouští ústřední motiv třídního boje a stachanovské práce a zaměřuje se na vedlejší téma společného souboru. Chtěli tím tvůrci sami alespoň trochu vyklouznout z dusivého prostředí stalinismu anebo šlo naopak o objednávku stranických ideologů? ()
Pokud Vám náhodou není po chuti slovácký folklor, ani to s tímhle filmem nezkoušejte. A pokud Vám vadí pražští herci pokoušející se o moravský přízvuk, tak už vůbec. Samozřejmě je k vidění spousta budovatelského nadšení a radosti z družení se. Jediný Jaroslav Marvan předvádí cosi jako herecký výkon. ()
Asi by to byly slabší dvě hvězdičky, kdyby tento film nebyl postaven na vynikajícím a dnes už silně vytlačovaném slováckém folklóru. Za něj hvězdičku přidám, protože se mi po něm při té hrozné nabídce našich TV hrozně stýská. Ovšemže pražští herci ve slováckém prostředí působí křečovitě a jak vidno, ani se při natáčení asi necítili ve své kůži. Po šedesáti letech si to stejnou měrou vyzkoušeli v pitomoučkém primáckém seriálu Vinaři. Samotný scénář je slaboučký a nevím, zda neměl vycházet z nějakých českých divadelních klasik. Ale Bek si nakonec tu Štěpánkovou bere, tak to skončilo šťastně. Film byl ovšem i agitkou pro budování JZD - a agitky ve skutečnosti nebyly zrovna tou nejlepší metodou, jak přesvědčit lidi, aby se stali družstevníky... Zde dost tahali za vlasy mládežníci, kteří se rozhodli zorat pole kdesi daleko u lesa... Moc jsem se nezasmál, ani jako komedie nepřesvědčila. ()
Opět hezky ulítlý film z padesátek, kde zhusta působí kouzlo nechtěného. Jako vždy ve filmech z tohoto období. ()
Hezký film plný muziky, kde navíc Jaroslav Marvan hraje hrozného morouse (asi jako Gustav Anděl), což je poloha, ve které je prostě úžasný. Mladý zamilovaný pár ztvárnili Josef Bek a Jana Štěpánková. Další neskutečně podhodnocený film. ()
Ten dialekt jsem Marvanovi vůbec nevěřil! ()