Králíček Jojo

Toto nie je klasická komédia. Prvá, trošku mainstreamová polovica zavádza svojimi ľahkými fórmi. To sa však rýchlo zvrtne vo vnútorný boj mladého chlapca, ktorý si začína uvedomovať dve strany mince - dve strany vojny. Veľmi úsmevný charakter podporený talentom malého herca Joja. Z krásnej a talentovanej Scarlett Johansson sa nedajú spustiť oči. Zo snímky vyžaruje veľká miera filmovej jednoduchosti. V skvelom filmovom zážitku mi prekáža jedine postava Rebel Wilson, ktorá film ťahá do frašky. (31.01.2020)

Okrem výborného, potrebného a vysoko originálneho filmu ma samozrejme potešil aj nasratý verbal. Presne takto na nich treba. (03.02.2020)

Vůbec nechápu o co komu šlo. Děcka se dají velice snadno zmanipulovat pro každou blbost, no dobře. Budu na to myslet, až je zase uvidím stávkovat za lepší klima. A dál? Tenhle film nefunguje jako výpověd, stěží přežívá jak drama a zoufale selhává ve snaze být komedie. Pár vtipů je povedených, ale většina scén staví na škodolibosti a kopání do zpitvořené Třetí říše. V celém filmu není jediná normální postava a dokonce ani jediná sympatická. Hodně se tomu blíží Rosie v podání překvapivě skvělé Scarlett Johansson a náznaky má i Elsa, která si ale o zájem Gestapa občas přímo říká. Hitlera komentovat nebudu, je tam jen nějaký blbec, který se obléká jako on. K vzteku je, že sem tam z nějaké scény zavanul mráz a napětí. Tehdy a jedině tehdy mě děj opravdu zajímal. Zbytek je trapnost kompinovaná s promrhaným potenciálem. Zapomeňte na Život je krásný, o takové laťce může Jojo Rabbit jen snít. Jestli se chcete zasmát náckům, pusťte si radši nějakou z francouzských druhoválečných komedií, ideálně Eso es a nebo Velký flám. (08.02.2020)

Rozporuplné dojmy z úvodních minut ve mně naštěstí po najetí do dramatičtější roviny takřka zcela vyprchali a na první pohled přepálená první půlka dávala v kontextu celého filmu smysl. Zlomovou pro mě byla scéna s prohledáváním domu Gestapem se skvěle budovaným napětím (nesedl si na režisérskou židli Tarantino?). Obecně vzato je třetí dějství nosným pilířem celého filmu. 70% (19.03.2020)

Hodně kontroverzní film, různě se přelévá, občas komedie jindy nahořklé drama. Každopádně zajímavé, i když úplně mě to neoslovilo, ani jako komedie ani jako drama to příliš nevyniká a ten řekněme dětský pohled na nacismus nebyl úplně správný, třeba v The Boy in the Striped Pyjamas mi to přišlo výstižnější. (24.03.2020)

Barevné, ironické, utahující, výsměšné, dějové, dětské, naivní. Začátek jak od Wese Andersona, děj se nezadrhává, jede plynule svým tempem se vsuvkami spousty skvělých dialogů a odvážných činů (třeba házení granátů a postavení se židovské dívce). Taika Waititi si dělá velkou legraci z fanatických stoupenců Führera, Hitlerjugend i z Hitlera samotného. V poslední třetině děje ale ukáže, že to přeci jen byla válka, ve které šlo o lidské životy a legrace to v žádném případě nebyla. Dokonce se objeví i nějaký ten čin lidskosti a dobré vůle tam, kde byste to čekali nejméně. Herecky skvělé, doufám že malý Roman bude viděn dál, Sama by chtěl mít každý na své straně a Taika si zahrál lehce kýčovitě. Co do celku je to nesmírně zábavné, koukatelné, originální a osvěžující. "..na romantiku je čas vždycky.." (27.03.2020)

Dobrý scenár. Desne kŕčovití a nesympatickí neherci v hlavných detských úlohách. Vďakabohu za Scarlett a Sama! (20.09.2020)

To je tak neskutečná pakárna,že je to potřeba vidět :D A vidět znovu to rozhodně chci :D Imaginární Adolf Hitler, skvělý Rockwell s Allenem, kteří mě bavily dohromady i zvlášť a příběh, který prostě vymyslí jen člověk, který si z toho všeho dokáže udělat srandu..a do toho jsou tam fakt silné momenty.. zážitek :) (10.10.2020)

Za mna super film. Ma to vsetko. Humor, myslienku, originalne prevedenie, paradne herecke vykony, emocie, napinave sceny a grotskne vyobrazeny nacizmus. Imaginarny Hitler je topka. Trailer sluboval komediu. Ale komedia je to len obcas. Pointa filmu nie je, aby ste sa rehotali od zaciatku do konca. (04.04.2024)

Pane Waititi, jste borec. Králíček Jojo je zábavný a dojemný zároveň. Herecké výkony jsou perfektní! Scarlett Johansson je jako vždycky hrozně moc fajn, Taika Waititi v roli Hitlera perfektní. Všichni děti hrají moc dobře, a hlavní postavu hraje Roman Griffin Davis tak přesvědčivě, že smekám. Ten nejlepší byl za mě nikdo jiný, než báječný Sam Rockwell, kterého jsem si v poslední době oblíbil, a myslím si, že se řadí mezi ty nejlepší herec současnosti. Hudebně je to dobře podkreslený, hlavně pro slow-motion scéně, ta byla hodně povedená. Waititiho humor dokáže fungovat, a to stejný i dojemné scény. Ve filmu je pouze jedna šokující scéna, která mě překvapila, PALEC NAHORU. Ve finále mi film zahřál u srdíčka, a řadím ho mezi ty nejlepší filmy roku 2019. Zkrátka je to film, který dostane každého, nebo aspoň mě dostal, bylo to hrozně FAJN. Waititi u mě stoupá, tak jsem zvědav na jeho nový film, ve kterém má hrát hlavní roli Fassbender. To bude něco. :-D (02.01.2020)

Taika je jiný režisér, kterého nemusí každý a jeho filmy jsou prostě hodně jiné. Ale Jojo Rabbit je i pro takové diváky, kteří zrovna nejsou fandové jeho stylu. Hrozně mile mě to všechno překvapilo. Že Scarlett umí hrát, to jsem věděl, ale nějak jsem si to už neuvědomoval po těch všech vdovách, ale tady mi to zase připomněla - díky za to. Sam je skvělej v každé roli, stejně jako tady. Rebel se mi sem vyloženě hodila a Alfie bude asi už navždy ten bez ptáka. Kdo mě ale překvapil nejvíc je mladičký Roman. V 11ti letech takhle hrát, to se jen tak nevidí (naposled Haley Joel Osment v Šestém smyslu). Mimochodem také mu bylo v té době 11 let a také byl za svůj výkon nominovaný na Zlatý Globus. Film celkově za solidní 4*, tu jednu navíc dávám za krásné lokace města Žatec. (05.01.2020)

Nejlepší scénář, nejlepší herci v dětských rolích a nejlepší česko-novozélandský protiválečný film, který mohl vzniknout až 74 let po druhé světové válce. (10.01.2020)

Na Králíčka Jojo jsem se těšil už od první ukázky a nezklamal mě. A já jsem za to dost rád. Taika Waititi je zajímavý tvůrce, který je dost svůj, má zvláštní smysl pro humor a také hodně talentu. Waititimu tento film hodně sedl a je vidět, že si ho dělal po svém, a dělal ho, protože ho chtěl dělat. Jako režisér a scénárista odvádí skvělou práci, a dokáže velmi přirozeně prodat ulítlý humor a nepříjemné téma. A díky tomu vznikl film, který velmi dobře funguje jako dramedy. Má silné komediální momenty, ale taky funguje jako drama z druhé světové války, které nemusí ukazovat a říkat všechno, přesto je nám všem jasné co se tím myslí. Waititi výborně přechází z komediální scén do dramatických aniž by dané scény ztratily na působivosti, či síle. Velkou zásluhu na tom mají skvělí herci, jenž odvádí výborné výkony. Roman Griffin Davis je hodně talentovaný a jako Jojo je skvělý. Thomasin McKenzie hraje velmi dobře a její výkon se mi dost líbil. Scarlett Johansson je výborná, a krade si každý okamžik pro sebe. Sam Rockwell má opět postavu, která je největší sympaťák na plátně a užívá si jí co to jde. V menších rolí jsou moc dobří Rebel Wilson, Alfie Allen nebo Stephen Merchant. Hodně příjemně mě překvapil samotný režisér jako Adolf, protože je fakt výborný a má skvělé dialogy. Hodně mě sedla komediální stránka filmu, různé narážky či odkazy na skutečné události. A i dramatická stránka je suprová, protože ukazuje, jak moc to tenkrát bylo špatné, a co všechno dokázali lidé dělat z přesvědčení a z nenávisti. V určitých momentech je film až nepříjemně děsivý. Králíček Jojo je velmi chytrý a zábavný film, a udělal mě velkou radost. (24.01.2020)

Chlapec v pruhovaném pyžamu meets Musíme si pomáhat, jen se z obou stala zjednodušující, méně zajímavá komedie... Kdyby si snímek udržel absurditu a tempo prvních deseti minut (do scény s granátem), se třemi hvězdičkami, nebo možná i s vyšším hodnocením, bych rozhodně neváhala. Jenomže od úrazu hlavního hrdiny se děj zpomalí a film začne působit dojmem, že se Taika Waititi bál jít buď do opravdové třeskuté komediální jízdy (po vzoru svého dřívějšího Ragnaroku), anebo do hlubokého, temného válečného dramatu, a tak napsal a natočil "něco mezi", což ovšem postrádá sílu každého jednoho z nich. Tento Králíček Jojo "polotovar" je tedy odlehčený, nezatěžující, ale není legrační tolik, jak by mohl být, a zároveň mu chybí osudovost a hmatatelná hrůza Druhé světové války. Rovněž mu chybí spád a více prostoru pro výborného Sama Rockwella, který si snímek v podstatě krade pro sebe. Je to válečná taškařice/drama o dětech, které těží z originálního nápadu udělat válečnou komedii, ale krátce po začátku ztratí tempo a ve všech ohledech kráčí pouze po komfortním povrchu. 2,5*. (27.01.2020)

Jestli takhle budou vypadat všechny budoucí crowdpleasery, tak jsem spokojen. Že budu někdy bulet za tónů německy zpívaných Heroes od Bowieho jsem taky nečekal. Zhejtovat to je lehký, a mnohdy výtkám rozumím, ale tohle navzdory své přístupnosti masám mělo vážně obrovskou duši; a to je nakonec rozhodující. PS. Už jen za toho Rockwella! (29.01.2020)

Taika Waititi jako Adolf opravdu perfektní a vtipný výkon,ale nebyl sám kdo zahrál svojí roli ,protože všichni zahráli skvěle. Scarlett podala perfektní výkon a doufám,že ji ten oskar za její roli nemine. Thomasin taktéž skvělá a opravdu mě bavila ta chemie s Romanem Griffin Davisem,protože i on dokázal v tak malém věku zahrát výborně. No a nakonec Sam Rockwell kterému role kapitána Klandzendorfa fakt sedla a i on podal vynikající výkon. K filmu samotnému Jojo Rabbit se dá rozdělit na dvě částí a to první zábavnou a druhou kde se zvážní obě dvě jsou perfektní. Konečný verdikt Jojo Rabbit je skvělá podívaná a když píšu tenhle komentář uvědomuji si že 4* jsou málo a zvyšuji na 5. 90% --- 9/10 IMDb (03.02.2020)

Můj první kino zážitek této dekády jsem si lépe vybrat nemohl. Už nějaký čas je Taika Waititi jedním z mých nejoblíbenějších režiséru. Už v časech lokálního režiséra ve své Novozélandské domovině měl ojedinělý styl a ksicht, jenž je v nynějších časech, kdy se postupně dostává na vrchol Hollywoodu, ještě více vzácnější a lepší. A Králíček Jojo je zatím z toho, co jsem z mistrovy filmografie viděl, to nejlepší. Druhá světová válka je filmaři často zachycované téma, v loňském roce jsme tu měli Midway a Nabarvené ptáče, tři roky zpátky přehodnocené Nolanovo Dunkerk. Tito jmenovaní prezentovali válku z té hořké stránky, kde ani neřeším stejnou myšlenku, jakožto žánrové provedení, jenž podléhá sice kvalitnímu řemeslu, avšak na nápadech skomíralo. Králíček Jojo na to jde z Benigniho nory, tedy s humorem, jenž se drží Waititiho patentovaných rysů. Válku tu zobrazuje z pohledu malého kluka, jenž narozdíl od Nabarveného Josky stojí na druhé straně rasově nadřazené barigády, tudíž svět není špinavě šedý, ale barvičkami prokvetlý a plný ideálů. Průvan naivity malého Nácíčka vane skrz celý snímek, síla jeho ideí však nikoliv a už tento malý konflikt, jenž vzkvétá z prvně potlačovaných sympatií k mladé Židovce, skrývané jeho matkou, je jedním z geniálních pilířů snímku. Scénář si Waititi vyšperkoval na výbornou, dlouho jsem se u komedie tak nenasmál. Vtípky a hlášky jsou trefné, dialogy i s řadou absurdností krásně přirozené, hlavně mezi Jojem a jeho vysněným kamarádem Dolfíkem, (na němž snímek v žádném případě nestojí, jak by se dle propagací mohlo zdát), nýbrž i nad kecačkami Joja s ostatními. Mezi herci se mi žádný škraloup najít nepodařilo, Roman Griffin Davis je objev roku, Scarlett si sošku za tuto roli zaslouží více jak za výkon v Marriage Story, Thomasin McKenzie je vedle Timothéééého další zářný reprezentant své herecké generace, Sam Rockwell si každou scénu kradl výhradně pro sebe a Rebel Wilson mě nesrala. Pro partaji řemeslnou nic negativního také nemám, Waititi prosadil Andersonovsky nádhernou paletu barviček, jež s kamerou a několika kompozičně promyšlenějšími záběry znamenitě kolaboruje. Soundtrack také podléhá tvůřčí genialitě, třeba hned úvod složený z dobových záběrů brilantně pomrkává na jednu výjimečnost jisté hudební skupiny (chytřejší pochopí), nebo konečný song, jenž je mimo jiné jeden z důvodů, proč je pro mě konec Králíčka Joja jeden z nejlepších filmových závěrů, již jsem měl v poslední době možnost vidět. Tleskám, klaním se a hlavně děkuju, že nám Taika něco takového dal a že si i přes vzrůstající kredit a slávu zachovává svou tvář, díky níž ho tak milujeme. SIlných 9,5/10, 4. nejlepší snímek roku 2019. P. S. To, že se převážně natáčelo u nás a že titulky tvořilo víc jak 90% českých jmen je jako bonus pro mé vlastenecké (ne pro SPďácké a pro Ortelovské) srdce. (07.02.2020)

A pak že se u nás netočí skvělé filmy! Waititiho humor mám moc rád. Jojo mi trošku připomněl estetiku '(ale ne symetrii) a styl filmů Wese Andersona. Jen je to vtipnější a tak nějak přirozenější a víc od srdíčka. Watiti se nedrží zpátky, ale ani zbytečně nepřekračuje přes čáru. Ví přesně co chce říct, kdy chce téma odlehčit a kdy ho zase prohloubit. A Archie Yates (Yorki) je nový Nick Frost. Jojo Rabbit je skvělá komedie a to čekání na ni se vyplatilo. (07.02.2020)

Rozpustilé klukovské nadšení (dětský fanatismus) nacistickou ideologií svou bezelstnou rozpustilostí strhne a na "legračním" výchovném táboře v přírodě si malého nácka ihned zamilujete (stejně jako jeho imaginárního nejlepšího kámoše, Führera samotného v neodolatelném podání režiséra). Budou to však jeho nejbližší, kteří mu dají na vlastní kůži (a velmi bolestně) pocítit absurditu i krutost režimu v poslední křeči před porážkou – milující, optimistická maminka, cynicky rezignovaný kapitán a milá, "nekousající" židovka ve skrýši. Dokonalý, lehkou rukou vedený mix (degradující) válečné satiry a emotivně silného, tvrdě dopadajícího dramatu s brilantními hereckými výkony tak vykvétá v nezapomenutelné scény, kdy se smějete nahlas, přitom napětím nedýcháte (jako třeba domovní prohlídka gestapáky). (19.02.2020)

To, co se zdálo jenom nějaká další skoro nepodstatná a někým vyzdvihovaná záležitost se vlastně stala skvělou pohodovou záležitostí na necelé dvě hodiny. Waititi může mít všeljaký humor. To potvrdí už prvních asi pět minut, kdy se motáme v nějaké zbytečné punch line, která vás ale ani nijak nepraští. Vy si trochu začnete myslet, že to takto bude stále. Jenže ono začne hrát německé Beatles a uvidíte, že tenhle film nikdy nebudu brát nijak vážně a už se trochu uvolníte. Režisérovi se musí nechat, že on má svoji vizi, kterou chce předat. Je vidět, že s tímto filmem přišlo mnoho vyhrání si a to je odměněno nejednou festivalovou poctou, nominacemi na velké ceny a hlavně diváckou přízní. Velmi rychle se vám stane, že si zapamatujete nejednu hlášku a necháte se divit z oněch bizarních situací. Film je sice mnohdy doplněn o trochu zbytečné a zvláštní dialogy s Johansson, která nicméně zvládá svou roli perfektně. V tom je určitá kaskáda, protože Waititi se zhostil té nejzásadnější role a udělal to asi nejlépe jak mohl v rámci zesměšnění a napodobění, a o genialitě hraní teprve 12ti letého Davise se ani nedá mluvit. V jeho hraní je neuvěřitelná přirozenost a ladnost, ze které by se mohli učit i dospělí herci. Rockwell v roli hodného nácka není výjimkou. Je zajímavé jak se film rychle přetočí z komedie na vážný film. Přirozeně i přesto nečekaně. Hlavně naprosto geniální scénou u oběšenců. Poté už se to celé sype, občas opět s nějakou zajímavou a nečekanou hláškou v rámci situace. Jednoduše řečeno, nerad bych soudil film podle plakátu. Zde jsem učinil a myslel si, že film bude nevýrazná kravina. Spousta lidí řekne, že jde o trapný film s trapným humorem. Jenže to je prostě silně subjektivní záležitost. Protože u mě se o tom tak mluvit nedá. Velmi příjemné zpestření konce letošní sezóny. (29.12.2019)