Králíček Jojo

Hodně zvláštní snímek. A to i proto, že se natáčel v Česku (konkrétně v Žatci) a dělal ho Novozélanďan. Waititiho humor je opravdu osobitý a zaujal mě už v Thorovi. Nelze film nesrovnat s Musíme si pomáhat, protože téma je dost podobné. Přece jen je to ale v něčem jiné. Děj sledujeme z pohledu mladého Joja, který je zarytý nacista a této ideologii věří celým svým srdcem. Dokonce má i imaginárního kamaráda v podobě Hitlera. Vyrůstá se svou matkou a ta tyto názory nesdílí. Vše se změní ve chvíli, kdy v pokoji své mrtvé sestry najde židovskou holku. Je v nesnázích a neví, jestli ji má nahlásit nebo ne. Nakonec se rozhodne to neudělat. Postupně se poznávají a začínají jeden druhému rozumět. Konec války už klepe na dveře, a tudíž se blýská na lepší časy. Ne každý se ale dožije sladkého konce. Je dost zajímavé sledovat nacistické Německo z pohledu desetiletého chlapce. Člověku to nabídne trochu jinou perspektivu na situaci. Ve filmu skvěle funguje humor, i když je film místy dost vážný. Scarlett Johansson tu jako Jojova matka předvádí parádní výkon stejně jako Sam Rockwell v roli střeleného kapitána. Dost mě tu bavila i Rebel Wilson, kterou jindy moc nemusím. Oscara si to dle mého názoru jistě zaslouží. "Naší jediní kamarádi jsou Japonci a ti nevypadají moc árijsky." :D (13.02.2021)

Pokud vám sedne Waititiho humor, tak si JoJo Rabbit zamilujete v prvních několika vteřinách. Začne to jako předvídatelná parodie na dějiny 2 sv. v. a postupně se z toho stane nejen čím dál zábavnější komedie s nekorektním humorem (smálo se celé kino), ale hlavně drama s takovou spoustou dojemných scén, co se vám vryjí pod kůži, že jsem měla několikrát slzy v očích. No a ten konec je definice feel-good finále a to už slzy tekly regulérně. Malý Jojo a Scarlett Johansson jsou vynikající. (15.01.2020)

Překvapilo mě množství české účasti. Jinak je těžký pobírat slova. Chtělo to hlavně obrovský koule vůbec jít do této adaptace a náhle přeskakovat z vážnosti do humoru, nakonec má film co říct i proniknout do hlav některých jedinců z posledních generací, kterým je historie putna, pokud ji nesjíždí v mainstream seriálech. A ne, s JoJo’s Bizzare Adventure to opravdu kromě kapitoly o druhé světové nemá nic společného. (18.02.2020)

Mám vždy radosť, keď sa mi podarí vidieť filmy skôr, než som očakával. Príde mi to ako také malé vianočné prekvapenie. "Jojo Rabbit" rozhodne takým filmom je. Dúfal som, že ma to nesklame, a musím povedať, že film rozhodne priniesol to čo som čakal. Alebo možno trošku viac. Čakal som, že ma film poriadne pobaví. A je pravda, že ako satira to funguje celkom dobre. Všetky scénky s Hitlerom sú vynikajúce a rovnako aj niektoré momentky v tábore pre Hitlerjugend fungujú. Z toho prichádza najväčšia dávka komédie. A ešte je tu Yorki. Ktorý bude mať tiež niekoľko skvelých scénok. No čo film podľa mňa vysoko posúva vpred sú práve jeho silné dramatické momentky. Nikdy nie sú preflákuté, dodávajú tomu všetku dávku emócií a pôsobia presne tak ako majú. Najlepšia časť je asi scénka, keď Jojo spozná popravenú postavu. Keby som bol dieťaťom, tak reagujem asi úplne rovnako. Sam Rockwell je skvelá postava a je vidno, že aj medzi nacistami boli dobrí ľudia. A pochopili, že sú dôležitejšie veci, než to za čo bojovali. Scarlett Johanson je takisto skvelá. Thomasin McKenzie a Roman Griffin Davis sú veľmi uveriteľní a správne režírovaní. Pôsobia maximálne prirodzene. A potom je tu to nádherné finále. Posledných 20 sekúnd filmu nezabudnem. Mám s filmom asi dokopy len jeden problém. A tým je fakt, že keby bol natočený v nemčine, pôsobil by uveriteľnejšie. Herci sú okey a rovnako aj dialógy, no anglická komunikácia tomu nedáva ten nemecký feeling. Ale osobne to je môj jediný problém s filmom a dosť malý. Inak to splnilo všetky očakávania a odporúčam film vidieť. Dokonca si myslím, že je ten film v dnešnej dobe asi aj potreba vidieť. Hodnotenie: A (22.12.2019)

Nádhera, perfektní znázornění dětské naivity. Taika uvařil úžasnou satirickou komedii s perfektním nevinným tragickým humorem, kde mísí řádnou dávku humoru jen, aby se dostavila vlna napětí, emocí a dojemných scén. Ale hlavně ta dětská humorná nevinnost a neznalost to nese nahoru. Za mě výborné. (15.03.2020)

Přepínání mezi nekorektní komedií a vážnější notou mi připomnělo kazeťáky z osmdesátek. Na nahrávkách bylo slyšet zmáčknutí tlačítka a než člověk našel příslušnou pasáž na kazetě, zapřetáčel si někdy opravdu dlouho. O zamotání pásky do kazeťáku pak už ani nemluvím.  Začátek má přitom Jojo docela dobrý a jeden si myslí, že dostane nekorektní hyperbolickou blbinku o malých nácíčcích.   Ale kdeže,  hned po skvělé scénce s granátem totiž přichází  vážná maminka Johansson a moudrá malá židovka Pod schody a čím dál debilnější infantilní imaginární kamarád Hitlerovic Dolfík dostává víc prostoru než bych byl ochoten snést.  Laskavě dětsky naivní pohled na krutý svět dospělých se Waititimu rozsypal jen do trapného lehce předpubertálního kabaretu, který se nejvíc nepříjemně projeví v návštěvě gestapa v bytě našeho hlavního hrdinečka.  Za hudbu a tanec v závěru (ten byl symbolicky přece jen povedený) dvě hvězdičky. (24.11.2022)

Takováto kombinace tragédie a komedie se hned tak nevidí... což je asi dobře. Taika Waititi tuhle divokou žánrovou směs žene kupředu velkou rychlostí, ale o to těžší je se emocionálně přepínat mezi náladami. Podobné je to i s postavami, některé jsou ryze komediální (Taika Waititi, Rebel Wilson), jiné psychologicky realistické (Thomasin McKenzie, Scarlett Johansson), jen pár jich zdárně balancuje mezi oběma polohami (Roman Griffin Davis, Sam Rockwell). Ve výsledku je to tedy odvážný filmový počin, který úplně nevyšel. (26.01.2020)

Absolutně geniální počin, Taika se tímto řadí k režisérské špičce, ve filmu se potrháte smíchy přesně v momentech, kdy byste měli cítit krutost války, která je tu vykreslená do té absurdity, která válka sama o sobě je, že se to nedá a jen se smějete krutostem. Místy srdce zabolí, když se krutost přiblíží o kousek blíž do domova hlavního hrdiny, malého, bojácného zfanatizovaného chlapce, ale netřeba se bát. Všechno dobře končí. (26.07.2020)

Konečne niečo, za čo dnešní povaľači, ktorí sa sami nazývajú napríklad "aktivisti" alebo "odborníci na extrémizmus", režiséra nezažalujú. Paródia na Hitlerjugend, to sme tu v takej miere ešte nemali. Vtipné scénky sa väčšinou dočkáme, keď sa na scéne objaví Hitler. Ten je parodovaný naozaj geniálne, a to samotným režisérom, ktorý ho stvárnil. Niektoré pasáže, ako napríklad nekonečné pozdravovanie Heil Hitler boli naozaj komické až groteskné. Je tu naozaj veľmi zábavný film, no po komediálnej stránke viac uprednostním napríklad Stratili sme Stalina. (29.10.2019)

Když se u nás Králíček Jojo natáčel, mluvilo se o něm jako o hitlerovské satiře. Ale výsledek , který běžel v našich kinech stojí nad všemi žánrovými škatulkami.Po smrtícím koktejlu komiksového dovozu s domácí komediální romantikou se může stát, že životodárnou sílu výjimky kritik nadhodnotí – jako úlevnou stvrzenku víry, že film ještě stále může začínat nápadem, pokračovat napětím, zábavou i vzrušením a končit katarzí. Ale osobní zážitek násobí trofeje, které se na snímek natočený v americko-novozélandsko-české koprodukci hrnou. Králíček Jojo má šest oscarových nominací včetně nejvyšší na film roku a za výpravu, na níž se za Česko podílela Nora Sopková; dále též šest šancí na britské filmové ceny, na Zlatých glóbech byl navržen na komedii roku a z festivalu v Torontu si odvezl cenu diváků, což znamená zároveň uznání pro vyspělé tamní publikum. Protože Králíček Jojo je sice neskutečně zábavný, ale i velmi zvláštní svým vyhraněným viděním světa očima desetiletého vypravěče a každý výbuch smíchu střídá mrazením v zádech. O vyložené divácké vstřícnosti se mluvit nedá. Děj se totiž odehrává za druhé světové války, vysmívaný školák je fanatickým stoupencem Adolfa Hitlera, s nímž se ve svých fantaziích radí, a maminka raději před synkem nadšeně papouškujícím rasové poučky skrývá vlastní nebezpečná tajemství včetně šramotu doma v podkroví. Osobitá stylizace, v níž se klukovská fantazie s realitou prolínají naprosto přirozeně, zvyšuje působivou dvojlomnost emocí. Výcvikový tábor Hitlerjugend učící chlapce, jak bojovat, a dívky, jak otěhotnět, je k popukání, současně však z nadsázky vyvěrá děsivá obludnost ideologické manipulace s dětmi – podobně jako když chlapec podle pouček kreslí Židy coby bytosti se šupinami a rohy. Výuka zabíjení na králíkovi se krutostí blíží výsměchu „zbabělci“, jenž to nesvede, a zdánlivě mimochodem se v krajině dětství zjevují šibenice. Nenucenost malých představitelů se s tóninou vyprávění na hraně pohádkové hororové komedie přesně snoubí, zapadají však do ní i dospělí. Scarlett Johanssonová v roli láskyplné maminky, která tíhu všednodennosti rozbíjí tancem, imituje pro syna i tatínka kdesi na italské frontě. Režisér Taika Waititi hraje Hitlera s jeho naléhavostí, směšností a říznou dikcí i v angličtině a navenek potrhlá postava Sama Rockwella kouzelně klame tělem. Je obdivuhodné, kolik se do sklonku války vejde něhy v dětských pokusech o milenecký dopis, poezie první lásky včetně animovaného „chvění motýlů v břiše“, bizarnosti od sběru kovů po výcvik boje v bazénu, ale také čirého děsu, kdy se pomocí jediného detailu člověku zastaví dech i srdce. A finále ženoucí na smrt školáky se zbraní v ruce má obrátky, jež musí otevřít oči nejen nevinným naočkovaným „nácíčkům“. Při tom všem, ač to zní k nevíře, je Králíček Jojo báječná legrace. (23.03.2020)

Na film jsem se po zábavných ukázkách těšil opravdu hodně, ale výsledek je výrazně jiný, než slibovali rozjuchané trailery a ve výsledku se jedná sice o originální pohled na druhou světovou válku, ale ne tak zábavný, jak mohl ve skutečnosti být. Skvělý soundtrack a výborní herci film výrazně zachraňují, ale ne natolik aby vznikl nezapomenutelný, nebo opravdu zábavný film. (12.06.2020)

Ve sváteční večer 1.1.2020 jsem si asi nemohla pustit pěknější nový film, než je Jojo... Trefil se mi do vkusu přesně a ani nemám chuť to více rozvádět. Snad se bude líbit i vám. Ode mě plná palba. Scénář je naprostá pecka, nad kterou by se mohl zamyslet i úplně vymaštěný xenofobní blb. (01.01.2020)

Novozélanďan TAIKA WAITITI je mimochodom drzý, ako ploštica vo virtuálnej roli diktátora Adolfa (S)HITlera, zvaného Führera, so štandardne častými pozdravmi: «Heil Hitler» ! A 10 ročný, zapálený, „budúci” nacista Johannes Betzler, inak odchovaný typickou mládežníckou organizáciou-Hitlerjugend, kde im do makovíc vštepujú už vypestovanú, extrémnu nenávisť voči židovskej populácii, si neraz nasadzuje «virtuálne okuliare» , pomocou ktorých sa iba jemu zjavuje najväčší VODCA-Tretej ríše, ktorý ho maximálne motivuje, ako sa stať najfanatickejším členom, čo bude oddane slúžiť záujmom nacistického Nemecka, ktoré sa čochvíľa aj tak ocitá na prahu záhuby. A to je síce ešte v „nedohľadne” , ale dá sa povedať, že už „visí na vlásku” . A čo v takom prípade, ak čírou náhodou narazí na ukrývajúce sa židovské dievča Elsu Korr u nich doma na pôjde, ktorú tam schovala jeho mama Rosie ? Máme tu jeden poriadne veľký problém, a to z oboch strán... ! _ Snímok obdržal hlavnú cenu divákov pre najlepší film na 44. Medzinárodnom filmovom festivale v Toronte, vďaka čomu som do neho vkladal extra veľké nádeje, lebo taktiež i minuloročný víťaz v podobe Zelenej knihy to dotiahol až na prestížne Oscary v najhlavnejších kategóriach ! Celkové dojmy sú nakoniec akosi pomerne zmiešané, aj keď vôbec nepopieram, že Waititi pred kamerou priam exceluje v koži idiotského Hitlera, z ktorého si neustále šalamúnsky uťahuje, až je to niekedy neúnosné, zároveň aj zvláda ukočírovať snímok, ako komediálny/dramatický režisér súčasne, a tak tým pádom vzniká pôsobivá-dramédia, no nevyvážená + obstojná práca za písacím stolom, ako adaptovaný scenárista podľa knižnej predlohy-Christine Leunens, je interesantná. Ansámbel: malý Roman Griffin Davis sa výborne popasoval so svojou úlohou Králika Joja, a to isté i johanssonka, ktorá si u mňa zlepšila reputáciu. Taika sa snažil o zosmiešnenie tejto ideológie, vysmiať sa jej priamo do tváre, čiže nakrútil pomerne ostrú satiru, keď už úvodné, archívne zábery árijskej rasy sa vkusne miesia s piesňou od The Beatles, a v takomto duchu sa nesie i zvyšok celého snímku, ktorý dokáže aj patrične pritvrdiť ! PS: Moja samotná kritika smeruje ku výprave, ktorá bola až príliš česká, jednoducho všetky tie budovy a prostredie mi evokovali našich západných susedov. (24.01.2020)

Mám rád podivné filmy, ale tohle bylo na můj vkus podivné až moc. Nezaujalo mě to... 40% (14.02.2021)

Po Co děláme v temnotách a třetím Thorovi mé třetí setkání s režisérem/hercem Waititim, jehož rukopis je vskutku osobitý a nepřehlédnutelný - a to v dobrém, ale i špatném slova smyslu. V případě Králíčka Jojo naštěstí značně převládají klady nad zápory. Nebudu se rýpat ve skutečnosti, že se ve snímku mluví převážně anglicky a němčina figuruje pouze v notoricky známých spojeních. Už podle traileru bylo očividné, že půjde o černočernou komedii, která si nebude brát servítky - a to se naplnilo. Je sice pravda, že v několika momentech byl onen černý humor už poněkud nemístný, ale ve většině případů se podařilo navodit kýžený účinek. Z hereckého hlediska nemám téměř nic, co bych mohl vytknout - všichni se zhostili svých rolí přesvědčivým způsobem, snad jen Hitler byl chvílemi možná až příliš afektovaný. Přistoupí-li divák na režisérův osobitý humor a pojetí dějin, nebude mít problém si na necelé dvě hodiny užít film plný problematických tkaniček, rohatých židů, německých ovčáků, sběračů kovu a mnoha dalších bizarních prvků a nápadů, které člověk jen tak někde pospolu neuvidí. Bonusem byl německý cover Heroes od Bowieho. (23.01.2020)

Rozhodne zaujímavý snímok, ktorý okázalým spôsobom paroduje hitlerovský režim. Robí to cez malého chlapca, poznamenaného nacistickou propagandou a jeho túžbou stať sa plnohodnotným členom Hitlerjugend. Scény s imaginárnym priateľom, ktorý ho vo všetkom podporuje, nemôže byť nikto iný ako samotný Hitler, a chápem, že možno tieto scény nie každému padli, mňa naopak bavili. Film je komédiou, rozprávajúcou o veľmi vážnych veciach a oceňujem netradičný prístup tvorcov. (27.01.2020)

Jako námět filmu bych si to já osobně nevybral, i tak mě ale první necelá hodinka celkem bavila, ovšem pak to začala být příšerná nuda! Oceňuji výkon Romana Griffin Davise, ten kluk byl fakt dobrej. Film měl pak samozřejmě skvělý casting, Sam Rockwell byl jako vždy perfektní, k tomu krásná Scarlett Johansson. Děj filmu mě ale nijak zvlášť nezaujal, a tak dávám průměrné 3*. (27.04.2021)

Příjemné, trochu bizardní, ale také dost předvidatelné válečné drama. Nebudu tvrdit, že se jedná o komedii, protože humoru - vyjma úvadu - ve filmu není tolik, aby to opravňovalo použití toho termínu. Sam Rockwell i Scarlett Johansson si vystřihli vděčné postavy, ale skutečnou hvězdou je dvanáctiletý Davis v titulní roli. Jeho výkon v komediálních i dramatických scénách si přinejmenším zaslaužil nějakou tu nominaci. (17.02.2020)

Je to orginální nápad, kdy si divák zamiluje i malého nešikovného nácka a hrdinného nacistického velitele. Překvapivě hravá atmosféra vykresluje poslední dny tisícileté říše a předvádí i nápadité postavy, kterým – podle mě – vévodila svérázná, rázná a velmi milá matka v podání Scarlett Johansson. Pořád jsem z filmu cítila takovou útulnou blízkost, až jsem zjistila, že se to nátčelo v ČR. (23.03.2023)

Tady jsme se s tvůrci hodně nepotkali... Myslím si, že by Američané, Australané, Novozelanďané a další měli přestat s točením rádoby satir na druhou světovou válku. Nemáme v roce 2019, resp. 2020 jiné náměty na satiru? Celý film považuji od začátku do konce za otřesný a jedinou hvězdičku dávám za vynikajícího Sama Rockwella a neméně přesnou Scarlett Johansson. Česká stopa je fajn, ale tím to pro mě končí. (05.04.2020)