Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Být v nacistické Třetí říši malým blonďatým klukem znamená poměrně dost přímočarou kariéru. Tedy aspoň na jejím začátku. Jedním z prvních kroků je členství v organizaci Hitlerjugend, čili v „Hitlerově mládeži,“ což obnáší trochu vojenského drilu, pálení závadných knih, vyhazování věcí do vzduchu, nenávidění židů a podobné hraní si na vojáčky i na válku. A to v partě se spoustou Hitlerovi též velmi oddaných kamarádů. Smysl a cíl to má jednoduchý: stát se řádným a plnohodnotným nacistou. A tím chce být i desetiletý kluk Jojo (Roman Griffin Davis), kterému v tom pomáhá jeho imaginární přítel, tak trochu nablblý Adolf Hitler (Taika Waititi). Adolf Jojovi radí v různých životních situacích a podporuje jej v jeho správném náckovství. Zlom v Jojově životě nastane v okamžiku, kdy zjistí, že jeho maminka (Scarlett Johansson) ukrývá v podkroví židovskou dívku (Thomasin McKenzie). Od té chvíle musí malý Jojo čelit svému vlastnímu zaslepenému nacismu a s tím mu jeho vymyšlený Hitler už může jen velmi těžko poradit. I když se docela snaží. (CinemArt)

(více)

Recenze (746)

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Filmy Taiky Waititiho rozhodně netrpí přemyšleností, což nemyslím ve zlém. Prostě to všechno na člověka háže a co se chytne, to se chytne - a protože to je vtipný a inteligentní tvůrce, tak se vždycky najde dost toho, co se opravdu chytne. Paradoxně právě díky tomu, co se nechytne, působí pak jeho věci tím bezprostředněji a opravdověji - jejich chyby a ne stoprocentní trefy do černého z nich dělají dýchající organismy. Jenže v případě Jojo Rabbita se Waititi pustil na extrémně tenký led, satira tohohle druhu může skončit nejen trapně, ale rovnou neeticky, nezodpovědně a možná i žalovatelně, což si všichni v týmu až moc uvědomují. Je jasné, že nad tímhle scénářem si lámaly hlavu nejspíš desítky lidí pověřených studiem, aby nehrozila žádná nezvládnutelná kontroverze - a to je první krok směřující proti Waititiho silným stránkám. Ten film si na sebe dává moc velký pozor a opakovaně se ujišťuje, aby nemohl být vykládán nevhodně - a na to Waititiho hyperaktivní duch není připravený. Takže tu je sice řada velmi vtipných gagů, bravurní vedení herců (vyzdvihnout se určitě musí perfektní Roman Griffin Davis, ten kluk je obrovský talent) a několik silných okamžiků, ona energie mířící k emocionální katarzi, jakou nabízel Hon na pačlověky, tu ale nedosahuje plné míry. Že poselství je jednoduché, by nevadilo, kdyby bylo emocionálně silné - což bohužel není. Předně proto, že k ničemu jinému film směřovat nemůže ani nesmí. Nedivím se, že pak na někoho bude působit zbytečně - jako že říká něco zcela očividného. A taky mechanicky, epizodicky a tonálně nevyrovnaně - protože takový je, protože každá jedna scéna byla opakovaně ošetřována a pilována, aby se nevymkla, až celek ztratil jasnou linku a vyrovnanost. Výsledek je pro mě pořád dost dobrý i v rámci těchto limitací. Dalo by se to pak ještě posunout na další rovinu a ptát se, proč toto téma vůbec zpracovávat prostřednictvím humoru, když pointa na něm nijak nezávisí a všechny dějové oblouky a smysl jsou zcela vážné. Humor je do tohohle filmu vložený, aniž by k něčemu dalšímu sloužil - dá se asi bavit o nějaké absurditě, ale ta by nakonec byla i v dramatu. Tady jsem ale ochotný přistoupit na vysvětlení, že tu je humor, protože Waititi je komik a chce ho tu mít. Jojo Rabbit je další film v řadě, ke kterému píšu komentář, který vyznívá poměrně negativně i přes vysoké hodnocení - poslední dobou se holt pro mě vyrojilo víc filmů, u kterých se potvrzuje, že aby byl film hodně dobrý, nemusí být dokonalý. Jojo je silný ve svých okamžicích a ztrácí jako celek. Ale i to se dá. 70 % ()

Morien 

všechny recenze uživatele

Na ja, schön wie ein Diamant, Sam je prezident vesmíru a tak všelijak, ale celou dobu jsem si kladla otázku, jestli bych to pustila svému dítěti, kdybych nějaké měla. Je to velmi, velmi, velmi dětsky zaměřené, ale z extrémně dospěláckého úhlu pohledu, jestli to dává smysl. Můj popis, ne ten film, protože mám pocit, že film právě trošku ne. Nemůžu si vzpomenout, jestli jsem jako děcko viděla nějaké filmy o náccích, parafínového Hitlera v Červeném trpaslíku nepočítaje. První film, který si pamatuju, ale určitě ne první film, co jsem viděla, byli Swing Kids, ale to už jsem byla dospívající dacan a film tomu svým pojetím a vším ostatním odpovídá. Taika na to jde prostě moc šíleně nebo příliš málo šíleně, kdybych to měla popsat co nejjednodušeji. Asi bych svému dítěti prvně pustila Život je krásný a potom by bylo na něm, jestli by ho Jojo Rabbit zajímal, až by bylo větší. ()

choze 

všechny recenze uživatele

Bylo by zajímavé to vidět v dvojprogramu s Nabarveným ptáčetem. Nápad s imaginárním kamarádem Hitlerem geniální a záměr pojmout téma Hitlerových dětských vojáků jako komedii odvážný. Bránici mi to nervalo, ale pobavilo i pohladilo. Dětští herci na jedničku. ()

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Taika Waititi je filmař, kterého se vyplatí sledovat - za předpokladu, že vám sedí jeho poněkud neuctivý humor založený na ironické nadsázce a osobitý druh poetiky. Na Králíčkovi Jojo je jeho talent ale i limity zřetelně znát. Režisér skvěle volí herce, ze kterých dokáže vydolovat maximum, což platí zejména o dětských představitelích, včetně Romana Griffina Davise. Má vyvinutý smysl pro nadsázku, absurditu a situační komiku. Humorná část snímku funguje o poznání líp než ta, která chce dojímat a vyvolávat katarzi. Takový Kachyňa ale dokázal prodávat tragiku i smích v rámci jednoho stylu, u Waititiho přechody mezi skopičinami a vážnou polohou vyprávění působí překotně a někdy i rušivě. Režisér se nebojí využívat anachronické hudební motivy, a tak jeho hrdiny můžete sledovat ve víru 2. světové války za doprovodu Beatles či Bowieho. Sam Rockwell je jedním z největších sympaťáků, kteří kdy oblékli uniformu wermachtu a jeho ležérního kapitána, který vyměnil frontu za bandu dětí v uniformě Hitlerjugent si pravděpodobně zamilujete. Úspěch Králíčka jojo spočívá v tom, že je zábavný, svižný a vtipný. Mezinárodnímu publiku bude ale především vyhovovat jeho schopnost přinášet jasně formulovaná morální poselství příjemnou formou. Je to typická hollywoodština, která je mnohem krotčí a méně kontroverzní, než by Taika Waititi chtěl. Podobný příběh jste už nejspíš párkrát viděli v poněkud odlišném balení. Osobně mi nesedla poloha, se kterou Waititi ztvárnil Hitlera. Na můj vkus je až moc dětinský a neškodný. Přece jen bych v tom jeho satirickém ztvárnění rád viděl i trochu temnější polohu. Se 75 % celkového dojmu ale přes výše napsané nemám problém. Je to divácký film, který zaboduje i u rodinného publika. Nechce od vás žádné hluboké znalosti historie a po pravdě je raději lepší nad způsobem Waititiho vyprávění moc nehloubat, nebo najdete kazy. ()

Dudek 

všechny recenze uživatele

Po dlouhé době jsem si pustil film, který jsem neměl žádnou potřebu vidět, ale přesvědčila mě jeho divácké přijetí. A v podstatě jsem za to rád. Dějově se sice o jedná spíše o zklamání, protože se Waititi příliš nesnaží vystoupit z vyjetých kolejí, nicméně hlavní devizou je tu atmosféra. Králíček Jojo je pečlivě střiženou satirou, jako jsme tu už neměli možnost vidět hodně dlouho. Není totiž vystavěn na křečovitě dětinském humoru, jak by se mohlo zdát z ukázek, ale právě na hravé atmosféře plné barev. Jako pozitivum beru i fakt, že mi Scarlett Johansson připomněla, jak je skvělou herečkou. ()

SNCIS 

všechny recenze uživatele

Obsahuje spoilery: "Trhni si, Hitlere!" Králíček Jojo vás zahřeje u srdce, ale klidně vám ho i zlomí. Hlavním hrdinou je desetiletý zapřisáhlý člen Hitlerovy mládeže Roman Griffin Davis. Ten věří, že židé jsou rohatá monstra a jeho imaginárním kamarádem je samotný Adolf Hitler. Bohužel Jojova matka Scarlett Johanssonová pomáhá protinacistickému odboji a doma ukrývá ve skrýši za stěnou židovskou dívku Thomasin McKenzieová. Chlapec řeší spolu s imaginárním Hitler, co udělat či neudělat, když se všechno dozví. Nakonec se s dívkou sblíží a zkoumá, co je pravdy na tom, co ho o Židech učili. Králíček Jojo je úžasně natočeným a zahraným filmem, který bezesporu skýtá malebné záběry kamerou, ale i výborně napsané postavy. Film je vyprávěn z chlapcova pohledu, jehož přesvědčení o fungování světa je popletené vládní propagandou a manipulací. DOPORUČUJI! Je to lidský a inteligentní film. - 100%. ()

johnn333 

všechny recenze uživatele

Jako "satiře" se tomu párkrát pousmějete (kloni!), ale ten všude avizovanej imaginární Hitler je nakonec úplně plonkovej. Zbývá tak jen roztomilá, ale okoukaná coming of age šablona v nových kulisách. Na Žatec dobrý, ale čekal jsem trochu víc. ()

Gilmour93 

všechny recenze uživatele

To se to Waititimu točí, když na režisérské židli sedí dva. On a dítě, co v něm zůstalo.. Nějaký čas mi trvalo, než jsem se naladil na jeho noty, ale u Bowieho Das Heroes mě už měl definitivně v hrsti. Kromě vulgarity ignorujícího humoru a neustále aktuálního poselství, že je dobré svého nepřítele nejdříve poznat, než jej odsoudíš, k tomu nemalou měrou přispěly i herecké výkony. Od svérázného kapitána Rockwella, přes malého Jirku Olivu z My všichni Adolfovi povinní a jeho kamaráda Nicka Frosta juniora, až po rohatou za zdí Thomasin McKenzie. Pravda, dramatický oblouk tohoto láskyplného dopisu matce není příliš nápaditý, ale tady šlo spíš o to jak než o čem.. ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Nesmí to vědět. Pokud to ví on, tak to vědí i oni.“ - „Mohla bys mu to vysvětlit.“ - „Neznáš ho. Je fanatik. Tři týdny se vzpamatovával z toho, že jeho dědeček nebyl blonďák.“ Od Waititiho mám nakoukáno dostatek na to, abych už trochu tušil, co čekat. V Králíčkovi se ale zas posunul. Předně, film určitě není pro každého. Na někoho tohle mixování vážných, mrazivých scén s těmi černohumornými, absurdními a odlehčenými fungovat nebude. Někdo nepřijme ani tu nadsázku linoucí se celým filmem. Jenže Králíček je podstatně sofistikovanější, než jak možná navenek vypadá, pod tím vším dělání si srandy je celkem jasné poselství. Waititiho efektní, rošťácký styl nicméně fungoval parádně, podobně jako herecká kreace (tedy nejen jeho, Davis, Mckenzie, Merchant, Johansson, Rockwell …ti všichni byli výborní). Směrem ke konci se hodně zvážňuje, nahrazení němčiny angličtinou si též vybere svou daň, přesto těch slabších 5* u mě Králíček má. „Řek sem, abys namalovala, kde žijí Židi. Tohle je jen hloupej obrázek mý hlavy.“ - „Jo, a tam taky bydlíme.“ ()

3DD!3 

všechny recenze uživatele

Skvělí herci v šílené komedii o nacistické ideologii. Sepsal, režíroval a Hitlera hrál novozélanďan. Dětský pohled na válku z netradiční strany se povedlo natočit nevtíravě a hlavně stylově. Zahajluj mi! ()

Kaka 

všechny recenze uživatele

Originální, důvtipná, společensky komplexní a povětšinou docela zábavná až ulítlá válečná satira, která osciluje někde mezi Life is Beautiful a No Mans Land. Nepůjčuje si z ani jednoho téměř nic, přesto působí místy jako zralé víno, které tady s námi už nějakých těch pár let je a při sledování prostě víš co tě čeká. Waititi potvrzuje, že talent na funny scénáře umí uplatnit nejen ve velkorysých blockbusterech od Marvelu, ale stejně tak v nízkorozpočtové válečné komedii. Sice bez silnějšího tempa a skutečně nezapomenutelných scén, pořád ale setsakramentsky pozitivní, s důrazem na tradiční lidské hodnoty. Není potřeba vidět znovu, ale minimálně jednou povinnost. ()

troufalka 

všechny recenze uživatele

Mám ráda srandu - i tu absurdní i tu na hraně. Velmi dobře si uvědomuji, že se parodie na toto téma může zdát někomu za hranou. Já se bavila. ()

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Nejsem příznivec Waititiho humoru a až do poslední chvíle jsem se Králíčka Joja bál. Sice jsem měl od začátku velikou radost, že uvidím Scarlett a Sama Rockwella (a ano, jsou velice fajn), ale obavy přetrvávaly. Srdcem filmu je ale úplně jiná dvojice a to pochopitelně dvojice dětí (McKenzie, Davis), jejichž vzájemnou interakci jsem si velice užíval a spolu s dokonalým, emotivním koncem jsou pro mě hlavní důvody, proč jsem nakonec napálil pětikvalt. A kdyby mě konec opravdu tak citově nepoložil, tak o tom přemýšlím ještě teď, protože mi film jako takový kazí totálně zbytečný imbecilní Hitler Taiky Waititiho. Rozumím tomu, že tento slovutný tvůrce chtěl poukázat na zvrácenost ideologie nacismu (taktéž postava Stephena Merchanta), a také je to velký pouták do trailerů a na plakáty. A ač je ve filmu poměrně málo, mnohem více bych ocenil pouze klasičtější, leč dojímavý a v jistém duchu nepříjemně autentický příběh z války...9/10 ()

Hild 

všechny recenze uživatele

Podle trailerů jsem čekala úplně jiný film a tušila jsem, že tohle nebude pro každého. Já si dokonce myslela, že v žádném případě nebudu cílovka tohoto filmu, ale nemohla jsem se mýlit více. Já osobně bych film vůbec neřadila do kategorie komedie. Ve své podstatě film velice jednoduchý, chce poukázat hlavně na úplnou nesmyslnost válek a souhlasím s názory, že na některých místech film až okatě našlapává velice opatrně, protože se bojí kontroverze, ale hned několikrát mě film dokázal emocionálně zasáhnout na místech, kde jsem to vůbec nečekala. Opravdu překvapení ()

castor 

všechny recenze uživatele

Rusové se blíží a jsou prý úplně nejhorší. A Angličané jsou na tom podobně. „Slyšel jsem, že jedí děti a mají sex se psy. Musíme je zastavit, než nás sní a přefiknou všechny naše psy.” Malý blonďák má v nacistickém Německu jasno. Židy je potřeba pochytat, knihy spálit, Hitlera uctívat. Posedlý a poslušný nacista v černohumorné látce, kterak se měl na speciálním tréninkovém víkendu stát mužem, ovšem skončil na operačním sále. Tvůrci se vrhli na hodně tenký led s nejasným výsledkem. Mohlo to vyznít trapně a nepatřičně, nebo to klapnout na všech frontách. B je správně. Ve finále mísí několik linií včetně pohledů na fanatismus dětskýma očima i na nesmyslnost válek či prvních pohybů motýlů v břichu. Mnohdy našlapuje velmi opatrně, jindy se nebojí do toho zostra šlápnout. Potěší imaginární přítel Áďa, výborně vedení mladí herci (Roman Griffin Davis, Thomasin McKenzie), kapitán K. Sama Rockwella, který přišel o oko a který ví, že konec se nenávratně blíží, na více židlích sedící maminka (výborně hrající Scarlett Johansson zažila skvostný herecký rok), naopak Rebel Wilson je lehce neviditelná. Humor, naděje, příjemná nedoslovnost, myšlenka. Navíc fajn hudba, české lokace, osobitá stylizace i výtvarné podání. Něco funguje dokonale (dopisy od Nathana), jindy bych čekal větší emocionální dopad (střevíce oběšence). Každopádně velká spokojenost! Yorki, rulez. ()

Wacoslav1 

všechny recenze uživatele

Letošní Oskary mě jako tradičně minuly a tenhle film to potvrzuje. Jako potenciál by tu i nějaký byl, ale ten je utopen v afektovaném a ne moc přesvědčivém humoru. Když se z tohoto blábolu pak vyklube další film kterej do nás chce hustit nějaký rádoby poselství, tak potom definitivně sbohem...30% ()

2Pac 

všechny recenze uživatele

Topka...uzasne detske herecke vykony. Presvedciva mama...kopec dalsich zapamatatelnych postaviciek...paradne a poucne podany pribeh o demagogii... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

"Adolf!, prestaň mi stále ponúkať cigarety, mám iba 10 rokov!..." Režisér a predstaviteľ Hitlera v jednej osobe T. Waititi sa rozhodol urobiť film , aké sa bežne nerobia. Humorne ladený príbeh a pohľad na vojnové udalosti v Nemecku sa mi presne trafil do vkusu. Od úvodu ma to neskutočne chytilo i bavilo, no s odhalením skrýše, v ktorej sa skrýva židovské dievča prišli i trocha nudnejšie pasáže. V týchto momentoch sa detstvo i kamarátstvo hlavného hrdinu Joja dostalo na vedľajšiu koľaj a príbeh trochu stratil iskru. Občas i tu poteší nejaká scéna ako napr. návšteva a kontrola izby gestapom. S pribúdajúcimi minútami rástlo i dramatickejšie pojatie snímku, no stále si film zachováva detský pohľad. Obsadenie filmu bolo výborné, všetci herci zapadli, záver záchrany pred Rusmi skvelý. Skutočne zamrzí len tá prostredná časť film, ktorá trochu strháva body, ale i tak veľmi slušný a ojedinelo fungujúci počin. 80%. ()

Reklama

Reklama