Režie:
Jaroslav MachKamera:
Jiří TarantíkHudba:
Štěpán LuckýHrají:
Karel Höger, Jiřina Petrovická, Vladimír Menšík, Bohumil Šmída, Jan Skopeček, Martin Růžek, Luděk Munzar, Miloš Nedbal, Jaroslav Mareš, Kateřina Klumparová (více)Obsahy(1)
Nahá pastýřka je název obrazu rokokového malíře Jeana-Honoré Fragonarda, který proslul nejen jako portrétista a ilustrátor, ale také jako autor erotizujících obrázků. Jedním z nich je i obraz ze zámku Ronov, na kterém je někdejší zámecká paní a proslulá milostnice Anna vypodobněna jako „nahá pastýřka“. A právě kolem tohoto plátna se točí bohatě rozvíjený příběh. Vyšetřovatel kapitán Tronda (V. Menšík) originálním způsobem – netradiční kombinací kriminalistických a divadelních metod – vyšetřuje dvojnásobnou vraždu a řadu podvodů a machinací s uměleckými díly… (Česká televize)
(více)Recenze (110)
Nezapomenutelný výkon Bohumila Šmídy v roli pana Pacínka :) ()
Jen a jen průměrná česká krimi, kterou osvěžuje pouze B. Šmída v roli Pacínka. ()
Humor a detektivka. Nejsem si úplně jistý, že spojení právě těchto dvou žánrů může s úspěchem fungovat, nechtějí-li tvůrci točit zrovna parodii či se nenarodili s citem pro britskou nadsázku. Jinak podobná symbióza výsledné podobě filmu škodí. Nahá pastýřka dobře vystihuje problém takového konceptu - není to ani pořádná detektivka, ani komedie. Jedině snad pan Pacínek pobaví... Celej pan major... ()
Vydatné české "whodunit" těžící z kombinace originálního námětu (prostředí obchodu s uměleckými falsifikáty), atmosférické lokace (zámek Ronov) a hodně silných hereckých výkonů (zde mnohokrát zmiňovaný Bohumil Šmída, ale bez řečí i Munzar, Skopeček a Menšík). ()
"Co mě nepálí, nehasím. Pacínek se netáže, Pacínek vykoná." Uctivej kriminálník Pacínek, zkušeně nezdržující bezpečnostní orgány, mě hrozně bavil. Mnohem víc, než to pátrání po nahatý družstevnici. Navíc mi prakticky ukázal, co je to psát na stroji jako datel. To jsem skutečně upadl smíchy. Nicméně dvě vraždy jsou vážná věc a já jsem se dozvěděl, že podobnost s jednou dávnou vraždou je frapantní. To mě překvapilo, ale po nakouknutí do slovníku cizích slov, jsem pochopil, že pro zachování svý důstojnosti není nutný se urazit. ()
„Pane profesore!“ - „Prosím?“ - „Radši nám řekněte, co jste viděl, když jste vešel do rytířského sálu.“ - „Nahou pastýřku!“ - „Vám tady běhá nějaká nahatá družstevnice?!“ Má očekávání byla z velké části naplněna. Jde o veskrze průměrnou detektivku, v níž se sice téměř celou první půl hodinu vůbec nic neděje, ale pak se naštěstí rozjede a diváka docela slušně baví. Jak vyšetřováním, kdy vraha není zase tak snadné uhádnout (jak by se možná mohlo zdát), tak občasnými zdařilými dialogovými frky. Z postav je to samozřejmě zde mnohokrát zmiňovaný Pacínek Bohumila Šmídy, ačkoliv je spíše úsměvný než doopravdy vtipný. A rozhodně má on i další podezřelí víc charismatu než všichni přemoudřelí vyšetřovatelé dohromady (a to včetně jindy tolik výrazného Menšíka, což už také o něčem svědčí). Úsměvný (ovšem nechtěně) je i samotný konec, a to především způsobem usvědčení vraha, které mi přišlo opravdu hodně naivní. Dám 3*. „Vás to teda vzalo! Copak jste ji zabil vy?“ - „Jak se něco semele, tak v tom lítá Pacínek!“ ()
Honosné sídlo, na kterém se odehraje zločin, v bublině uzavření podezřelí plnící role figurek na šachovnici vyšetřování a zvratů a patina inteligentního humoru. Kdo by to byl řekl, že máme svoje Murder by Death nebo Clue! Nesympatický T-800 Munzounar byl jasný od začátku, ale víte, co tvrdí submisivní služebníček a amatérský latiník Pacínek - dílo korunuje konec. I když i v tomto má vlastně zmatek.. ()
Více než solidní detektivka britského střihu s dobře vymyšlenou vraždou, působivou finální konfrontací a s atmosférou rozumně odlehčenou nerušivým humorem. Navíc senzačně obsazená - obzvlášť tedy Martin Růžek je v roli malíře alkoholika přímo fantastický, Vladimír Menšík je... je zkrátka Vladimír Menšík a bez bývalého kriminálníka Pacínka v podání Bohumila Šmídy by Nahá pastýřka byla poloviční. ()
Velmi roztomilá vedlejší role Bohumila Šmídy, který si Pacínka opravdu velice užíval. ()
Vcelku slušná detektivka okořeněná osobitým humorem postavy pana Pacínka (B. Šmída).Tato postava se vyskytuje nezávisle ještě v několika filmech, jimž dodává zvláštní šmrnc. ()
Výborná česká krimi s tím nejlep.obsazením... ()
Jednání prvé: Státní zámek prolezlý šejdíři. Podívejme na ně, na kunsterei. Milostivá paní sem, milostivá paní tam. Neudělají krok, aniž by neprovedli nějaký ten vykutálený kšeftík, západní valuty jim čouhají i z uší, to vše přímo pod nosem esenbáka Menšíka, který má na zámku asi služebnu. (Omdlení jediného poctivce nikoli při pohledu na mrtvolu, nýbrž na zjevení Nahé pastýřky, je v této situaci zcela logické.) Jednání druhé: Protřelá šejdířka chce zítra ráno emigrovat a tak si dá s otravným somrákem schůzku už na dnes večer? Nota bene na dobu, kdy potřebuje tajně odebrat obraz? Pak ji nenapadne nic lepšího pro klidný odjezd než se pokusit ho zapíchnout? Nota bene vlastního bratra? Nu, dobře jí tak, krávě. Jednání třetí: Nejprve to vypadá na nejdementnější vraždu v dějinách české kriminálky. Pak se to sice překvapivě zkomplikuje a celý průběh vyšetřování skýtá velmi sympatickou společenskou zábavu. Ovšem závěr je ještě promyšlenější než úvod - jednání čtvrté: Jakže? Vrah si má po veřejné inscenaci falešného doznání myslet, že případ je uzavřen? Jakže? Oba obrazy jsou k disposici, ví se, která bije a on si má myslet, že proklouzne s tím správným? Jakže? On si to dokonce opravdu myslí? A nakonec kapituluje pod tíhou takových důkazů, jako je nesprávná expertíza a umaštěná kapsa? Nehledě na to, že je divákovi už dopředu prozrazen tím, jak pronáší své „to vám blahopřeji, pánové“ (zhruba 1:01:07). Tak tedy hvězdička za v tak lehkém filmu nečekaně kvalitní ochutnávku tehdejších herců. Vyšetřovatelům to docela pálí, ačkoli vypadají jako z půjčovny. Podezřelí jsou zajímavější. (Ovšem Shakespeare před dvěma sty lety, to snad ne, pane Munzar.) Druhá hvězdička specielně pro pana Pacínka („...pan Pacínek napsal hipotéza s měkkým i, ano?“ „To je těžký, já nemám ucelené klasické vzdělání.“) v podání skvělého Bhm. Šmídy. Jinak další dobový film, v němž zní z rádia Karel Gott. ()
Záverečná poirotovská vysvetľovačka, v tomto prípade tijátr berie skoro až dych, dovtedy ale Nahá pastýřka sa skôr iba tak "cloumá" a ukazuje, že pochopiteľne motív k vražde majú všetci. Možno sa dalo vyťažiť viac zo zámockého prostredia, viac takej temnejšej, príťažlivejšej atmosféry tajomna. Asi by sa tento prípad viac skvel v nejakej sérii, možno v Hříšních lidech, ako samostatný film s jednorázovým vyšetrovateľom. V podaní Menšíka ale nemôžeme mať žiadne námietky, vyšetruje s veľkou chuťou a celý film má vďaka nemu šťavu. 70% ()
Povedená česká detektivka o ztrátě cenného obrazu a vraždě s ní spojené. Skvělé herecké výkony dělají z napínavého příběhu místy až komedii. Já se u tohohle náramně bavil a nemohu jinak než vřele doporučit tuhle úžasnou klasiku s plejádou výtečných herců. Rozhodně stojí za zhlédnutí. 85% ()
Překvapilo mě, jak je tahle detektivka pohodová. Jak si v ní s chutí herci zahráli. A já je rád viděl. Jak Menšíka, tak Munzara, tak Nedbala, tak Skopečka atd. Zavražděná Petrovická, tak si zahrála plných 20 minut! Což na zavražděnou v detektivce, kde divák čeká kdy a kým bude zavražděná, tak je dost dlouhý čas. ()
Vcelku sympatická zámecká šaráda o dvou vraždách a jedné šmelině. Galerie postav i postaviček budí nadšení i po letech, včetně všech odpadlíků a zrádců; z herců lze vyzdvihnout především Martina Růžka a vynikajícího Bohumila Šmídu. Ale teda ten závěr, ten je vážně trochu mimo mísu. ()
,,Pacínek se netáže, Pacínek vykoná!" Šedesátá léta byly vrcholem české kinematografie, období nejen tzv. nové vlny, ale i velice kvalitních filmů "brakového žánru", jakým je například detektivní komedie. Originální příběh s celou řadou zločinů a ne zrovna nevinných postaviček v historickém prostředí uvnitř zámku (žeby inspirace německým Zeleným lučištníkem?) a tajemství kolem historie záhadného obrazu. Pro milovníky kumštu lahůdka, navíc v doprovodu našich hereckých mistrů (Höger, Munzar, Nedbal, Menšík, fantastický Martin Růžek jako opilý fanatický malíř), mezi nimiž pak vyčníval zejména Bohumil Šmída v roli dnes již legendární komické postavičce bývalého vězně a věčného podezřelého Pacínka. Popularita jeho postavy a hlášek (,,To je prosím, dovolíte, Jeho veličenstvo císař František Josef I., za jehož panování jsem měl tu čest se narodit.") si vyžádala i volné pokračování Rakev ve snu viděti..., sice od stejného režiséra, s příběhem ze stejného prostředí i s několika stejnými postavami, ale původní detektivní zábava se jaksi neštastně proměnila v černou absurdní grotesku, která mě neoslovila. Ovšem první díl v podobě NAHÉ PASTÝŘKY zůstává pro mne klasikou. Dokonalost filmu (podpořenou mj. zajímavou, neustále pohybující se kamerou) sráží jenom tradičně nevzládnutý detail telefonického rozhovoru slyšeného jenom z jedné strany (už vidím, jak policajt /Jan Skopeček/ při telefonování všechny věty, které slyší z druhé strany, opakuje v podobě zpětné otázky :o)) 95% ()
Vynikající Bohumil Šmída, jehož dobromyslná prostořekost přehrává i takové mistry jakými byli Menšík, Růžek, a Höger. Kapitán Tronda, venkovský policajt, je na stejné úrovni jako vyšetřovatelé z města, to by asi v reálu nešlo. ()
Moje hypotéza: jedná se o pohodový český pokus o anglickou detektivku v uzavřené společnosti, s českým humorem (hlavně "režisér" Menšík a "kslužbám" Pacínek - B. Šmída) . ()
Nečekaně dobře natočená česká detektivka, ovšem také s nečekaně stupidním dějem. Člověk jen čeká, kdy se ve změti těch padělků, podvodníků, herců a nepřehledné řady postav vůbec, objeví kromě mrtvoly navíc ještě nějaká ta tajná chodba. Vzhledem ke dvě stě let funkčnímu mechanismu, vyměňujícímu po zatlačení na reliéf lva obrazy nad krbem, se ovšem téměř dočká i toho. Ostatně i ta vražda byla takříkajíc nadvakrát a usvědčení vlastně taky. Autor předlohy má zjevně moc rád detektivky Agatghy Christie, ovšem na rozdíl od ní mu chybí smysl pro zdravou míru... Dlužno dodat, že je to vážně škoda, protože herci tu hrají jak o život a vedle Karla Högera, Luďka Munzara, Vladimíra Menšíka či Jana Skopečka tu nečekaně září i jinak vcelku nevýrazný Bohumil Šmída... Speciální zmínku si ještě zaslouží výprava. Ne, obraz od Fragonarda to tedy opravdu nepřipomínalo a obecně byla většina ve filmu použitých výtvarných děl dosti zvláštní. Proč se v každém českém filmu, ve které se mihne výtvarné umění, pracuje s tak podivnými a neumětelskými výtvory? Celkový dojem: 65% ()