Vulkan
Vulkan
Obsahy(1)
Lukas, zaměstnaný jako tlumočník pro misi OBSE, se jednoho dne vlivem souhry podivných náhod ztratí v odlehlém městečku uprostřed jihoukrajinské stepi. Tento městský chlapec, který se nemá na koho obrátit, najde útočiště v domě svérázného usedlíka jménem Vova. Po Vovově boku se Lukas ocitne tváří v tvář nepředstavitelnému světu anarchie, v němž se život zdá být zcela odtržen od jakékoli identifikovatelné struktury. Lukas je fascinován svým hostitelem a jeho dcerou Maruškou, do níž se okamžitě zamiluje. Jeho pohrdání venkovským životem pomalu vezme za své a on se vydá na cestu za hledáním štěstí, které nikdy nepoznal. (Cinemax)
(více)Recenze (14)
Kam se hrabou americké postapokalyptické filmy jako třeba Kniha přežití či britský 28 dní poté! Distribuce sice označila Bondarčukův Vulkán jako komediální drama, avšak postapokalypsa mu sedí daleko víc. No posuďtě sami - jih Ukrajiny trpí suchem, státní struktura se rozpadla, jakž takž funfuje pouze sousedská výpomoc v rámci vesnice, výměnný obchod zčásti nahradil peníze, tu a tam se objevují různé gangy, veřejná doprava nefunguje... Kdo mohl, odešel nebo touží vypadnout - snad kromě lidí natolik spjatých s půdou, že zkrátka nedokážou své bezútěšné domovy opustit. A v těchto širých a sluncem spalovaných divokých polích se ztratí kyjevský měšták, tlumočník mise OBSE. Režisér nejen dokonale vykreslil génia loci jihoukrajinských stepí, ale i sebereflexi a vnitřní vývoj hrdiny a zvláští svobodu z nutnosti, která zda panuje. Naprosto mě dostala kamera (Vadim Ilkov) a kompozice záběrů, byl jsem uchvácen nekonečným polem suchých slunečnic, obrovskou opuštěnou hrází či úvodním podjezdem lodi. Velmi znepokojivě na mě zapůsobilo, že tato postapokalyptická vize je zatraceně reálná a je velmi velmi blízko – na Krym je z to Prahy 1600 km! Na prahu pěti hvězdiček - a jelikož jde o debut, zaokrouhluji nahoru. ()
Tři roky před speciální vojenskou válkou natočil uznávaný (a protiruský!) ukrajinský dokumentarista filmový portrét východoukrajinského venkova, tedy jednoho ze separatistických regionů a předmětu současného sváru zkurvbáťušky Vladimíra a zkorumpovaných banderovských mafií o Kyjevskou Rus. Tedy portrét od našince, nebo lépe řečeno jejichnce, bez příkras vykreslující tamější obyvatelstvo jako veskrze oduševnělé, kultivované, hrdé, moudré, filantropické, nesobecké, laskavé, zásadově abstinující a až filosoficky intelektuální mazlíčky, žijící v nádherné prvobytně pospolné absurdní anarchii, s níž se nadšeně a intenzivně seznamuje neméně altruistický, slizký a řádně bezpáteřní přizdisráč z Kyjeva, instruovaný Evropskou Utopií, dokud tu ruskou duši prostě nepochopí. No, já osobně bych takový výqět a základ státu těm Rusákům klidně přenechal bez boje, a to nejen v zájmu efektivnějšího utrácení mých daní fialovými bolševickými loutkovými eurohujery. Ale půda je holt půda, a zájmy Spojených sráčů jsou zájmy Spojených sráčů. Čtyři za upřímnou, nepropagandistickou a nezkreslenou demografickou studii. ()
Ne, žádná komedie - drama, podbarveno podobenstvím. Poetika hvězdného nebe a pustina na zemi...Hlavní představitel, jakožto tlumočník přijel s misí OBSE v bílé vyžehlené košili, avšak ve vlastní zemi obdržel rány do duše i těla a roztržené triko...Kéž by každý tvůrce, a zvlášť režisér disponoval takovou schopností sebereflexe ve vztahu k vlastnímu národu, jeho naturelu a mentalitě... Dle mého soudu kvalitní a silný snímek s vynikající režii talentovaného Romana Bondarčuka, s občasným zaváháním ve scénáři. Doporučuji, (občas je dobré podívat se, co může být pod pokličkou...) a to i vzhledem k probíhajícímu, vleklému konfliktu RUS c/a UA... Nádherný, téměř apokalyptický soundtrack Antona Baibakova, žel na You Tube nedostupný, ale... https://soundcloud.com/anton-baibakov/volcano ()
Uznávám, že Vulkán je docela zážitek. Neobvyklý, ale přesto zážitek. Přirovnání u zdejších komentářů k post apokalyptickému filmu, je snad i na místě. Já nedokázal pochopit, že něco takového je na Ukrajině možné. Je vůbec? Stále se mi to nechce věřit. Jak kdyby na ten kus země zapomněl úplně každej, kdo by s tím mohl něco udělat stejně tak, jako kdyby tu lidi zapomněli na to, co je lidskost nebo co jsou to emoce. Ve filmu jsou věci a situace, nad kterými jsem neustále kroutil hlavou. Nicméně Lukas taky nebyl kdovíjakej borec. On se do všech těch sraček těma svejma nelogickejma rozhodnutíma cpal úplně sám a snad i chvíli to vypadalo, že dobrovolně. Ne, že bych mu to přál, ale když nic neřeknete, těžko se něco změní. Čistá, a ještě k tomu aktuální, poetika z Ukrajiny ()
Vše je ztraceno... Nebýt tohoto, už jednou použitého filmového názvu, mohl se tento film jmenovat stejně. Na Ukrajině se neztratil jen Lukas, ztratili se i všichni ostatní z mise OBSE, ztratilo se jejich auto, zmizely chátrající domy, ztratila se voda, ztratil se řád. V nastolené vládě nevypočitatelného chaosu ve ztracené zemi nelze žít, lze jen přežívat. Při pohledu na ukrajinskou dívku, zoufale se snažící naučit pár anglických frází a dát té okolní beznaději vale, člověka maně napadne onen vtípek: optimista se učí anglicky, pesimista se učí čínsky a realista se učí střílet... Zdá se, že dystopická budoucnost se začíná nebezpečně přibližovat současnosti - a tento pozoruhodný film je toho nemilosrdným důkazem. Upgrade 11/2022: tento film o již tehdy "ztracené zemi" by měl být dnes v ČR "povinnou četbou". ()
Reklama