Action B
Režie:
Josef MachKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jiří SrnkaHrají:
Josef Bek, Rudolf Deyl ml., Bohumil Smutný, Mirko Čech, Miloš Vavruška, Karel Richter, Jiří Sovák, Martin Ťapák, Antonín Šůra, Mikuláš Huba, Oldřich Lukeš (více)Obsahy(1)
Prvý náš film s mírovou thematikou líčí hrdinný boj příslušníků československé armády a SNB s banderovskými vrahy i jejich přisluhovači mezi reakčními politiky a kněžími. Po válce chtěli západní imperialisté dostat banderovské tlupy, složené z bývalých esesáků, do západního Německa, aby tam spolu s ostatními válečnými zločinci sloužili jako jádro budoucí fašistické armády, určené k přepadení Sovětského svazu a lidově demokratických států. Cesta banderovců vedla z Ukrajiny přes Polsko, kde podporováni Mikolajczykem a jeho stranou, vypálili na 5000 vesnic a zavraždili na 50.000 lidí. V roce 1947 byli vytlačeni lidovou armádou z Polska. Vtrhli na naše území a počínali si stejným způsobem jako v Polsku. Ale dík iniciativě KSČ byla prosazena, přes přímý odpor, sabotáž a zradu buržoasních stran, vojenská likvidace banderovců. Vojáci a příslušníci SNB nastoupili proti hordám nepřítele, který byl nebezpečný zkušenostmi v horských bojích a svou krutostí. Naše reakční strany se snažily, podle pokynů z Mnichova, zmařit komunisty těžce vydobytou vojenskou likvidaci líčením banderovců jako "ubohých štvanců" - tímto tvrzením chtěly nahlodat bojovou morálku našich lidí. Tuto propagandu vřele podporovala církevní hierarchie. Na našem území byla současně rozvinuta banderovská špionážní siť, která měla zaručit zprávy o pohybech vojsk, zajistit ve spolupráci se zrádnými kněžími a rekčními stranami podporu obyvatelstva, přísun munice a potravin a opěrné body pro dobu, až se banderovci dostanou z hor do nížiny. Díky bdělosti SNB a STB se podařilo tuto agenturu, skrytou většinou po farách a klášterech, likvidovat. Přesvědčování, za aktivní pomoci uvědomělých soudruhů, rozbilo lživou propagandu reakčních novin, která u některých lidí již zapouštěla kořeny. Boje s banderovci byly těžké a neobešly se beze ztrát, jak na životech vojáků a příslušníků SNB, tak i obyvatelstva. Nakonec byla "akce B" ukončena vítězně: banderovské tlupy byly likvidovány. Naši vojáci a příslušníci SNB dokázali, že lid vedený myšlenkou obrany míru je silný a pevný. Film byl vyroben za spolupráce ministerstva národní obrany a ministerstva národní bezpečnosti. (Filmový přehled)
(více)Recenze (72)
Statické peklo. Na tři přestřelky, ve kterých to do sebe solí asi padesát nepohyblivých statistů, tu připadá jedna nechtěně zábavná konverzační scéna. Imperalisté se sice snaží co můžou, ale přes Sováka a Deyla mladšího prostě Banderovci neprojdou ani za pomoci všech církví světa. Trochu ubrat na zbytečně oslavné střelbě, zapracovat na konspiračních teoriích, hýbat s kamerou při snímání skvostných exteriérů a dalo by se na to agitačně koukat. Takhle je to jen totální propagandistický zmar, který mohl lidi v té době bavit jen díky ožehavému a stále doutnajícímu tématu. A navíc po jeho zhlédnutí ani nevíte, čím byste chtěli být. Jestli esenbákem nebo zelenou gumou. ()
Je věčnou škodou, že film nemohl být barevný, protože by mnohem více vynikl nádherný kraj ve kterým se odehrával. Druhou věčnou škodou je, že se do filmu naprosto nesmyslně přimíchala komunistická propaganda. To bylo zbytečný. Samotný střet bandervců s českolovenskou armádou by klidně na dramatičnost, napětí a akci bohatě stačil. Mluvit v každý třetí větě o podpoře západu, přímíchat tam ještě nějakýho církevního ošousta, to je prostě trapas. Na druhou stranu je fakt, že v souvislosti s banderovcema střídá jedna propaganda druhou, zatímco komouši je využívali k likvidaci svých politických nepřátel, v dnešní době se zase nějakej novinářskej vůl z Reflexu se pokouší stavět banderovce do jakých si kontroverzních hrdinů a bojovníků proti komunistům, ale jaksi se ve svým článku zapoměl zmínit o masakrech v Kyjevě nebo vraždy civilistů na slovenským Kolbasově či židů, kterých se banderovci dopustili. Takže vést tu polemiky o kontroverznosti banderovů není na místě a nálepka bojovníků proti komunismu, kterou zejména na Ukrajině banderovci dostali po pádu komára rozhodně není amestie za vraždy, antisemismus, rasimus a nacionalismus. Z tohoto důvodu hodnotím jak hodnotím, protože bandervcům rozhodně nešlo o nastolení demokratických poměrů v Československu. První větu komentu uživatele Vikinec klidně podepíšu. ()
Tak jsme to vyhráli. Se sovětskou armádou proti těm, co je k nám posílají. Napřed musím říct, že netrpím ani tou nejmenší mírou sentimentu vůči svoloči zvané Banderovci, jaký dnes pozoruji. Rozvěsit je na větvích od Tatry až po Beskyd by byla služba lidstvu. Rovněž tak nehodnotím situaci jako "vrazi proti vrahům", jak se dočítám v některých komentářích, protože řadové československé záklaďáky nemám důvod označovat za vrahy. Ostatně jde o rok 1947, ne 1948 a pozdější, a i kdybych si odmyslel postavení komunistů úplně, pochybuju, že by jakákoli jiná smysluplně uvažující vláda nechala tuhle verbež potulovat se na dvorku aniž by hnula prstem. To ještě nebyla dnešní doba, ve které je přepadení označeno za kulturní nedorozumění. Mimochodem jeden příbuzný, který si v té době kroutil základní službu, se v Akci B ocitl a pár historkami mě v dětství počastoval. To vše však nic nemění na tom, že tento film je slabá a nedobře napsaná a natočená agitka plná plochých charakterů, úsměvných frází ("Ten major byl Banderovec. Tady vidíte chlapci, jak je důležité být ostražitý.") a naivních přestřelek. Stačí porovnat s tématicky obdobným Králem Šumavy, to je taky agitka až na půdu, leč po všech stránkách profesionálně natočená. Tohle mi párkrát přivodilo upřímný, ba místy až cynický úsměv. ()
Standardní dílo své doby s řadou černobílých charakteristik, přímým falšováním historické paměti, ale také solidně zvládnutým filmařským řemeslem a atraktivními krajinnými exteriéry. Ponorková teorie spiknutí tu má pro sebe k dispozici až neskutečně velký prostor a využívá ho k žalu poučenějšího diváka až neskutečně. Druhá strana - banderovci z OUN - ovšem na sobě mimo uniformy všeho druhu má také krev a její exscesy se ve své podstatě ničím neliší od jejích protivníků z SNB a armády. Ustálení evropské společnosti po druhé světové válce vůbec trvalo mnohem déle, než se dnes připouští a tuší, ()
Film „Akce B" je třeba vítat především proto, že je prvým československým filmem s mírovou thematikou. Autor námětu a spoluautor scénáře Eduard Fiker spolu se scénáristy Martinem Fričem a Otakarem Kirchnerem měli, když přistupovali k filmovému zpracování boje proti banderovcům podle různorodého materiálu, úředními záznamy počínaje a vyprávěním účastníků tohoto boje konče v podstatě dvojí volbu. Dát se strhnout filmovou efektností boje samotného a zpracovat filmově jen srážky s banderovci, nebo ukázat událost v širokých souvislostech jak vnitropolitického, tak mezinárodního vývoje. Autoři filmu zvolili mnohem těžší, ale také závažnější způsob druhý. V širokém komplexu událostí v roce 1947 nejsou totiž boje s banderovci pouhou episodou, ale událostí důležitou a film ji správně hodnotí. Banderovci nejsou náhodně sehnanou bandou zkušených vrahů, ale organisovanou skupinou s pevným cílem. Za nimi stojí nepřátelé lidových demokracií, kteří banderovce potřebují pro novou fašistickou armádu, armádu, která má jednou sloužit jako hlavní úderná síla v připravované válce proti mírovému táboru. Imperialisté se snažili dostat banderovce do západního Německa a používali k tomu služeb svých přisluhovačů v reakčních stranách, církevní hierarchie a ostatních nepřátel lidově-demokratického zřízení vesnických boháčů (ve filmu slovenský krčmář), zrádců v armádě i řemeslných špionů. Banderovské spiknutí nebylo zjevem náhodným, bylo součástí celkového spiknutí proti míru. Je třeba vysoko hodnotit, že autoři filmu právě toto podtrhli a že zároveň ukázali, jak příprava nové války nalezla rozhodného odpůrce v našem lidu. Obyvatelstvo slovenských hor, vojáci a příslušníci SNB ukázali právě v boji s banderovci, jaká odhodlanost a nadšení projevující se v boji, je v idei míru. Autorům filmu se vcelku podařilo v zkratce zachytit politickou situaci československé republiky v roce 1947, kdy reakce, tvářící se dosud pod vlivem revolučních událostí konstruktivně, odhalila svým postojem k banderovcům svou pravou tvář. Film velmi výrazně a naprosto pravdivě ukazuje typické zástupce těchto kruhů i jejich hanebné činy, které stály často mnoho lidských životů. Ještě jedno je třeba vyzdvihnout jako velké plus filmu. V „Akci B" se podařilo autorům vytvořit film dobrodružného žánru, který nemá nic společného s dobrodružným filmem v buržoasním pojetí. „Akce B" je dobrodružným filmem, jak je známe ze sovětských zpracování dobrodružných námětů (na př. „Muži v sedle"). A je třeba to hodnotit tak vysoko nejen proto, že je to zdařilý pokus, ale také proto, že autoři spojili tento žánr s mírovou thematikou, thematikou tak obrovského významu, čímž ji přirozené učinili mnohem přístupnější nejširšímu okruhu našich diváků. Režiséru Josefu Machovi, kterého jsme dosud znali převážně z jeho filmových veseloher, se podařilo v našem filmu opravdu vzácným způsobem sjednotit mnoho často roztříštěných dějových linií v jednolitý celek s výraznou ideou, která .... Filmový přehled 7/1952 ()
Film, který mě naštval. Důvod je prostý - dobrá filmařina ve službách soudruhů. Mohlo to být dobré, dokonce hodně dobré, pěkná kamera, dobří herci, profesně zvládnutý kus, ale ... Jako pozitivní vnímám vizuál, který krásně dokumentuje reálie 50. let. Obsah je profesně odbavená agitka. ()
Malá oprava sdělení S_M_Lomoze. Správná citace je: "Se sovětskou armádou proti těm, co je k nám posílají." ()
Mno ač už to působí v dnešní době hodně naivně a propagandisticky trochu pošramoceně, tak tomu nikdo nevezme, že se jedná o jeden z prvních pokusů o akční film (tehdy se říkalo dobrodružný) samozřejmě, že vzhledem k době vzniku tam bylo potřeba nacpat pár rudých idejí, ale to nijak nesnižuje fakt, že Banderovci byli špína vnikající k nám už v době míru a bezostyšně vraždící naše obyvatelstvo. Pravda akce občas působí trochu zmateně a po technické stránce to není žádná bomba, ale za krásný prostředí se dá hodně odpustit.50% ()
Vrazi na jedné straně, vrazi největší na té druhé...on si člověk nevybere a o statečném boji nemůže být snad ani řeč.!!! ()
Padesátá léta byla peklo. Vše zalil rudý háv a inteligenci vytřídala tupost. Režim se nejen vypořádával s těmi, jejichž odvaha prokázaná doma či na západní frontě mohla spolu s demokratickým smýšlením ohrozit diktaturu jedné strany. Církev byla samozřejmě jedním z logických nepřátel, protože mohla ovlivňovat velkou měrou lid a jeho uvažování a to zejména na venkově. Tento film tepe do církve seč může. Je to totiž právě ona, kdo se snaží Banderovi a jeho ozbrojeným bandám umožnit přechod přes naší republiku do Západního Německoa v ústrety Američanům. Naštěstí tu máme naši skvěle vycvičenou armádu s bratry ze SNB a ti sic s oběťmi tlupám projít znemožní. Film je čistě propagandistickou záležitostí a opravdu zaujme snad jen ukázanou výstrojí a to zejména německou. Taktéž průhledy na hory a kopce ve kterých se štvanice na Banderu odehrává byly krásné a je škoda jak již podotkl i Enšpígl, že to nebylo v barvě... Ačkoliv přestřelky jsou tam četné, divák může v úžase sledovat jak pár českých vojáků ukrytých v hájence odolává přesile banderovců, kteří běhají po nekryté louce kolem (ale nic se jim neděje) ačkoliv sapíky střílejí až se z nich kouří. Nakonec pěkně po rusku jejich velitel Rudolf Deyl ml. do té doby pálící dobře kryt roubenkou z okna, otevře dveře, vyjde na otevřené zápraží a dávkou pokosí banderovce. Samozřejmě jednu při tom hned koupí do prsou.... Takových to scén je tam vícero a jedna z nejstrašnějších je ta, kdy po sobě pálí dvě roty ze samopalů (naši mají dokonce bren) ale nikomu se nic neděje, jen hlína ze zěmě odlétává.... Naši nakonec samozřejmě zvítězí a v závěru zdůrazní bratrství se SSSR... No co chcete od filmu z roku 1951 ? ()
To je zaujímavý film. V prvom rade je úplne trápne, neprofesionálne natočený, ale na strane druhej sa v ňom bojuje proti Banderovcom a ja sa len tak zamýšľam, či by vôbec toto bolo možné ešte dnes. Dnes sa ukrajinské fašistické akcie zastierajú, nikomu nevadí, že Bandera má v Kyjeve svoju vlastnú ulicu, na všetko sa zabudlo, lebo existuje už len jeden nepriateľ - Rusko. Takže len tak na zamyslenie, inak filmové prevedenie naozaj slabé. ()
Dnes to vypadá směšně stejně jako my budeme směšní příštím generacím. ()
Najväčším problémom tohto snímku je vložená komunistická propaganda. Našťastie jej nie je toľko, resp. dobrodružnosť a akčnosť príbehu je natoľko silná, že ju dokáže aspoň trochu zatieniť. ()
Souhlas s flanker.27 - banderovci byli děsná svoloč a bylo jim v podstatě jedno, koho a jak sadisticky zabijí. Ale tenhle film je fakt neskutečně podanou agitkou. Když pak vidím statečného Sováka, který s tím kulometem vypadá děsně komicky, nebo statečnou horalku, jak oknem sapíkem kosí diverzanty, je to prostě přehnané a směšné. Jinak celkově dojde na asi dvě bojové scény, většinou jen se střílením proti sobě, bez napětí. Jinak církev byla zlo a zlým pomáhala, komunisté páchali dobro. ()
Snímek sice přímočarý, zdaleka ne však vyprávěný. Záběr za záběrem se vrství, aniž by z této skládky povstával nějaký (smysluplný) příběh, a strašlivě nesouvislé dialogy, zčásti ilustrace propagandistického sdělení, zčásti jejich výklad, maří s uvědomělou, ale nepochopitelnou rozhodností režisérovu úpornou snahu složit z rozrůstajícího se celuloidového pásu film. Současně tak vzniká jakýsi falešný dokumentární obrazový materiál i neúmyslně věrný záznam jazykového úpadku: v těch nepřiléhavě skládaných evidujících dokladech si nikdo s nikým nedokáže porozumět, ba ani se zde nikdo nedokáže vyslovit… Fikerův a Fričův podíl na scénáři zřejmě převážil těžký kalibr Kirchnerův. ()
Pepa Gébls čumí, jak to Češi umí! A že by herr šéfpropagandista valil očka. Banderovci za podpory západních imperialistů, církve a domácích nepřátel lidově demokratickýho zřízení prchají na Západ, kde vstoupí do nových fašistických jednotek, co chtěj zničit socialistický ráj. Už tomu se musí člověk smát, ale dobře. Doba si to žádala. Jenže ono jde o to jakým způsobem se banda ukrajinských nacionalistů chce na Západ dostat. Čekali by jste skrývání v lese, noční pochody a výběr odlehlých usedlostí pro získání proviantu. Kdepák. Jen ať každej ví, že jsme tady. Vypalování vesnic, střelba po všem co se hýbe a veselé slunečné procházky, aby si mužstvo mohlo prohlídnout krásnou přírodu. Není divu, že mají za chvilku v patách SNB a armádu a dělníci už se taky nechali slyšet, že nehodlají jen tak přihlížet. A tak se strhne spousta bizarních honiček, neskutečných stříleček a heroických výkonů čs. příslušníků v čele s neprůstřelnym Sovákem - jak říkal Brukner ve Vesničce na incident s Drápalíkem: "Aspoň je vidět, jak máme zocelený lidi.". Všechno končí pochopitelně tak jak má s neskutečnou větou na konci. Za padouchy 15% ()
Ovšem pozor, Dana Medřická je k sežrání i jako diverzantka! :-) ()
Dobrodružné drama plné střílení a statečných hrdinů. A pak že ženy nemají smysl pro humor. Krásně si ze sebe paní Chramostová a paní Hegerlíková vystřelily. ()
Tady postavy, které mají být definitivně záporné působí mnohem sympatičtěji, než banda komunistických robotických klaunů...a to už je hnus! ()
V pripade, ze znate trochu pozadi, tek se u celeho filmu dobre pobavite jako ja, jinak bohuzel nezbyva nez "vyzdvihnout" celou radu vybornych hercu jak po sobe soli z MP-40 a docela vzacnych Sturmgewehru 44 - popravde vic slepych naboju se snad ani v zadnem jinem ceskem nevalůecnem filmu nespotrebovalo. A ty baby - nejlepsi zaporne herecky Dana s Vlastou - to je taky mazakr!! Ale jinak ideologicka blbost jak troky... same klise, samy agent... ()