Hrátky s čertem

Pekelný mariáš mohu každý rok a nikdy nezklame. Netradičně natočená pohádka, která přišla na svět v nezapomenutelném roce :-) (04.02.2003)

V době, kdy se v převážné míře točily samé budovatelské sračky, je tato pohádka jako studánka uprostřed vyprahlé pouště. A Ladovy kulisy jsou vážně k zulíbání. (19.06.2002)

Mistrná alegorie? Možná. Oživlé Ladovy figurky a figury, stromy a stromečky, děsivě studiový vzhled a naprostá krása? Zcela určitě:) Zlatý fond českého filmu? Naprosto bez debat či pochyb. Skvělé herecké výkony, nedůstojné slovo "hlášky", popis ani zdaleka nedosahující skutečné kvality filmu? No jo, ale co má člověk dělat, rozplývat se nad zaslepenou vzdorovitou princeznou "A ne!" Dišperandou, fortelnou dívčinou Káčou, brutálně zákeřným Dr. Solfernem či pámbíčkářským poustevníkem Školastikem, to by bylo na dlouho a dlouho. A to pořád ještě není řeč o děsivém Ladislavu Peškovi a každou vteřinu zářícím Josefu Bekovi. Herecké mistrovství v pohádce či komedii, označte si to jak chcete, ale to a nic míň jsou Hrátky S Čertem. Chcete-li důkaz, že i bez monstrózní výpravy lze natočit nefalšovaný velkofilm, který přetrvá věky, pak je tady. 100% a tady je ta sedma. (17.05.2007)

Tuhletu pohádku ze srdce nenávidím. (14.11.2008)

Co kdybychom si...hihihi...zahráli...hihihi...o dušičku?! (27.12.2016)

Tuto pohádku jsem dlouho dobu neměl rád - vadily mi hlavně ty malované kulisy. Ale postupem času se stává jednou z mých oblíbených - hlavně díky plejádě skvělých hereckých výkonů. (26.03.2003)

Tenhle filmeček každý rok s radostí vynechávám a jaký mám klid na duši... (17.04.2006)

To, že takovýhle pastelový film natočil Josef Mach v šedivém bezčasí roku 1956 (zjevně to byl zlomový rok odstartovaný událostmi na XX. sjezdu KSSS), je v intencích téhle pohádky ,,práce anděla" a tak trochu malý zázrak. Jistě zde najdeme plno schematičnosti (tak už sama Drdova parodie lidové církevní hry započatá ve fázi divadelní předlohy atd.) a jednání některých postav je zjevně průhledně motivované dobou (,,lidový" hrdina Martin Kabát, otec Scholastik...), ale i přesto vznikla pro mě osobně jedna z nejpoetičtějších českých filmových pohádek a po estetické stránce snad pohádka úplně nejpovedenější...studiové dekorace z dílny Josefa Lady jsou pro ostatní filmové pohádkové stylizace nedostižným standardem a reprezentují vpravdě světovost klasické české umělecké školy... No a pak už je to jen ozvěna šťastného dětství... humpolácký (a tak česky plebejský!) Martin Kabát v podání neodolatelného Josefa Beka (a to ho jinak nemám příliš rád), loupežník Sarka Farka (úžasný pan Vojta) běhající v noční košili se snítkou v ruce, otec Scholasticus a jeho pokoušení, čertovský mariáš s neodolatelně infantilními čerty, rázná Káča a rozverná princezna Dišperanda, neschopné, leč děsivé (a tak symbolické) peklo... Prostě pohádkový svět, kde dobro není jen dobré a i zlo má svůj lidský rozměr, k němuž se rád každoročně ke konci roku v televizi vracím... (26.02.2007)

Bacha na to! Tohle není ksakru žádná pohádka! Laskavě si uvědomte, že byste se měli nad ní pořádně zamyslet a konečně pochopit, jak hluboká vlastně je. Podívejte se na osud Sarky Farky a Scholastika a na to, jak byli vyléčeni a jakého pokání se jim dostalo! Práce, holomci! Práce, ničemové! - pouze asi tak každou třetí češtinu opakovaný výklad jednoho vysoce vzdělaného profesora našeho gymnázia. I kdyby mi to hlavy vtloukal třeba každou hodinu, tenhle skvost by mi nikdy nezošklivil, už kvůli Filipovského a Neumannově čertu. Zajímavé je pak odmítnutí Erbena a jeho Záhořova lože, Martin Kabát má holt na pokání trošku jiný názor. (26.12.2004)

Věc, na kterou se vždycky rád podívám... Nemůžu jinak, plnej počet (15.10.2004)

Jo tak tohle je klasika, ktera me uz ale zacina pekne srat. Davaj to kazdou chvily a pritom je spousta jinejch ceskejch pohadek (a kvalitnejsich) na ktery kaslou. Samozrejme je to takovy, ze se na to da divat furt, jenze me uz to proste sere. Ale co se tyce hereckejch vykonu, tak ty jsou velmi dobry. Akorat ten Bek uz mi leze krapet na nervy, tudiz prvni pulhodinka bez nej je z celyho filmu nejlepsi. Taky filmu dost skodi prehnana stopaz. Slabsi 4*. (10.07.2005)

Každoroční vánoční pohádková klasika dle Drdovy divadelní předlohy která se zrovna pohádkou zrovna nazvat nedá. Nezapomenutelné svérázné postavy-charaktery jako Dragoun Martin Kabát, princezna Dišperanda, pokrytecký poustevník Školaktykus, skvělý loupežník Sarka-Farka, nebo opravdu znamenití čerti Omnimor a Karborund či nejvyšší pekelník Belzebub..Stylizované ateliérové kreslené dekorace (jednoduše kulisy) podle výtvarných návrhů Josefa Lady . Ty já na rozdíl od Berga vždycky miloval ať už ve filmu a nebo v animáku. Bez nich by to snad ani nešlo.. Vše je tu krásně pestré a vše do sebe krásně zapadá. Ve své době tak vznikla znamenitá socialismem jen trošku načichlá pohádka kterou obdivujeme a s radostí se na ni díváme dodnes...Jedna z nejlepších zatraceně pekelných pohádek všech dob. (11.05.2006)

Když jsem byl malej, tahle pohádka se mi spíš nelíbila. Dnes už vím proč (a přehodnotil jsem svůj názor). Prvně kvůli prostředí a dekoracím, které jsou vpravdě divadelní (a i když v mnoha jiných pohdkách je ta umělost mnohem horší, tady mi to vadilo asi nejvíc) a za druhé že to není klasická pohádka, kde dobro je jenom dobrý a zlo jenom zlý. Protože jsem nikdy netušil, kdo je lepší z dvojice Smolík-Vojta (školastyk-lupič). A za další je to plné štiplavého satirického humoru, kterej jsem jako malej fakan prostě nemohl rozeznat a už vůbec ne pochopit. Nevím, jestli to tak bylo zamýšleno, ale mnohé promluvy Martina Kabáta o pekelnících a peklu samotném jsou vlastně kritikou komunismu (i když tehdy možná všeho ostatního kromě komunismu). Když Martin říká, že správnýho chlapa nemůžou obloudit žádnou lží, vidím v tom odpověď na politické procesy s nepohodlnými lidmi v padesátých letech (jako Milada Horáková apod). Navíc plejáda výborných českých herců, z nichž každý předvádí to nejlepší (někteří z nich jako třeba Josef Bek hráli své role i v divadle) a navíc se tu taky jedná úplně o první ukázku škodlivosti kouření, jaká v našem filmu byla zobrazena. A až do pohádky S čerty nejsou žerty tu je ten absolutně nejgeniálnější Lucifer, jakýho jsem kdy ve filmu viděl. (17.04.2006)

"Čtyřicet, trumf, tady je ta sedma a kde máš toho flíčka, utřinose?" Tak tady musím tuto slavnou mariášovou partii rozebrat v elektronické tužce. Základní chybu udělal netrpělivý čert Karborund, když naivně flekoval hru i červenou sedmu, přestože ani netrhal trumfovou hlášku, na což Kabát zkušeně zareagoval svým zvučným RE a takovou ostudu si ti dva pekelníci snad ani nezasloužili. Ale takhle se o duše nehraje. Mariáš je zkrátka nejlepší, ale nelze zapomenout ani na kuli v játrech, nevyhnutelnost cesty potvor falešných (žen) do pekla a zejména Kabátovo odmítnutí klečet před Belzezubem se slovy: "já jsem na to padání trochu moc tuhej v kolenou." Kabát je zkrátka rebel a mě to baví. (13.10.2017)

Rozkošně zamotaná pohádka v neodolatelné Ladovské stylizaci... (05.10.2008)

Naprostá klasika českého filmu s nezapomenutelnými kreacemi pánů Filipovského, Neumanna, Beka, Ráže, Vinkláře a dalších. Záměrně umělé ladovské kulisy (které mnozí zde diskutující "filmoví znalci" odsuzují) neodmyslitelně patří k celkovému estetickému dojmu. Každé vánoce jasná volba. P.S: Ta skvostná čeština starých filmů se už dneska nevidí. (02.11.2005)

Tahle pohádka se mi nikdy nějak nelíbila. Nějak šla mimo mě. Na druhou stranu je celá vyvedená v Ladově stylu a to se mi líbí, dnes tuplem o to víc. Dnes již patří ke klenotům pokladnice českého filmu i přesto, že je to opět o tom, že drzá selka je něco jako nadčlověk. (20.12.2011)

Dříve patřila tato pohádka mezi mé oblíbené, teď už se mi zdá spíše trochu trapná a nevyrovnaná. Vtipnost několika situací s přibývajícím věkem vyprchala a ten zbytek ztratil svou jiskru.Hrátky s čertem jsou tak naprosto zbytečnou komedií, kterou nám televize opakuje rok co rok... (14.04.2006)

Myslím si, že máme lepší pohádky. Nadruhou stranu, tuhle pohádku mám radši teď jako puberťák, než jako malé dítě. Vždycky mně vadila ta barevnost (ona to má být asi předsnost, co? :-)) Je pravda, že je tu několik výrazných hereckých výkonů: Josef Bek, který hraje řekl bych opravdového vysloužilého vojáka, František Smolík jako konzervativní a nerudný mnich, Jaroslav Vojta jako témeř dokonalý loupežník, Stanislav Neumann a František Filipovský jako staří a vypelichaní čerti a Vladimír Ráž jako elegantní a úlisný čert Solfernus. Třeba časem pozměním hodnocení na 5*. (16.12.2007)

Ňanňanááá a málá dává.... a jedém!!! Je snad lepší a čert než S.Neuman? (09.04.2005)