Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Martin Plechatý a Petr Nový brázdí se svými tramvajemi okupovanou Prahu. Doba je těžká a přežít leckdy není jednoduché - zvlášť když se člověk ve snaze pomoci ohrožené (a půvabné) sousedce zaplete s esesákem, praští ho po hlavě a zabije. Tak si alespoň situaci vysvětlili oba kamarádi, když se jejich protivník svalil na zem. Co si teď počít s tělem? Začíná nekonečná anabáze, v níž se uplatní i dětský kočárek... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (86)

golfista 

všechny recenze uživatele

Jak já dlouho čekal, až tuhle věc budou dávat znovu ! Filipovský s Marvanem na "tahu" s nebezpečným nákladem pobaví i po letech :) ()

Tosim 

všechny recenze uživatele

Za komoušů se prý nesměly točit komedie z druhé světové. Nechápu proč. Pokud by všechny dopadly takhle dobře... I když z doby komoušů je toho asi víc, co nechápeme. 70%. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Josef Mach jakoby se zhlédl ve francouzské či britské kinematografii, v níž má tento žánr předlouhou tradici, když hned svůj debut Velký případ a vzápětí svůj druhý film Nikdo nic neví natočil v duchu absurdní kostýmní frašky zbudované navíc na základech americké němé grotesky. Vyrovnat se s hrůzami druhé světové války smíchem, bláznivým humorem a parodií, to je věru osobitý přístup, který se ve Střední Evropě právě moc nepěstoval, narozdíl třeba od dvou výše zmíněných západních národů (ale důvod je nasnadě - válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem). V kontextu doby a vývoje naší národní kinematografie je pak snímek točený v duchu francouzské či britské školy kostýmní situační komedie malý zázrak, rok 1948 přinesl snahám o podobně laděný projekt dogmatické stop a kodifikované zpodobnění druhé světové války bylo výhradně a pouze žánrem válečného dramatu (na Josefa Macha tak navázal až po předlouhých 50 letech Jiří Chlumský v roce 1997 snímkem Stůj, nebo se netrefím!). Veselohra postavená na síle komických gagů, záměn osob i věcí (pouzdro na basu atd.), komických nedorozuměních a opravdu skvělé ústřední dvojici Marvan - Filipovský, české mutaci Laurela a Hardyho. Po jejich boku vyčnívá i Eduard Linkers, který byl do role gestapáka (paradoxně byl ale svým původem Žid) obsazen již v animované fenomenální Vzpouře hraček a Hermína Týrlová přesně našla škatulku, k níž ho předurčovala jeho fyziognomie a které se až do svého odchodu z republiky nezbavil. ()

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Super oddychová situační komedie téměř až s artistickými tělesnými výkony:-) Film byl natočený v době, kdy podobně laděné komedii z doby protektorátu nebyly příliš v módě (nebo spíše nebyly vůbec), tudíž byla to na druhou stranu i velká odvaha..Njn holt Češi! Divák se baví grotesknímu pojetí, vtipům i jednotlivým gagům stále, tedy i po těch dlouhých více jak šedesáti letech. Nejlepší scéna: tak asi ta s kočárkem a ožralým SA-manem, a řvaním na celé kolo "Holalí, haló, holalí haló, holalalilí...":-) ()

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

„Stát! Lidi, neblázněte! To je všechno omyl! Tam toho řežou privátně!“ Musím říct, že jsem docela zklamaný. Nevím, jak velkou roli v tom hraje fakt, že jsem francouzské a britské „vzory“ (snad s výjimkou Haló, haló!) nikdy nevyhledával, protože mně dělalo problémy se na jejich humor patřičně naladit, ale ani domácí Nikdo nic neví nakonec nebylo výjimkou. A kupodivu naivita snímku je to, co mi vadilo nejmíň. Asi nejvíc mě dráždila naprostá jednoduchost a předvídatelnost. Prakticky každý vtip odtušíte hned v jeho přípravě. Pravda, párkrát se nějaký ten podařený fór objeví, ale téměř výhradně jde o gagy situační, podařenou hlášku aby tu jeden hledal s lupou. Nejlepší jsou tak rázovité postavy a jejich představitelé. Ti drží film po celou dobu nad vodou, a to i přesto, že jim tvůrci vložili do úst minimum opravdu vtipných replik. Jen díky nim se divák pořád docela slušně baví a vyloženě nenudí. Herci to vytahují na lepší průměr, ale víc ani ťuk. „Co děláš, člověče, neumíš jezdit?!“ - „No neumím, ale de mi to príma!“ ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Adolf Hitler pěkný, Jana Dítětová taky, ale víc bych to nepřeháněla. Měla jsem z toho moc divoké říšské sny. ()

D.Moore 

všechny recenze uživatele

Perfektní okupační groteska, dnes snad ještě lepší než jakou jsem si ji (někdy z dětství) pamatoval. K dokonalosti jí schází jen málo, protože Jaroslav Marvan a František Filipovský jsou velmi dobrá komická dvojice a scénář přímo miluje záměny všeho druhu a počítá s tím, že divák je na tom stejně. Jódlování s kočárkem se obzvlášť povedlo. ()

sepp 

všechny recenze uživatele

Tosim: Druha svetova valka a osvobozeni Ceskoslovenska sovetskymi vojsky a z toho plynouci obliba a nastup komunistu - to jest duvod, proc komedie, tedy zesmesneni onoho utrpeni naroda, ze ktereho nas oni rudi "spasitele" dostali, bylo nepripustne pro tehdejsi garnituru... ()

mchnk 

všechny recenze uživatele

Odpověď na otázku, kde hledali "Frantíci" inspiraci na své válečné parodie. Originální, české, herecky bezchybné. Dítětová vynikající. ()

nash. 

všechny recenze uživatele

Zábavná komedie na hranici grotesky. Svižná, téměř akční, plná záměn, omylů a nečekanýcxh komplikací, které se vrší jedna na druhou a nenechají aktérům vydechnout i když přitom ústředfní trojici dokonale zastínil Eduard Linkers, který si svého esesáka opravdu uživá. Je tu sice pár lapsů v logice, které jsou nesmyslné i v optice grotesky, ale nepřekáží tolik, aby se člověk i po pětašedesíti letech od jejího natočení dobře nepobavil. ()

Marthos 

všechny recenze uživatele

Stylová groteska s prvotřídním humorem. Je poněkud absurdní, že film byl doceněn relativně nedávno, téměř šedesát let po své premiéře, ale vzhledem k době, ve které vznikal, je to zčásti pochopitelné. Tropit si šašky z tragického období nenáviděné okupace bylo tehdy na pováženou, ostatně jediní, kdo si dokázal tento subžánr osvojit, byli francouzští kolegové, kteří především v sedmdesátých letech pohlíželi na válku jinýma, veselejšíma očima. Machův snímek je čistě absurdní groteska s pásmem ještě absurdnějších gagů, pohrávajících si s nerudovskou myšlenkou "kam s ním?". Prostřednictvím vynikajícího Eduarda Linkerse a dalších hereckých představitelů v čele s Marvanem, Filipovským, Neumannem i Janou Dítětovou potom z filmu doslova tryská žádaný komediální esprit, upozorňující na v současnosti již tolikrát vyslovovaný hlad po kvalitním humoru. Nikdo nic neví, osamělý případ v dějinách československého poválečného filmu, lze do jisté míry vnímat jako nonkonformní záležitost, která neměla v době svého vzniku na růžích ustláno. P. S. Dokud člověk může, má se smát, nikdy neví, kdy ho smích přejde. ()

WANDRWALL 

všechny recenze uživatele

Konečně jsem mohl vidět i tenhle film, kde herci, často užívaní v komediích si zahráli i něco na téma jak bojovat proti okupantům. ()

Willy Kufalt 

všechny recenze uživatele

(2x) Čs.kinematografie je bohatá na vynikající filmy s tematikou 2.světové války a já jsem v tomto směru moc rád za jakési odlehčení v podobě válečné komedie, na jehož opakování došlo až za 50 let (Stůj, nebo se netrefím - 1997). Takže držte si klobouky, začíná film! NIKDO NIC NEVÍ, co se bude dít, proto dávejte velký pozor, aby vám nic neušlo... Máte před sebou méně známou groteskní komedii podobnou filmům Kdo chce zabít Jessie, Rakev ve snu viděti... nebo Adéla ještě nevečeřela. Tedy podobnou ne v úplně všem, žádné prvky sci-fi, fantasy ani jedinou skutečnou mrtvolu tady nečekejte. Přesto uvidíte v ne příliš dlouhé stopáži film nabitý spoustou groteskně akčních scén, absurdních gagů, smolných pokusů dosáhnout jistý cíl, nekonečených záměn, ztrát, vloupání, omdlevání, nedorozumění i hudebních parodií a mnoha dalších postupů dobře známých z crazy komedií let 60-tých a 70-tých, které využil Josef Mach ve svém filmu již v roce 1947!! V hlavních rolích vystupují pánové "Vacátko" a "Mrázek", tedy tentokrát nikoliv jako "pánové ze čtyřky" (nebojte, pouliční scénu s vozíkem a přenášaním polomrtvého člověka v truhli z oblíbené Kaprovy smrti stejně uvidíte, byť to Hříšňáci nejsou), ale jako komická dvojka dvou uniformovaných tramvájků... a jejich hlavní nepřítel: nezničitelný a nezbavitelný Eduard Linkers. Zasazení do posledních válečných dnů květnu 1945 se stává pěknou přidanou hodnotou této ojedinělé filmové grotesky, především pak komické podobenství Hitlera v podání Linkerse a absurdní výsměch z gestapa. (90%) (deníček - Krátká éra československého filmu 1945-1948) ()

bassator 

všechny recenze uživatele

Že bych se tedy smál až se budu za břicho popadat tak to tedy zdaleka né. Dosti slabé na ty jména co tu zde byly... - 19. 9. 2011 - 30% ()

Související novinky

Letní filmová škola se blíží

Letní filmová škola se blíží

19.07.2019

Letní filmová škola Uherské Hradiště, která se letos koná v termínu 26. července až 4. srpna, představí v sekci Ikona méně známou tvorbu i nejzásadnější snímky rakouského režiséra, držitele dvou… (více)

Reklama

Reklama