Nikdo nic neví

Film začíná přestřelkou a akční honičkou. CITÁT - A jéjé, člověče, ta Slávka je ve srabu.......... Černobílá komedie z roku 1947 o tom, jak se zbavit údajné mrtvoly. Dobrej soused Koula je do toho vtažen, ani neví jak. Davové scény jsou velice nepřirozené. CITÁT - Mlátěj SA mana........... Ve scéně okolo 41 minuty je muž obrán a povalen za to, že rozdával trikolóry. Po odchodu davu se muž skoro podobá Adolfu Hitlerovi. O pár vteřin dál je chyba ve filmu ( 42 minuta ). Nápis RAUCHEN VERBOTEN - ZÁKAZ KOUŘENÍ je opatlán pěnou z hasícího přístroje, při dalším záběru však nápis nic nezakrývá a je celý vidět.......... Další chyba ve filmu přijde, nebo spíš přijede ve 44 minutě. Kočárek z SA manem sjíždí ze schodů a je vidět, jak je přivázán k jakému si lanu, které ho jistí......... CITÁT - Tramvaj ? Já mám legitimaci........ V 57 minutě jsou v krátkém záběru hodiny z divným ciferníkem. Místo čísel mají písmena. Číslo jedna bylo I, číslo dvě je E, tři je A, 4 = N, 5 = V, 6 = E, 7 = P, 8 = E, 9 = N, 10 je M, 11 je zase A a Dvanáctku představuje písmeno R. Nevím, co tím chtějí tvůrci říci, mě to nic neřeklo. Závěrečná akční honička a letecká scéna je důstojným zakončením této Československé komedie. Scénář - Josef Mach. Námět - Jan Schmidt. Hudba - Josef Stelibský. Texty ( Teksty ) písní - Špilar, Mírovský a Dr. Tobis. Souseda Koulu si zahrál St. Newman. (28.09.2011)

70 procent. Nejedná se o zase až tak povedený kousek. Některé fórky byly určitě výborné, ale jinak spíš průměr. Marvan a Filipovský byli skvělí. Němci byli zobrazení jako nadměrně tupí dementi a občas si scénáristé vypomohli nějakou nelogičností. (03.07.2010)

LFŠ 2011 ... Uznávám, že v dobovém kontextu by si film asi zasloužil lepší hodnocení, ale mně nějak zoufale nesedl. A ten závěr byl tak morbidní a zároveň WTF že si ani nejsem jistý, zda byl i vtipný. :) (01.08.2011)

O snímku Nikdo nic neví se nejčastěji hovoří jako o filmu, který prolomil nepsané pravidlo o nutnosti seriózního přístupu k tematice okupace národa. Proti takové charakteristice nelze nic namítat. Machův film by si však zasloužil být vedle této výjimečnosti zmiňován i jako výtečná komedie. Kombinujíc klasické groteskní gagy a hereckou komiku, přináší Nikdo nic neví skutečně vtipnou podívanou. Jelikož film nic nepředstírá, rádi odpustíme i okaté "náhody", které napomáhají hrdinům v cestě za další (komickou) událostí. Film vychází z tradičních komediálních schémat (záměny, jak se něčeho zbavit apod.), avšak dokáže je nápaditě komponovat (doširoka rozvedená epizoda s dvěma futrály na basu). Zvláštní uznání si zaslouží (u nás) opomíjený herec Eduard Linkers (letos - 2004 - zesnulý), jehož vypodobnění SA-mana balancuje mezi (odpusťte krkolomná srovnání) Chaplinovým Diktátorem (vizuální spřízněnost) a pitvořivou (myšleno positivně) kreací Milana Šteindlera ve filmu Mazaný Filip. Ve dvojici Marvan - Filipovský režisér Mach našel sehranou a vtipnou komediální dvojici (Filipovský: "Neumíš jezdit?" Marvan: "Neumim, ale jde mi ti príma!"). Škoda, že se ti dva už takto v žádném filmu nedoplňovali... A to hráli ve více než dvaceti filmech (byť různých žánrů) spolu. Vedle zesměšňování okupantů film rýpe i do "našinců" a jejich opatrnosti (trikolóry čekající až na vítězství). Toto zesměšnění je však kompenzováno několika postavami, které si rády "zaškodí" na úkor okupantů. (30.12.2004)

Kuráž tvůrců, kteří se nezalekli už dva roky po válce natočit o tomto nelehkém období crazy komedii, je zapotřebí ocenit. Nic to ale nemění na tom, že z dnešního pohledu je trochu vyčpelá a opravdu vtipných scén obsahuje pomálu (kočárek, basa). (05.08.2011)

Dva tramvajáci stěhují mrtvolu. Občas jsem se trochu zasmála, bohužel mě komedie moc nezaujala, opět podprůměr. Oceňuji ale humor a některé gagy. (01.08.2011)

Konceptuálna variácia Problémy s Harrym (1955) a Muži v práci (1990) o skrývaní mŕtvoly si na paškál vzali českí borci v čele s legendárnym Jaroslavom Marvanom. Prvá časť mi jak výrobno-štýlovo, tak obsahovo pripomína tým pádom americkú kinematografiu (nevnímajúc vojnou poznačené prostredie Českej republiky) a viac mi takýto štýl k žánru pasoval. Druhá polovica je už tradičná česká veselohra so širšou pavučinou dialógov, prehrávanejším akcentom i s menej nápaditými pointami vtipov a napätia. Také odľahčenie medzi nepríjemnými rokmi 45-48, ktoré výrazným spôsobom zmenili významy i nálady filmovej reči v Československu. (02.04.2015)

Bláznivá komedie plná zápletek. Místo válečný, bych na plakát dala poválečný, protože se tam v podstatě nic převratného neděje. Eduard LINKERS (emigroval) zde hraje úplně pitomého SS-sáka. (15.10.2007)

Český (a o 20 let starší!!!) Velký flám. Už jen to, že takový film byl natočen v období, kdy vznikala všechna ta vážná (a někdy dost schematická) okupační dramata je dost neuvěřitelná věc. Je to fraška, tak jsou tam pochopitelně z Němců děláni kašpaři a logika děje není to nejpodstatnější. Marvan a Filipovský tvoří dvojici, která si nezadá s Laurelem a Hardym, a E. Linkers je jejich dokonalým protihráčem. (04.03.2011)

Josefu Machovi prý bylo vytýkáno, že natočil film s touto tématikou. Údajně se za dob komunistů nesměly točit komedie s tématem druhé světové války. Nechápu proč. Bylo přece po válce, tak proč si z toho neudělat legraci a celou situaci trochu odlehčit. Ve filmu se výborně doplňují dva výborní čeští herci, Jaroslav Marvan a František Filipovský. Komedie mi připoměla francouzské komedie Sedmá rota a Velký flám. (08.02.2009)

Je až neuvěřitelné, že v zemi, kde jsme si schopni dělat legraci ze všeho a ze všech bylo natočeno tak málo čistě komedií o druhé světové válce. Byly jenom tři a Nikdo nic neví je nejlepší z nich. Dá se na něm najít sice dost chyb, ale osobně jsem je nehledal. Jen jsme se bavil . Navíc je to jeden z mála filmů, kde hraje František FIlipovský hlavní roli. (11.12.2012)

Pokus o navázání na předválečnou tradici veseloher a její propojení se švejkovskou válečnou anabází. Jenže tady už to nefunguje; rakouskou válečnou mašinu jsme znali dobře, protože jsme se s ní sami proháněli (i po sibiřských pláních), a proto jsme si z ní snad mohli dělat i legraci. Avšak fungování SS, SA, wehrmachtu, gestapa, sittenschutzu a dalších represivních složek moc srandy nepřipouští. Nemyslím, že se jedná přímo o blasfemii, ale může to vést k pokrouceným názorům typu: "válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem" (viz čsfd, jinak: pro Francouze byla válka národní katastrofou, pro Angličany světovou). Scénáristé Josef Mach, Václav Mírovský a Petr Nedoma se zřejmě chtěli odreagovat a oprostit se od dlouhé doby protektorátu, a pro radost z konin a blbin (a snad také aby se zavděčili novému nastupujícímu režimu; bylo možno se domnívat, že o to bude stát), zapomněli na to, jaké to vpravdě bylo. Pozn.: Úspěch tohoto filmu předznamenává úspěchy televizních šou typu "Natoč to", při nichž se diváci dáví smíchy, když někdo spadne z houpačky (zde z letadla) a nezlomí si vaz, jak předpokládají (jak to dopadlo se už neukazuje, ani tam, ani ve filmu). (08.01.2018)

Josef Mach ako reziser mi zacina coraz viac smakovat . jednak natoci l slusne filmy ako Hratky s Certem 1956,, Rodna Zem 1953, Horka Laska 1958. Vyborny namet na film - jak schovat mrtvolu esesaka v okupovanej Prahe ? Marvan tradicne vedie, ale ani Filipovsky nijak nezaostava. Linkers sa dozil nadherneho veku - kazdemu cloveku je dano dopredu sa dozi urciteho veku -u Linkersa to bolo az 91 rokov. 77 % (11.08.2018)

Mrtvý esesák zatlučený v bedně na dvojkoláku, tlačený komickou dvojkou Marvan - Filipovský je excelentní. 75% (27.12.2012)

Má to sice hluchá místa, ale jinak jsem se skvěle bavil, nápadité to taky bylo a navíc jsem rád, že se Josef Mach nebál a přišel s komedií na pár let starou krutou historii, protože zastávám názor, že kdyby se mělo brát všechno jen vážně a depresivně, člověk by se z toho akorát zbláznil. Tohle je docela milé, se správným dávkováním gagů i chytrou filmařskou stránkou, jen je chvílemi holt poznat, že se to mermomocí snaží mít aspoň lehce přes hodinu. A že to tvůrci ani moc neskrývali... Ale nic to nemění na tom, že dojmy mám nadprůměrné a rád to uvidím znova. 4* (07.11.2023)

Tato komedie zaujme především svojí hitlerovskou karikaturou. Je nebezpečná i neschopná zároveň. A kolikrát se, navíc v tak brzké době po válce, udělala československá válečná komedie? Celá ta nevraživost k německému národu se převtělila do roztomilé i hrůzu nahánějící karikaturní postavy českého Němce. Svým hravým nadhledem stále přináší postavička i samotný film rozpustilou a povznášející náladu. Hlavní jsou dvě postavy dobrosrdečných a roztržitých tramvajáků. Martin Plechatý (příjemný Jaroslav Marvan) je ten vůdčí s invenční snahou o vyřešení všech nahromaděných patálií, které přišli nenadále a příliš blízko k nim. Petr Nový (sympatický František Filipovský) je ten vedený, který s nevolí a z donucení nechtěného přikládá ruce k dílu. Hvězdou filmu je ovšem četař SA Fritz Heinecke (skvělý Eduard Linkers) v jedné z nejpřesvědčivějších karikatur československé filmové historie. V jeho osobě se skrývají všechny negativní vlastnosti, včetně neschopnosti. všech přisluhovačů protektorátního režimu. To on vzbuzuje největší strach, to on marnotratně využívá svého výsostného postavení, to on je tou nejnebezpečnější překážkou na cestě tramvajáků za vlastní záchranou. Pije, jódluje, rozkazuje, zneužívá a mstí se. Hlavní ženskou postavou je sousedka tramvajáků Věra Budínová (zajímavá Jana Dítětová), u které nastal počátek strastiplné odysey, problémů a bláznivého karnevalu. Z dalších rolí: další soused, ustrašený popleta a kontrabasista orchestru Jan Koula (dobrý Stanislav Neumann), všímavý recepční hotelu Avion (Ota Motyčka), bojující vlastenec a Věřin snoubenec Ing. Karel Bureš (Robert Vrchota), vynalézavý dirigent orchestru (Eman Fiala), nešťastný a dobrácký strážník (J. O. Martin), či další představitelé německé moci (Josef Kotapiš a Richard Záhorský). Se vzletným odlehčením se tu utahuje z německých okupantů i opatrných a bojácných porobených. Má to tempo, vtip, rozpustilost a energii. Laskavé a nebojácné. (12.09.2016)

Film zaujme hlavne nametem a dobou vzniku. Vyborna je i hlavni dvojice Marvan-Filipovsky. Jinak me ale podobne blaznive komedie miji... (20.08.2017)

Válečná komedie natočená jen rok a půl po skončení druhé světové, je jen další důkaz, že člověk se otřepe ze všeho a že humor je jednou z cest, jak čelit tvrdé realitě.  Tvůrci se ale vypořádávají s nácky a kolaboranty poměrně korektně. Jakoby přece jen neuteklo dostatek času a nechtěli bagatelizovat strach, který esesmani vzbuzovali. S výjimkou postavy vyděrače, kterého si střihl Linkers a který posloužil ať už v tuhém, nebo vláčném stavu jako zástupný fackovací panák, se do zesměšňování nacismu nepouštěli. Díky tomu sledujeme soustavu gagů, která dává takovému filmu potřebné odlehčení, ale nijak se nefilozofuje, nemoralizuje. Nejde ani o ztřeštěnost, jako třeba Eso es, ale spíš povzbudivé mrknutí na diváka....už je po všem, do kin zase pomalu míří zábava. Dnes bohužel víme, že na předválečnou komedii se už navázat nepodařilo. (28.04.2023)

Nikdo nic neví je bláznivá okupační komedie z doby druhé světové války, chvílemi připomínající spíše grotesku, která obsahuje celou řadu opravdu výborných fórků a gagů. Bohužel však ke konci už tvůrcům trochu docházel dech. Závěrečné značně naivní rozuzlení bych raději neviděla, protože mi pokazilo celkový dojem. (65%) (26.06.2021)

Chvílemi vtipná, chvílemi spíše jen lehce úsměvná groteska o českém fašistovi, kterého je potřeba se zbavit a když se to nepodaří, tak před ním utéct. Prvků grotesky a nereálnosti je opravdu hodně, ale bláznivý humor spíše chybí. Ale scénky s basou jsou povedené. (14.02.2009)