• MikO_NR_1909
    ***

    Konceptuálna variácia Problémy s Harrym (1955) a Muži v práci (1990) o skrývaní mŕtvoly si na paškál vzali českí borci v čele s legendárnym Jaroslavom Marvanom. Prvá časť mi jak výrobno-štýlovo, tak obsahovo pripomína tým pádom americkú kinematografiu (nevnímajúc vojnou poznačené prostredie Českej republiky) a viac mi takýto štýl k žánru pasoval. Druhá polovica je už tradičná česká veselohra so širšou pavučinou dialógov, prehrávanejším akcentom i s menej nápaditými pointami vtipov a napätia. Také odľahčenie medzi nepríjemnými rokmi 45-48, ktoré výrazným spôsobom zmenili významy i nálady filmovej reči v Československu.(2.4.2015)

  • D.Moore
    ****

    Perfektní okupační groteska, dnes snad ještě lepší než jakou jsem si ji (někdy z dětství) pamatoval. K dokonalosti jí schází jen málo, protože Jaroslav Marvan a František Filipovský jsou velmi dobrá komická dvojice a scénář přímo miluje záměny všeho druhu a počítá s tím, že divák je na tom stejně. Jódlování s kočárkem se obzvlášť povedlo.(3.2.2016)

  • Radek99
    ****

    Josef Mach jakoby se zhlédl ve francouzské či britské kinematografii, v níž má tento žánr předlouhou tradici, když hned svůj debut Velký případ a vzápětí svůj druhý film Nikdo nic neví natočil v duchu absurdní kostýmní frašky zbudované navíc na základech americké němé grotesky. Vyrovnat se s hrůzami druhé světové války smíchem, bláznivým humorem a parodií, to je věru osobitý přístup, který se ve Střední Evropě právě moc nepěstoval, narozdíl třeba od dvou výše zmíněných západních národů (ale důvod je nasnadě - válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem). V kontextu doby a vývoje naší národní kinematografie je pak snímek točený v duchu francouzské či britské školy kostýmní situační komedie malý zázrak, rok 1948 přinesl snahám o podobně laděný projekt dogmatické stop a kodifikované zpodobnění druhé světové války bylo výhradně a pouze žánrem válečného dramatu (na Josefa Macha tak navázal až po předlouhých 50 letech Jiří Chlumský v roce 1997 snímkem Stůj, nebo se netrefím!). Veselohra postavená na síle komických gagů, záměn osob i věcí (pouzdro na basu atd.), komických nedorozuměních a opravdu skvělé ústřední dvojici Marvan - Filipovský, české mutaci Laurela a Hardyho. Po jejich boku vyčnívá i Eduard Linkers, který byl do role gestapáka (paradoxně byl ale svým původem Žid) obsazen již v animované fenomenální Vzpouře hraček a Hermína Týrlová přesně našla škatulku, k níž ho předurčovala jeho fyziognomie a které se až do svého odchodu z republiky nezbavil.(13.12.2012)

  • pytlik...
    *

    Za komedii tenhle film nepovažuji, spíš jsem cítil lehkou nevolnost a těžší trapnost. Dívat se, jak se Marvanovi a Filipovskému stále ne a nedaří zabít "SA mana" (podobnou nesmrtelnost a zarputilost jsem viděl tak maximálně u sovětských partyzánů, ale ani oni by myslím nebyli schopní se držet ocasu letadla jako Linkers), jak v podstatě každý Čech byl odbojář, neb nikdo ty dva neudal a každý jim naopak pomáhal, dokonce i ustrašený Neumann schovává doma pušku, jak jsou lidi zalezlí, ale sotva se rozšíří fáma, že "to prasklo", ženou se na ulici mlátit Němce... to mi nějak moc směšné nepřipadá. Snímek má jediné štěstí, že byl natočen v r. 1947, takže dost dobře nemohu pronést znechucený projev, jak těm dnešním režisérům není nic svaté a že každý, kdo válku prožil, by jim dal jednu pořádnou do zubů. Projev, že je vůči válečné generaci nehezké, když se autoři vyznačují zvláštní útlocitností vůči Němcům, protože hned na začátku při pronásledování sice vybuchují granáty a létají kulky, ale přesto ani jeden nacista nepřijde k úhoně, a jak relativizují zlo, protože Linkersův nacista má úžasný smysl pro humor, zejména na začátku ve scéně s Dítětovou, připomíná v ní gesty i slovním projevem Járu Kohouta. PS: Překvapilo mě, že i Angličané používali Šturmoviky...(13.10.2013)

  • lucascus
    ****

    Perfektní dávka humoru a sebelegrace, kdy si Češi dělají švandu ze sebe samých v průběhu druhé světové války, tedy době o dva roky starší. Ta sebeironie je perfektní, vystihuje českou povahu daleko lépe než samotná dobrodružství vojáka Švejka. Marvan je zde výtečný, kam se na něho derou ti všichni Andělové atd. Filipovský je rovněž pohotový komický partner a Dítětová zdobí film svým půvabem. Ani ostatní obsazenstvo nezaostává, včetně perfektního Linkerse v roli SA-mana. Výtečné!(25.11.2013)

  • - Esesáka si podruhé ve své kariéře po krátkém filmu Vzpoura hraček (1946) zahrál Rakušan Eduard Linkers, který byl paradoxně poloviční žid. (Hans.)

  • - V Polsku je to dodnes jeden z nejznámějších českých filmů. V polštině se jeho název používá (spolu s dovětkem "- český film") pro označení podivné až nepochopitelné situace (nebo filmu). Za to nenese vinu tento film, ale ČS filmy, které byly vybrány pro přehlídku ČS filmu v Polsku v 70. letech. Šlo o filmy, které neměly úspěch ani v ČSR, ani v zahraničí, ale musely se udat. Přehlídka byla uvedena pod názvem Nikdo nic neví - Český film. (Stegman)

  • - Ve 44. minutě ve scéně, kdy vyděrač SA man (Fritz Heinicke) sjíždí s kočárkem ze schodů, je možné si všimnout, že kočárek je jištěn lankem. (Terva)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace