• Master19
    ***

    Válečná crazy komedie, kterých francouzi natočili stovky, ale i u nás jich pár (asi jsme nebyli tak frustrovaní) vzniklo. Ústřední dvojice je dostatečně nosná, nicméně ji ještě výtečně doplňuje Eduard Linkers. Dá se říct, že vtipy a gagy jsou na dnešní dobu omšelé, nicméně zasmát se dá. Vyvrcholení filmu je bohužel poněkud jalové, takže poslední věta filmu - zamilované zvolání "Karle!" - jen ukazuje, že je nejvyšší čas skončit.(5.10.2008)

  • Radek99
    ****

    Josef Mach jakoby se zhlédl ve francouzské či britské kinematografii, v níž má tento žánr předlouhou tradici, když hned svůj debut Velký případ a vzápětí svůj druhý film Nikdo nic neví natočil v duchu absurdní kostýmní frašky zbudované navíc na základech americké němé grotesky. Vyrovnat se s hrůzami druhé světové války smíchem, bláznivým humorem a parodií, to je věru osobitý přístup, který se ve Střední Evropě právě moc nepěstoval, narozdíl třeba od dvou výše zmíněných západních národů (ale důvod je nasnadě - válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem). V kontextu doby a vývoje naší národní kinematografie je pak snímek točený v duchu francouzské či britské školy kostýmní situační komedie malý zázrak, rok 1948 přinesl snahám o podobně laděný projekt dogmatické stop a kodifikované zpodobnění druhé světové války bylo výhradně a pouze žánrem válečného dramatu (na Josefa Macha tak navázal až po předlouhých 50 letech Jiří Chlumský v roce 1997 snímkem Stůj, nebo se netrefím!). Veselohra postavená na síle komických gagů, záměn osob i věcí (pouzdro na basu atd.), komických nedorozuměních a opravdu skvělé ústřední dvojici Marvan - Filipovský, české mutaci Laurela a Hardyho. Po jejich boku vyčnívá i Eduard Linkers, který byl do role gestapáka (paradoxně byl ale svým původem Žid) obsazen již v animované fenomenální Vzpouře hraček a Hermína Týrlová přesně našla škatulku, k níž ho předurčovala jeho fyziognomie a které se až do svého odchodu z republiky nezbavil.(13.12.2012)

  • wosho
    ****

    Dva roky po válce jsme u nás natočili velice povedenou a bláznivou komedii, které není nic svaté. Jenž si dělá prdel SAmanů, gestapácí jsou u ní totálně vypatlaní a my Češy ukázaní v pravém světle. Pár hrdinů proti své vůly a spousta zbabělců- scéna v divadle kde se roznese fáma UŽ TO VYPUKLO, UŽ MAŽOU SAMANY.... o nás řekne víc než tisíc slov. Vřele doporučuji a doufám, že tuto komedii budou reprízovat častěji.(28.8.2007)

  • radektejkal
    **

    Pokus o navázání na předválečnou tradici veseloher a její propojení se švejkovskou válečnou anabází. Jenže tady už to nefunguje; rakouskou válečnou mašinu jsme znali dobře, protože jsme se s ní sami proháněli (i po sibiřských pláních), a proto jsme si z ní snad mohli dělat i legraci. Avšak fungování SS, SA, wehrmachtu, gestapa, sittenschutzu a dalších represivních složek moc srandy nepřipouští. Nemyslím, že se jedná přímo o blasfemii, ale může to vést k pokrouceným názorům typu: "válka byla pro Angličana či Francouze ve srovnání s protektorátní realitou přece jen menším traumatem" (viz čsfd, jinak: pro Francouze byla válka národní katastrofou, pro Angličany světovou). Scénáristé Josef Mach, Václav Mírovský a Petr Nedoma se zřejmě chtěli odreagovat a oprostit se od dlouhé doby protektorátu, a pro radost z konin a blbin (a snad také aby se zavděčili novému nastupujícímu režimu; bylo možno se domnívat, že o to bude stát), zapomněli na to, jaké to vpravdě bylo. Pozn.: Úspěch tohoto filmu předznamenává úspěchy televizních šou typu "Natoč to", při nichž se diváci dáví smíchy, když někdo spadne z houpačky (zde z letadla) a nezlomí si vaz, jak předpokládají (jak to dopadlo se už neukazuje, ani tam, ani ve filmu).(8.1.2018)

  • nash.
    ***

    Zábavná komedie na hranici grotesky. Svižná, téměř akční, plná záměn, omylů a nečekanýcxh komplikací, které se vrší jedna na druhou a nenechají aktérům vydechnout i když přitom ústředfní trojici dokonale zastínil Eduard Linkers, který si svého esesáka opravdu uživá. Je tu sice pár lapsů v logice, které jsou nesmyslné i v optice grotesky, ale nepřekáží tolik, aby se člověk i po pětašedesíti letech od jejího natočení dobře nepobavil.(6.7.2011)

  • - Původně měl místo Františka Filipovského hrát roli tramvajáka Ladislav Pešek. Z časových důvodů však roli musel odmítnout. A tak umělecký poradce filmu Jaromír Pleskot přišel s nápadem obsadit Františka Filipovského. (krib)

  • - Esesáka si podruhé ve své kariéře po krátkém filmu Vzpoura hraček (1946) zahrál Rakušan Eduard Linkers, který byl paradoxně poloviční žid. (Hans.)

  • - Ve filmu si zahrál také Eduard Linkers, který rok po dokončení filmu odešel do německého Mnichova. Tam jej poté při jednom z vystoupení navštívili jeho kolegové z tohoto filmu František Filipovský a Jaroslav Marvan. (M.B)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace