Quiet American in Prague
Kamera:
Josef VanišHudba:
Karel SvobodaHrají:
Barbara Brylska, Josef Langmiler, Miroslav Zounar, Miroslav Moravec, Vladimír Ráž, Radovan Lukavský, František Němec, Svatopluk Beneš, Jiří Holý (více)Obsahy(1)
V éře normalizace se vrátily i zdánlivě již pohřbené agentské historky. Tato se odehrává v těsně poválečných letech a vypráví o odhalení špionážní sítě, kterou na českém území spřádal americký diplomat. Neuspěl: nejprve mu spáchala sebevraždu blízká spolupracovnice, jíž bylo dokázáno, že za války kolaborovala s nacisty, a po té již zásah bdělé Bezpečnosti. K prchajícím Američanům se však "na oplátku" připojil československý agent... Naivní dobrodružnou vyprávěnku sotva kdo mohl přijmout vážně. Kniha, která sloužila jako předloha k filmu, byla napsána na základě skutečných událostí, k nimž došlo v roce 1948. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (36)
Tichá propaganda v Praze. ()
Milé ospravedlnění vítězného února a neustálého šmírování obyvatelstva za účelem ochrany státu před tichými Američany. Hnus. ()
Na tomto filmu mne nejvíce zaujala skvělá hudba Karla Svobody. Perfektní sedmdesátková pecka pro orchestr. K ději filmu co dodat. Film se má odehrávat mezi roky 1946 - 1948. Samozřejmě všichni herci mají účesy na patku, kotlety a státní bezpečnost při nahrávání odposlechů používá kotoučové magneťáky... O ideologické zápletce o zlých Američanech ani nemluvě. Fascinuje mně, že měl někdo ze soudruhů potřebu tohle v roce 1977 točit. Zajímavý komentář: Přemek. Dávám za 1 bednu s nacistickými dokumenty. * ()
Tyhle komunistické sračky by se měli zahrabat hluboko do země a už nikdy nevytahovat na světlo. Příběh a některé herecké výkony nejsou až taková katastrofa. Ale celé je to prošpikované typickýmy agitačnímy kravinamy. Fůj. Odpad! ()
Barbara Brylska je využívána, aby sváděla muže, byla s nimi nafocená v choulostivých situacích a díky těmto snímkům pak mohli být vybraní muži kompromitováni.***Dle tohoto a podobným filmům musel ve své době divák nabrat dojem, že se zde odehrává velká špionážní hra, kterou musí odhalovat zdejší policie, aby mohli klidně spát a dobře pracovat. Jak ukázal pád socialistického systému, tak vše byla jedna velká bublina. ()
Vynikající romantické melodrama, které by mělo spadat spíše pod film noir. Pokud jde o tu politickou linku, když se dnes podívám kolem sebe, kde to šílí samými fake news a jednotně tištěnými kartičkami a plakáty na demonstracích, tak bych se v hodnocení držel pěkně zpátky, jak kdo tehdy měl rozehrané politické hrátky, stejně jako dnes. A co vše je nakonec jen výsledkem kompromisu. Docela odvážný počin vrátit se s příběhem o 30 let zpět, do roku 1947, avšak ano, tehdy vládl zmatek a ujasnit si, kdo je kdo, nebylo snadné. Na filmu se mi líbí i nejednoznačnost postav - dokonce i ta největší mrcha má pro své jednání jisté lidsky pochopitelné opodstatnění. Trochu mne mrzí, že případ se štěchovickým archivem šel tak rychle ze stolu, ale jinak jde o velmi precizně vystavěný scénář, kdy mě zaujalo to trampské - a tehdy skutečně velmi populární - podhoubí včetně dvojího významu osady Zapomněnka, dovedně stavěný střet naivního idealismu tváří v tvář skutečné zvrácenosti, kdy cíl má ospravedlnit prostředky, a do všeho drobně zamontované odkazy na české dějiny. Zounar je dokonalý ve svém pojetí naivního vojáka, jen nevím, proč zde hraje Brylská, a ne třeba Švormová, která ji nejen namluvila, ale dala té postavě další rozměr - klidně to mohla hrát rovnou sama. Za mě poctivý kus filmařiny, a kdo v tom vidí agitku, tak asi nikdy žádnou pořádnou agitku neviděl. Jo, a málem bych zapomněl - hudba je skvělá, ale šacoval bych ji spíše na Hapku, než Svobodu, to mě trochu překvapilo. ()
Doslova směšná politická agitka, které by neuvěřilo ani malé dítě, herecké výkony jsou doslova tragické, zejména Zounarův a Moravcův výkon je srovnatelný s hereckými výkony ochotnického kroužku po dvou lahvích rumu. Není to žádné drama, žádná špionáž, žádní agenti ani nic podobného, ale pouze naprosto propagandistický a pomatený blábol, ideově vytvořený v chorých hlavách bolševických ksindlů. Fuj... ()
Film je kvalitnou povojnovou agitkou. Jednou zo zložiek určených na bezpečnosť štátu bola aj jej tajná služba. To je orgán, ktorý využíva rôzne informácie, ktoré analyzuje a ďalej rozširuje. Jednou z nich bol aj záujem americkej špionážnej služby riadenej americkým diplomatom, ktorá pracovala na získaní archívu nacistických dokumentov. To je okrem iných udalosti aj námetom tohto filmu. Za účelom ochrany štátu vznikla 30. júna 1945 v Československu ŠtB (štátna bezpečnosť), ktorá sa potom mnohokrát spreneverila svojmu poslaniu a nakoniec bola 1. februára 1990 zrušená.. Tá mala svojich špiónov, pracovala ako kontrarozviedka ale aj ako tajná polícia. Navyše pod ňu patrila aj pohraničná polícia, teda okolo 200 tisíc vojakov. Neoficiálne pod ňu patrili aj niektoré jednotky obávanej ruskej SPECNAZ. V tomto filme sme ich videli priamo v činnosti. ()
Unor 48 v podani socialisticke kriminalky - velke prekvapeni - takove hlasky bych v normalizacnim filmu necekal!!! ()
Nudna normalizacjna bachorka, ktora ide az prilis po chuti vladnucej KSC a zobrazuje prehnity skorumpovany Zapad presne tak ako to vlade vyhovovalo : 0 % ()
Mě kontrašpionáž nikdy nebrala a tohle je na můj vkus takové nemastné neslané.... 30% ()
Jak řekl náš lektor, před sledováním filmu - "Jedná se o perlu normalizační kinematografie." A já souhlasím. ()
Prima hudba, prima Barbara...(přidáno...Scénář: Čestmír Mlíkovský, Josef Mach, Štěpán Skalský) ()
Velmi dobre obsazeny film, a to nemluvim ani o nadherne Barbare (ktera byla hlavnim duvodem meho zajmu o tento film, a jeden cas si pobyla i v me top10). Socialismus bojuje proti imperialismu, vsude sami agenti. Vse zacina vyzdvizenim a odvezenim Frankova archivu z rokle Dusno u Stechovic americkou armadou... Kvalita hercu to hodne zachranuje, je to cele trosku naivni, ale videl jsem horsi veci. ()
Špionážny film na pozadí Víťazného februára. Tento scenár mohol vzniknúť určite len na objednávku, lebo neverím, že to niekto napísal len tak!! Ak to napísal tak to bol veľký ..... Barbara Brylská tá ešte ujde, ale Miroslav Zounar ako mladý milenec no to je trocha prehnané. Už bol trocha starý???? Krásne dielo o ničom ....30%. ()
Mnohé filmy,byť plné propagandy, se z 50.let povedly a dají se na ně dívat-asi mnozí tomu věřili a dělali to z lásky ke straně.Ale normalizační kousky,vynucené,to je peklo.Děs.Hrůza.Sračka.Pičovina.Kokotina.Chujovina......ono to není zábavné ani z pohledu milovníka braku.Toto a desítky dalších počinů této doby je k pláčí,anebo pro pravé masochysty a komunisty.Proto dávám jeden z prvních odpadů. ()
Pokud bych snímek vyvázal ze všech překroucených historických událostí, které tvoří rámec příběhu, a hleděl na něj nezaujatě (zcela nechávaje stranou právě historickou nevěrohodnost a bral ho ryze jako fiktivní) nebyl by to zas tak špatný film. Napětí, skvělí herci, náladově trefná hudba Karla Svobody, to vše slouží snímku jistě ke cti... Vzhledem k tomu však, že nejsem z jiné planety, nemohu zavírat oči právě před tak křečovitě překroucenou historickou "skutečností", již divákům tvůrci tohoto filmu předkládají. Z tohoto hlediska lze film hodnotit jako parádní dezinformační majstrštyk, otázkou však zůstává, zdali mu ve své době vůbec někdo mohl ještě uvěřit. Absolutně směšně totiž působí zakládání poválečné kontrarozvědky, kdy to kluci dělali vskutku na koleně, zatímco Amíci byli naprosto suverénní a měli prsty takřka všude. Naštěstí to však naši učenliví chlapci zvládli na výbornou, aniž by potřebovali pomocnou ruku Velkého bratra. O něm v celém snímku tuším nepadne ani zmínka, taktně se zamlčí snad vůbec celá jeho existence, ačkoli první sovětští poradci přicházejí do Prahy takřka ihned po jejím osvobození v květnu 1945... :))) ()
Tichý Američan v Praze byl jasným důkazem toho, že i na konci 70. let v politickém aparátu byla poptávka po podobných režimních filmech, které vykreslovaly americké imperialisty v těch nejhorších světlech. ()
Propagandistický snůška lží založená na životě Američana Charlese Kateka, který skutečně v Praze v letech 1946-1948 byl a skutečně byl dekorován Edvardem Benešem. Ale to je tak všechno. Pokud chcete znát jeho skutečný příběh, poslechněte si jeho rozhlasový portrét: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3986001 ()
Těšil jsem se na M. Moravce a F. Němce. Ti mě ani v nejmenším svými hereckými výkony nezklamaly. Jinak byl film celkem slabý. Nemohu přímo říct, že bych byl zklamán. Já agitaci ani jinou propagandu nějak nevnímám, takže to mi to nějak nepokazilo. Ale asi za týden už nebudu vědět, co se ve filmu dělo. B. Brylska to hrála dobře, ale nějak bych čekal více herectví. Od V. Ráže zase někdy raději méně :). ()