Lamunan Oi!
A Punk Daydream
VOD (1)
Obsahy(1)
V Indonésii, zmítané jinak celou řadou vážných problémů, je část společnosti vždy připravená trestat takové prohřešky, jakými jsou svobodné myšlení, tetování nebo číro na hlavě. Ekovi a jeho přátelům vadí sociální nerovnost, bezohledné drancování přírody, všudypřítomná korupce. Symbolem revolty se pro mladé pankáče stane tetování na viditelných místech těla. Přestože jsou obrázky na kůži v tradiční kultuře indonéských kmenů naprosto běžné, od dob diktátora Suharta se staly znamením kriminálníků a nekalých živlů. Že je toto stigma stále silné, se Eka přesvědčí ve chvíli, kdy se ho zřekne vlastní rodina. Pozoruhodný snímek je příběhem o touze po svobodném životě, pro kterou v indonéské společnosti – zatížené minulostí – často nebývá místo. (Jeden svět)
(více)Videa (1)
Recenze (2)
Film viděn v rámci festivalu Jeden Svět 2019. Po vizuální stránce je film opravdu skvost. Záběry přírody naprosto berou dech. Ani pohled do míst, kde mladí pankáči tráví svůj běžný den, nenechá nikoho na pochybách, že kluci ten život nemají vůbec lehký a snaží se přežít, jak se dá. Největším plusem celého dokumentu je určitě hudební stránka. Celý film doprovází autentická punková hudba, která je neskutečně chytlavá a dojem celého filmu krásně dokresluje. Návštěva punkového koncertu je rozhodně nejlepším momentem filmu. Co mě naopak zklamalo je jen povrchové naťuknutí problému, kterému se dokument věnuje. Spousta důležitých faktů především politických a kulturních nebyla příliš zmíněna. A tak běžný divák jen sleduje příběh mladého pankáče Eka a jeho snahu vrátit se k rodině, získat uznání otce a lásku matky a najít své místo ve společnosti, to vše ale bez větších souvislostí nutných pro pochopení situace. Proto plno důležitých otázek zůstává nezodpovězených. Navíc mi přišlo, že jednotlivé obrazy byly občas trochu chaoticky poskládané a tak se člověk...já, chvílemi ztrácel. Celkový dojem ale nebyl vůbec špatný. ()
Viděno optikou západní společnosti. Punková komunita v Indonésii svázaná místními přísnými standarty o vzhledu. Děcka se proto rozhodla pro tetování. U nás dřív bylo podobně tetování výrazem, že dotyčný seděl ve vězení. V Indonésii ho mají jen domorodé kmeny. Dnes je to u nás běžná věc. Na západě je punk subkultura pro outsidery, zde působí jako jeho poslední útočiště na konci civilizace. ()
Galerie (8)
Photo © Warszawski Festiwal Filmowy
Reklama