Mandolína kapitána Corelliho

Když nic jiného, jde pokud vím o jediný film který zpracovává epizodu 2. sv. války, kdy se v roce 1943 dostaly do křížku italské a německé jednotky na Kefalonii a okolních ostrovech a Italové skončili přesně tak, jak to snímek ukazuje. Co se týče knižní předlohy - film se s ní nedá srovnat a to je "Mandolina" ve srovnání s ostatní Berniéresovou tvorbou celkem "všedním" příběhem. Hrozím se toho, co by vzniklo třeba po zfilmování jeho jihoamerické trilogie. (29.07.2007)

Obyvatelé malého řeckého ostrůvku už po staletí žijí stále stejným způsobem, a o okolní svět se nikterak nezajímají. Ale až do okamžiku, kdy se okolní svět, konkrétně italská armáda začne zajímat o ně, respektive o strategické pobřeží. Jednotka pod vedením kapitána Corelliho (Nicolas Cage) dostane za úkol obsadit a strážit město. Jenže Corelliho, stejně jako jeho muže, více než válka a zbraně zajímají hudební nástroje a zpěv. A tím si získají sympatie některých z vesničanů, kteří jim dokáží okupaci odpustit. Samotný Corelli si získává i srdce dcery místního doktora, Pelagii (Penélopu Cruz), což ale nelibě nese její snoubenec, Mandras (Christian Bale) ... Na tento film musí mít člověk náladu - jinak bude velmi zklamaný - což se mi stalo když jsem film viděl před lety poprvé. Čekal jsem válečné drama okořeněné trochou romantiky, a ono to je spíš naopak. Když ale máte náladu na romantiku, tak i přes strnulého Nicolase Cage (aka muž jednoho výrazu) film dopadne mnohem lépe. Krásné prostředí řeckého ostrůvku, Penelope Cruz i příjemná hudba Stephena Warbecka, to vše dělá z Mandolíny kapitána Corelliho příjemný romantický film, kde samotná válka je jen mráčkem na blankytném nebi lásky... (27.04.2011)

Christian Bale a John Hurt hrají solidně, Penélope Cruz hraje podprůměrně a Nicolas Cage mizerně (což není velké překvapení). Nějaké jiskření mezi ústřední dvojicí nefunguje ani náhodou, některé scény na mě díky tomu působily nechtěně komicky (např. Cage pidliká na mandolínu, má u toho svůj tradiční výraz zmoklé slepice a o kousek dál sedí Penélope Cruz s nehnutým výrazem a hledí kamsi dolů, což má jako vyjadřovat, že hrdina hrdinku definitivně okouzlil). No a když kapitán Correli ze sebe po dvou hodinách filmu vybleje cosi jako "Zkoušel jsem bez tebe žít ale nejde to" a všechno tím pádem dobře dopadne, nezbývá než obrátit oči v sloup, oddychnout si, že to mám za sebou a po opakovaně špatných zkušenostech ignorovat filmy s Nicolasem Cagem natočené po roce 2000 (výjimkou potvrzující pravidlo o špatném a ještě horším Cageovi byla pouze Adaptace). (04.04.2009)

Jsou režiséři, kteří mají v rukou cit pro romantiku a válku. Např. Anthony Minghella a jeho nádherný Návrat do Could Mountain či Zwickova Legenda o vášni. Ti, kteří nejsou těmito city obdařeni by měli přejít na jiné téma a nechat to na někom jiném, typickým příkladem je Bayův Pearl Harbor. Správné skloubení válečných a romantických sekvencí je dle mého názoru obtížné a bohužel nemohu prohlásit, že Mandolína kapitána Corelliho je výjimkou. Kouká se sice na ní hezky, vcelku solidní atmosféra a pěkné exteriéry, ale ta skladba lásky a války tu u mě nějak nefunguje bohužel. (15.07.2011)

Přeslazené a fašista Cage je zde vykreslen hyperNErealisticky jako kladný a morálně zcela uvědomělý člověk, který se v každé chvíli chová správně. ALE příběh Kefallénie je z historického hlediska velmi zajímavý, právě vzhledem k osudu italských fašistů, kteří se na tomto okupovaném řeckém ostrově dostali do konfliktu s nacisty. Sice je zde téměř vše naprosto zidealizované a nerealistické, ale vychází to ze skutečných událostí, přičemž nosným tématem filmu je romantická láska fašisty a domorodé řecké krásky. Krásné exteriéry, řecká atmosféra, chytlavé téma, příjemní protagonisté... 7/10! (25.07.2011)