Jsem tu pro vás

Opět jedna z těch trochu originálnějších francouzských dramedií. Co také jiného očekávat od režisérky filmu Jména lidí? Tady se prolínají chvilky smutnější s těmi absurdními, ale já bych to převážila spíš na komedii. Asi nebudu za rok vědět, o čem, že to bylo, ale dnes sympaťačka Vimala Pons alá Hanna a nejen ona, celá ta její rodinka splnila svůj účel a já strávila příjemný večer. Jen jsem se mimo jiné stejně nedozvěděla, co je to ten dzekfrut ? (19.06.2016)

Francouzi mají docela dobré komedie a tahle je toho ukázkou. Není to skvělá řachanda, ale už jen ten nápad je výborný. Mladá žena, která je trochu porouchaná v tom, že není schopna říct ne. Jelikož dělá na oddělení, kde celkem často vyhazuje lidi, je to problém. A tak našla cestu, jak se přenést přes svůj psychický problém a trochu ulehčit vyhazovaným jejich cestu. Prostě se s nimi vyspí. Vystavět n tomhle příběh bylo umění, ale povedlo se! (15.02.2016)

Když žena neumí říkat „ne," může místy působit jako prostitutka. Rodinné prokletí za žádných okolností nikoho neodmítnout se promítá do života mladé personalistky tím, že jako náplast za propuštění z firmy dopřává pánům vášnivou noc. Zápletka neotřelá, příběh zajímavý, scénář velmi dobře napsaný, režie a herecké výkony přesné. Co více si přát? Snad jen lepší hudbu. Ale tu mi zase kompenzovala reinkarnace Serge Reggianiho Laurent Capelluto. (30.07.2022)

Dobrý a originálny námet, aj keď tá komédia mi do toho vôbec nepasovala. Toto bolo na čisto dramatický žáner, a je veľká škoda, že do toho motali aj tie komediálno-absurditné prvky. Najviac zo všetkého sa mi páčili tie retrospektívy do minulosti na vývoj vzťahu a formovanie osobností oboch súrodencov. Toho tam mohlo byť aj oveľa viac. Naopak, najmenej atraktívna časť bola tá Hannina "chorobná súcitnosť", to ma fakt nebavilo. Ale inak fajn, a najmä zaujímavé. (09.07.2016)

Hmm... francouzská komedie. Asi bych si měla začít zvykat na to multikulturní složení v jejich filmech, protože na jednoho typického obyvatele země galského kohouta tu připadá nejméně dvakrát tolik rodilých přistěhovalců. V tomto případě se jedná o smíšenou francouzsko-alžírskou, notně altruistickou, rodinku, vychovávající své dvě děti v přesvědčení, že není nad to pomáhat lidem a to pokud možno zadarmo, protože peníze jsou špinavé nutné zlo. Důsledkem této výchovy je dcera pracující v personálním oddělení, která všechny propuštěné nešťastníky mužského rodu obšťastňuje sexem ze soucitu, zatím co mladší syn se snaží odtrhnout od svobodomyslné rodinky a usiluje o to stát se ortodoxním muslimem, což se mu většinou zas až tolik nedaří. Upřímně jsem chápala nespokojenost jeho manželky, když ji dotáhl do toho brlohu v Alžírsku, akorát, že já bych ho navíc ještě párkrát flákla po hlavě Koránem, aby se mu trochu rozsvítilo. Popis komedie-drama je v tomto případě přesný, občas to bylo na smích, občas se jelo na vážnější vlně a nakonec z toho byla i docela hezká romantika. (19.06.2016)