Zamilovaný Shakespeare

Oscar za nejlepší film je tu trochu neprávem (Spielberg s Hanksem by u mě měli přednost) a celkově mi přijde, že je Zamilovaný Shakespeare lehce přeceněný. Se skutečným Williamem Shakespearem neměl Will Shakespeare asi mnoho společného a já prostě nejsem nadšenec do tohoto typu fikce postavené na skutečně žijícím člověkovi. Zvlášť když ta úžasná romance a Willova inspirace je sice zajímavá, ale rozhodně ne jedinečná. Za skvělého Geoffreyho Rushe a skvělou Judi Dench jsem chtěla původně dát i vyšší hodnocení, ale ne... prostě to nejde. (07.09.2007)

Myslím, že se mi to celkem líbilo, když jsem to viděla před nějakými deseti lety, ale dneska se mi to zdá skoro nesnesitelné. Přirovnala bych mé rozčílení zhruba k tomu, jak mě vytočil z La La Land, protože tento film není o pocitech, nýbrž o hercích plácajících se po ramenou, jak skvěle umí ty pocity imitovat. Možná to souvisí s tím, že já obecně nemám moc ráda divadlo, protože se skoro vždy rovná přehrávání, dramata si nejraději sama čtu. V hercích a jejich pojetí svých postav leží můj kámen úrazu se Zamilovaným Shakespearem, spolu s tvůrčím rozhodnutím nechat postavy mluvit poeticky i "mimo své role". Je to podobně otravné jako když ve filmech o komicích komikové neustále žertují, i když nejsou ve světle ramp. Dochází tím k totálnímu odcizení postavy od diváka a mizí tím jakákoliv šance vnímat je jako "skutečné" a ne jako herce předvádějící přízvuky. A nepřijde mi to ani jako platná umělecká stylizace, spíš taková přezíravá hra na vznešenost, je to celé moc namyšlené a prvoplánovité. Od Toma Stopparda bych čekala něco podvratnějšího. Jedinou zábavnou věcí na celém filmu tak pro mě zůstávají vtipy na adresu chudáka Bena Afflecka. (08.05.2019)

Divadelní tragikomedie, ač se jedná o samotného velkého Willa, šla šejdrem mé pozornosti, zkrátka nejsem zastáncem klasických děl, slavné dílo Romeo a Julie nevyjímaje. Proto jsem se soustředila na zajímavé herecké obsazení - omamný Joseph, typická princesa Gwyneth, svěží Ben, démonická Judi a jejich promenádu historií, zejména sarkasmus královny Alžběty. Pár vtipných hlášek jako koření jiskřící nesmrtelné lásce pro inspiraci donekonečna nebo pobavení mi rovněž neušlo. Např. předzvěst marketinkových triků budoucnosti - text plakátu nové hry "...tragédie, v roli lékárníka pan Fenymen..." :-) (01.01.2013)

Když v roce tuším 1999 porazil tento film pro mě do té doby kultovní dílo Zachaňte vojína Ryana, cítil jsem to jako velikou nespravedlnost až křivdu, samozřejmně jen do té doby, než jsem tento snímek viděl.. Nevím v čí hlavě se zrodil nápad, na tak vynikající scénář, který spolu s výbornými herci a režisérem vytvořil dílo, které až do konce života zůstane hluboko v mém srdci. Dílo popisuje slavného spisovatele v podání pro mě v té době neznámého a výborného Josepha Fiennese, který marně překonává svou tvůrčí krizi a až láska k ještě hrecky lepší Gwyneth Paltrow, mu pomůže k napsání jeho nejznámnější divadelní hry Romeo a Julie. Z ostaních herců se mně nejvíc líbili Geoffrey Rush,Tom Wilkinson a Colin Firth v roli nastávajícího a velmi vypočítavého chotě . Dále musím samozřejmě ještě poznamenat úžasné kostýmy a hudbu k filmu , která patří k mým oblíbeným. Vznikl film o lásce, která je opravdová, o lásce možná neštastné, ale o lásce, kterou hlavním hrdinům musíte bezmezně věřit a držet jim palce a přát jim jejich štěstí až do posledního, možného okamžiku. (16.09.2014)

Práce na nové látce drhne a inspirace se nedostává. Přitom divadla prožívají nebývalý rozkvět. Pak ovšem do života Williama Shakespeara vstoupí krásná a duchaplná Viola, která má navíc herecké ambice, a všechno se změní. Částečně je to životopisný kus, částečně jsme svědky mistrovské mystifikace, každopádně vypráví se tu způsobem, který je velmi přitažlivý, sebeironický a svěží. Tvůrci navíc tuhle kombinaci humoru, romance a dramatu prošpikovali celou řadou odkazů a milých narážek, navíc se divák leccos dozví o samotném fungování divadla za vrcholné renesance. Výborně napsaný příběh z pera zlínského rodáka Tomáše Strausslera, v nelibé době válečné synka židovského lékaře, který dnes coby Sir Tom Stoppard patří mezi nejuznávanější dramatiky (mj. i scénář k bizarnímu filmu Terryho Gilliama Brazil nebo ke Spielbergově dramatu Říše slunce), a Marca Normana, pro kterého byla tahle látka jednoznačným kariérním vrcholem. Výtečná je kamera, výprava, skvostná pak hudba a obrovské uznání zaslouží kostyméři. A pak jsou tady samozřejmě herecké výkony (ač dosud příliš nepobírám Oscara pro Judi Dench), kterým vévodí Geoffrey Rush a duo Fiennes-Paltrow. Moc milé i po letech. Čtyři až pět hvězd. (07.12.2005)