Císařův slavík

Vy jste se museli prostě zbláznit. Císař a slavík je jedna z nejhorších Andersenových pohádek. Je nudná, divná a tolik opěvovaných poučení zase nepřináší. Co se týče samotného loutkového filmu, tak ten je dnes již téměř "nekoukatelný". Prastará loutková adaptace hrozné pohádky. Jestli ji Karlos80 považuje za národní filmový klenot, pak mu muselo dočista hrábnout. (22.12.2015)

Na snímku je co obdivovat : zvážení svobody a zlaté klece, z určitého pohledu vlastně přírody a kultury (stále záslužnější ve věku, kdy na ose od živého zpěváka přes gramodesky a cédéčka k rozmanitým zkratkám po síti dochází k postupnému odosobňování/odhmotňování hudby)... trnkovský šerosvit... kroky vstříc výtvarnému projevu cizokrajných kultur ... a nesmím zapomenout na Smrt, věnující se - s hravým odkazem na Candida ?? - své zahrádce ! (I mě stejně jako FRAGREho v dětství zmíněný obrázek zasáhl.) Trnka je obrem v českém umění i světovém animovaném filmu, podle mého názoru však neudělal dobře, když příběh nafoukl do celovečerních rozměrů, a navíc jej vsadil do rámce, z jehož třeskuté "aktuálnosti" by se autor malé básně v próze "Hračka chudiny" pravděpodobně osypal. (06.07.2015)

Námět: povídka Hanse Christiana Andersena. Scénář: Jiří Brdečka a Jiří Trnka. Hudba: Václav Trojan. Animace: Břetislav Pojar, Stanislav Látal aj. Už jen ty vesměs zvučná jména naznačují že se v tomto případě bude jednat o zaručenou kvalitu s celoživotní zárukou. V tomto případě mě mé zdání opravdu neklame. Trnkův první (někdy uváděn i jako druhý po Špalíčku) celovečerně loutkový snímek. Pohádkový příběh o slavíkovi a Císařovi. O tom kdo je moudřejš, zda prostý pták či sám Císař? Opět nezaměnitelná práce Jiřího Trnky, v napůl hranném a v napůl loutkovém filmečku Jeden z národních filmových klenotů a to bez debat. (10.12.2006)

Jedna z nejpůsobivějších Andersenových pohádek natočená Jiřím Trnkou, který si s tímto autorem rozumněl (jeho knižní ilustrace, kde černá korunovaná Smrt šátrá svou vyzáblou rukou po příkrývce pod níž se krčí císař, byla v dětství mým velkým hororovým zážitkem). Pohádka pojatá jako chlapcův horečnatý sen, kde v přítomnosti Smrti žádné technické hračky nepomohou a nepřinesou naději a úlevu. Jen mne prudí, že na netu našinec narazí na japonskou stránku, kde lze koupit sebrané Trnkovy filmy, kdežto u nás prd...... (14.02.2010)

Andersenova pohádka je jen základem tohoto snímku, který Trnka notmě obměnil a dal mu mnohovrstevnatější vyznění. Hraný rámec dodává filmu na originalitě, když vyjde najevo, že svět skutečného chlapce se působivě odráží v paláci jeho snu, kde nic není náhodné. Film je promyšlený až se tají dech a opět dokazuje to, že Trnka předběhl svým pojetím dobu. Jednoznačně nejvrcholnější scénou je návrat smrti do své zahrady za tklivé písně slavíka, člověk má až slzy v očích, když pozoruje ono usmíření, které ho je slavíkova píseň strůjcem. (12.01.2009)