The Great Adventure
Režie:
Miloš MakovecScénář:
Jiří BrdečkaKamera:
Vladimír NovotnýHudba:
Jan RychlíkHrají:
Otomar Krejča st., Antonie Hegerlíková, Jaroslav Marvan, Eduard Kohout, Bedřich Karen, Bedřich Vrbský, Miloš Kopecký, Vladimír Hlavatý, Svatopluk Beneš (více)Obsahy(1)
Ve vypjatém stalinistickém období na přelomu 40. a 50. let vzniklo i v Československu několik životopisných filmů, jejichž protagonisté byli v duchu panující propagandy líčeni jako třídně uvědomělí umělci, vědci atd. To platí rovněž o cestovateli Emilu Holubovi. Scenárista Jiří Brdečka vytvořil velice ilustrativní, kulisovitý příběh výjimečného muže, jenž však naráží na nezájem a odmítání domácí české buržoazie. K tomu ovšem ještě přistupuje hledisko mezinárodní - Holub se v Africe setkává a britskou rozpínavostí a rozhořčeně odmítá kolonizátorské metody, snaží se černochům pomáhat. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (26)
A mne sa tie Holubove patetické protimperialisticko - protiburžoázne - protirasisticko a pronárodné vety náhodou ľúbili. A prt makový ma zaujíma, či Holub v skutočnosti taký bol alebo nie. Pretože film je vždy niečo totál odlišné od "reálnej dejinnej skutočnosti", či "historickej pravdy" (a aj pri týchto pojmoch - preto som ich dal do úvodzoviek - už vyvstáva pochybnosť a kontroverzie medzi historikmi a filozofmi, že čo to vlastne tá historická pravda je, keďže ju každý druhý vidí inak). V každom prípade tú Emilovu Holubovu knyžku (Sedm let v jižní Africe) by som si prečítal celkom rád. Asi zájdem do knyžnyce. Celkom zaujímavé je aj, že africké reálie nakrúcali pri Biskupickom ramene, kúsok od bratislavského Slovnaftu, pretože okolie ramena a ostrov Kopáč naozaj pripomína viac než čokoľvek iné africkú savanu. Na tomto pocite sme sa s tade prechádzajúcimi spolupútnikmi zhodli dávno predtým, ako som nejaký film vôbec videl. ()
Autoři filmu „Velké dobrodružství", J. Mareš, J. Brdečka a režisér M. Makovec, si zvolili nesnadný úkol seznámit naše diváky s dílem a osobností českého cestovatele Afrikou dr Emila Holuba. Už sám fakt, že šlo o afrického cestovatele, postavil autory a především režiséra, kameramana Novotného a technický štáb před těžký problém vytvořit u nás africký exteriér. A dodejme ihned, že tento úkol splnili vrchovatou měrou. Úkolem nejtěžším však bylo ukázat cestovatele Holuba v souvislosti s praxí ostatních cestovatelů, kteří dobývali Afriku pro kořistnické zájmy bank a svých vlád. Zde se autoři ve shodě s historickou pravdou soustředili především na Holubův demokratismus a humanismus ve vztahu k černochům, na jeho nezištné vlastenectví, které ho tak diametrálně rozdělovalo od ziskuchtivého vlastenčení tehdejší naší buržoasie. Tento úkol se nepodařilo autorům splnit zcela přesvědčivě, protože Holubovo vlastenectví a demokratismus příliš stavěli na dialogu, místo na jednání. Ve „Velkém dobrodružství" se dostává našim divákům zajímavého a hodnotného filmu, který objevuje jednu z významných postav našeho národního života, postavu vědce, jehož „průkopnická práce byla smělým bojem za poznání světa, bojem proti utlačovatelské koloniální politice imperialistů". Filmový přehled 44/1952 ()
Tak nevím, jestli by měl soudruh Holub radost ... ()
Psát něco o Emilu Holubovi, to je jako kdybych psal, že cestovní kancelář nabízí zájezdy. Nic proti filmu, ale na první pohled je nepřehlédnutelné, že se v mnohém podřizuje celkovým potřebám ideové stylizace socrealismu. Tentokráte nešlo o nic víc než o přijatelnou podívanou. ()
Režisér prý měl při natáčení k dispozici jen dva černochy, kteří úspěšně zahráli celou domorodou vesnici. ()
(2x) ,,Lidem je možno posloužit každou dobrou prací. Může to být cesta k pramenu Nil, může to být přesně vysoustrovaný šroubek." ,,Ve vypjatém období na přelomu 40. a 50.let" (reaguju na oficiální text distributora) vzniklo vedle budovatelských "pohádek" (mnohdy příšerných) i několik umělecky a historicky povedených filmů, které sice v zákulisí vzniku neminuly mírné ideologické zásahy, ale čerpaly z hodnotných pramenů ze života významných umělců, vědců, průkopníků. Vedle Tajemství krve o MUDr. Jánském nebo filmu Mikoláš Aleš o známém malíři přišla na řadu i dodnes opomíjená osobnost cestovatele, lékaře a etnografa Dr. Emila Holuba (1847–1902). Režie snímku se ujal Miloš Makovec, kterému jako námět posloužila kniha Edvarda Valenty Druhé housle o Holubových výpravách do Afriky. Tenhle dobrodružno-cestopisní snímek je portrétem pozoruhodného muže plného nejen znalostí, zaujetí do vědy, ale i trpělivosti a odvahy a současně napínavým příběhem odehrávající se z velké části v exotických exteriérech. Velké dobrodružství přineslo jednu z nejlepších filmových příležitosti pro Otomara Krejču, velikána českého divadla a kultury v 50. – 60.letech, jenž v roli Emila Holuba zazářil naplno, stejně jako jeho kolegové Marvan, Kohout, herečky Hegerlíková, Fabianová, upoutal mě teprve 18ti-letý Vladimír Brabec v menší, ale výrazné postavě novináře. Z filmu dýchá nejen velké dobrodružství, ale i velký kus historie kultury, vědy a národa. Na závěr ještě velká pochvala pro filmaře, protože takhle autenticky natočit všechny africké scény pouhých pár kilometrů za Bratislavou v lužních lesích je opravdu umění! (90%) (deníček – Z československého filmu 50.let: Pestrá paleta žánrů) ()
Solidní filmařina, zajímavý děj a dobré herecké výkony spolu s pasážemi realisticky líčícími Holubovi materiální obtíže a střety s ignorantským měšťáckým prostředím bohužel značně kontrastují s nevěrohodným a dobově poplatným pojetím tohoto významného objevitele jako rozhodného odpůrce kolonializmu a zastánce utlačovaných afrických domorodců. Nelze mu to nijak zazlívat, ale doktor Emil Holub ve skutečnosti patřil ke stoupencům kolonizace černého kontinentu evropskými státy, neboť ji viděl jako šíření světla pokroku mezi primitivní a v podstatě nesvéprávné národy - v tomto ohledu byl typickým produktem své doby a společnosti, jak dokládají soudobá svědectví. ()
,,NO, KEĎ NEPRIŠLA HORA K MOHAMEDOVI, MUSÍ MOHAMED K HORE." ,,HORA JE VEĽMI POTEŠENÁ." __ Spomínam si, ako mi kedysi dávno ešte ako malému chlapcovi kúpil otec nádherne ilustrovanú knížku ,,Obrázky z dejín zemepisných objavov" (stále ju opatrujem vo svojej knihovníčke), kde som sa prvý krát dočítal o úžasných objavných dobrodružstvách a okrem iného sa v nej líčila aj cesta Emila Holuba. Krátko nato vysielali jedno poobedie v TV tento film, čo som si samozrejme nemohol nechať ujsť. Hlboko sa mi vryl do pamäte predovšetkým lepkami obvešaný strom na území nepriateľských Mošokulumbov, pretože ani v knihe nechýbala veľmi podobná ilustrácia. Až s odstupom mnohých rokov sa mi podarilo toto na naše pomery nevídané dobrodružstvo opäť vidieť. Neviem, či zato môže fakt, že televízie do svojho programu toto dielo príliš nezaraďujú (o čom by svedčil aj nízky počet hodnotení), no jednak aj z môjho pohľadu nepríliš vhodne zvolený univerzálny názov (snímka pritom nie je len o Holubovej expedícií v Afrike) spôsobil, že sa mi veľmi dlho nepodarilo vypátrať názov tohto filmu. Hodnotiť môžem len kladne, síce som občas už sťažka prehĺtal reči o veľkých činoch malého českého národa a mierne citeľná tiež bola aj spoločenská klíma v ktorej film vznikal, no nevychádzal som tiež z údivu ako verne vie oblasť mŕtveho ramena Dunaja pri Bratislave napodobniť kraje nám tak vzdialené. Táto lokalita bola určite vynikajúco zvolená a tvorcovia majú zato u mňa obrovské plus. Páčilo sa mi tiež, že film nie je žiadnou oslavnou ódou a snaží sa ukázať všetky príkoria, ktoré musel Emil Holub pri svojej snahe o financovanie expedície pretrpieť a rozhodne sa nekončí žiadnym happy endom. Vedenie verejnoprávnej poprosím, aby film nabudúce nevysielali v strede týždňa v noci, ale zaradili ho radšej na nedeľné poobedie pre pamätníkov. (94. hodnotenie, 9. komentár k filmu) ()
Snímek vzniklý v době nejtužšího stalinismu asi nemohl uniknout ideologické indoktrinaci, takže Emil Holub zde někdy mluví jak dobová antiimperialistická brožurka. Maje z dětství tento film v paměti, byl jsem kdysi překvapen, když jsem při četbě jeho knihy Sedm let v Jižní Africe (vydal J. Otto v Praze ve dvou dílech v r. 1881) narazil na pasáže, které by dnes byly brány jako rasistické. Ale odfiltrujeme-li ideologický balast, ilustruje tento film dobře část Holubova života, včetně buranského nezájmu vlastenecké smetánky i veřejnosti o výsledky jeho práce (což se o čtvrt století později opakovalo i v případě A.V. Friče). Iluze africké divočiny na Barrandově je na dobu vzniku obdivuhodná a herecké výkony jsou na dobré úrovni (vadí snad jen ten občasný patos) . Naprosto kouzelný je Miloš Kopecký v roličce Cecila Rhodese, který našemu slavnému krajanovi hází klacky pod nohy. ()
Mno jo, s filmami je to tazke - mnohi ich napodobnuju, toto som videl takto vo filme, toto hentakto - film bol je a bude vzdy odlisny od hysterickej pravdy, teda zase pardon, historickej pravdy a hysterici - kazdy ju vidi zo svojho uhla pohladu. Teda zase pardon, to nie su hysterici, ale historici. A mozno ze aj historia suvisi s hysteriou - mnohi pri pisani dejin vysoko pravdepodobne hystericili, bo museli pisat tak, jak to vitaznej strane vyhovovalo - a ne tak jaxa to realne stalo, pripadne jak to oni vidia. Raz darmo, hysteriu ... pardon, historiu proste pisu vitazi. No a k tomu filmu som chcel ...... mne je u prdele ci sa veci stali sposobom A, B, C, D ...... u filmu je dolezite, kto ho natocil- reziser, kolko minut trva, je ciernobiely ci farebny, hraju tam herci taki a taki a herecky take a take ..... ten vie hrat, ten nie, ta nevie hrat, ta druha zase jo ..... rok, kedy bol film natoceny, kto napisal scenar, + mozno ze aj ten obavany strih ... lebo film ma v prvom rade pobavit ludi, na to bol primarne urceny, a film rozhodne nema vyhoviet vystudovanym filmovym teoretikom - elitarom a ich yntelektualnym kecom : 69 % ()
Když se do dobrodružného žánru přimíchá politika, může to být průser. Velké dobrodružství takovým filmovým průserem je. Herectví je dobré a Krejča si v podobně uvědomělých rolích liboval. I nad vynalézavostí technického provedení lze uznale zakývat hlavou. Nekritické manipulativní politikaření ovšem veškeré okouzlení a později i shovívavost odežene do nenávratna. Holub plánoval další cestu do Afriky v belgických službách, a jen podlomené zdraví mu v tom zabránilo. Holubovo vlastenectví je ve filmu zobrazováno jako dětský vztek a nikdy nekončící nářek. Uplakanost nás neopustí od začátku do konce a znechucuje tím samotný pojem "vlastenectví". Hlavní postavou dobrodružství levicové agitace je cestovatel a sběratel MUDr. Emil Holub (uvědomělý Otomar Krejča st.), ctižádostivý muž a v této podobě i český vlastenecký uplakánek. Hlavní ženskou postavou je Rosa Hof (sympatická Antonie Hegerlíková), skromná a obětavá vídeňská Holubova manželka, jejíž výdrž je obdivuhodná. Výraznější postavou je Vojta Náprstek (příjemný Jaroslav Marvan), Holubův upřímný přítel, u něhož je spojení se slovem vlastenec příhodnější. K důležitým postavám v běhu Holubových snah je malicherně zatvrzelý přírodovědec profesor Antonín Frič (Eduard Kohout) a bezcharakterní anglický obchodník Wayne (dobrý Jiří Plachý st.), který si užívá každý okamžik převahy. Z dalších rolí: nabízející belgický král Leopold II. (Bedřich Karen), opatrný guvernér v Kapském Městě (Bedřich Vrbský), potměšilý britský kolonizátor Cecil Rhodes (zajímavý Miloš Kopecký), bláznivý vynálezce létacího stroje ing. Kadeřábek (sympatický Vladimír Hlavatý), urozená Holubova obdivovatelka Ellen (příjemná Vlasta Fabianová), Holuba velebící začínající novinář Václav Červenka (Vladimír Brabec), či členové druhé africké expedice Holuba (Zdeněk Kryzánek, Josef Bláha, Jan Matýsek, Václav Kyzlink a Jozef Šándor). Nebýt otevřené politické propagandy, v jejímž zájmu se vše ohnulo do potřebných tvarů a vztahů, šlo by snad o příjemnější filmový zážitek. S Makovcovým Holubem na věčné časy, pokud chceme být věčně ubrečenými Čechy! ()
Filmy Milose Makovce mam rad, stejne tak cestovatele Emila Holuba. Ten by si mozna zaslouzil lepsi zpracovani ze svych expedic. Je mi vsak jasne, ze v roce 1952 byly hodne omezene moznosti. Krejca se sve role ujal se cti. ()
Nebýt na světě nadarmo... VÍTĚZ: mezinárodní filmový festival Karlovy Vary. ()
„Což nemůže být malý národ velký? Velký svým duchem?... Pozor na všelijaké človíčky, kteří neustále vytrubují jen hezky při zemi, je pěkně za pecí. Je z Milešovky vidět jižní Afriku? Není, tak co je nám po ní…“ Tahle kritika "čecháčkovství", oné české malosti, určitě nebyla jen doménou komunistů, ale ve své době třeba už Svatopluka Čecha (viz jeho Výlety páně Broučkovy) a později i Václava Havla. Neříkám, že se ve filmu nenajde trocha toho ideologického balastu, ale čekal bych ho tam na rok 1952 o dost víc. Hlavním pozitivem je, že takový životopisný snímek o odvážném české cestovateli, Emilu Holubovi vůbec mohl vzniknout. Mnozí jej ve své době nazývali "potrhlým idealistou" či "fantastou", ale co naplat, jeho výsledky (cca 13 tisíc sesbíraných předmětů) hovoří za vše. Ty smutné dozvuky jeho cest (výstava s vysokou finanční ztrátou, nezdar ve snaze získat pro svoji sbírku trvalé výstavní prostory) jsou ničím méně než nemilou realitou. Pokud film toto využívá ke společenské kritice, pak si za to ale ta tehdejší společnost může sama. Na konci filmu možná zní přepjatý apel Holuba na mládež, co navštívila jeho výstavu, aby usilovala o "lepší svět a lepší lidi v něm". Ale copak není pravda, že o "takový pomník musíme všichni stavět"? To přeci není (jen) apel socialistické morálky, to by mělo být nadčasové...K samotnému filmu pak musím říct, že mě nadchla na filmová iluze Afriky. Na to že to celé vzniklo u nás, v luzích u Bratislavy, je to vskutku dokonalé. Stejně jako všichni ti afričtí domorodci (včetně záběrů na nahé africké ženy). V tomto směru za mě velmi funkční autenticita. Samozřejmě v dobovém kontextu vzniku snímku, tedy roku 1952. ()
Možná, že kdybych film viděl dnes, hodnotil bych přísněji, ale viděno dětskýma očima, tak jak si film pamatuju - 4* ()
Je to sice silně patetický snímek, ale opravdu věrohodně popisuje část života našeho velkého cestovatele Emila Holuba a jeho druhou pouť Afrikou a o nepochopení přínosu dr. Holuba honorací kolem pana Friče, která znemožňuje cestovateli nasbírané předměty vystavovat na domácí půdě v odpovídajících podmínkách. ()
Výborný životopisný film, který kazí až plamenný závěr v duchu 50. let. Klobouk dolů před filmovými výtvarníky a rekvizitáři, kteří údajně z okolí Dunaje v Podunajské nížině dokázali vytvořit africkou krajinu, bohužel v publikaci Český hraný film není nic o vypůjčených dokumentárních záběrech, které zajisté film velmi pěkně doplňovaly (zvláště záběry afrických zvířat). Vše doplňují pěkné herecké výkony, zvlášť také to, že se tu objevili mladí herci dalšíá generace - Josef Bláha nebo Vladimír Brabec. ()
Krejca je solidnim Holubem, Kopecky vybornym Rhodesem a 18ti lety Vlada Brabec je ve sve prvni roli zapalenym levicovym studentikem. Pres obdivuhodne zvladnuti africkych exterieru, je film precijenom poznamenan dobou, takze nektere pateticke a naivni promluvy filmoveho Holuba by ten skutecny urcite nikdy nerekl. Zvlast v otazce kolonizace a pohledu na puvodni obyvatele byly jeho nazory vice poplatne konci 19.stoleti nez komunisticke dekolonizacni linii 50.let 20. stoleti. ()
Vlastně se jedná o jediný životopisný snímek o československém cestovateli Dr. Emilu Holubovi, ale jelikož se v době natáčení psala 50. léta, nestalo se to jen tak náhodou. Životopisných snímků v tomto velice temném desetiletí 20.století vzniklo poměrně hodně a všechny do jednoho měli jedno společné. Nevraživost, neochotu pomoci, záměrnou absenci vůle o pochopení a nějaké úcty k určité československé významné osobnosti. A tak, byť to dnes hlavně mladé generaci nepřipadá, se jedná zcela o cílený propagandistický film o známé osobnosti, kterou buržoazní vrchnost opovrhuje a vede proti němu zcela bezlítostnou štvavou kampaň bez ohledu na vlastenectví oné osoby a co pro republiku udělal. A proti tomu bylo třeba rázně zakročit. Propagandistické filmy ve své době zkrátka zneužívali a hatili politicky ku prospěchu svému skutečně kde co. Nutno ale uznat, že si s tím režisér Miloš Makovec poradil velmi dobře. Děj má vcelku dobrodružnou atmosféru, napětí a zajímavou výpravu. Rozpočet na takový snímek jistě nebyl největší, ale na kulisách si architekti dali vcelku záležet. Ale právě finanční stránka věci zapříčinila, že daleko více převládají dialogové scény, což je na takový film přeci jen škoda. Divák by přeci jen právě nejvíce ocenil dějství hlavně z Jižní Afriky, než horlivé klábosení z československé půdy plného nenávisti a nepochopení. Propaganda je hold jen propaganda a tak tento snímek podle toho také vypadá. ()
Tenhle životopisný příběh o cestovateli Holubovi je zajímavý i tím že byl natočen na Barrandově a přitom docela věrohodně zachycuje prostředí Afriky.Ve výčtu herců opět chybí hlavní představitel, Otomar Krejča. ()