Malé ženy

Sakra, tak nudný film už jsem hodně dlouho neviděl. Film je dlouhý 135minut? Blbost, mně přišlo, že se na to koukám, tak deset hodin. (11.02.2021)

Keby so robil rebríček svojich najobľúbenejších filmov na konci Decembra, tak by som bol nehorázne naštvaný na Gretu Gerwig a jej Little Women. Dôvod? Pretože by my absolútne rozbili celý rebríček na kúsočky čo sa týka každého jedného filmárskeho aspektu. Bez akéhokoľvek preháňania poviem, že Little Women je jedným z mojich najväčších filmových zážitkov, ktoré som mal nielen tento rok ale aj naprieč všetkými rokmi od kedy sledujem filmy. Greta Gerwig zložila dokopy jeden z najkrajšie vyzerajúcich filmov. Od farebných paliet, kostýmov, cez lokácie, a prácu kamery, strihu, svetla - absolútne famózny vizuálny zážitok. Alexandre Desplat ako vždy skomponoval nádhernú hudbu, ktorá prekrásne podčiarkovala každý jeden záber. Cast je absolútne famózny a je len ťažko mi zvoliť "on-screen MVP" tohoto filmu keďže všetci doručili top výkony, avšak len dodám, že rok 2019 skutočne patrí Florence Pugh a dúfam, že jej hviezda bude stúpať a stúpať a stúpať. Little Women trvá 135 minút no tento runtime nie je cítiť ani na chvíľočku, ba naopak, prial som si ostať s touto rodinou, s týmito dievčencami o niečo dlhšie a sledovať ich vzájomné interakcie, dobrodružstva, zaľúbenia a útrapy. Film je tak neuveriteľne vibrant a prekypujúci energiou aj napriek tomu, že je v momentoch neskutočne smutný a emotívny. Filmu nechýba vtip, šarm, hlboké emócie, či myšlienka. Knihu som nečítal, ani jeden z tých päťdesiatich natočených spracovaní som nevidel, no ak každá generácia dostáva svoje filmové Little Woman, ja som rád, že som dostal práve tú od Grety Gerwig a je týmu. Zvyčajne hovorím o filmoch v rámci "najobľúbenejších", no teraz poviem úprimne čo si myslím, a ja si myslím si že Little Woman je najlepším filmom roku 2019. (28.12.2019)

Z oscarových snímků ten, který jsem si myslel, že mi sedne jak hrnec na prdel, a netrpělivě na něj několik měsíců čekal. Ale ať jsem chtěl, jak jsem chtěl, ono to prostě nefungovalo. Alespoň ne pro mě. Uznávám, že film má několik skvělých scén (a hlavně hereckých výkonů Saoirse Ronan a Florence Pugh)... ale návaznost scén s prokladem minulosti a přítomnosti pro mě prostě vůbec nefungovala. Vytrhávalo mě to z děje a neumožnilo vytvořit si k postavám jakýkoliv vztah. Celé to vyznívalo spíše jako sbírka nahodile pospojovaných "povinných scén" z knižní předlohy (aby se to vůbec mohlo jmenovat Little Women), které sloužily pouze pro nadnesení témat role ženy ve společnosti, ale až na závěrečných dvacet minut chyběla snaha vypovědět nějaký příběh. Chronologické vyprávění verze z 1994 bylo o dost intimnější, dávalo čas sžít se s postavami a utvořit s k nim nějaký vztah, cítit nějaké emoce když se odehrála velká změna v jejich životech. Tady jsem při těch papírově nejsilnějších scénách jen obdivoval emotivní výkon Saoirse, ale sám nic moc necítil. Poté jak mám Timothéeo rád (a Greta Gerwig očividně taky vzhledem k tomu, že je to její druhý film v řadě kde ho obsadila), věkově se sem prostě vůbec nehodil. Vypadal mladší než i nejmladší ze sester Marchových - což je vzhledem k příběhu celkem průšvih, a často mi scény, kdy hrál již dospělého Laurieho, připadaly neúmyslně komické. Zdá se, že každá verze má něco čím vyniká nad ostatní, ale také věci, které ji dost sráží. Tato bohužel neobstála v tom, co mám na filmech nejraději, příběhu. Verze z 1994 tedy stále vítězí (i přes špatnou chemii a cringy momenty mezi Jo a profesorem). 3* (17.01.2020)

Neznám knižní předlohu a ani starší verze jsem neviděl. Nicméně i tak jsem si film užil. A z velké části za to může režisérka a scénáristka Greta Gerwig. Gerwig se zde prezentuje jako velmi šikovná režisérka, která má řemeslo v ruce, umí pracovat s postavy, vytvářet napětí, gradovat scény a to jakým způsobem je v některých konkrétních momentech sebevědomá je radost pro oči. Její cit pro režii dělá film hravější, okázalejší a silný. Potěšilo mě, že Gerwig nemá potřebu tlačit některé věci do popředí a primárně se soustředí na vyprávění příběhu. Velkou oporu má ve skvělém hereckém obsazení, které je bezchybné. Saoirse Ronan znovu předvádí, proč patří mezi nejlepší herečky své generace. Emma Watson má vděčnou roli a jsem rád, že se jí povedlo vystoupit ze stínu Hermiony. Florence Pugh je skvělá a její výkon se mi hodně líbil. Eliza Scanlen je dost výrazná a dokáže si ukrást pár okamžiků pro sebe. Timothée Chalamet je výborný a je to jeho další perfektně zvládnutá role. Ve vedlejších rolích mě udělali velkou radost Letts, Dern, Cooper a Streep. Film má hodně dobré tempo, ale musím přiznat, že místy byl trochu pomalejší a mohl mít větší tah na bránu. Přesto to je snad jediná větší výtka, protože Gerwig odvedla hodně dobrou práci. Malé ženy jsou hodně kvalitní film, a všechny ceny a ovace si zaslouží. (03.02.2020)

Z počátku jsem se trochu ztrácel ve všech těch postavách a skocích v čase, které byly občas až velmi nenápadné. Ale i tak oceňuji jak ten příběh skvěle plyne a je to vlastně velmi zábavné. Herecké sestavení i výkony jsou příjemné, takže nic co by člověka celá ty dvě a čtvrt hodiny pomalu ničilo. řemeslně dobře natočené, vizuálně pěkné a tak nějak to hezky přenáší pocit té doby, což pro mě je potěšující. Svým způsobem je to ale romantická tuctovka "ala Jane Austenová", takže žádné překvapení se nekoná. I tak ale musím ocenit ten jemný humor, co se tu a tam podařilo do filmu vetknout. Například: - You never ask about my mother, even when you knowI've seen her. - I assume she's still alive - But I ask after your mother. - And I have no idea why. - You're willfully missing the point. - That's true. (25.03.2020)

V rámci mezí živější a emancipovanější, dobovými zvyklostmi volněji (ne)sešněrovaná adaptace ozvláštňuje zamilovávání, osamostatňování, zkrátka prosté živobytí čtyř dospívajících sester nechronologičností dvou časových linií (po prvotním zmatku jasně odlišitelných barevným tónováním) a velmi chytrácky relativizuje klasický svatební happy end. Mladé (samozřejmě i ty vyzrálé) herečky se podporují a emoce vyjadřují naprosto přirozeně, jen si u nich castingové oddělení dostatečně neohlídalo na první pohled zřejmé věkové rozestoupení, jak jdou vlastně po sobě (znásobeno ještě tím několikaletým záběrem). (04.11.2020)

Je zajímavé, že velké množství prvních hodnotících jsou hlavně ženy. Což není nějak překvapující jako spíše škoda. Máme zde nabídnutou literární klasiku v novém filmovém kabátě, který se jednoduše povedl. Proto by byla škoda, pokud by ani mužské pohlaví tomuto nedalo šanci. Jasně, není to James Bond nebo nový Rambo, ale docela si myslím, že tento film zrovna toho posledního účastníka onoho testosteronového výčtu strká toho veledílo do kapsy. Je docela zajímavé, že v dnešní hyperkorektní a superfeministické době vzniká dost věcí, kterou jsou naprosto ubíjející a bolestivých na koukání. Jsem docela rád, že Malé ženy jsou toho hezkou výjimkou. Jednoduše řečeno, hezky odvyprávěný příběh, který občas sice trochu skáče a střih tomu nijak moc nepomáhá, ale i tak se nedá upřít ta nádherná malebnost, která se houpe od postyv k postavě a od menšího příběhu k menšímu příběhu, aby vše hezky zapadlo dohromady. Tomu sekunduje tuna úžasných hereček i herců, kteří svou přítomností i nejednou překvapí. Hezká záležitost tohoto roku, která sice nepředčí mnoho dalších filmů letos, ale je to více než slušný soupeř. Takovýto něžný film by muž nikdy nenatočil. (20.01.2020)

Film od žen pro ženy, který jsem si jako chlap nesmírně užil a bavil mě po celou svou dobu, pohltil mě svojí dobovou kulisou, až jsem zapomněl, že sedím v kině a byl jsem naplno přenesen do 19. století. Lví podíl na tom má herecký ansámbl, za jehož casting by si tvůrci zasloužili samostatnou kategorii na Oscarech. Little Women se tak zařadili mezi moje nejoblíbenější filmy letoška a jakožto zástupce opačného pohlaví, asi lepší poklonu Gretě Gerwig vystřihnout nemůžu. Od La La Landu tady nebyl víc feel good film, který si s radostí budu pouštět pořád dokola. Filmová podkategorie "pod dekou u krbu" má dalšího zástupce. (05.02.2020)

Som až prekvapený ako mi Little women sadli. Nemal som žiadne očakávania a dostal som hrejivú lásku tejto rodinky a širšieho okolia. Pohladenie na duši. A zástup pekných hereckých výkonov. .. Díky za casting. (12.02.2020)

Myslím, že filmovému vyprávění hodně prospívá nelineární způsob narace, co mu prospívá méně, je určitá ambivalence věkového rozpoložení postav (než jsem se trochu zorientoval, nejmladší dívčinu jsem původně považoval za nejstarší). 75% (25.04.2020)

Po všech stránkách hezčí adaptace než předchůdce. Balsám na duši. 90% (26.05.2020)

Príbeh Mladých žien je skutočne nadčasový. Dá sa povedať, že Jo Marchová spolu s jej sestrami nám ukazujú, že nie zlé byť iný a aj to, že každý je strojcom svojho vlastného šťastia. Louisa May Alcottová sa už v osemnástom storočí snažila búrať stereotypy žien a hlavne to, že žena bez muža nikdy nebude úspešná. Aj keď Meg nakoniec predsa len dala prednosť sobášu a rodine pred sebou samou, Amy rovnako ako Jo nedovolila, aby jej čokoľvek – vrátane manželstva – bránilo realizovať sa ako umelkyni. 85% (13.06.2020)

Recenze filmů před jejich zhlédnutím zpravidla nečtu a v případě Malých žen jsem si neuměl představit, čím by měly být tak skvělé, že se průměry hodnocení kritiků na Rotten Tomatoes či Metacritic nebezpečně blíží stovce. O to větší bylo mé nadšení, když jsem zjistil, že výsledek skýtá čiré potěšení ze všech výrazových prostředků, jimiž filmové médium disponuje. Dlouho jsem v kině neviděl současný film, u nějž bych si během jeho sledování uvědomoval, jak chytře a plasticky scénárista (zde scénáristka, sama autorka Gerwigová) vyprofiloval a představil charaktery hlavních hrdinů, dlouho jsem neviděl v kině současný film, který by vypadal obrazově tak báječně. Přitom nejde jen o invenční vedení kamery nebo uplatňování barevných ploch či kostýmů coby významotvorných prvků, ale o lehkost, s níž Malé ženy tyto a mnohé další postupy kombinují. Zcela přirozeně, poeticky a bez sebemenší stopy kýče vyznívají záběry letní / zimní, zalité sluncem i záměrně ponořené do přítmí. Zpracování zápletky je ukázkou jak vyprávět o ženské vnitřní síle nadčasově bez jednoduché inklinace k módním trendům, netradiční struktura vyprávění ve formě „puzzle“ zase oživuje a problematizuje melodramatickou klasiku. Díky cílevědomé práci tvůrců ale zůstává přehlednou a film dokonale srozumitelným, čímž má potenciál bezbolestně seznámit s komplikovanějšími vyprávěcími postupy i mainstreamové publikum a předvést mu jejich půvab. (29.02.2020)

Nebavilo. A to jako že vůbec. (27.04.2020)

3,5* (02.01.2021)

Malé ženy je velice působivé dobové, romantické drama, které mě oslovilo prakticky ve všech ohledech. Především styl zpracování, kdy se zde děj odehrává ve dvou časových rovinách, tu působí velmi osvěžujícím, hlavně ale emoce a napětí přinášejícím způsobem, kdy sice chvílemi bylo i docela těžké se vyznat, v jaké době se zrovna děj odehrává, podstatné ovšem je, že to nakonec vše do sebe vždy zapadlo, a o to více to pak intenzivněji působilo. Příběh čtyř sester, které vždy stály za sebou a ve všech ohledech se i přes klasické dívčí škádlení podporovali, a to i přestože byly každá úplně jiná, mi tu každopádně přišel velice poutaví a silný, jinak každá z postav, a to nejen co se týče ústředních sester, je i díky parádnímu castingu skutečně výrazná a zajímavá, a prakticky ke všem jsem si našel cestu a sympatizoval s nimi, bavil mě ale i překvapivě svižný spád, spousta zvratů, nouze nebyla ale ani o přesvědčivé a nejednou vážně dojemné emoce, opomenout pak samozřejmě nemohu ale ani působivou kostýmní výpravu a dech beroucí atmosféru, zkrátka já zde této podmanivé podívané nemám vážně co vytknout, upřímně a rád jsem jí podlehl a i když připouštím, že nejspíš klasický popcornový divák se u toho může nudit, já tento problém rozhodně neměl, za mě se totiž jedná o skvělý filmový zážitek. (11.12.2020)

Ani po pul hodine jsem netusil na co se to divam. Sry... 2- (28.12.2021)

V současné hollywoodské vlně girl power filmů vzniklo v této kategorii hodně výrazných filmů, ale s Malými ženami se nemůžou rovnat ani hity typu Captain Marvel, či Wonder Woman, a to ani raději nebudu vzpomínat na jeden z nejvíce cringe momentů v dějinách filmu v Avengers: Endgame v nechvalně proslulé "all girl scene". Tady stačil dobrý příběh, jistá režie a výtečné herecké obsazení, kde Florence Pugh zcela vládne, a výsledkem je výborný film. I když musím přiznat, že hlavně ze začátku to prolínání časových linií bylo naprosto neskutečně chaotické, ale pak si to přece jenom sedne. (04.02.2020)

"Women, they have minds, and they have souls, as well as just hearts. And they've got ambition, and they've got talent, as well as just beauty. I'm so sick of people saying that love is just all a woman is fit for." (12.02.2020)

Nečetla jsem knihu a tenhle film byl zároveň i mým prvním setkáním s Malými ženami v rámci filmu/seriálu. Nevím, jestli by mě některé z jiných zpracování zaujalo více, ale pochybuji, problém totiž bude asi hlavně v tom, že mě nijak zvlášť nenadchl obsah jako takový. Film je dobře natočený, s dobrými hereckými výkony, i ten prvek v podobě touhy ženy po emancipaci je sám o sobě jako téma zajímavý, lákavý. Jenže z mého pohledu se v tomhle příběhu prostě nic moc neděje, je to takové více než dvouhodinové kecání a rozjímání bez nějakých zajímavých zápletek, zvratů, vývoje, který by diváka mohl nějak více zaujmout. Když už se tam objeví nějaké motivy, které by člověka mohly zajímat (jako např. průběžný vývoj vztahu Meg a jejího milého učitele, Jo a obrat v jejích láskách, vztah otec-dcery atd.), jsou představeny velmi povrchně, zrychleně, bez hlubšího osvětlení myšlení či jednání jednotlivých postav. Když nad tím tak přemýšlím, tak vlastně asi ani jedna z postav si mě (možná i tím, jak poměrně ploše byly zobrazeny) nedokázala získat tak, aby mě zajímalo, jak to s ní nakonec dopadne. Spíš jsem prostě už chtěla, ať to "nějak dopadne" a film skončí. Kult okolo Malých žen prostě asi nechápu... (06.06.2020)