Milenci

Milenci jsou i přes svou komornost velmi propracovanou a očisťující podívanou. Divil jsem se s jakou lehkostí Louis Malle vypráví, nakolik se odváží vnést humor do hrůzného popisování mezilidských vztahů a lidského nepochopení v psychologické studii páru, který se během jednoho dne a noci stačí docela rozpadnout. Malle to sleduje chytře - vyváženě vypointovává příběh a dává prostor i dvojznačnosti, která se však projeví nejvíce až na konci filmu. Ta dává konci další rozměr a spolu se skvělými hereckými výkony a pěknou kamerou skládá dohromady perfektní film, který si stojí za to zapamatovat. (30.04.2008)

Teprve druhý film Louise Malle je plný nádherných záběrů od začátku do konce. Tady a u dobrých herců to ale končí. Příběh první hodinu dobře graduje aby se nakonec proměnil v nesmyslnou slátatinu jejíž závěr je mj. nepřímou vykrádačkou PYŠNÉ PRINCEZNY. Kdyby to mělo realnější závěr, bylo by to super, takhle je to promarněná příležitost. (19.09.2010)

Od režiséra Malleho jsem toho až zas tolik neviděl, spíše filmy z jeho poslední umělecké dekády. Tento snímek mě ale rozhodně mile překvapil, ne nadarmo byl už ve své době mnohými kritiky označen za mistrovský. Už jeho režijní debut Výtah na popraviště, tenkrát vzbudil rovněž velkou senzaci bohužel mě osobně tolik nevzal. Pro svou svobodomyslnost vyvolal také tento jeho druhý film tehdy velký skandál a v některých zemích směl být promítán pouze v sestříhané verzi. Nic naplat, tento film teď nedávno vyšel a postarala se o to společnost Pyramide International, sice jen v orig. znění s angl. tit., ale i tak jsem byl potěšen, navíc šlo o plnou verzi, tak jak ho režisér původně zamýšlel a následně natočil. Tudíž žádná sestřihaná a zkrácená verze. A teď je tu na místě odpovědět na otázku proč byl film cenzurou zakázán a posléze zkrácen? Už název leccos napovídá. Ano, jak jste již správně uhodli, film Milenci, má v sobě značný erotický náboj, nicméně tou hlavní výtkou vůči němu nebyl jeho romantizující pohled na cizološství. Cenzurní úřady ve státech New-York, Virginie a Maryland a města Memphis, Portland aj. místo toho tenkrát vznesly tvrdé námitky ohledně pamětihodné dlouhé milostné scény v posledních dvaceti minutách snímku. Kdy oba hlavní představitelé Jeanne Tournieová a Bernard Dubois-Lambert se předtím ještě před touto konečnou scénou společně milují například na pozvolně ujíždějící loďce či v Jeannině postely a v osudné vaně zatímco všichni ostatní kolem spí. Scéna sice prakticky nezobrazovala nahotu jako takovou, ale zachycovala mladou vdanou asi tuším třicetiletou matku a viditelně mladšího archeologa při "ukázkovém příkladu erotična", který byl v dané době ještě dosti kontroverzní. Tak například v New-Yorku musel tehdy distributor vypustit zhruba 30 vteřin z posledních 20 minut, aby vůbec obdržel licenci. Ve verzích které se tenkrát promítali například již ve zmíněném Memphisu, musel distributor z poslední vášnivé sekvence ubrat pouze několik minut. Prostě jiný kraj-jiný mrav-jiné ale také zcela odlišné zákony. Ještě že už dneska výlučně nic podobného, nebo jen zřídka nehrozí a k nám se tak takřka dostane pomalu vše. ps; Jeanne Moreau byla ve své době opravdu krásná žena. (20.11.2006)

Oslňující Jeanne Moreau (dobře, musíme si samozřejmě odmyslet, že zde v několika záběrech ukáže bobra v podpaží - psal se přece rok 1958) v roli, která může v lecčems připomenout klasické literární hrdinky z 19. století, Annu Kareninu a Emu Bovaryovou. Také její Jeanne Tournier je nešťastnou ženou, kterou nespokojenost v manželství vžene do náruče jiného muže. Její postava je komplikovaná a těžko si k ní hledat cestu - její závěrečné rozhodnutí by pravděpodobně většina současných diváků odsoudila. Pokud jde o mě, měl jsem spíše problém s jeho nevěrohodností - ten závěr je natolik radikální a nečekaný, že jsem ho filmové hrdince prostě nedokázal uvěřit. Přesto se mi celý film velmi líbil, strašně mě bavily herecké výkony & dialogy, fantastická kamera a množství krásných starých aut, které zde jezdí. Více slov za mě netřeba - vše podstatné o tomto filmu už zde bylo řečeno v předchozích skvělých komentářích. (28.01.2018)

„Nudný muž, směšný milenec...myslela si, že její život je tragédie, a ona to byla fraška“… jak trefné! O vyprázdněných životech unuděných maloměstských nevěrných paniček nevím nic, o matkách dobrovolně opouštějících malé děti si myslím dávno jen to nejhorší, přesto mám tento film a vnitřně nejistou, tápající Jeanne moc ráda…Ví, že její odchod z domova za svobodou, láskou (Jean-Marc Bory) a nalezením sebe sama pro ni nebude to pravé ořechové, přesto to udělá a v těch několika málo upřímných chvilkách, v sobeckém naivismu i odvaze jít do neznáma všem navzdory, je ale dík Moreauové odzbrojující... (13.01.2008)