Milenci

Teprve druhý film Louise Malle je plný nádherných záběrů od začátku do konce. Tady a u dobrých herců to ale končí. Příběh první hodinu dobře graduje aby se nakonec proměnil v nesmyslnou slátatinu jejíž závěr je mj. nepřímou vykrádačkou PYŠNÉ PRINCEZNY. Kdyby to mělo realnější závěr, bylo by to super, takhle je to promarněná příležitost. (19.09.2010)

Zlatý Lev - výběr (03.01.2006)

Překlenovací snímek mezi klasickou a moderní kinematografií. Z první si Malle vypůjčuje žánr (renoirovsky trpká komedie mravů) a elegantní styl. Geometricky promyšlené rozmístění postav v mizanscéně, sázka na velkou hloubku ostrosti a dobře promyšlené, mimořádně dlouhé záběry (ASL 28 vteřin!), které nezachycují jenom fáze, ale celý proces náladových a vztahových proměn, prozrazují inspiraci Renoirem, Wellesem i Tatim (jemuž je věnován nádherný gag z opravny aut, kde se postava stává neodlišitelnou součástí prostředí). ___ Novovlnově heretičtí jsou Milenci hrdinčinou sexuální liberalizací, která není odsuzována. Nevěra oproti klasickým dílům (jako Anna Karenina) nemá tragické následky, ale naopak představuje nový začátek. Konec ženiny objektivizace na sebe váže změnu nehybnosti v aktivní směřování k – jakkoli nejisté – budoucnosti. ___ V závěrečných třiceti minutách dochází k zvláštnímu stylistickému zvratu, k proměně realistického portrétu vyšší třídy v milostnou poému. Skoro se zdá, že Jeanne převzala kontrolu nejen nad svým životem, ale také nad samotným filmem. Dochází k definitivnímu smazání hranice mezi postavou a vypravěčem, dosud realizované vícehlasným komentářem (místy jde o bezprostřední komentování pocitů, místy o komentář z většího časového odstupu). Dosud odměřeně pozorovatelská kamera, která se zásadně vyhýbala hlediskovým záběrům, se náhle dostává mnohem blíže k postavám, ostře kontrastní černobílý obraz je nahrazen snovou rozostřeností. Společenská přetvářka je rozdrcena náporem smyslnosti. Potlačované vystupuje na povrch. ___ Co bylo v době jejich uvedení považováno na Milencích za obscénní (a co ve Státech vedlo až k Nejvyššímu soudu), vyznívá dnes jako odvážná upřímnost, neboť proč si nepřiznat, že máloco nakopne materiálně zajištěnou paničku k opuštění strnulé společenské role tak spolehlivě, jako důsledný cunnilingus? 75% Zajímavé komentáře: Karlos80, Rosomak (30.08.2013)

Od režiséra Malleho jsem toho až zas tolik neviděl, spíše filmy z jeho poslední umělecké dekády. Tento snímek mě ale rozhodně mile překvapil, ne nadarmo byl už ve své době mnohými kritiky označen za mistrovský. Už jeho režijní debut Výtah na popraviště, tenkrát vzbudil rovněž velkou senzaci bohužel mě osobně tolik nevzal. Pro svou svobodomyslnost vyvolal také tento jeho druhý film tehdy velký skandál a v některých zemích směl být promítán pouze v sestříhané verzi. Nic naplat, tento film teď nedávno vyšel a postarala se o to společnost Pyramide International, sice jen v orig. znění s angl. tit., ale i tak jsem byl potěšen, navíc šlo o plnou verzi, tak jak ho režisér původně zamýšlel a následně natočil. Tudíž žádná sestřihaná a zkrácená verze. A teď je tu na místě odpovědět na otázku proč byl film cenzurou zakázán a posléze zkrácen? Už název leccos napovídá. Ano, jak jste již správně uhodli, film Milenci, má v sobě značný erotický náboj, nicméně tou hlavní výtkou vůči němu nebyl jeho romantizující pohled na cizološství. Cenzurní úřady ve státech New-York, Virginie a Maryland a města Memphis, Portland aj. místo toho tenkrát vznesly tvrdé námitky ohledně pamětihodné dlouhé milostné scény v posledních dvaceti minutách snímku. Kdy oba hlavní představitelé Jeanne Tournieová a Bernard Dubois-Lambert se předtím ještě před touto konečnou scénou společně milují například na pozvolně ujíždějící loďce či v Jeannině postely a v osudné vaně zatímco všichni ostatní kolem spí. Scéna sice prakticky nezobrazovala nahotu jako takovou, ale zachycovala mladou vdanou asi tuším třicetiletou matku a viditelně mladšího archeologa při "ukázkovém příkladu erotična", který byl v dané době ještě dosti kontroverzní. Tak například v New-Yorku musel tehdy distributor vypustit zhruba 30 vteřin z posledních 20 minut, aby vůbec obdržel licenci. Ve verzích které se tenkrát promítali například již ve zmíněném Memphisu, musel distributor z poslední vášnivé sekvence ubrat pouze několik minut. Prostě jiný kraj-jiný mrav-jiné ale také zcela odlišné zákony. Ještě že už dneska výlučně nic podobného, nebo jen zřídka nehrozí a k nám se tak takřka dostane pomalu vše. ps; Jeanne Moreau byla ve své době opravdu krásná žena. (20.11.2006)

Milenci jsou i přes svou komornost velmi propracovanou a očisťující podívanou. Divil jsem se s jakou lehkostí Louis Malle vypráví, nakolik se odváží vnést humor do hrůzného popisování mezilidských vztahů a lidského nepochopení v psychologické studii páru, který se během jednoho dne a noci stačí docela rozpadnout. Malle to sleduje chytře - vyváženě vypointovává příběh a dává prostor i dvojznačnosti, která se však projeví nejvíce až na konci filmu. Ta dává konci další rozměr a spolu se skvělými hereckými výkony a pěknou kamerou skládá dohromady perfektní film, který si stojí za to zapamatovat. (30.04.2008)

Oslňující Jeanne Moreau (dobře, musíme si samozřejmě odmyslet, že zde v několika záběrech ukáže bobra v podpaží - psal se přece rok 1958) v roli, která může v lecčems připomenout klasické literární hrdinky z 19. století, Annu Kareninu a Emu Bovaryovou. Také její Jeanne Tournier je nešťastnou ženou, kterou nespokojenost v manželství vžene do náruče jiného muže. Její postava je komplikovaná a těžko si k ní hledat cestu - její závěrečné rozhodnutí by pravděpodobně většina současných diváků odsoudila. Pokud jde o mě, měl jsem spíše problém s jeho nevěrohodností - ten závěr je natolik radikální a nečekaný, že jsem ho filmové hrdince prostě nedokázal uvěřit. Přesto se mi celý film velmi líbil, strašně mě bavily herecké výkony & dialogy, fantastická kamera a množství krásných starých aut, které zde jezdí. Více slov za mě netřeba - vše podstatné o tomto filmu už zde bylo řečeno v předchozích skvělých komentářích. (28.01.2018)

Zvláštní manýra padesátých let v podobě vypravěče mi nevadila jako u Deníku venkovského faráře, ale i zde ji považuji za rušivou. Navíc vypravěč rušil celkem fádní příběh venkovanky, která se pronudila do maloměšťácké paničky volných mravů. Hodně dobrá byla Moreau se svým mírně pohrdavým a hlavně lehce nadzdviženým horním rtem. (10.07.2013)

Milenci sú typ filmu, ktorý oceníte skôr na intelektuálnej úrovni (po tej je dokonalý), ako na tej emocionálnej, pretože je ťažké sa ztotožniť s ľuďmi zo spoločenskej smotánky, ktorých životy ten Váš sotva v niečom pripomínajú. Milenci sú pekne natočení, majú vťahujúcu čb atmosféru a krásnu herečku v hlavnej úlohe. Sledujeme zábery zo života smotánky, kde unudené paničky vstávajú na poludnie, spia so psíkmi, raňajky im prinášajú k posteli slúžky a nuda sa zaháňa pólom a neverou, ktorá je braná ako samozrejmosť. Potom nie je divu, že jedna žena svoj život prehodnotí, respektíve sa nechá emocionálne prevalcovať niečim neočakávaným a urobí s ním niečo taktiež neočakávané. Akú to bude mať budúcnosť, je ponechané na divákovi. Milenci sú piatym Malleho filmom, ktorý som videl a každý z nich bol diametrálne odlišný. Moje hodnotenie vyplýva nakoniec z emocionálnej úrovne vnímania filmu. (04.07.2013)

Je mi cudzia táto blazeovaná spoločnosť, neviem byť empatická so žiadnym z jej aktérov, dokonca zásadovo nesúhlasím s príbehom a "osudová láska" je tu podľa mňa iba vyvrcholením egoizmu, nudy a života bez zmyslu. Napriek tomu som film dopozerala so záujmom. Formálna stránka je naozaj na vysokej úrovni. Zaujímavá réžia, kamera, herecké výkony... ale ...som iba laik, a filmy hodnotím podľa samotného príbehu a pocitov, ktoré vo mne vyvolajú. Takže: aj keď v tomto prípade formálna stránka vyniká, samotný námet a scenár ma neoslovil a nezaujal tak, aby som mohla tento film odporúčať... (22.01.2012)

„Nudný muž, směšný milenec...myslela si, že její život je tragédie, a ona to byla fraška“… jak trefné! O vyprázdněných životech unuděných maloměstských nevěrných paniček nevím nic, o matkách dobrovolně opouštějících malé děti si myslím dávno jen to nejhorší, přesto mám tento film a vnitřně nejistou, tápající Jeanne moc ráda…Ví, že její odchod z domova za svobodou, láskou (Jean-Marc Bory) a nalezením sebe sama pro ni nebude to pravé ořechové, přesto to udělá a v těch několika málo upřímných chvilkách, v sobeckém naivismu i odvaze jít do neznáma všem navzdory, je ale dík Moreauové odzbrojující... (13.01.2008)

V krátkej dobe po sebe už druhý film Louise Malla mi priniesol zážitok porovnateľný s niekdajším. Je až neuveriteľné, že tento krehký príbeh nečakanej a osudovej lásky vyvolal v svojej dobe škandály, protesty, zákazy a veľkú pozornosť cenzorov a ďalších strážcov mravnosti. V dnešnej dobe by sa vtedajší cenzori museli zblázniť po desiatich minútach premietania prcičiek určených pre teenagerov. Krásna Jeanne Moreau hľadajúca a nachádzajúca únik z nudného a dusného manželstva až na konci filmu zapochybuje o správnosti unáhleného kroku, pri ktorom opúšťa svoju dcéru idúc v ústrety neznámej budúcnosti s prakticky neznámym mužom. Zaujala ma nielen objavná kamera, ale aj nevtieravá Brahmsova hudba. (02.01.2012)

Milencom určite nechýba(la) prílišná "štylizovanosť", ktorá mi i napriek tomu tentokrát akosi ani extra neprekáža(la), lebo mi to našťastie dostatočne (vy)kompenzovalo naprosto okázalé spracovanie pod taktovkou francúzskeho režiséra Louisea Malleho, kde už úvodné titulky, sprevádzala klasická hudba od nemeckého hudobného skladateľa → Johannesa Brahmsa, čo ma snáď ihneď automaticky pozitívne navnadilo, že by som mal skrátka s nasledujúcim dianím stopercentne počítať, a keď k tomu ešte následne pridám i priam atmosferickú, čiernobielu kameru Henriho Decaëa, ktorá si práve takýto status väčšinou zachováva(la) po celý čas, tak si proste myslím, že nie je takmer čo kritizovať, keďže najmä herečka v hlavnej úlohe, udržiava(la) diváka v neustálom vypätí, pretože zväčša jej "aristokratické správanie", podtrhovalo celkovú náladu, tohto inak zaujímavého, kinematografického diela, popritom súčasne obohateného i o interesantnú atmosféru, hodnú značného obdivu... To áno, a zároveň tiež podotýkam, že konkrétne bez mimoriadne pôsobivého, hereckého výkonu Jeanne Moreauovej, by sa takýto úspešný výsledok, jednoznačne nedostavil ani z polovice, kedy už ani vonkoncom nepotrebujem ďalej a zbytočne vyzrádzať, čím sa bude vlastne tento adaptovaný scenár bližšie zaoberať, že v podstate už samotný titul, to viac-menej trochu predsa naznačuje, ale na samý záver dodávam aj to, že výrazne klame svojim telom. PS: Vskutku naozaj pozoruhodný snímok, ktorý mi jednak veľmi dlho unikal, na čo som prišiel až teraz. (23.06.2022)

Budem to brať ako zámer natočiť príbeh naivnej lásky zrelej ženy, ktorá je unudená k smrti. Budem to brať ako kritiku chovania vydatej ženy, ktorá hľadá rozptýlenie vo svojom prázdnom charaktere. Zámerne nehovorím o prázdnom živote. Louis Malle natočil svoj film esteticky pekne, hlavne posledná polhodina je ako vystrihnutá zo zasneného dievčenského románu, našťastie záver naznačuje návrat k realite. (11.12.2011)

Jeanne Moreau mladá, krásná, svůdná a to podstatné uvěřitelná, na svou dobu nepochybně odvážný počin, což hodnotím sice kladně, přesto mě příběh bohaté znuděné ženušky neoslovil. Provdala se do luxusu za o generaci staršího muže, neměla žádné povinnosti, o dítě se starala chůva, domácnost vedl majordom, nemusela do práce a jak by řekl můj dědeček: "měla akorát roupy". Uvěřit v osudovou lásku k někomu, koho neznám ani 24 hodin, nezvládnu holt ani já.. (16.02.2020)

Od "Milenců" k "Bludičce" urazil Louis Malle dlouhou cestu. Matty**** považuje tento film za "překlenovací snímek mezi klasickou a moderní kinematografií". Zpočátku jsem se domníval, že tento most (či klen - Acer pseudoplatanus) je zde již téměř překročen, na konci spíš, že jsme teprve na jeho začátku. Maîtresse, amante, amoureuse? Čím zde byla Jeanne Moreauová v tomto "snímku". Asi tím, co se mi příliš nelíbí - a proto je zbytečné to popisovat. Mám raději Brelovy "Vieux Amants" (v pokoji bez kolébky), " Lourdes amoureuses" (v kuchyňském zápachu), mes maîtresses (které jsem obelhával od jara do jara), "anciennes maîtresses" (o kterých jsem snil, když už si vybírali nového milence) atd. (17.12.2019)

Reziser Louis Malle je pre mna typicky reprezentant priemernych reziserov a la Lizzani alebo Damiani. Nieco do seba niektore jeho filmy mau, to nehovorim ze nie, len mna neoslnil ani ten Vytah na Popraviste, i tam i tuna hraje vyborna Jeanne Moreau, coz bola pred 60 rokmi fakt nadherna baba. Tento film je na rok 1958 hodne slobodomyselny, a niektore krajiny mali problem hpo odvysielat, napriklad take nabozne konzervy v USA a par krestanskych mravokarcov v Italii. na moje pomery prilis vela nudy, neuchvatila ma ani ta malomestska pani volnych mravov ...... skusim dalsie filmy Od Malleho, mozno ma nieco chyti . 55 % (17.07.2019)

- „Keď na nás pomyslím, nemám pokoja. To je asi láska." - „Ale prosím ťa! Doma sa tak báječne nudíš. A nuda je odpočinok.“ ___ Čarovná letná noc na vidieku, Brahms a láska, práve v tomto okamihu z jediného pohľadu zrodená... Tak idylické a podmanivé. Len keby sa neprihodila žene majiteľa nádherného sídla uprostred záhrad, ktorá nemá nič inšieho na práci, než jazdiť do Paríža za kamarátkou, nájsť si tam milenca, kvakotať o neznesiteľných banalitách a potom sa doma nudiť, hútať o svojej nude a hľadať osvieženie, jedine možné v milostnom dobrodružstve. ___ Schyľuje sa k zaujímavému stretnutiu. Nasleduje zistenie, že z veľkej drámy je iba veľká fraška, pretože manžel je hlúpy a milenec smiešny. Ani jedno pritom nie je pravda, hlúpa a smiešna môže byť skôr pobláznená rozmaznaná panička. Divák si však príliš neužije drámu ani frašku, iba žvanenie o banalitách a nudu... - a tú nádhernú atmosféru, prekrásnej opojnej noci, Brahmsa a lásky, takmer sa tomu nedá odolať... A ráno... dokonaná vzbura i smiešnosť, dráždiace k výsmechu i vzrušujúce otvorenosťou...___ Ó, MON DIEU, TAK FRANCÚZSKE ! Tak buržoázne. Na všetko je kopa času, nikto sa nikam nenáhli, iba láska sa šije horúcou ihlou, náhle zrodená a nič inšie nemá zmyslu. Natoľko povrchné a súčasne tak vťahujúce, až nemôžem neveriť, že to bolo majstrovsky zrealizovaným zámerom. (28.07.2014)

Příběh to jednoduchý ale se zvratem, a dobrá režie. To překvapení a Jeanne Moreau ,,konečně,, i usmívající, udělali své. Malleho jinak nemusím ale tady mě překvapil. 3,5/5 (12.11.2014)

Poetická komorná dráma, vo svojej dobe »the most daring love story ever filmed« rozpráva príbeh ženy, ktorá sa v jednu noc rozhodla zmeniť svoj život v duchu hesla »ži, akoby tento deň mal byť tým posledným« a opúšťa rodinu. Bodka. Nemorálne? Odvážne? Inšpiratívne alebo naivné? Každý si odpovie sám. Ja by som povedal, že niečo zo všetkého. Okrem diskutovanej poslednej pol hodiny filmu, mladý Malle zaujme intímnou kamerou bez akejkoľvek lascívnosti. (15.08.2010)

Nevím proč (nejspíš v tom má prsty a hlavně obličej Jeanne Moreauová), ale tento film mi přišel v některých úsecích velmi podobný jinému filmu z francouzské "nové vlny" a to filmu Jules & Jim od Truffauta (1962). Truffaut se podle mě u tohoto filmu do jisté míry inspiroval a nebylo to vůbec na škodu. Jeho verze mě totiž zasáhla více (hudba, kamera, přesah do války...). Je to možná i tím, že jsem Milence viděl až po J&J a tak už mi příběh nepřišel tak překvapující. Tím neříkám, že mě film nezaujal. Je to krásný film. Jasné 4 hvězdy! :) (30.03.2010)