Na shledanou, chlapci

Je až neskutečné, jak je možné natočit relativně poklidný obraz toho, jak funguje jedna škola, a přitom ukázat, jak se hroutí dějiny, jak jsou lidé odporní a jak dokážou ostatní nenávidět. Je zde vidět, že jsou tu i dobří, ale nějak si nedovedu představit, že jich je většina. Anebo zlu stačí opravdu jen pár jedinců? (26.01.2016)

Vojnové obdobie Francúzska a kolaboranstvo s nacistami si zobral Malle na mušku znovu po rokoch od natočenia Lacombe Lucien. My máme dnes výhodu, že si obe prevedenia môžeme porovnať zo dňa na deň. Kým prvý bol pohľad kolaboranta, tentoraz je to pohľad detí. Majú hlavne svoje menšie a väčšie problémy ako učenie, čierny obchod, bitky a iné chlapčenské problémy intímnej povahy. A spoločný majú vysnený svet Ameriky so sochou slobody, na ktorú sa môžu pozerať s otvorenými ústami iba v Chaplinovej groteske. Až v závere prichádzajú zaujímavejšie a silnejšie scény s odhalením zradcu a skutočnej súdržnosti celej školy. –– Navždy si budem pamätať každú sekundu toho januárového rána. (10.07.2013)

Precizně uchopené téma - film, který dýchá přirozeností a jakákoliv umělá konstrukce nepřesahuje na povrch. Přirozená je i emoce, velmi jemná, založená spíše na nostalgických okamžicích dětského pohledu na svět, přátelství, jinakost. Tím se film velmi blíží Svěrákově Obecné škole - leporelu situací, které dokáží spíše mimochodem silně zasáhnout. A také atmosférou humanismu, kde církevní škola není synonymem zla a dogmatu a kde i němečtí vojáci mohou mít ve své podstatě dobré jádro a pranýřuje se spíše vlastní národ. Závěr, v němž nezbývá místo na jakékoliv pozastavování a dojímaní je jednoduše bezskrupulózní a korunuje toto pevně, leč s citem uchopené dílo. (19.09.2011)

Pri tomto filme poteší, že sa pozeráme na vojnu pohľadom dosť nezvyčajným, a to pohľadom nevinných detí, ktoré si nedokážu uvedomiť, v akej dobe žijú a ako sa môže aj ich dotknúť. Mal som preto z neho možno podobný pocit, ako z talianskej Horalky. Neocitáme sa na bojisku, ale v netradičnom prostredí. Príjemná zmena. Keď mám ale film hodnotiť podľa jeho emocionálneho dopadu a interakcie so mnou ako divákom, musím ho ohodnotiť slabšie. Je určite vysoko kvalitný, ale nedokázal ma správne zasiahnuť. Na druhý krát sa dostavili aj tie emócie. Skutočná vojna dospelých je vlastne iba zdrvujúcim obrazom toho, čo sa deje na škole v podobe žabomyších "vojničiek" medzi dorastajúcimi deťmi. Lenže vo svete dospelých to nekončí uvedomením si faktu, že v skutočnosti sme priatelia. Toto je asi to hlavné, čo som si vo filme uvedomil až na druhé pozretie. A herecké výkony ústrednej dvojice. (28.08.2012)

Velmi jemný a krásný snímek o chlapeckém přátelství, poznamenaném těžkým židovským údělem roku 1944. Mladý Julien postupně poznává, co se to vůbec v jeho okolí děje, kdo jsou to Židé a co jim v současné době hrozí. Hlavní předností filmu ovšem není jen toto silné téma; je jí velmi sensibilní vylíčení světa v chlapeckém katolickém internátu, vztahů mezi dětmi. A pak především napjatá situace, kterou vnímáme očima ukrytého židovského chlapce Jeana. Konec filmu je velmi silný a závěrečné Au revoir les enfants v sobě má mnoho symboliky. Poněvadž byl snímek točen ve francouzko-německé koprodukci, dostane se i na zamyšlení nad rozdíly v povahách těchto dvou národů a nad německou vinou holocaustu - Němci tu nejsou vlastně vůbec záporné postavy z vlastní vůle. Možná tak důstojník gestapa, který však také koná svoji povinnost. Ostatní Němci, pokud mohou jednat z vlastní iniciativy, se dokonce o chlapce zajímají a starají. (My jsme také katolíci.) Kolaborace, zbabělost a podlost tu zůstaly vyhrazeny Francouzům. (30.08.2006)