Cognome e nome: Lacombe Lucien
Lacombe Lucien
Režie:
Louis MalleKamera:
Tonino Delli ColliHrají:
Pierre Blaise, Aurore Clément, Ave Ninchi, Roger Riffard, Jacques Rispal, Pierre Decazes, Jacqueline Staup, Stéphane Bouy, Jean Rougerie, Gilberte Rivet (více)Obsahy(2)
Leto 1944, južné Francúzsko. Osemnásťročný Lucien Lacombe sa z nerozvážnosti rozhodne spolupracovať s nemeckými okupačnými orgánmi. Čoskoro sa však jeho situácia skomplikuje, keď stretne France, židovské dievča, do ktorého sa zamiluje...Film, ktorý sa snaží demýtizovať tradičný pohľad na francúzske dejiny počas 2. svetovej vojny, bol v roku 1975 nominovaný na Oscara a získal viacero ďalších ocenení. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (20)
Oscar 1 nominace: Cizojazyčný film ()
Zostreľovať pospevujúcich vtákov prakom, hrdúsiť sliepky, asistovať pri zomieraní koňa - to sú kruté, no viacmenej typické zábavky chalana z vidieka. Zdroje primknutia k nemeckým okupantom treba hľadať inde: v pubertálnej urazenosti, spočívajúcej v odmietnutí jeho ponuky pomáhať ilegálnemu odboju a tiež v opojnom pocite moci, prinášajúcom peniaze, lásku, zábavu. Policajné udavačstvo protirežimných osôb je zvrhlé a odsúdeniahodné. Lucien však bol len jednoduchý dedinský mládenec: žiadne móresy, nulové vzdelanie. Vyrastal bez otca, robil pomocné práce. Rýchlo zistil, že podstatou vtedajšej policajnej práce nebolo odhaľovanie zločincov, ale vypočúvanie, zastrašovanie a ťaženie z ukrývania nepohodlných majetných, ktorých možno podojiť. Pocit dôležitosti a peňažný profit napriek týmto zhovädilostiam pri výkone práce v mládencovi zvíťazili. A tak zostal. Absolútna priorita mamonu v jeho jednaní pekne dokumentuje aj navonok ušľachtilá záchrana dvoch Židoviek. V skutočnosti ich zachránila nie prebudená humanita, ale prostá túžba po zlatých hodinkách. ()
Niekoľkými cenami ocenený film mal premiéru 28. 1. 2012 na STV2. Aby bolo jasné Lacombe Lucien je meno. Už v samom úvode filmu, kde Lucien zostrelí prakom vtáka zo stromu je naznačený jeho pokrivený charakter, ktorý sa bude v priebehu filmu iba zvýrazňovať a zhoršovať. Film si istom zmysle zaslúži pochvalu za kritický pohľad na niektorých francúzkych hajzlíkov v rukách nemeckej polície. Aj preto tie ocenenia. Na druhej strane stotožniť sa s nejakou postavou, alebo báť sa o niekoho , to v tomto filme nehrozí, pretože Lucien je fakt dosť divný a nasympatický chlapík a smrť, ktorou sa mu francúzky odboj vyhráža, mu jednoducho a bez výčitiek prajete. Za zamyslenie stojí i postava černocha! v radoch nemeckej polície, i keď je zostavená z „Francúzov“. Ochrancovia zvierat asi ťažko prekusnú tento film a je neprehliadnuteľné, že sa v záberoch zabíjania zvierat niekto vyžíval. Sliepka to schytala riadne....Čakal som, že v podobne drsnom duchu skončí aj bezcitný Lucien, ale mýlil som sa a práve to ma nasralo najviac. Lacombe Lucien nakoniec dostal, čo si zaslúžil, ale to sa dozviete až zo záverečných titulkov. 80%. ()
Přesná studie nenásiného a nenápadně vznikajícího kolaboranství, kdy si člověk stěží uvědomuje, jak po první získané výhodě už nemůže odmítnout další, až si sám ze svých skutků vytvoří řetěz, na kterém se nakonec zákonitě a neomylně uškrtí. Filmařsky téměř dokonalé, jen střihač by možná mohl mít lepší formu, chvílemi se vyprávění vleče a ke konci už se zdá stopáž neúnosná. ()
Nadutý sociopat Lucien měl dostat pořádně nafackováno, aby ho přešly blbé nápady. Ale nebyl sám, protože v celém tomhle filmu nebyla jedna jediná kladná postava. Marně však vzpomínám, zda jsem se v nějakém jiném snímku setkala s tolika a tak zdařile propracovanými vedlejšími postavami. Malle bohužel nebyl Melville a tak mu dlouhá stopáž příliš nesvědčila, film byl místy zbytečně táhlý, až nudný. ()
Lacombe Lucien má aj napriek absencii vojnových a masových scén celkom solídne tempo, čo pripisujem pravidelnému striedaniu sekvencií typu Lucien u France, Lucien u kolaborantov, streľba u kolaborantov, párty, Lucienova mama u France a tak ďalej. Všetky sú zaujímavé a tým pádom je zaujímavý aj film a má svoj rytmus. Ku koncu už predsa len je jeho dĺžka trochu diskutabilná a takmer idylická záverečná pasáž môže u mnohých vyvolať vzhľadom na slovný dovetok kontroverzné reakcie. Ja som ju prijal ako Malleho zámer zobraziť posledné chvíle kontroverzného šťastia nešťastného chlapca, ktorý sa stal ako ešte tvárne dieťa obeťou mašinérie, ktorá takýmto spôsobom zničila životy miliónov na oboch stranách. Možno mal už v sebe vrodené niečo nehumánne, lenže v merítku vecí, ktoré ho zomleli, je to asi nepodstatné a podobne by dopadli aj ľudia, ktorí žiadneho vtáka nikdy nezabili. Lucien toho vo filme príliš nenarozpráva, stačí nám ale mnohokrát iba jeho výraz a Malleho pevné režisérske vedenie. ()
Zaujímavý príbeh bezcitného, morálne a charakterovo neukotveného dedinského mládenca vyrastajúceho bez väzneného otca. Je prirodzené, že s takýmto vybavením sa koncom II. svetovej vojny bez výčitiek svedomia pridá k nemeckej polícii, čo mu umožní pohodlný život a ochutnanie dovtedy nepoznanej moci. Tú si overuje na židovskej rodine prežívajúcej s falošnou identitou. Séria udalostí, pri ktorých je potrebné zaujať jednoznačný postoj plne odhalí jeho nepripravenosť čeliť životným výzvam. Film je nepochybne zaujímavý, obsahuje množstvo nových pohľadov na psychiku človeka vo vypätých životných situáciách, noví mladí herci preukázali svoj talent a tak jediným mojim problémom je, že tento film nepotrebujem vidieť ešte raz. A bez tejto potreby ja štyri hviezdičky nedávam. ()
Překvapuje mne zdejší téměř nulový ohlas na jeden z nejlepších filmů Louise Malla a zásadní snímek pokud jde o téma kolaborace a lidské malosti ve všech jejích podobách. ()
Louis Malle je režisér, který mě zajímá už delší dobu a proto jsem byl bezvýhradně nadšen, když jsem uviděl v televizním programu premiérové uvedení údajně jednoho z jeho nejlepších filmů. A že se bylo na co dívat. Už jenom úvodní scéna, vygradovaná hudbou Djanga Reinhardta je fantastická. Poté Malle rozehrává spojitou sít zdánlivě nesouvisejících scének a desítek nenápadných detailů, aby postupně vytvořil dokonalou psychologickou drobnokresbu o tužbě po moci, kolaboraci a lásce. Nevypráví pomocí dialogů, ale hlavně obrazem. Nejvíce mě na tomto filmu fascinovalo, s jakou neskutečnou pečlivostí se drží zvolených postupů, které se celou dobu pravidelně opakují, navazují a rozvíjejí. Všimne si jich ale jenom velmi pozorný divák. Tomu se říká dokonalá režisérská a scénáristická práce. A taky castingová, protože Pierre Blaise - do té doby neherec - je typově naprosto perfektně vybraný a zahrál svou postavu tak, jako by jí sám byl. To stejné vlastně platí i o vedlejších rolích. Mám pocit, že Malle je hodně nedoceněný režisér a zasloužil by si větší pozornost. ()
Je to čirý Malle ve sqělé formě, avšak k plnému hodnocení přeci jen jakási jiskřička chybí. Možná že vidět tento snímek na plátně by za plných pět už dalo... ()
Skvělý film o cestě mladého ambiciózního muže přes mrtvoly za svým cílem. ()
Ano, když film nedávají u nás na čt2, tak využiju rád nabídky našich bratří a přepnu na stv2, ty naše dvojky, ještě, že je máme... No a film? Výborný, jak jinak, značka L.Malle byla zárukou kvality. ()
Malle je v tom nejlepším co uměl dávno za novou vlnou, ale narozdíl od Truffauta nebyl po šedesátkách už jen lehkonohý anebo průměrný. Tahle studie zla při setkání s dobrem víckrát křísne do dřeně. Na to, že to je jen retro, a že je tu občas něco fousatého (mariánský průvod), je znát, že pán měl étos, a to ten, který nesetrvává u musíme si pomáhat. Přijde mi, že Manželství Marie Braunové by bez Lacombeho nebylo – zvláštní inspirace. Geniální moment cca 35. minuta: „pán je bohatý a lakomý Žid“ – a bez varování zazní odvedle klavírní fanfára (je to taky Beethoven?). Skvělí herci, uf. Lehounce bezradný závěr - kam s tím vším taky... ()
ocenenia : Oscar 1975 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ BAFTA 1974 - Najlepší film ()
Louis Malle nie je Melville ze jo, Malle sa len hra na niekoho kym nie je. Nudu som pretacal, o WWII som uz videl 100 -ky ak nie 1000ce filmov. Ovsem, len z tej spravnej - spojeneckej strany, len to ma zaujima, co pisu vitazi. WWII bola dobra vojna, vojna na znicenie /nacistickeho/zla. To co picou porazeni nackove a konspiratori, na to nasrat : 55 % ()
32. Zlatý Glóbus za rok 1974 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný (zahraniční) film - Francie ()
Príbeh chlapca, ktorý sa neuveriteľným spôsobom z upratovača starobinca a šklbača sliepok prerodil na fašistického policajta. Možno za to mohla jeho záľuba v strieľaní zajacov alebo bleskovom zabití sliepky holými rukami, čo bola dosť prekvapujúca surová scéna. Tvorcovia si nielen pre túto scénu do titulkov nemohli dať oznam, že vo filme nebolo ublížené žiadnemu zvieraťu. Jeho druhý prerod na konci už bol vernejší a zobrazený s citom, možno tomu prispela jeho priateľka a jej spôsob vykreslenia vo filme. ()
Príbeh o kolaborantovi, ktorý dvorí Židovke má síce dramatický náboj, lenže je podaný extrémne uspávajúco. ()
Chlapec bez otca hľadajúci vzory alebo aspoň svoju cestu ako sa realizovať rýchlo siahne po pohodlnom živote bez hodnôt. Neskutočne rýchlo sa prispôsobí a psychicky deptá židovskú rodinu, ktorá mu prišla vhod do cesty. ()
Okupační drama, jakých není mnoho. Staré dobré, neokázalé Kino s Obsahem a spoustou otázek na tělo. Není divu, že se francouzskému lidu, háklivému na národní čest a šarm, hrubě nelíbilo; myslím ale, že hledat útěchu za oceánem kvůli tomu Malle nemusel. Na scénáři filmu spolupracoval budoucí nositel Nobelovy ceny za literaturu Patrick Modiano. ()