Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Francie, květen 1968: zatímco v Paříži vrcholí studentská revolta, nabírá doposud klidný provensálský podzim života stárnoucího bonviána Miloua (Michel Piccoli) rychlý obrat k horšímu. Po smrti jeho matky, se v usedlosti shromáždí do celého světa rozptýlená rodina, která se ihned pustí do ostrého sporu o dědictví po staré paní... (Pohrobek)

(více)

Recenze (5)

Pohrobek 

všechny recenze uživatele

Melancholická společenská komedie o stinných i zářných stránkách revolty, jež postihla Francii revolučního roku 68. Revolta, která zahýbala celou Francií a na několik dní i životem jedné buržoazní rodinky. Hodně satirický pohled na ideály rebelství i socialismu, z nichž Malle v roce 1989 již dávno vyrostl. V každém případě však nebývale citlivý film o vztazích, stáří, ideálech i prožití života obecně. Moc pěkné a voňavé dílo. ()

Aky 

všechny recenze uživatele

Na pozadí levicových pařížských bouří, o kterých se dovídáme jen zprostředkovaně převážně z rozhlasových zpráv, se odehrává klasické (mírně komediální a mírně satirické) drama o vztazích v široké rodině rozbouřených dědictvím. Příjemné je, že na rozdíl od mnoha jiných podobných projektů se zde věci řeší spíše úsměvně než trapně a mnohdy až tragicky. ()

radektejkal 

všechny recenze uživatele

Malle má četnou produkci, nepříliš všk vyrovnanou. "Milou" je tak něco uprostřed. Satira na "kapitalistický" způsob života (opuletní jídlo, nadstatndardní bydlení, erotické zábavy z nudy), a to na pozadí smrti (?) matky a květnové pseudo-revoluce. Jak to či onak, naše malá společnost to nezvládá; smrt matky je jen prachem v soukolí, které je třeba rozebrat a pak si rozebrat mezi sebou, a revoluce stále jen strašidlem, které obchází Evropou. Pozn 1.: Většinou po komentáři přidám ještě jednu hvězdu, tady ji mám chuť ubrat. Pozn 2.: Trochu mi to připomělo buňuelovské satiry, ale raději jsem na to hned zapomněl. ()

Reklama

Reklama