My Dinner with Andre

Skrytý klenot. Celý film jakoby byl kulička běhající v nějakém trychtýři. Začne velkými kruhy a díky tomu, vy jako divák nebudete ze začátku k Andremu vyprávění tak úplně naklonění (stejně jako hlavní postava Wallace), poté se ale smyčky začnou utahovat a vám vše začne docházet. Výsledná katarze je neskutečně silná, díky důkladné drobnokresbě a díky tomu, že si film dává na čas. Film, no... Přemýšlel jsem o tom jestli to jako film brát, ale nakonec říkám jednoznačně ano. Kamera a střih jsou sice minimalistické a kolikrát se točí v kruzích, nemáte u toho však pocit, že koukáte na podcast, bez režie by tento film nefungoval. Bez režie a bez umění napsat takto filozofický scénář a přitom si zachovat odstup a lehkost (to je třeba věc co hodně obdivuji na Woodym Allenovi a dneska už to málo kdo chápe). Je to skrytý klenot, a je to hlavně kvůli tomu, kolik se zde nachází prvků, které nemuseli vyjít, ale ve výsledku fungují a vy se cítíte přesně jak se cítit máte. (16.03.2021)

Jeden z mála filmů, kde bych rozhodně uvítala české titulky, protože pak by to byla pro mě nejen kulinářská pochoutka, ale hlavně ta konverzační a já bych si jí mohla daleko lépe vychutnat, protože tahle linie byla nejen tématicky zajímavá, ale místy velmi náročná na vnímání. Možná My Dinner with Andre není pro každého, ale za pokus to stojí......už to tady myslím někdo psal. (04.06.2016)

V podstatě celý film se odehrává v jedné místnosti u jednoho stolu, a přesto (nebo možná právě proto) dokázal podnítit mou imaginaci jako málokterý jiný. Dlouho mě nic tak nevtáhlo do děje. Závěr za doprovodu Gymnopédie No. 1 byl nicméně docela osvěžující, po předchozí hutné diskuzi dotýkající se široké škály témat. Film vám sledování nijak neulehčuje, témata pokrývající filosofii, divadlo, literaturu, náboženství, ekologii a další se řeší spontánně a všechna se vzájemně prolínají v jednolitém toku. Těžko říct, kolikrát jsem během dvouhodinové stopáže prošla sekvencí "stop - rewind - replay" (následují v rychlém sledu až do finálního totálního pohlcení:), každopádně dvouhodinová stopáž se krapet protáhla a všechny diskutované otázky jsem nestačila pobrat ani při druhém zhlédnutí. My Dinner with Andre nejspíš nezaujme každého, ale stojí za to to aspoň zkusit. Pro mě opravdu příjemné překvapení. (01.03.2011)

Film o dialógu, ktorý vás pohltí. Najprv je to do veľkej miery sólo jednej z postáv, no neskôr sa začne vyjadrovať aj oponent a to nemenej zaujímavo. A keď je to potrebné, nezabudne sa myšlienkovo vrátiť aj späť v rozhovore. Takže z jeho počiatočného pritakávania si nič nerobte. Jeden stôl, jedna večera, dvaja ľudia, dva životné postoje. Nič viac a pritom skoro všetko, čo môžete čakať. Na konci som sa cítil, ako keby som Andreho a Wallyho poznal osobne. Tento blahosklonný pocit je v podstate niečo podobné ako potreba niektorých ľudí stále ku všetkému vyjavovať svoj názor. Každý z nás je občas diletant, keď nechce stráviť život mlčaním. Keď ho však chcete stráviť naslúchaním, odporúčam tento konverzačný skvost. (10.03.2015)

Umenie slova je v tejto unikátnej, takmer dvojhodinovej konverzačke dotiahnuté k dokonalosti. Andre Gregory a Wallace Shawn sa stretnú v reštaurácii a rozprávajú sa. To je všetko. I napriek tomuto najjednoduchšiemu možnému námetu si nepamätám, kedy mi naposledy film tak rýchlo ubiehal. Ako som sa stále pozornejšie započúval do toho veľkého dialógu, už som sa od neho nemohol odtrhnúť. Na konci mi vírilo v hlave množstvo myšlienok, ale zachytiť všetky po jednom pozretí rozhodne nie je možné. Film kladie veľké nároky na diváka, hlavne tým, že sype jednu za druhou a nedáva možnosť si ani na chvíľu vydýchnuť. Múdre slová a myslím si, že každý si tu nájde to svoje, čo naňho zapôsobí. (05.07.2013)