Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Flego
    ****

    Vklad Paula Greengrassa k tragickej látky masakry na ostrove Utøya je silno prodivácky a určite atraktívnejší ako nórska verzia bežiaca v kinách. Bez akýchkoľvek príkras, vecne a chronologicky sledujeme Breivikove vyčínanie a následne súdny proces s ním. Ako aj v predchádzajúcich svojich filmoch, aj tu je režisér schopný ponúknuť silný dynamický príbeh.(28.10.2018)

  • 3DD!3
    ****

    Greengrassovo civilní pojetí teroristického útoku a událostí po něm následujících slouží skrytému poselství o strachu z toho co se stalo ze světem. Spíše než na Breivika se soustředí na doslova rozstříleného chlapce Viljara, jeho postupnou rekonvalescenci a návrat k životu. Konfrontace v soudní síni je silná bez zbytečného ideologického přikrášlování. Přesné herecké výkony, silné vedlejší scény (operace mozku, nasazování oční protézy nebo finální rozloučení s právníkem) a snaha o co nejpřesnější zachycení reality jsou hlavními klady celého snímku. Na druhou stranu pro tvůrčí snahu dat všem dostatek prostoru postrádá určitou komplexitu. Nebýt přemrštěné stopáže bylo by to na plný počet.(22.10.2018)

  • zette
    ****

    Tahle filmova verze je dejove daleko obsahlejsi nez Utoya ze stejneho roku. Nutno dodat, ze celou akci mel vymyslenou velice dobre, zajimavy je i samotny soud a vztah k obhajci. Co uz si myslim bylo zbytecne je druha dejova linka o tezce zranenem mladikovi, tu meli utnout uz v nemocnici, krome stopaze kluk film nikde neposouva. Gravli v hlavni roli me nijak nezaujal. Vyse zminena Utoya me strhla mnohem vice, zde ocenuji alespon zdarilou rekonstrukci.(10.11.2018)

  • Psema
    ****

    I Paul Greengrass točí pro „malou“ obrazovku Netflixu. Ve 22 July se vrací k 7 let starým událostem Breivikova útoku na mládežnický tábor na norském ostrově Utoya a po Krvavé neděli a Letu číslo 93 opět zasazuje krutou ránu do srdcí všech křehkých diváckých dušiček. Rekonstrukce dobře známých událostí je zpracovaná bez patosu a s důrazem na mrazivý realismus. Greengrass, který napsal i scénář, se nejprve věnuje samotnému útoku a poté přehodí výhybku na soudní proces a léčbu jedné z těžce zraněných obětí. Daří se mu přitom jen nereplikovat novinové titulky, ale přijít i s trefnou výzvou k boji proti pravicovému extremismu, jenž aktuálně bují napříč několika kontinenty. 22 July slouží v tomto případě jako upomínka toho, kam nacionalistické ideje mohou bez kontroly zajít. Premiéra na Netflixu proběhne 10. října.(13.9.2018)

  • lamps
    ****

    22 July je Inteligentním a sugestivním vyobrazením hrozivého lidského činu, které útočí na kořeny demokracie, ale zároveň ukazuje šílenství těch, kdo se je snaží násilně podrývat. Interpretačně sice diváka tlačí k tomu jedinému správnému východisku, ovšem svým komplexním přístupem ho nutí zamyslet se nad tím, kam vlastně jako lidstvo směřujeme a čeho všeho jsme schopni. Navzdory nemožnosti napojit se na psychiku postav jde o silný zážitek, který skrze traumatizování úvodního neštěstí ukazuje nelichotivou tvář dnešní rozpolcené, ve strachu žijící Evropy. A to i přesto, že má neodmyslitelnou tendenci problémy zobecňovat. Více zde.(11.10.2018)

  • - V Oslu při výbuchu zemřelo 8 lidí. (Zdroj: Wikipedia.cz)

  • - Nejmladším obětem bylo 14 let a nejstarší oběť měla 51 let. (Zdroj: Wikipedia.cz)

  • - Obětí útoku na ostrově Utøya se stalo 69 lidí ve věku od 14 do 51 let; z toho 66 zastřelených na místě, dva zemřeli při pokusu o útěk před útočníkem, poslední zemřel týden po útoku na následky zranění. (Zdroj: Wikipedia.cz)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace