Pinocchio
Pinocchio
Roberto Benignis Pinocchio
Pinocchio
Režie:
Roberto BenigniKamera:
Dante SpinottiHudba:
Nicola PiovaniHrají:
Roberto Benigni, Breckin Meyer, Nicoletta Braschi, Glenn Close, Carlo Giuffrè, Jim Belushi, Kim Rossi Stuart, Corrado Pani, Giorgio Noè, David Suchet (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Dvojnásobný držiteľ Oscara Roberto Begnini prináša na filmové plátno jednu z najznámejších najobľúbenejších rozprávok - klasický príbeh drevenej bábky, ktorá ožije. Pinocchia - napriek neustálej pomoci krásnej a dobrej Modrej víly a otca Gepetta - vedie jeho zvedavá a neposedná povaha z jedného neuveriteľného dobrodružstva do druhého. Benigniho komediálne majstrovstvo a spektakulárna výprava filmu ponúkajú divákovi - malému i veľkému - nevšedný zážitok. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (63)
Tak tohle je opravdu "hustá" záležitost. Čekala jsem všechno možný, ale výsledek nakonec předčil má nejsmělejší očekávání. Roberto Benigni v roli malého kluka - dřevěné loutky - už to samo o sobě zní hodně ujetě a tak také celý tenhle "psycho" film vypadá. Je to takřka nekoukatelné a rozhodně bych na to neposílala děti (i když je to pohádka), protože by si mohly nést následky celý život. I dospělý jedinec má dost práce s tím, aby chápal, co ten hopsající Benigni na plátně vlastně dělá a co se v těch šíleně kýčovitých kulisách vůbec děje. Dítě z toho bude úplně mimo, protože Pinocchio se pohybuje v úplně jiných, řekla bych až "nefilmových" dimenzích. Na druhou stranu film nemohu úplně odsoudit. I když jsem většinu času v kině trpěla při pohledu na celou tuhle vesměs trapnou záležitost, jde o dílo, jaké tu ještě nebylo. Tohle se opravdu moc často nevidí, Benigni je svým způsobem geniální, ale jeho excentričnost ho tentokrát příliš ovládla. Pinocchio je úchylný film jen pro otrlé. ()
Tragédie s plnou parádou. Není pochyb o tom, že padesátiletý herec v dětském pyžamku je úchylná věc, ale jsou tu jiné věci, které zarážejí ještě víc. Například, proč v dětském filmu nehrají žádné děti, ale i všechny dětské role hrají dospělí, a jestli chaot Benigni natočil tuhle úchylárnu, protože ho bavil ten bordel, který Pinocchio způsobuje, nebo jestli coby autor věří té moralistické ideologii, pointující celý příběh. ()
Další film, na kterém se s chozem neshodnem... ;-) Knihu neznám a nečetl jsem ji, snímek mi připadl osobitý, ale bohužel tím špatným způsobem. Takže suma sumárum blbinka, která jen tak prošustí kolem (a to mám Benigniho jako herce, scénáristu i režiséra hodně rád!) ()
║Rozpočet €40miliónov║Tržby USA $3,684,305║Tržby Celosvetovo $41,323,171║ Benigni a jeho nehorázne zlý preršlap. /20%/ ()
Ideální studijní materiál pro psychoanalytiky... Trapné nonstop hopsahejsání užvaněného padesátiletého Benigniho v lošťomilých šatičkách s kytičkama v roli malého dřevěného kluka. Nechápete? Tak ještě jednou: Trapné nonstop hopsahejsání užvaněného padesátiletého Benigniho v lošťomilých šatičkách s kytičkama v roli malého dřevěného kluka. Pořád se ještě nechytáte? Nebojte já také ne. Dítě bych k tomu nepustil byť pouze na jediný moment. Důsledky, které to na něm zanechá do budoucího života zato nestojí. Roberto Benigni by se měl urychleně nechat léčit, protože v jeho duši jest cosi shnilého. Nemluvě o tom, že zřejmě opravdu věřil, že ještě někdo by s ním chtěl zprostředkovaně sdílet tento jeho úchylný div ne pedofilní celoživotní sen. A jenom pro připomenutí, kdybyste na to snad měli chuť to přeci jen zkusit: Trapné nonstop hopsahejsání užvaněného padesátiletého Benigniho v lošťomilých šatičkách s kytičkama v roli malého dřevěného kluka. Tohle by prostě neuhrála ani Barča Škrlová, natož pak Benigni. V lošťomilých šatičkách s kytičkama. Nééé... ()
rozpočet : ? tržby celosvetovo : $41,323,171 ()
Roberto Benigni si dlhodobo chcel splniť sen v podobe sfilmovania Pinokia a po Oscarovi za Život je krásny mu na to konečne dali peniaze. A to nemali robiť. tento film je zlo. Je to esencia wtf. Dospelý starý chlap v detských šatôčkach hyperaktívne hopsá ulicami, po lúkach, skrátka všade, stretáva čudné osoby (cvrčka, obra, vílu...), stvára huncútstva, rastie mu nos pri každom klamstve, nechá sa každým naivne oklamať, ale v podstate má dobré srdce. Akiste to Robert nakrútil presne tak, ako chcel. O to je to smutnejšie. Doteraz mi z tohto filmu behá mráz po chrbte a to som ho videl pred 11. rokmi. ()
Bude to ode mě hnusný, když napíšu, že Život je krásný byl zřejmě omyl?! ()
"Pokud nemocný zde není mrtev, tak zde lékaři nejsou zapotřebí." Občas některá věta zalahodila mému uchu, ale viděné podivnosti mi hlavou proháněly otázky typu: Jsem na ten snímek moc starý, abych si ho mohl vychutnat? Jsem na ten snímek moc mladý, abych si ho mohl vychutnat? Které návykové látky je třeba užít pro to, abych se dokázal vcítit do infantilně dětského Pinocchia v takřka důchodovém věku? Odpověď je na všechno stejná: Nevím, ale už tu kravinu nechci nikdy vidět. ()
What the hell... ?!? Pro podobné snímky mají američani krásné označení eurotrash a konkrétně tenhle si připisuje hned několik nej. V prvé řadě jde o nejdražší italský film všech dob (rozpočet 40 milonů euro) a v souvislosti s tím mě poněkud nepříjemně zarazila jeho hallmarkovská výprava. Dále jde bezesporu o jednu z nejzprasenějších filmových adaptací literatury, jaká kdy vznikla. Na knize jsem vyrostl a jednoznačně patří k nejnádhernějším a nejdojemnějším dětským knihám, ale filmu se nepodařilo zachytit ani zbla z její kouzelné atmosféry a naopak tam kde jsem dříve ronil krokodýlí slzy (Pinocchio u hrobu víly modrovlásky) jsem nyní zatínal obě pěsti. Může za to především hyperaktivní uječená Benigniniho kreace v titulní roli (další nej za nejotravnější filmovou postavu všech dob), kterou těžce přestřelil naivního vzdorovitého kluka do dementního hysterického fracka, se kterým se není možné žádným způsobem ztotožnit, pouze ho z duše nenávidět a přát mu vleklou, extrémně bolestivou smrt. Scénář všechno polopaticky přežvykuje, aby to pochopil i totální blb a přitom se nevyvaruje některých do očí bijících logických lapsusů (jak Pinocchio ví, že nesnáší školu, když tam nikdy nebyl a ani neví co to je?) a kapitolu samu pro sebe tvoří neuvěřitelně pitomé, papírem šustící dialogy. Co dodat? Čekal jsem zábavnou blbůstku a dostal megashitózní nudnou kravinu. Ještě že jsem za to nedal peníze. ()
Nechápu, jak si tvůrci tohoto "filmu" mohli myslet, že přesně toto potřebují děti ke svému správnému vývoji. Stupidní "film", který ošklivě mystifikuje děti a podněcuje jejich strach ke žralokům :) Během sledování "snímku" jsem si celou dobu přál, aby hlavní "hrdina" zemřel tou nejstrašnější a nejbolestivější smrtí. Nebylo to nervydrásající. Mé nervy se totiž již přetrhly už během prvních deseti minut. Za co tedy tu jednu hvězdičku? Nevím, nedokážu to uspokojivě vysvětlit, prostě nějaká vyšší moc mi to nedovoluje spláchnout do odpadu. ()
Můj nick naznačuje, že jsem se těšil. Hodně. Přece jen Roberta Benigniho a jeho humor mám rád, dřevěného panáčka taktéž. Jenže z toho vznikl infantilní mišmaš, který už vidět nemusím. Já raději PinokKia :) ()
Zlaté maliny 2002 - 1x - Nejhorší herec HR (Roberto Benigni)... ()
Poněkud excentrická verze slavného příběhu o dřevěné loutce, která ožije. Roberto Benigni si troufl zahrát chlapce i v padesáti a je to živel. V pestrobarevných až kýčovitých kulisách opravdu skotačí bez zábran a jako smyslů zbavený. Na filmu je znát přemrštěný rozpočet a značná povrchnost, která moc do do děje nevtáhne, ale Benigni má tolik energie, že film utáhne. 50% ()
Tak to je teda síla... Divím se, že jsem to vydržel až do konce. ()
Neskutečná ptákovina. Dnes už je technika dostatečně daleko, aby Pinocchio v hraném filmu mohl být dřevěný. Pokud by ho ovšem měl hrát živý herec, tak kluk kolem šesti let věku. A pokud by to z nějakých neznámých příčin měl být někdo dospělý, tak hlavně ne Roberto Benigni. Ten je tak neuvěřitelně otravný, že jsem ho měl plné zuby po pár minutách. Jednu hvězdičku dávám čistě za technickou stránku filmu: slušnou výpravu a kostýmy, výbornou kameru a hudbu... ()
29. 11. 2009 - 80% ()
Když divák přistoupí na hru, že místo malého dřevěného panáčka je to padesátiletý Benigni, tak to není zlé. Osobně mám radši uměřenější pohádky s malinko hororovou atmosférou, ale tady se mi líbila kamera, výprava a hudba. ()
Z polovice trápny, z tej druhej nejako experimentálny pohľad na superslávny rozprávkový príbeh. Pokus o ďalší medzinárodný Benigniho hit sa však nevydaril ako chcel. ()
Související novinky
Reno a úspěšná dvojice
Když v roce 1999 obdržel Roberto Binigni za svůj film Život je krásný Oscara, patrně ještě netušil, že o několik let později bude točit další válečnou komedii znovu po boku své ženy Nicoletty Braschi… (více)
Psal se rok 1998. Oscara za nejlepší zahraniční film vyhrál italský snímek Život je krásný v režii Roberta Benigniho. Benigni, který si ve filmu též zahrál hlavní roli a získal za svůj výkon Oscara tak italské kinematografii donesl jejího 9. Oscara a mohl si příště prakticky natočit, co chtěl. Benigni tak v roce 2002 definitivně realizoval svůj další film, který se ve své době stal nejdražším italským filmem všech dob. Zadaptoval Pinocchia od Carla Collodiho! Collodiho dřevěného panáčka snad není třeba dlouze představovat, krom slavné dětské knížky i díky animované klasice od Disneyho z roku 1940. Jenže Benigniho Pinocchio byl z různých důvodů dost možná odsouzen k zániku už na samotném počátku- A to i díky rozhodnutí, že Benigni dřevěného panáčka ztvární sám! Sledovat 50-letého Benigniho v kostýmu dřevěného panáčka je tak trochu automaticky bizarní. Což se dá v podstatě říct o celém filmu. Krom Benigniho totiž všechny dětské role hrají živí herci, fantaskní postavičky z Collodiho románu jako byli kocour, lišák či cvrček jsou jen herci s make-upem (velmi zábavné je i ztvárnění králíků s rakví), kulisy jsou ošklivé a v součtu je Pinocchio věc, která nejen není pro děti, ale může mít závažné následky i pro staršího diváka. A dost možná u něj způsobit jistou firmu existenční krize. Benigniho Pinocchio působí jako přesná ukázka toho, co se stane, když režisér po úspěchu filmu dostane volnou ruku a nikdo mu neřekne, že tohle už je trochu moc a měl by se nad sebou a svou prací zamyslet. A titul tehdy nejdražšího italského filmu tak trochu nabourává fakt, že to celé možná až příliš připomíná televizní pohádky. Collodiho Pinocchio je naprosto fantastická pohádka, člověk se vůbec nemůže divit Benignimu, že se pro adaptaci rozhodl. Jenomže od začátku je jen prostor pro kroucení hlavou nad tím, proč zrovna takhle a působí to spíše jako dílo někoho, kdo tu knihu nenávidí a chce si z ní a jejich fanoušků udělat dobrý den. Celé to působí jako film, jehož tvůrce by měl okamžitě změnit psychologa a nebo si předepsat zcela nové prášky. Při sledování hopsajícího Benigniho, skutečně odpudivých masek a laciné výpravy se vlastně jiné pocity nenabízí, Benignimu se jeho údajný sen více než rozpadl pod rukama. A spíše než pocta Collodiho knížce vzniklo skutečně něco, co působí jako umělecká recese. Hlavní pointa původního Pinocchia přitom tkví v tom, že neposlušný panáček je postupně moudřejší a moudřejší, přičemž právě to z něj poté dělá někoho, kdo si zasluhuje stát se opravdovým chlapcem. Benigniho adaptace poté zpracovává většinu příhod z původní knihy (zcela opomenuté zůstanou příběhy, které samotný knižní děj dvakrát nepohání kupředu), zůstává jí z velké většiny věrná. Přitom všem to skutečně alespoň částečně působí jako dílo někoho, kdo má Pinocchiova dobrodružství opravdu rád , vůbec se tomu ovšem nepodaří prodat pohádkovou atmosféru Collodiho mistrovského díla, při snahách o humor je to spíš velmi smutné a v součtu je to více než solidně odpudivé. Bavíme se pořád o roku 2002, kdy by možná nebyl nejlepší nápad vytvořit digitálního dřevěného panáčka, obsazení Benigniho do hlavní role je ovšem skutečně neskutečně bizarní volbou a ještě větší bizarnost je ho v této roli sledovat v akci. Obsazení 50-letého herce do role malého dřevěného panáčka je jeden z největších castingových omylů v historii kinematografie a ani Benigniho komediální talent to nezachrání. Mezi pozitivní aspekty ve finále patří povedený soundtrack Nicoli Piovaniho, přeci jen slušná řemeslná stránka a částečně viditelná snaha, která je ovšem zastíněna právě tím vším ostatním. Být na natáčení Benigniho Pinocchia musela být hodně zajímavá zkušenost, dost možná by se navíc při tehdejší návštěvě natáčení člověk mohl skutečně dozvědět, zda to celé Benigni myslel vážně. A definitivně si o něm udělat obrázek. Benigniho Pinocchio je bizarní záležitost. Vlastně hodně velká. Po Život je krásný Benigni tvrdě narazil a dodal rozhodně zajímavou záležitost. Háček spočívá v tom, že je termín zajímavá záležitost hodně široký a v tomto případě se o tom filmu dá skutečně těžko mluvit v pozitivním smyslu. Ze všech adaptací Pinocchia ovšem Benigniho zpracování rozhodně patří mezi ty nejvýraznější...... () (méně) (více)