The Fall of the Roman Empire
Pád rímskej ríše
Režie:
Anthony MannKamera:
Robert KraskerHudba:
Dimitri TiomkinHrají:
Sophia Loren, Stephen Boyd, Alec Guinness, James Mason, Christopher Plummer, Anthony Quayle, John Ireland, Omar Sharif, Mel Ferrer, Finlay Currie, Andrew Keir (více)Obsahy(1)
Osud říše se naplní ve chvíli, kdy v ní lidé přestanou věřit. Příběh touhy po moci, která vedla k zániku mocného impéria... Jedna z nejvýznamnějších historických otázek zní, jak mohlo dojít k pádu římské říše. Nebyla to však jediná událost, která vedla k zániku mocného impéria. Byl to proces pozvolného rozpadu trvající déle než tři sta let. Téměř tříhodinový velkolepý snímek Pád říše římské zachycuje impérium na pokraji rozpadu. Scenáristé volně čerpali z klasického díla "Úpadek a pád říše římské" z pera anglického spisovatele Edwarda Gibbona. Děj začíná za vlády císaře Marca Aurelia, kdy se začínají projevovat první závažné problémy. Na hranicích říše čelí nájezdu divokých kmenů a vedle vnějších ohrožení se objevují také první známky rozkladu uvnitř státu. Diplomat Marcus Aurelius zamýšlí, že svým nástupcem učiní oddaného válečníka Livia na úkor vlastního syna Commoda. Spravedlivý Livius pro něj představuje příslib, že nad celou říší zavládne mír. Zákulisní intriky ale vyvrcholí ve velezradu a vraždu Marca Aurelia. Novým římským císařem se stává Commodus, který nastolí brutální tyranii a nejmocnější říše světa se začne hroutit. Rozpor v pojetí vlády mírotvorného otce a tyranského syna představuje hlavní dějovou linii, ve vedlejší pak můžeme sledovat milostný příběh Livia a krásné Lucilly... Pád říše římské představuje jeden z posledních epických velkofilmů, jejichž hollywoodská éra vyvrcholila na přelomu 50. a 60. let. Tehdejší konkurenční projekt představovala například Kleopatra (1963). Produkční náklady na tyto historické eposy ale byly tak vysoké, že se nemohly vrátit z distribuce v kinech a uvrhla hollywoodská studia do finanční krize. Přesto dodnes uchvátí velkolepou výpravou, kostýmy a hvězdným hereckým obsazením. V hlavních rolích zazářili Stephen Boyd jako Livius, Christopher Plummer jako Commudus, Alec Guinness jako Marcus Aurelius a Sophia Lorenová jako Lucilla. (Česká televize)
(více)Recenze (92)
Oscar 1 nominace: Hudba ()
║Rozpočet $19miliónov║Tržby USA $4,750,000║Tržby Celosvetovo $-║ Predchodca Gladiatora(100%) aj keď nie tak silný ako Scottov Oscarový snímok ale určitá epickosť a vykreslenie postáv sa tam nájde, trošku je moc zdĺhavá minutáž filmu ale na to si už zvykám lebo v 60.rokoch sa ani ináč netočilo a strihať z filmov sa akoby odmietalo. /80%/ ()
Klasickej starej velkofilm, takze minimum akce, spousta kecu, nuda. Je fakt, ze kdyz je na scene nejakej vetsi dav nebo armada, tak film pusobi hezky velkolepe a bitvy jsou natoceny docela slusne, ale bohuzel nejakejch akcnejsich scen tu je naprosty minimum. Vetsinou postavy jen kecaj a ty dialogy co rikaj, sou misty pekne debilni a navic se nejak divne preskakuje v deji a film je pak zmatenej. Fakt jsem se dost nudil a tentokrat to nezachranili ani herci. ()
Několik historických faktů, v porovnání s tímto jinak ve skrze docela solidním velkofilmem. Samozřejmě jistá srovnání a návaznost na oskarového Bena Hura, tu samozřejmě inspiračně nejspíš byla, a to tedy přímo v té aréně, kde by to bez Commoda snad ani nešlo. V roli Commodovy (Christopher Plummer) sestry Lucilly se blýskla krásná Sofia Lorenová. Dokud se bojuje s Germány, je vše v pořádku. Pak už následovali jen nepřesnosti a výmysly. Těžce nemocný císař Marcus Aurelius (Alec Guinness) chce do čela říše dát místo svého nezdárného syna Commoda vojevůdce Livia (nejspíše smyšlená postava-Stephen Boyd), do kterého je mimochodem zamilovaná Marcova dcera Lucilla. Ve skutečnosti právě proto, aby zajistil převzetí trůnu bez otřesů v říši, rozhodl se Marcus pro dynastický princip, byť si byl určitě vědom nedostatků svého syna. Commodova reakce je rychlá, a tak Marcus umírá kdesi v pohraničí prostřednictvím otráveného jablka, podaného slepým sluhou. Dnes se zdá nejpravděpodobnější a alespoň se to i uvádí že Marcus zemřel na rakovinu či mor (na vojenském tažení poblíž Vindobony-dnešní Vídeň) arozhodně tedy ne rukama stoupenců Commodových. Livius rozumně ustoupí Commodovi a umožní tak jeho krutovládu, která se mu ale časem přestane líbit a stane se císařovým nepřítelem. Vše vyvrcholí závěrečným soubojem Commoda s Liviem, což je samozřejmě nesmysl. Commodus byl napřed otráven ale když to nemělo účinek tak nakonec odpraven profesionálním zápasníkem Narcisusem, kterého najala jeho milenka Marcia, o které tu není také žádná zmínka. Zde bohužel byla historická fakta podřízena fabulaci, což je u tohoto jinak pěkně zpracovaného filmu škoda. Addition: Sám Commodus-megaloman, byl jeden z nejhorších tyranů jaký Řím poznal, podobně jako třeba Caligula jehož snad dokonce i předčil, i za jeho dvanáctileté především despotické a utlačovatelské policejní vlády docházelo k podobným excesům jako např. k zabírání majetku vlivných, znepřátelení senátu a aristokracie, přejmenování Říma na svou osobní kolonii, kult zbožštění za živa, hromadu nesmyslných rozsudků smrti, konfiskací, perzekucí, udávání, korupce ap. Mínusy: Nepřesná historie faktu, pomalé a nudné počáteční tempo, některé vedené a řekl bych že i smyšlené dialogy, herci až na Stephana Boyda a Ch. Plummera a dlouhá stopáž. Plusy: Jak už to tak u těchto druhu filmů bývá tak především bych zde vyzdvihl jeho rozmanité exteriéry a interiéry, pestře barevnou barvu, slušnou výpravu, kostýmy, hudbu a kameru. ()
Upřímě ze starých sandálových filmů mi Pád přijde celkem nejpovedenější, a to, budu se rouhat, i vedle Spartaka, kterého považuji za Kubrickův úlet. Děj posléze vykraden Gladiátorem včetně závěrečného historického lapsu, přesto zde je obraz doby alespoň bližší reálu oproti pozlacenému kulovému v Gladiátorovi, který u mě získává body jen a pouze technickou stránkou. BTW zde jako v jednom z mála filmů je správně ukázaná římská bojová taktika. ()
Úžasná výprava, ale děj? Dialogy? Hm... No, já nevím, ale nebýt té výpravy uzívám se k smrti ()
Máme-li sčítat a vážit kvalitu tohoto jinak vyššího patra hollywoodské produkce, je to do značné míry opakováním o kontrastu velkoryse pojaté výpravy, nenasytné až pažravé kamery, velkých scén, ale také - i v tomto lepším případě - opakováním poetiky romantického dramatu a vět sice i nosných a klasických, ale pro tehdejší svět a tím více pro ten současný také více netečně mrtvých než alespoň občas živých. Takto pojatý scénář nezachrání ani ta největší herecká jména. ()
Neskutečné zklamání. Sice je to Super Technirama 70, ale to samo o sobě prostě nestačí. Výprava je boží, téma vlády Marca Aurelia a Commoda, tedy 16. a 17. císaře římské říše, je velmi atraktivní. Ale herecky je film úplně mimo, jeden z nejhorších výkonů předvádí Lorenka, která i vypadá jak z jiného filmu ze součastnosti. Frašku pak dokonává ochotnický výstup Omara Sharifa... a tempo je úplně zpomalené. Škoda mluvit o parodii na Ballomara. Celkově jsem ráda, že se téže látky chopil po 40 letech Ridley Scott a dopřál nám díky Gladiátorovi zapomenout na tento historický omyl. ()
Medvěd, který se zavrtěl ze svého zimního lenošení, líně pootevřel jedno oko, odfrkl si a podřimoval dál. ()
Po většinu své, trochu dlouhé, stopáže, je tento film dobrý. Krásná Sophia Loren, výborná hudba a vcelku slušné herecké výkony. Jednu chvíli jsem uvažoval i o maximálním hodnocení. Jenže ten konec mi přišel tak natahovaný, že mě to znudilo. Takže za mě jen velmi slušné 4 * s tím, že kdyby se to zkrátilo o nějakých 20 minut, vůbec nic by se nestalo a já bych mohl jít na maximum. ()
Velkofilm se vším všudy, tedy s ohromnými davovými scénami (pohřeb Marca Aurelia), dokonale velkorysými kulisami (z repliky Říma, která vznikla v Madridu, spadne nejedna čelist ještě dnes), strhující akcí (honička vozatajů natočená ve stylu honičky automobilové, závěrečný souboj muže proti muži), Tiomkinovou velehudbou a k tomu všemu ještě s perfektními herci a jejich sice divadelními, ale o to působivějšími mono a dialogy. Setkání se smrtí, jaké předvedl Alec Guiness, je nezapomenutelné stejně jako dravý a nevypočitatelný Commodus Christophera Plummera, ovšem nejlepší scénu má podle mě na kontě James "Timonides" Mason vyjednávající v doupěti barbarů. Při té jsem ani nedýchal. ()
Zvrhlý samolibý zaslepený císař vede svou mocnou Říši, kterou jeho otcové budovali tak těžce a vizionářsky, k jisté zkáze, ta ale bude trvat ještě mnoho dlouhých staletí.!!! Toto velkolepé zpracování ukazuje, jak vše mohlo být... ()
,,Některé říše netrvaly ani tolik času po jakou dobu Řím zanikal'' --- Tohle dývko v pošetce si suším už dlouho. Nebyla na to nějak chuť, protože mi nijak zrovna neuchvátil obal a pak i ty 3 hodny nejsou vždy zrovna k dispozici a když už jsou, je jistě spousta jiných a lepších filmů. Ale mám to jednou doma, dám tomu šanci řekl jsem si. A dobře jsem udělal. Jasně, je to film ze šedesátek. Divák to pozná už jen na hudbě, nebo hereckých výkonech. Hlavně ty zblízka zabírané dlouhé pohledy do kamery, mnohdy až teátrální. Ale tak se tehdá tošilo a jiné filmy na tom v té době nejsou jinak. Co se týče historické věrnosti tak to je lepší úplně opomenout a rozhodně ať si nikdo nepamazuje, že Řím se rozpadl právě kvůli této zápletce převedené na plátno. Spousta lidí si ještě stále myslí, že co je napsané, nebo nafilmové musí být pravda. Minimálně částečně. Já se hlavně bál, že film bude smrdět podfinancováním, protože zánik Říma, to je sakra hodně velké sousto. Ale jak se ukázalo, mé obavy byly liché. Dávno před možností naklonovat si na PC tisícíhlavý dav nebo armádu do filmu, filmaři nasadili fakt neskutečný komparz. To jsou stovky možná až tisíce lidé. A všichni dobově oblečení, včetně vojáků. Fakt nechápu !!! Dalšíco bylo doslova dechberoucí byl ten závod válečných vozů. Samozřejmě hned napadne srovnání s Hestonovým Ben Hurem, tam to ale při natáčení tuším někdo při těch závodech na vozech fakt v reálu zle schytal... Výborné byly i bojové scény s barbary nebo Armény. Absolutně nechápu jak točili tu scénu, kdy legionáři zcela správně s válečnickými dobovými postupy nejprve vrhají pilum, jejichž smršť kosí útočící na legii. mimochodem už jen ten svist prý barbarům naháněl děs. Doporučuji se podívat na videjko na ytb, kde se zkouší průraznost této zbraně na barbarských štítech... Prakticky jste neměli šanci. Jakmile jste se potkali s tímto římským kopím, bylo vymalováno. I když je film dlouhý, určitě i dnes stojí za vidění. Já jsem nikdy neholdoval Sophii Loren, přeci jen jsem krapet starší generace, ale mám třeba moc rád Plummera a ten tu byl famózní. Zvedám tedy korouhev nesoucí 4 písmena SPQR. Řím nikdy nezanikne a nezaniknul. Jeho částečný odkaz je tu dál v našich každodenních životech aniž si to leckteří z nás uvědomují! * * * * ()
Je jasné, kde zobral inšpiráciu Gladiátor (2000), minimálne čo sa konca týka. Áno, Commodus ako zlý a ohrdnutý syn je vďačný námet... Celý príbeh bol však utopený v nudných a jalových dialógoch a v dejových linkách, ktoré vôbec nebavili - veľa politiky na úkor jednotlivých postáv. Potom keď už došlo na sľúbenú drámu, som bol už tak otrávený, že som sa dokázal tešiť iba ak tak z blížiaceho sa konca. Ešteže tam hrala S. Loren, aspoň bolo na čo pozerať. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()
Film je rozdelený na dve časti a má to svoje opodstatnenie. Zatiaľ čo prvá polovica sa celá odohráva na severe pod snehovými závejmi, neskôr sa vydávame do Ríma, na bojiská a aj späť na sever. Tradičné intrigy sú ozvláštnené arménskymi a perzskými záujmami. Mám taký pocit, že ak je niekto otrávený, musí neskôr padnúť celá ríša, impérium, alebo republika. Zatiaľ čo interiérové scény, alebo tie monumentálne s rímskou architektúrou by zvládol naaranžovať každý profesionálny filmový architekt, pre scény v prírode má Mann ten správny cit už od dôb jeho legendárnych westernov. Škoda, že síce je tu viacero menších bitiek, ale sú príliš neinvenčné. Dojem z Pádu Rímskej ríše ako monumentálneho historického diela mi to ale neskazilo. Nechcem provokovať, ale občas sa mi zdá, že kladne z tohto obdobia sa môže hodnotiť iba Spartakus. Pritom Mannov film je omnoho prepracovanejší, ako napríklad Alexander veľký alebo Džingischán. ()
Slušne povedané "inšpirácia" pre GLADIÁTORA. Pompézna výprava, krásne zábery, niekoľko dychberúcich akcií... Rímska ríša zanikala dlho a aj film je pomerne vleklý žijúci z posadnutosti samím sebou. Napriek tomu, že je to pomalé a že Sophia Loren vypúšťa z úst len samé patetické preslovy, vidieť v tom kusisko dobrej filmarčiny. A na tú dobu je to fakt neuveriteľná pastva pre oči... ()
Tak už vieme, kde sa objavila predloha skvelého Gladiátora, ale „pôvodná“ verzia, z ktorej Ridley Scott asi čerpal, je omnoho suchšia, nevýrazná, bez tej krásnej zimmrovskej hudby, so slabšími hercami i dejom, len tá Sophia Loren vyzerá dobre. Ale tri hodiny na snímok tejto kvality je strašne veľa. Aj v porovnaní s podobnými historickými filmami tej doby vôbec neobstojí. Inak je to historická fikcia, kde nie je skoro nič pravdivého okrem toho, že Marcus Aurelius i Commodus naozaj existovali. ()
Nemůžu uvěřit tomu, že jsem to ty 3 hodiny vydržel, nevypnul přehrávač a nesnul. ()
65% ()
Přece jenom mám raději historická dramata, která se drží více známých faktů, ale chápu že scénáristé si tu a tam potřebují ledasco upravit. Dalo by se tvůrcům odpustit, že si toho dost vymysleli, ovšem co už jim odpustit nemůžu, je ta opravdu přemrštěná stopáž. Zvláště když řada dialogů je naprosto zbytečná a spíš než aby diváka upoutala, tak jej nezáživně nudí. Což tady se dělo téměř neustále. Místy jsem měl nutkání film vypnout, protože oční víčka nedokázaly udržet ani akční pasáže. Některé bitvy/souboje byly provedeny pěkně, ovšem našlo se tu i dost takových, které byly spíše k smíchu. Očekával bych navíc i řadu emočních scén, ale těch tu bylo jako šafránu. V tomto bodě se mnou nemusíte souhlasit, ale já z toho prostě žádnou pořádné emoce necítil. Takže cítím dost velké zklamání, které se částečně podařilo eliminovat účastí Sopfii Loren. Obyčejný šedý průměr, který už vidět znovu nepotřebuji. ()