Příběh Glenna Millera

Naladil svou melodii. Ten památný zvuk - ono vzácné koření. Ten památný orchestr - hodný hluboké poklony. Všem, kteří dokážou ocenit příchod a průběh zlatých časů života a díla velikána, šviháckého elegána Glenna Millera. Společně s ním si do rytmu pobroukávat, okusit pocit úspěchu na předních pódiích kontinentů. (01.04.2016)

Je fascinující jak se změnilo americké pojeti filmové biografie - od veselého a barvitého Glenna Millera, přes cukrkandlové De-Lovely až po depresivní a diváka uzemňující Walk the Line nebo Ray . Děj filmu není nijak zvláště propracovaný - bujarý a velice jednoduchý nádech je nasazen od začátku až do hořkého konce, hlavním tahounem je jednoznačně Millerova úžasná bluesová hudba, na jejíž vlnách se divák může lehce pohupovat a odpoutat se od okolních strastí, ale i přesto je Příběh Glenna Millera hrozně příjemnou a zajímavou podívanou! Navíc těch pár minutek Louise Armstronga rozhodně stojí za to! (22.06.2009)

Nesedlo mi. Životopisné hudební filmy mám ráda, tady mi to přišlo spíš o paní manželce, která Stewarta přehrála v každé scéně, pak se hledal stále ten zvuk a aranžmá a pak se trochu uronilo. Ale decentně s úsměvem, ó jak jsme rádi, že orchestr bude navždy pokračovat v Glennnápadech. Hudba skvělá, Glenn byl pán, film jistě potěší řadu diváků, mě nebavil. (20.08.2020)

Kultivované, noblesní a rezervované, ovšem nikoli upjaté. Vysoce empatická záležitost, která vyznává harmonii, ani na chvilku neztrácí rytmus a nezná faleš ... ve světě tónů ani ve vlastním srdci. P.S.: Ráda bych věděla, kde se berou ... éterické oddané bytosti, které vám stojí po boku v dobách dobrých i zlých - a probouzejí vaše lepší já ? A co je víc ... nadání nebo píle ? V jakém poměru musí být namíchaný koktejl ze smůly a štěstí, abyste se prosadili ? Co může změnit maličkost, která se přihodí na správném místě - a ve správnou chvíli ? Když se každý den protínají všechny naše cesty na křižovatkách osudu ... (01.04.2016)

Příjemný, ale taky dost průměrný a těžce typicky hollywoodský životopisný film, ve kterém se s postavami skoro vůbec nepracuje, všichni mají jednorozměrné charaktery, vše se vyvíjí příliš optimisticky a když už má dojít k něčemu opravdu dramatickému, snaží se to být podané co nejvíc jemně a pokud možno bez čehokoli smutného. A tohle platí hlavně o závěru, kde Glenn Miller umře a jeho tělo nikdy nenajdou. Prostě řemeslně dobrá práce, která se ale nesnaží o nic víc, než je nezbytně nutné. A nechybí zde ani ten typický americký patriotismus a oslava armády. Nejlepší na celém filmu je rozhodně - jako asi u každého hudebního filmu - hudba, které je zde naštěstí dost a aspoň částečně průměrnost celého filmu zachraňuje, ale i tak je to průměrné pořád dost. Čekal jsem víc. 3* (21.08.2022)