Smečka
The Pack
Režie:
Tomáš PolenskýKamera:
Andrejs RudzātsHrají:
Tomáš Dalecký, Tomáš Mrvík, Václav Vašák, Patrik Děrgel, Jiří Vyorálek, Anastasia Chocholatá, Denisa Biskupová, Vlastina Svátková, Pavel Handl (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Davidovi je šestnáct, má krásnou přítelkyni, rodiče ho podporují ve všem, do čeho se pustí, a vytvářejí mu patřičné finanční zázemí. Právě se přestěhoval, má nastoupit do nového hokejového týmu Vlků a zabojovat o místo brankářské jedničky. Jenže nováček v pevně semknutém kolektivu, to bohužel nevěstí nic dobrého. Co dělat, když tě spoluhráči nevezmou mezi sebe, a opustí tě holka? Spirála šikany, odvety a vzájemných bojů se roztáčí. Pro většinu hráčů je to zpočátku asi jenom zábava, ale kapitán Jerry tlak neustále stupňuje. Někteří s tím možná nesouhlasí, ale nikdo nic neudělá. A šikana se z kabiny následně přesune i na internet. Podaří se Davidovi vybojovat své místo v týmu, ve škole, v životě, a Vlky porazit? (Bontonfilm)
(více)Recenze (109)
Film své kvality bezpochyby má, nicméně scénář je až nestoudně slabý, skoro odfláklý a nebýt teensexuální scény a vulgarismů, forma i podstata celého příběhu by se neztratila v odpoledním vysílání Déčka. Dominátor jako němé komparzní křoví či Záruba komentující juniorskou ligu, i toto vypovídá o přístupu tvůrců...jediným zpestřením této naivně předpověditelné story bylo pro mě to krásné pihaté stvoření, Denisa Biskupová se mi líbila ve všech filmech, ve kterých prozatím hrála, slibný herecký potenciál současného českého filmu, uvidíme. [Kino Citadela] ()
Nekřečovité teen/sportovní drama o (kyber)šikaně v dorosteneckém hokejovém týmu. Přesvědčiví mladí herci (byť záporáci jsou ve výhodě díky šťavnatějším rolím), uvěřitelné prostředí, působivá expozice (mj. díky využití POV záběrů), dynamicky rozehrané konflikty a zohlednění kontextu (nepotismus, úplatky) jen v takovém rozsahu, aby film nepřestal být záživný pro mladší diváky, na něž cílí přednostně. Dokud se vyprávění drží v mantinelech zimního stadionu, nechybí mu dravost a daří se mu sugestivně navozovat atmosféru strachu. Strachu z toho, jak brankářský nováček doplatí na to, že se vzepřel pravidlům smečky, i strachu ostatních promluvit, zastat se kamaráda.___Míň uvěřitelné jsou scény, z nichž nečpí testosteron a pach pubescentního potu: redundantní „postelové dialogy“ s otcem, polovičatá snaha zohlednit třídní původ postav a zároveň některými paralelami ukázat, že šikanátor i jeho šikanovaný jsou oběťmi tlaku svých ambiciózních rodičů. Podzápletky vedou k tomu, že vyprávění soustavně negraduje a má spíše epizodický charakter. Ještě hůř než dospělí, pro jejichž hledisko film nemá velké pochopení, dopadly všechny ženské postavy.___Nevlastní (?) matka protagonisty sice jedná ze všech postav nejrozumněji, ale synovi jen komplikuje život, takže její počínání vyznívá jako něco nežádoucího. Jedna dívka hlavního hrdinu opustí zřejmě jen proto, že jej trenér nepostavil do branky (aby ze dne na den začala randit s jeho sokem, čímž dává za pravdu sexistické poznámce trenéra „Ženský láká úspěch“), další k němu přimkne na základě toho, že pochválil její insta fotky leknínů a zamlženého lesa (fakt, že nefotí selfíčka, ale přírodu, má společně s jejími zrzavými vlasy vysvětlovat, proč dívka nezapadá do kolektivu a v tanečních při pánské volence zůstává na ocet). Závěr, kladoucí důraz pouze na jednu z vícero rozpracovaných motivických linií, navíc vyvolává otázku, jaká vlastně byla její funkce ve vyprávění.___Konec je vůbec nemile zplošťující. Od filmu, který mj. vnímavě zohledňuje roli kolektivní slepoty nebo fakt, že šikanovaný někdy může svou frustraci obrátit i proti lidem, jež mu chtějí pomoct, bych čekal, že šikanu ve finále neuchopí jako něco, co odezní po odstranění určitých externích překážek. Její následky si v sobě ve skutečnosti nesete po zbytek života.___Uvedené nedostatky každopádně nekazí celkový dojem z filmu. Jde o velmi podobný případ, jakým byl loňský Abstinent - autentické, nebanální, divácky široce srozumitelné drama o závažném problému mládeže, které žel, obávám se, nevzbudí mediální zájem, jaký by si zasloužilo. 60% ()
Šikana je fakt průser a bojím se, že v mnoha případech naprosto neřešitelnej. Mě se tohle týkalo naštěstí jen jednou a příjemný to teda nebylo, vyřešilo to bombovaní v metru na Chodově, druhý den s dalším před Albertem na Hájích a u třetího rány padaly v šatně ve škole, pak už jsem nikdy tohohle nebyl součástí, ale tady v tom filmu to byla čistě záležitost dvou kreténských tatínků naprosto bez debat. Mě se líbila i ta druhá dějová podlinka a to že tatínek umetá svejma prachama synkovi cestu v hokejový kariéře, to tiž přesně zničilo český hokej a dokud to bude tak, jak je v níže v odkazu článku, tak můžeme hrát leda tak s křovákama z Afriky a ne s Kanadou (Mafie v českým hokeji) . ()
David je šestnáctiletý brankář, který právě přestoupil do nového týmu. A nebude to tu mít snadné. Spoluhráči jsou drsňáci a vycítili ideální cíl pro šikanu. Ambiciózní otec dělá všechno pro to, aby jeho syn uspěl, ale nevidí, že tím všemu spíš škodí a problém představuje i cukrovka. Na Davida je toho trochu moc. A je jen otázka času, než mu z toho všeho trochu rupnou nervy. Smečka je povedené a uvěřitelné drama s dobrými herci, přirozenými dialogy a svižnou režií. Jeho jediným výrazným problémem je fakt, že debutující Tomáš Polenský nakousne spoustu zajímavých témat a podzápletek, které nakonec trošku vyšumí do ztracena. Pořád ale příjemné domácí filmové překvapení. ()
║Rozpočet $-miliónov║ Tržby USA ║ Tržby Celosvetovo $71,878▐ Dramat z mládežnického hokeja, prepleteného nevyhnutnou šikanou nováčika. Dejovo prevažne dosť slušne vystavané. /60%/ ()
„MÁŠ TU KONKURENCI!“ … „SI DĚLÁŠ PRDEL. Z PRALESNÍ LIGY…“ Film o hokejový kabině. Jako že jsou v ní kreténi. A jestli se prej s tím dá něco dělat. Taky o tom, že to není sport pro chudý… Ale primárně je to o šikaně. A celkem dobře naroubovaný na ten hokej, protože sportovní kolektiv je… stejně jako jinej kolektiv… ale macho samci se v tom sportu (a kdysi na vojně) najdou zřejmě nejvíc. Fajn název SMEČKA, kterej (určitě chtěně) ukazuje onen kontrast – na rozdíl od smečky zvířecí totiž ta lidská moc na férový pravidla nedbá. Jestli na tohle budou koukat teenageři – jenom dobře. Ukazuje návod, jak situace řešit i jak je neřešit. Hodit by se to mohlo i tátovi a mámovi. A to ani jejich parchant nemusí žrát led. A taky by ses v tom mohl vidět ty trenére… (jakýhokoliv sportu). /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Setkal jsem se šikanou. 2.) Parchant se chová nějak divně. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Moc díky za velmi povedený a autentický pohled do života teenagerů (ve filmově neotřelém prostředí dorosteneckého hokejového týmu), které je v soudobé české kinematografii k velké škodě tak málo vidět (!), a také velké díky za otevření problematického tématu (nejen kyber) šikany. Kéž se tento film dostane k co nejvíce osobám z cílové skupiny (dětem, dospívajícím i rodičům). Velmi dobře napsané, uvěřitelné postavy, rozehrání dramatického konfliktu, jeho stupňování a uzavření. Diváckou pozornost si drží od začátku do konce. Obzvlášť mě bavily motivy zrcadlení – vzájemná nevraživost chlapců, kteří mají de facto stejnou "startovací pozici" (rodičovské tlaky), byť na první pohled zcela odlišnou (sociální třídy). Tomáš Mrvík je spratek par excellence, těším se na jeho další roli. Ten kluk se pro filmový objektiv narodil! ()
Překvapilo mě, kolik velkých jmen (Hašek, Hosták, Záruba) se dobrovolně podepsalo pod film, který jen suše konstatuje, že český hokej je v mládeži prolezlý úplatky a šikanou. Hrají ti, jejichž rodiče platí. Pokud někdo zažívá peklo v kabině, tak to nikdo nechce a možná ani neumí řešit. Smečka neukazuje nic nového a nenabízí řešení, takže potlesk není na místě. ()
Malý velký hokejista 2, aneb když ve sprchách šaten neteče voda, nemusí za tím nutně být technický stav zlínského zimního stadionu.. Mládežnická kabina plná testosteronu, pobytů na hrušce i slézání s ní a kolem spředené sítě hockey bitches, klientelismu a ambic rodičů, projektujících si do dětí vlastní sny. Od Polenského žádný Miracle on Ice, kterému by slušelo kino, ale ani úplná hobby liga. K ledu to sráží, že nosné téma šikany je nakonec zbagatelizováno způsobem vyřešení a taky několik „out of real“ momentů (za všechny Záruba, který si místo šetření svého namáhaného hlasu střihl funkci hlasatele na juniorské lize). Apropo, jestli to Hosták vedl jak tady, tak není divu, že sestupujeme.. ()
Náhodné a pritom príjemné "stretnutie" so snímkom, ktorý si berie na paškál vážne téma okolo (nie len) kyberšikany zasadenej do mládežníckeho športu. Myslel som si, že to bude z mojej strany "krátky proces", ale musím uznať, že je to solídny film. ()
Celou dobu mi to přišlo jako adekvátní odpověď na hypotetickou otázku, položenou režisérovi z hecu kamarády na pivu: "Hele, tak když jsou podle tebe Rafťáci taková sračka, tak nám teda ukaž, jak si laskavě představuješ moderní teen-agerskej film z Čech, hm?" [HBO GO] ()
Silna tema v putavom prostredi ma stale miesto. Vsetci sa snazili a dodali velmi kvalitnu teenagersku dramu, ktora mohla ist predsa len viac na dren. Velmi spokojnych 7/10 ()
Dorostenecký hokejový klub se může chovat jako smečka. Do svých semknutých řad hned tak nepřipustí nově příchozího, jímž je brankář David Svoboda, i když má zjevný talent a potenciál. Cukrovka, se kterou se potýká, záhy nebude zdaleka jediným handicapem, kterému bude čelit. Šikana od jeho týmových spoluhráčů zaujme v hráčské kabině a na sociální síti hlavní místo. HC Vlci Zlín se sice pohybují v zóně sestupu, na góly se dost nadřou, ovšem o morálce toho moc nevědí, načež se nová posila a osobnostně nejslabší člen týmu/smečky stává terčem posměchu, když víc píchá inzulín než svoji sličnou přítelkyni, v posteli se mu nestaví, patrně tím už předznamenal i to, že ho trenér odmítá stavět, zvláště když je dosavadní brankářská jednička jeho synem. Nátlak pak způsobí přetlak a ke krajním mezím už je jenom krok. Hokejové prostředí je z filmařského hlediska atraktivní. Většinou ale světlo světa spatří snímky, co oslavují/adorují nějaké hokejové milníky, případně i hokej jako kolektivní sport, výjimkou nejsou ani příspěvky, které cílí na znalost hokejové (trenérské) hantýrky a parodické esence. O šikaně ve sportu existuje snímků podstatně méně, jsou-li vůbec nějaké, v českých filmových vodách prakticky žádný takový podobný film nemá zastoupení. Tomáš Polenský chtěl tímto filmem upozornit na to, že něco shnilého je v hokejové říši, pochopitelně ovšem neudržel stoprocentní realističnost a připustil si i něco malinko fantazírování, aby děj dostal dramatické vyhrocení a žádoucí filmový rozměr. Na ledovou plochu i mimo ní poslal mladé neokoukané herce. Brankářskou výstroj si na sebe v hlavní roli navlékl Tomáš Dalecký, a coby otloukánek působí adekvátně. Jeho protivníci jsou přece jen herecky zdatnější. Tomáš Mrvík coby nesnášenlivý muž mezi brankářskými tyčemi uvízne v paměti, stejně dobře výrazně jsou na tom i další figurky z týmu. Václav Vašák coby přísný a nevraživý trenér působí hodnověrně, není ovšem nic známo o tom, proč se asistent trenéra, kterého ztvárnil Patrik Děrgel, chová k nováčkovi tak vstřícně a pozitivně a tolik mu z výkonnostního hlediska věří. Hodně zvláštně řešen je i občasný pohled do rodinného zázemí hráčů. Vlastně zavítáme do obydlí pouze dvěma z nich: k Davidovi, které hýří na první pohled přepychem, přičemž jeho otec (Jiří Vyorálek) neustále dozoruje svého syna, dopřává mu veškerý (psychický) komfort, má vliv i na trenérskou činnost klubu a v neposlední řadě je v krajním případě psychického útlaku svého potomka nápomocen i u vyšetřovací komise. Vlastina Svátková plní hlavně funkci vzorné matky a občasně promlouvá svojí rodnou slovenštinou. Trenér sdílí se svým synem víceméně průměrně vybavený činžovní byt a sází online na hokejové zápasy. Kolem hokejistů se motá hodně sličných děv, takže není překvapením, že Anastasia Chocholatá plní nároky mlsných suspenzorů dokonale, kdo si potrpí na cudné zrzky, má k dispozici Denisu Biskupovou. Tomáš Polenský si odbyl solidní hokejový křest, jeho debut u filmového kormidla se vymyká ustáleným produkčním standardům. Ne(obe)šlo (se) to sice bez vloženého okatého product placementu, pánské obleky a sportovní oblečení mají své největší zastoupení, ovšem výsledek je nadmíru vzdálený od ohraných dramaturgických zadání současné české filmové produkce. 8/10 () (méně) (více)
Nečekala jsem, že to bude až tak moc povedené. Příběh o životě v kabinách v podání puberťáku. Dospělácké spektrum řešení problémů taktéž nechybí. ()
Na české poměry velice dobře zpracované drama z hokejové prostředí. Téma samotné mi je velice blízké. Sám jsem něco podobného, jako malý brankářský capart prožíval. Samozřejmě a díky bohu jen ve velice malé míře, oproti ději Smečky. ()
Na naše pomery jeden z tých lepších filmov, ktorý mohol dopadnúť ale oveľa lepšie. Ono totiž dve tretiny hrá na super nôtu a myslel som, že to pôjde parametrami až pomaly ku Klass - presne taká téma šikany, keď ti foter radí, to musíš vydržať. Záver sa však zviezol až na podivnú líniu, kde chudák šikanovaný nakoniec ešte musí dokazovať tímu, že je s nimi. A pritom to bola len banda buzerantov, s ktorými by nechcel hrať ani najväčší zúfalec. Vzťah otec - syn nebol vôbec uzavretý. Podobne syn - matka a vzťahová rovina s dievčatami tu nakoniec bola úplne zbytočne. 10 minút navyše by tu nezaškodilo. Podľa mňa to mali zahrať ako tému šikany s tragickým koncom. To by bol film aj za päť hviezd a snáď aj s oceneniami. ()
Malé ale slušné sportovní drama z hokejového prostředí. Film nijak nepřekvapí a jede v zajetých kolejích, kde nechybí tlak rodičů ani šikana v šatnách, ale na druhou stranu neurazí, řemeslně je více než slušný a herecky snesitelný. ()
Prostředí maskulinního měření sil a trapných vtípků je až hrůzostrašné, i když jde spíše o karikaturu machinací a vztahů. Cílovým publikem snímků asi nebudou teenageři, i když jejich slovník je dobře vystižený, takže je otázka kdo. Hokejoví fanoušci asi ne, i když snímání zápasů působí přitažlivě. Možná rodiče teenagerů. ()
Sportovních filmů u nás moc nevzniká a těch hokejových je ještě méně, než šafránu, takže za to má Polenský plus. Palec nahoru si zaslouží i za celkové uchopení. Co se šikany a řevnivosti uvnitř týmu týče, tak o tom toho bylo na západ od nás natočeno dost a dost, ale u nás je to tuším premiéra a i když se tu najde řada much, režisér se s tím popasoval dobře. Dojde i na kritiku rodičovských zásahů do chodu týmu, která bývá většinou kontraproduktivní a je tu i jistý sociální rozměr. Zápasy byly nasnímány celkem slušně a ani herecky mě to nijak nezklamalo, přičemž mě celkem překvapil Martin Hosták. Ten chlap má talent. :D Skončilo to tak nějak podle předpokladů a to bylo nakonec dobře, protože postupem času jsem neměl problém těm klukům fandit. Pokud jste někdy prošli šatnou nebo kabinou nějakého týmu, je to při sledování plus, protože tu najdete spoustu věcí, které vás možná potkaly. Slušný debut. 75% ()
Související novinky
Finále Plzeň je! Od 25. do 30. září
Ačkoli je podzim, Finále Plzeň je! I přes složité jarní období se organizátoři rozhodli největší plzeňský filmový festival nezrušit, ale pouze přesunout. Během šesti dnů včetně prodlouženého víkendu… (více)
Zlín Film Festival představuje soutěžní filmy
I když se konání jubilejního 60. ročníku Zlín Film Festivalu přesunulo z důvodu situace způsobené koronavirem až na září, jeho dramaturgové mají už dlouho jasno o podobě mezinárodních soutěží, které… (více)
Nechci na ten film být zlý, protože je lepší než KRAJINA VE STÍNU (která bude získávat České lvy). Lepší než poslední Slámův snímek je ovšem i záznam z nepovedené kolonoskopie (esteticky zajímavější a co do vhledu do problematiky přínosnější), a tak to není moc velká pochvala. Zkusím to znovu: celovečerní fikční debut Tomáše Polenského je docela ok televizní poč...kat, ono to jde do kin, a to navzdory střídání pár převážně interiérových lokací a s tak špatným zvukovým mixem? Snad napotřetí se mi to už povede. SMEČKA je dost výlučné dílo, čímž je zajímavá (neznamená nutně dobrá), protože se snaží kombinovat a) teenagerovský biják o dospívání, b) sportovní drama o lůzrech, mezi které přichází talentovaný nový hrač jakožto potenciální záchrana skoro odepsaného týmu, c) film-argument o šikaně. Zatímco v zahraničí jsou uvedená schémata velmi dobře osvědčená, uzpůsobená klasickému vyprávění, u nás jsou poněkud jiné tradice, založené na výrazné epizodičnosti a spíše pasivitě postav. Film, pod kterým jsou uvedeni Polenský spolu s Irenou Kocí jako lidé zodpovědní za scénář (dramaturg/yně buď neexistoval/a, nebo by měl/a vrátit peníze), je na pomezí dvou tradic. Na místo epizodičnosti pracuje s rozsáhlejšími žánrovými schématy, jenže po pár desítkách minut tyto opustí, takže na místo izolovaných jednotek máme větší bloky, jenže celek je stále nesoudržný. Od teen filmu o milostných trablech se přejde k dramatu o šikaně, aniž by se linie z předchozího (přebrání přítelkyně agresorem, potenciální nová dívka) jakkoliv dořešily. A zejména: žánrové, aniž by bylo inscenováno aspoň se základní schopností po naplnění konvencí, převládne nad argumentem, když rozhodující poslední zápas (schéma sportovního snímku) je důležitější než onen argument (snímek o šikaně), protože provázání kvůli náhlé názorové změně některých postav nefunguje. Vede to k paradoxu, kdy mládežnická podívaná proti šikaně je na konec o tom, že šikanu vyřeší leda šikana, protože agresorovi se v hlavě nerozsvítí, dokud nedostane přes hlavu hokejkou (a druhý pěstí přes hubu). Jo, a taky šikanovaní musí být opravdu nadaní, aby byli v týmu nepostradatelní. Dílo-argument vede k paradoxu, kdy nechce souhlasit s postavou otce (zastávajícího tezi, že násilí řeší násilí), ale ve výsledku je stvrzením jeho rady, že šikanátorům je třeba to vrátit, promluva a obracení se na autority výše je k ničemu. Ukázkový Everyday Patriarchy Bullshit, u kterého mě nejvíc zaráží, že se na výsledku jakkoliv podílela jakákoliv žena (jedna postava je mrcha, která z nevysvětlitelných důvodů začne chodit s agresorem, druhá taky funguje jenom jako objekt vztažený k mužskému "hrdinovi" a je z vyprávění eliminována, na matku nikdo nedá a způsobuje jenom problémy, přestože jako jediná má mozek a nebojí se ho použít). Oceňuji tak leda společenský přesah, kdy je ukázáno, že ve Zlíně je to o tom, kdo se narodil do jak privilegované rodiny, kdo má kolik peněz, kontaktů a absentující morálky. Akorát se obávám, že tohle vyplývá mimoděk (a takové jednání není potrestáno, leda na úrovni ega-neuposlechnutí otce, než na systémové rovině). Někde mezi dvěma a třemi hvězdičkami, ale protože to navzdory estetické konvenčnosti a dramaturgické nezvládnutosti míří do kin a ne do televize, přikláním se k lepším dvěma. () (méně) (více)