君の膵臓をたべたい
I Want to Eat Your Pancreas
I Want to Eat Your Pancreas
I Want to Eat Your Pancreas
I Want to Eat Your Pancreas
Režie:
Šin'ičiró UšidžimaScénář:
Šin'ičiró UšidžimaKamera:
Majuko KoikeHudba:
Hiroko SebuHrají:
Mahiro Takasugi, Šin'ičiró Miki, Acuko Tanaka, Džun Fukušima, Jukijo Fudžii, Emi Wakui, Júma Učida, Lynn, Saja Mikami, Reió Cučida, Nene Hieda, Jurina Amami (více)Obsahy(1)
Je jaro a sakury stále ještě kvetou, což je ovšem úplně ukradené jednomu mladému chlapci, který právě sedí v nemocniční čekárně. Realita i lidé v ní jsou pro něj naprosto nezajímaví, on si raději čte všemožné úžasné příběhy ve svých milovaných knihách. Když konečně přijde na řadu, tak jeho pozornost upoutá kniha, která právě spadla na zem ve vedlejší řadě. Chlapec neodolá, knihu zvedne a začne číst. Tak se chlapci dostává do ruky deníček "Život s umírajícím", který patří evidentně někomu, kdo trpí těžkou nemocí a už mu zbývá jen pár let života. K chlapcově překvapení si o deníček řekne mladá dívka ve stejné školní uniformě, pokud se chlapec neplete, dokonce i jeho spolužačka. Dívka chlapci oznámí, že je těžce nemocná, což ale jeho vůbec nezajímá. Proč by mělo? Tím je jejich setkání u konce, alespoň on by si to tak přál, ovšem mladá dívka začne chlapce z nějakého záhadného důvodu pronásledovat na každém kroku a vymýšlí stále nové nápady, jak trávit společný čas... (Jeoffrey)
(více)Recenze (27)
„Toto je to posledné, čo pre teba môžem urobiť, aby som ti za všetko poďakovala.“ Knihy a komiksy čítam od útleho detstva od konca 8O. rokov a za ten čas som ich prečítal tisíce a tisíce, ale manga Chcem zjesť tvoju slinivku (vyšla aj v češtine v CREW) patrí k najsilnejším príbehom, aké som kedy čítal, absolútne mi roztrhla srdce a pokojne by som jej udelil Nobelovu cenu za literatúru. Text je na pár miestach jemne upravený (arogantného bicyklistu by ste v mange hľadali márne, v nej to bol incident v reštaurácii) a možno chvíľu trvá, kým si vás obtočí okolo prsta (manga ma naopak dostala od prvej strany), ale v druhej polovici je to emočné peklo a záver je totálny masaker; tu ak niekto nebude dojatý, tak je vyprahnuté psychopatické monštrum a pre vlastné dobro sa s ním prestaňte stýkať. ()
Začnu hned tím, co pro mě bylo největší slabinou celého filmu a to je fakt, že všechno co se tady udá je příliš předvídatelné. Víte co se stane, protože vám to hned na začátku řeknou, víte co se bude dít, hned jak se seznámíte s postavami, trefíte, kdy se ten osudový okamžik stane, protože to načasování je prostě naprosto průhledné a dojde vám i dost brzo, jak to celé skončí... Zkrátka pokud jste už viděli pár (dobře alespoň několik desítek) romantických filmů (já si ihned vzpomněl na jeden s Keanu Reevesem), pak vás nic moc nepřekvapí a pokud jste už viděli i nějaké ty japonské romantické filmy, pak dokážete i předem odhadnout výsledky většiny situací. Přesto ale v jednoduchosti je jistá krása a tak chápu, proč byla sekce komentářů u filmu plná přiznání o tom, jak dotyčná/ý brečel jak želva. Zkrátka i přes to, jak moc je to průhledné a jasné, všechno dobře funguje, postavy si člověk oblíbí, dokonce i dialogy jsou dle mého velmi dobře napsané a tak to dokáže dojmout. Takže velmi dobrý smutný film, ale 5* dávám věcem, které mě prostě odrovnají. Tady jsem sledoval, bedlivě sledoval, ale i když jsem byl smutný i veselý v ty správné chvíle, tak až k mému srdci, ukrytému tam někde hluboko, se to bohužel nedostalo. 7,5/10 ()
Budem celkom úprimný. "I Want To Eat Your Pancreas" je jeden z najzvláštnejších názvov filmu, aké som kedy videl. Nemal som predstavu ako to bude súvisieť s našim príbehom. Pretože som absolútne nerozumel čo má názov evokovať. No to sa dozvieme už v úvodnej časti. V knižnici počas ukladania kníh. Možno je to jedna scénka, ktorú sme mohli z filmu vyhodiť a dokopy by sme o nič neprišli. Lebo zvyšok filmu je skutočne nádhera pre oko a silný emotívny príbeh dvoch ľudí, ktorý ma dokázal úprimne zasiahnuť. Myslím si, že by si to mali mnohí filmári, ktorí chcú robiť emocionálne romantické filmy pozrieť. Pretože takto tie filmy reálne vyzerať majú. Potrebujeme poznať postavy, potrebujeme vidieť ich vzťah, potrebujeme s nimi tráviť čas, byť s nimi v ich najkrajších aj najsmutnejších momentoch. Potrebujeme to s nimi prežiť rovnako ako to prežívajú oni a potrebujeme mať pocit, že sú skutoční. Ak to nedostaneme, tak sa film jednoducho rozpadne, Tento film to robí úplne správne. Okrem toho ani neviem či by som to nazval romantickým filmom. Ako je tu povedané. Nie je to ani láska ani priateľstvo. Je to niečo iné. Nedefinované. A tak to aj vnímam. Vizuálne je film nádherný. Tie rozkvitnuté sakury priam žiaria. Je radosť sa na to pozerať. Jednotlivé miesta sú takisto veľmi pekne spracované. Scénka s ohňostrojom robí tú malú momentku absolútne obrovskú. A potom sú tu malé detaily v scenári, ktoré dokážu ten film spraviť výnimočným. Nemôžem ich spoilovať, no povedzme si úprimne jednu vec. Všetci vieme ako to nakoniec všetko dopadne. A aký bude Sakurin osud. Lenže spôsob akým to príde nepôsobí ako veľké klišé. Je to úplne opačne. A ukáže to veľmi dobre, že život sa neskladá z klišé. Mám rád našich dvoch hrdinov a dialógy, ktoré spolu vedú. Film je veľmi silný, dobre napísaný a vizuálne nádherný. Čo viac môžem dodať? Čeknite si ho ak ste to ešte neurobili. Výsledne dokopy nenájdem asi nič vážne, čo by som dokázal filmu vytknúť. Úprimne ma dostal. Fantastická práca. Hodnotenie: A+ ()
Viacerí sa tu vyjadrili, že film má podivný názov. Veru tak. Ja by som mu dala romantickejší názov, napríklad Cherry Blossoms. Okrem iného je to také niečo typicky japonské. Keby som sa niekedy v živote rozhodla urobiť si výlet do Japonska, bolo by to v jari. Ale teraz k filmu. Hmh, mám zmiešané pocity, pretože aj sa mi to páčilo, aj nie. Myslím, že som v živote nevidela depresívnejší animovaný film, hoci aj tu sa nájdu pekné a hlboké myšlienky, napríklad keď Sakura vysvetľuje, kedy sa cíti byť nažive a aké sú dôležité medziľudské vzťahy. Problém je možno aj v tom, že som našla len verziu v angličtine, v originálnom znení by to bolo asi lepšie. Keď porovnám tento smutný film o Sakure s inými anime, ktoré som mala možnosť vidieť, ani animácia a ani hudba neboli také dychvyrážajúce. Ale aj tu sa našli svetlé chvíľky, ohňostroje boli napríklad super. Samotný príbeh bol fajn, ale stále mi tam niečo chýbalo. Postavy si ma nezískali až tak ako v iných anime, ona bola vzhľadom na okolnosti podľa mňa až nerealisticky optimistická a trochu až pojašená, on bol veľmi pasívny a trochu taký pako. Koniec sa mi nepáčil. Nebolo to potom ani nijako bližšie vysvetlené - prečo sa to stalo, ako, prečo práve jej, kto bol za tým, atď. a s takým koncom by sa žiadna matka len tak neuspokojila, hľadala by odpovede. Pankreas sa tu často spomína a viď názov aj v súvislosti s jedením, aj za to dávam mínusové body. Trochu creepy. Za pozretie to ale stojí, nenechajte sa odradiť. 65%. ()
Začátek člověka naladí, ale už po pár minutách je jasné, jak to celé bude probíhat a co se bude dít, přičemž když se k tomu přidá animace, kterou nemám rád a otravné rákosnické přehrávání, vyjde z toho pořádně špatný celkový dojem. V podstatě mám identické pocity jako po Koe no katači. 15% ()
Priznám sa, že pár dní som váhala, či si pozriem film s takýmto divným názvom. O čom by to tak asi mohlo byť. Neočakávala som, že Belle môže niečo prekonať. No tento zvláštny film, kde od prvej chvíle viete aký bude koniec je úžasný. Je fakt, že patrím medzi ľudí, ktorým neprekáža, že poznajú koniec a neočakávajú prekvapivé zvraty, takže čo som očakávala, to som dostala. Netuším, či by tento film bol taký výborný aj s reálnymi hercami, ale asi nie.. Anime dáva tvorcom predsa len krídla a tak prechádzka parkom plným rozkvitnutých sakúr, úžasný ohňostroj, mimika tvárí sú krásne zobrazené. Poslednú tretinu filmu asi preplačete, no určite nebudete ľutovať, ak si ho pozriete. ()
Animace byla moc hezká, příběh dost brnkal na emoce... No za mě možná až moc. Něco jako Koe no katachi. Srdceryvné téma, což mi není úplně příjemné, abych řekla pravdu. A zklamal mě konec. Jakoby to najednou někdo utnul. Lepší 3* ()
[2,5*] "To je ale náhoda!" "Prepáč, ale nemám čas na tvoje náhody." Neobvyklý príbeh o veľmi neobvyklom vzťahu, ktorý vo mne vzbudzuje silne rozporuplné pocity, a to ako máloktoré iné dielo. Na jednej strane ma priťahuje svojou poetickou krásou, na druhej strane ma však odpudzuje svojou až protivnou vtieravosťou. Len vďaka štýlu animácie, ktorý mám celkom rád a niekoľkým veľmi intenzívnym a citlivým momentom udeľujem stále ešte dobré hodnotenie (3 hviezdičky) a snažím sa pritom potlačiť do úzadia všetky prítomné negatíva. Predovšetkým sa tu vôbec nedá hovoriť o nejakej prepracovanej psychológii postáv, dvaja hlavní hrdinovia sa chovajú úplne neprirodzene a aj ten vzťah medzi nimi pôsobí veľmi umelo (hlavne spočiatku a potom väčšinu času) - on je ako taký robot bez náznakov emócií, ona (Sakura) je zase jeho presný opak, javí sa občas s tými jej preháňanými emóciami ako úplný šialenec. A to je ešte nič oproti niektorým vedľajším postavám, ako je Sakurina uvrešťaná a večne nasrdená najlepšia priateľka Kjóko, či Sakurin debilný bývalý priateľ. Proste mi tu skoro všetko pripadá akési strojené, falošné, ako z nejakého sitkomu a tá téma sa mi zdá byť znásilnená na dolovanie emócií. Nesadla mi ani dosť povrchná hudba, ktorá sa často doslova bije s aktuálnym dianím. Evidentne nie som cieľovou skupinou, bude to zrejme mierené hlavne na tínedžerov. "Si môj priateľ až do mojej smrti, dobre?" ()
Velmi povedené melancholické anime, které vás vtáhne svou atmosférou, povedenými dialogy i krásnou animací. 80% Hlavní postava silně připomíná typickou "murakamiovskou" existenciální postavu. Chci sníst tvou slinivku... ()
Umierajúce dievča sa rozhodne priviesť k životu vnútorne mŕtveho človeka. Ano, s tým sa dá pracovať...s tým sa dá ísť ďalej. ()
Proč si to dělám? Proč nám to dělají filmaři? Ten hlavní hrdina mě tak do 2/3 filmu štval. Ta holka byla divná, ale bylo mi jí strašně líto. A nevím co dál napsat. Jsem citově rozrušený a asi nebudu moct usnout. ()
Nie je smrť ako smrť. A nie je život ako život. Takto "hádankovito" možno zjednodušene opísať príbeh romantického anime filmu Shin'ichira Ushijimy, vychádzajúc z predlohy od Yory Sumino. Uzatvorený Haruki Shiga sa zhodou náhod začne bližšie spoznávať so zomierajúcou Sakurou Yamauchi, keď v nemocničnej čakárni nájde na zemi jej denník. A tak, kým sa jeden pomaly učí zomierať, ten druhý sa učí žiť. Ach, čo je to len s tými zomierajúcimi tínedžermi, že sú tak filmovo atraktívnymi objektami záujmu? (Po rozume s súvislosti s Ushijimovým dielom chodí The Fault in Our Stars, hoci okrem témy smrti (a lásky) nemajú tieto dva filmy prakticky nič spoločné) Coming-of-age počin, keď postavám, najmä ak je medzi nimi budovaná romantická zápletka, čo táto snímka výrazne, aj keď nie priamo napĺňa, nezostáva veľa času, má v podstate totiž od začiatku zaručené, že zasiahne divácke emócie. Keďže je zrejmé, odkiaľ kam príbeh smeruje, mohol by niekto namietať, že je predvídateľný. To je však pravda iba do istej miery, pretože v tomto prípade sa síce film končí tragicky, ale predsa len nie tak, ako by divák s najväčšou pravdepodobnosťou očakával. Nečakaný "zvrat" (hodia sa sem úvodzovky, ak je od začiatku jasné, že jedna z postáv zomrie?) je tak jednoznačne vítaným dejovým ozvláštnením. Príbeh je v skratke fungujúci, emotívny a schopný zaujať. Dvojica hlavných postáv - Sakura aj Haruki - je zaujímavými charaktermi a chémiu, ktorá sa medzi nimi postupne vytvára, baví sledovať. Prv uzatvorený Haruki vďaka Sakure postupne objavuje silu priateľstva (a vnútorne zrejme aj čohosi viac), zatiaľ čo Sakura je časom schopná naplno vyjadriť svoje city aj iným spôsobom, než zapisovaním si ich do denníka. Kimi no Suizō o Tabetai je vo vzduchu sa stále vznášajúca melanchólia v obkolesení krátko kvitnúcich kvetov stromu sakury. Film s metaforickým príbehom divákovi ponúka aj veľmi pekne spracovanú animáciu. ()
Být to hraný film, tak je to buď naprostá pecka nebo totální provar. Podle mě v té Asii u podobných filmů neumí ani nic jiného. Jako animované to i přes to docela nepěkné téma působí tak nějak něžně, mile a krásně ten příběh plyne. Byl to můj první podobný animák a zatím mě docela přesvědčil, že se možná mrknu i na jiné. I přesto, že ta kresba je taková typicky japonská, nepohyblivá, strnulá, ale to znám z těch málo věcí, na které koukali děti na Déčku – třeba pár dílů Ronjy, dcery loupežníka mám za sebou. ()
Po dlouhé době anime, u kterého si člověk odnese něco hlubšího, než spoustu fanservisu, akce, dobrodružství a efektů. Dobrodružství to možná tak trochu je, ale jako cesta životem a jeho smyslu pro to, aby člověku nic neulehčil. Člověk by mohl říct, že je tohle hlavně romantika, ale úplně bych s tím nesouhlasil, protože je to spíše duševní souznění (v nemileneckém smyslu) a romantika tu není v klasické zamilovaném smyslu, ale spíše v jaké atmosféře se tenhle počin celou dobu nese. Co tu nese velkou váhu a co je tu velice zdůrazňováno je váha mezilidských vztahů (v různých podobách), kdy každý může někomu díky své rozdílnosti vnést do života něco nového. Něco jsem tu zaznamenal o předvídatelnosti, kdy tak člověk nějak sice po prvních pár scénách tak nějak obecně věděl co se stane, ale jednotlivé detaily zůstaly neznámou a tak si to člověk může užívat to, jakým způsobem se jednotlivé scény budou ubírat (především v jakém vztahu jednotlivé postavy budou mezi sebou jednat - obzvláště u hlavních dvou postav). Vše je navíc zabaleno v krásné animaci a velice příjemné hudbě. ()
Strieľam tomu plný počet, prečo nie. Veľmi pekný film. Nebolo to síce komplexné, ale neštandardné postavy spojené neštandardným vzťahom sa postarali o môj plný záujem a o to aby som sa ani chvíľu nenudil. Kvôli téme filmu, boli emočné výkyvy celkom frekventované. Všetko ale do seba ladilo. Naozaj to bolo super. Dosť sa mi páčila aj pokreditová časť. edit (22.1.2020): Druhé pozretie. Pre mňa jedna z najlepších romantických drám. Fakt skvelý vývoj postáv a super filozofické myšlienky. ()
Najprv si hovorím, že tak za 3-4*. Animácia sa mi veľmi páčila, hudba fajn, príbeh celkom fajn, aj to dojme človeka... ale keď vám ani po dňoch od zhliadnutia neschádza film z mysle, vraciate sa k nemu a rozmýšľate nad tým; zo zvedavosti si pozriete aj live-action verziu, aj prečítate knižnú predlohu, tak odrazu zistíte, že vás to celé tak chytilo, že inak ako za 5 to nebude. ()
Totálne emočná jazda plná romancie a depresie. 4/5 ()
9/10 ()
Já mám prostě slabost pro romantické anime. Ke Koe no Katači a Kimi no na wa se přidává i Kimi no suizó o tabetai z hodně podobných důvodů. Je sice pravda, že anime mě nedojalo tolik, jako manga, která mě svým zpracováním a náhlým zvratem ke konci úplně dostala, až jsem mangu zavřel a musel chvíli prostě jen přemýšlet nad tím, co jsem to právě přečetl. Ne každý dokáže křehkost a nejistotu života tak až poeticky pojmout, jako právě "Chci sníst tvojí slinivku". Každý člověk by se nad názvem pozastavil se znechuceným obličejem, ale když se opravdu podíváte na to, o čem příběh je, tak zjistíte, že není vůbec brutální. Je realistický, krásný, romantický, ale přesto tak strašně smutný. To všechno mi anime dokázalo částečně opět navodit, ale přesto si myslím, že manga zpracování bylo o něco lepší. Jinak, vše ostatní je zde zmáknuto na jedničku. Animace, OST, rozvoj postav a zpracování prostředí (které bylo v manze dost abstraktní, řekněme). Osobně bych mohl doporučit všem fanouškům romantiky, jakým jsem i já, ale musíte se připravit na to, že to neskončí tak, jak byste si přáli. 9/10. ()
Docela mě překvapil už začátek, jelikož v úvodní scéně zjišťujeme poměrně zásadní "spoiler" (jestli se tomu tak dá říkat) mně to nicméně zážitek nekazilo. Příběh má v sobě i tak spoustu inspirativních myšlenek a vztah hlavní dvojky je suprový a je jasně vidět proč jeden rád tráví čas s tím druhým a jak se navzájem postupně změnili. Z pozitiv se dají zmínit taky skutečně působící postavy, fajn animace a hudba. Žádný větší problém, který bych musela kritizovat se neobjevil, takže...9/10 ()