El árbol de la sangre
The Tree of Blood
The Tree of Blood
The Tree of Blood
The Tree of Blood
Režie:
Julio MedemScénář:
Julio MedemKamera:
Kiko de la RicaHudba:
Lucas VidalHrají:
Úrsula Corberó, Álvaro Cervantes, Najwa Nimri, Patricia López Arnaiz, Joaquín Furriel, Daniel Grao, Maria Molins, Ángela Molina, Josep Maria Pou, Luka Peroš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mladý pár sepisuje příběh o společné historii obou rodin. Přitom odhalí temná tajemství svých příbuzných a jeden z nich musí udělat velmi bolestivé přiznání. (Netflix)
Recenze (24)
Španieli točia parádne psychologické drámy, ktoré svojim námetom a zápletkou dokážu zakaždým zaujať (teda väčšina). Čo sa týka El árbol de la sangre, tak musím uznať, že sa mi v tom trochu obtiažne orientovalo a miestami som sa v tom akosi strácal, vďaka čomu mi isto unikli aj určité súvislosti. Neviem či to bolo len mojim nedostatočným sústredením, alebo to skutočne bolo tak ťažko čitateľne, ale niekedy by predsa len neuškodila trochu väčšia priamočiarosť. Konceptovo bol však film kvalitný, herecké obsadenie príjemné a vizuál pôsobivý. Len škoda, že tej prekombinovanosti deju, ktorý to moc veru neuľahčil. 3* ()
Nemůžu si pomoct, ale Rodokmen krve na mě působí jako vzorová moderní červená knihovna. Tématicky to působí po přečtení popisku zajímavě, ale realita je někde úplně jinde. Ty příběhové výkruty šly totálně mimo mě, zbytečně moc sexu, zbytečně moc hádek, nějak jsem měl co dělat, abych to vůbec chtěl dokoukat. Technicky ale ok, i když sem tam přemýšlíte, co tou rádoby znějící epickou scénou bylo zamýšleno. Tak to ale asi ve Španělsku mají rádi. ()
„Rebeco? Jdeš správně. Mysli na nejhorší a zvládneš to.“ Je to už dlouho, co jsem od Medema viděl film Sex a Lucía, od té doby nic dalšího. Přesto jsem si od Rodokmenu krve dost sliboval, asi i proto, že mě poslední roky Španělé málokdy zklamali. Tentokrát jsme se však trochu minuli. Přitom to všechno vypadá na první pohled krásně. Nádherná hudba, prosluněná, hřejivá kamera, výborně zvolené exteriéry. Děj není nijak nudný, vcelku jsem se bavil…bohužel však nejednou spíš kouzlem nechtěného. Tahle podívaná plná vášnivých citů, propletených noh a osudových momentů nabízí krom jiného i objímání kmenů (odkud to asi vzali, ehm), zapuštění kořenů (které zde dostává úplně nový rozměr), krávy padající z větví stromů, „býka“ rozrážejícího hlavou zeď (asi nejtupější scéna) a s tím související až ochotnický výkon Furriela (být dámou, tak asi nejen z jeho pohledu jihnu, ale herecky čistá katastrofa), no a pak ta pochybná „objímačka“ na pláži. Všechny tyhle momenty mi brání v tom dát víc než lepší 3*, přestože se jinak nejedná o vůbec špatný film. ()
Maximálna dávka Medemovho fatalizmu. Životný príbeh ako skladačka osudom určená, ktorý človek nemôže ovplyvniť. Julio Medem tentokrát nešetril priehrštím osudovosti a prepletenia romantiky a erotiky, magických prvkov, miestami skĺzol do jemného gýču, ktorý sa dá s prehľadom odpustiť. Herci mali výrazné, zapamätateľné a ľahko podmanivé tváre, zahrali živo a emotívne, ako sme už v španielskej kinematografii zvyknutí. Oku lahodiace exteriéry lemovali iracionálnu dejovú líniu až má človek chuť tam niekde s nimi v tom príbehu byť a trochu si to užiť. Pravdepodobne nepíšem prvý krát, že Medemove filmy sú najmä o prežívaní a preciťovaní. V porovnaní s predchádzajúcimi dielami, hlavne ranými, je Rodokmeň krvi slabší na kvalite, i napriek niektorým mierne komickým scénam má svoje čaro. Čaro Medemove. ()
Vynikající! ()
Tohle je Julio Medem tak, jak ho mám rád. Už jsem po Chaotické Aně a Room in Rome nedoufal (Ma Ma byla ok, ale pouze ok). Skvělá kamera, scény s postavami s různých časových období fascinující. ()
Nedokoukáno, usnuto. Zvukař je kokot, protože dialogy není slyšet a naopak hudba vám sbourá barák. Zamotané, divné. ()
Různé charaktery, různé milostné příběhy, které se navzájem doplňují.Ale stojí to dost duševní energie si dát příběhy dohromady. Příběh tří generací má sex, vraždu a užívání drog. Vhodné pro fanoušky Medema. Měl jsem občas pocit jako bych byl na nějakém příbuzenském setkání , kde se cizí lidé hádají o někom, koho neznám. ()
Magický realismus v jeho nejúžasnější, nejpřístupnější a nejčistší podobě. Julio Medem je velký epický vyprávěč, geniální baskický režisér ze San Sebastianu, jenž mě uchvátil podobně jako před dvaceti lety se svým možná nejslavnějším filmem Sex a Lucía. Vyžaduje však divákovu naprostou soustředěnost, není možné polevit ani na pár vteřin, prolíná se tolik časových rovin, složitých vztahů mezi postavami, že nelze myslet na cokoli jiného. Střih se povedl na jedničku s hvězdičkou. Obecně mám pocit, že ve španělských filmech nemohou hrát herci a herečky, kteří nesplňují kritéria fyzické atraktivity, u Julia Medema je to vyhnáno možná až do extrému. Téměř jako by šlo o odkaz na Borise Viana a Zabte ošklivé! :-) ()
O španělských krasavicích (beze sporu) a možná o krasavcích (to už posoudit nedovedu). Od Medema jsem něco podobného čekal, i když ne v tak načinčané formě. Zde už bylo na mě magie příliš mnoho, i když scéna s býky mě skutečně uchvátila (dokonce jsem film zastavil, abych se ujistl, že roh trčí ...). Psát milenecký román (ve dvou a na pokračování) je opravdu odvážný čin, který většinou nekončí dobře. I když se nakonec všechno vysvětlilo, přece jen několik otázek zbylo - a za ně bych měl nejspíš přidat ještě jednu hvězdu. - A konečně také i český název filmu, se kterým jsem spokojen... Další den: přece jen přidám ještě jednu hvězdu: dobrý dojem z filmu zůstal a navíc se mi myslím podařilo trochu se dostat do Medemovy kůže. ()
Tak doufejme, že si tímto filmem vybral Meden svou slabší chvilku a příště se vrátí v plné formě.... ()
No nevím, na mě příliš překombinované, příliš španělské.... a příliš dlouhé. ()
Dobře myšleno (asi), příliš složitě vyprávěno. Škoda. Jako by Medem chtěl být Almodovar. Ale proč by měl, že jo? ()
Medem mě vždycky bavil, líbí se mi, jak moc toho dokáže říct jen obrazem a jak velký prostor nechává mé fantazii. Tentokrát jsem zklamaná. Nadějný začátek se časem přehoupne do unylé story, kde vykalkulovaná "osudovost" a doslovnost pohřbily všechna má očekávání. Sama nevím, jestli tři hvězdičky nejsou až moc... ()
Celý film vystihuje to narazenie hlavy o stenu v behu v poslednej štvrtine filmu. Mali si tie hlavy naraziť všetci už na začiatku a bol by to dvojminútový úspešný film. Keďže bol režisér zároveň scenárista, usudzujem, že to myslel tak, ako to podal. Čiže nasrať! Bol by z toho dobrý seriál, ale pod iným režisérom. Toľko postáv a príbehov v jednom filme je proste nezmysel. Rovnako je nezmysel, aby knihu písali dvaja "spisovatelia" (ktorí dovtedy nenapísali nič). Príklad: Erik Axl Sund - spisovateľské duo, ktoré vymýšľa síce dobré príbehy, ale ako celok to pôsobí necelistvo. A keďže je režisér zároveň scenárista, tak buď má schizofrenickú osobnosť, alebo mu tam do scenáru kafral niekto iný, a trebárs so súhlasom. Čiže toto pre mňa bolo ako pozerať sa na zlátaninu cez zlátaninu cez zlátaninu cez zlátaniu... A v neposlednom rade na pičovinu. ()
Rosamunde Pilcher by se zaradovala. ()
Marc a Rebecca přijíždějí na starou farmu, kde chtějí sepsat příběh jejich kontroverzních rodin. Chtějí napsat pravdu a ta bývá někdy velmi, velmi bolestná. Silný příběh, osudová setkání, spletité vztahy, náhody a v neposlední řadě láska, to je Medem jakého mám rád. Někdo může namítat, že je to překombinované a rozvleklé a lehce to zavání "PilcheroLindströmismem". Může být, ale mě to nevadí a za skvělý zážitek dávám plný počet hvězd. ()
El árbol de la sangre se sice zpočátku snaží diváku vnutit svoji promyšlenost a psychologickou hodnotu, pod propracovaným příběhovým vyprávěním je ale děj poněkud chabý. Chvílemi sice divák může uvažovat o tom, že béčkové vyprávění je účelovou idealizací příběhů rodin obou protagonistů (viz scéna se sedmi nebo kolika orgasmy), ale ani, pokud toto budeme brát jako fakt, nelze film považovat za nijak výjimečný. ()
Psychologická dráma skvelých Španielov o dvoch mladých ľuďoch Rebece a Markovi, ktorých spojili dve rodiny a ich životné udalosti sa rozhodli, každý pod svojím uhlom pohľadu, opísať. To ešte navzájom nevedia, čo sa týmto príbehom dozvedia sami o sebe. V tomto duchu doznaní, sa nesie komorná, ale pútavá dráma, od začiatku zadosť komplikovaná, ale pribúdajúcim časom dej nadobúda podobu, do akej to skvelý Julio Medem potreboval dostať. Výborné herecké prejavy, skvelá kamera a hudba. Aj po skončení, bolo hodne nad čím uvažovať. ()
Příběh plný vášně i smutku, krásné kamery a velmi složitých vztahů, kvůli kterým zřejmě Španělé chodí do kina s poznámkovým blokem. Přesto silně působící, až na krávu padající hlavou ze stromu – to byla taková zvláštní tečka uprostřed příběhu. ()