Přes prsty

Dívat se na komedii, u které musím podat skoro nadlidský výkon, abych se zasmála, není asi úplně ideálně strávený čas. Když už se totiž ve filmu „Přes prsty” objeví nějaký ten vtip, tak většinou atakuje hranici trapnosti. Děj se neuvěřitelně táhne. Navíc je příběh absolutně předvídatelný a bez špetky invence, což mě v případě Petra Kolečka docela zaráží. Snad jen kvůli Jiřímu Langmajerovi s Petrou Hřebíčkovou jsem to dokoukala až do konce, přestože i v jejich hereckých kreacích se to hemžilo trapnými výstupy. Zejména pak Petra Hřebíčková občas působila jako by měla o kolečko víc. Tipla bych si, že jí ho přihrál sám režisér. (35%) (29.11.2020)

Venku hnusně, mokro, bahnivo a tak snad proto mi film lehce sednul. Sice jsme ho s kumpány na chalupě nejprve asi po prvních 10 minutách vypnuli, ale tak nějak jsem měl chuť na něco letního a ano i na natřásající se prdelky volejbalistek a tak jsem mu tentokráte už sám dal šanci. Řezníčková ač čtyřicítka je ještě pořád kus pěkný ženský a její bříško by jí mohla závidět leckterá o 10 let mladší kolegyně. A zrzka Nesvačilová svým zjevem už zaujala ve vícero posledních českých u mne dvouhvězdičkových filmech. Bohužel na rozdíl od Hřebíčkové hrát moc neumí. Kdo byl vpoho byl Langoš s vousy připomínající Dana Vávru :-). A dobrej byl celkem i Dyk. Celé je to takové dost romantické, místy se ale i zasmějete. Oproti jiným soudobým hororům nakonec přitlačím míč nahoru a dávám za 3 . * * * (01.03.2020)

Když napíšu, že je to zatím nejlepší Kolečkův film, tak co? Je to pochvala? V jeho případě asi jo... Hele, já nebudu psát, že takovejhle blábol dokáže sepsat každej. On by se totiž někdo mohl zeptat, proč když jsem tak chytrej, tak taky něco nenapíšu, že jo? Já totiž asi nepotřebuju, aby tady o mně nějakej Pepinec psal, že jsem filmařský ťululum, který má o Kolečko míň. Netvrdím, že nemám rád povrchní zábavu. Mám, ale nerad se při ní cejtím trapně. A tady to teda bylo prožitkově kostrbatý jako Langošův běh po Praze... Uznávám, že tohle je filmová recenze jak noha, ale nebyl jsem to já, kdo vymyslel, že odteď budeme recenzenti. (17.02.2021)

Petr Kolečko je Zdeňkem Svěrákem pro mileniály. Fakt. Dokonale umí odkoukat povrchní, šovinistické a sexistické prvky současný společnosti, a lepit je do zábavných scénářů. Které si ale nesmí nechat točit povrchními režiséry, jako třeba sám sebou. Zápletka o (ne)sloučení bechvolejbalového dua je vystavěná tak komplikovaně a složitě, že i Nolan závistivě kouká. Fakt mi bylo stydno, že na to vůbec koukám, protože je to přesně o krůček před vstupem do softpornového žánru, přičemž vnadilo je vždy ženský zadek v plavkách, který má končit v posteli Jiřího Langmajera, jehož penis je hard macguffinem českého filmu. Je to taková ta lidová sranda, která plní kina, a Prima s ní v dalších letech ještě prodá hodně reklamního času v primetimeu, ale v jádru je to přesně taková ta laciná šmíra, která má to naleštěný pozlátko rychle prokouknutelný, ani na to člověk nemusí mít titul gendermana. Tohle by mi přišlo trapný nejpozději ve dvaceti. Natož tak teď, kdy je mi o 3 roky míň, jak Kolečkovi. PS: Ten geniální závěrečný proslov Vojty Dyka o hořícím dřevu je na míle daleko za zbytkem filmu, vlastně stejně jako celá postava Hynka, který je jeden velký running joke. (02.11.2020)

Na 10 trapných českých komedií připadne jedna povedená a tou Přes Prsty nepochybně je. Příběhově to sice není nic zajímavého, ale potěší neokoukané prostředí volejbalu a především herci, kde Langmajer hraje svou typickou roli kure*níka v milostném trojúhelníku mezi Hřebíčkovou a Nesvačilovou, což jsou snad největší kočky na komediální české scéně. Hezky se na to kouká, především když mají holky jen bikiny a vtipných hlášek je také dostatek. Fajn oddychovka. 7/10. (23.01.2020)