Režie:
Pedro AlmodóvarScénář:
Pedro AlmodóvarKamera:
José Luis AlcaineHudba:
Alberto IglesiasHrají:
Antonio Banderas, Asier Etxeandía, Leonardo Sbaraglia, Nora Navas, Julieta Serrano, Penélope Cruz, Raúl Arévalo, Cecilia Roth, Julián López, Susi Sánchez (více)Obsahy(1)
Salvator Mallo je slavný filmový režisér. Za svou kariéru posbíral mnoho úspěchů. Nyní se jeho svět hroutí. Salvator cítí jen prázdnotu a není schopen tvořit. Jestli chce dál žít, musí najít příčinu. Ve vzpomínkách se vrací do svého dětství do 60. let, kdy s rodiči emigroval do Valencie. Snaží se rozpomenout na spalující touhu po své první lásce, kterou potkal v 80. letech v Madridu a na bolest, kterou mu přinesl rozchod. Tehdy cítil opojnost života i utrpení. Psaní pro něj bylo únikem a zapomněním. Kouzlo filmu mu přineslo slávu i vykoupení z neúspěchů jeho života. Bolest a sláva vypráví o složitosti oddělit tvůrčí proces od vlastního života a od vášní, které žití dávají smysl a naději. (Bioscop)
(více)Videa (14)
Recenze (139)
"Asombro!" Nepopsatelný zážitek. Možná je to tím, že jde o můj první Almodóvarův zhlédnutý film, nebo snad mým citem pro umění, které zde bylo vyobrazeno, ale tohle je prostě skvost. Už od prvního momentu jsem věděl, že nepůjde o snímek, který dokáže nadchnout jen příběhem, nebo jen obrazem. Zde se povedlo obojí. Strhující příběh filmového režiséra Salvatora Malla mě jako studenta filmu neuvěřitelně nadchnul a ukázal mi, že být slavným režisérem má svoje klady i protiklady, že jde o opravdu rozmanitý život. Tím patrně i poukazuji na to, že jsou zde nevídané herecké výkony, zejména Antonia Banderase v hlavní roli. Obrazová stránka snímku byla tak barevná, až mě v některých chvílích pálili oči. Almodórovi nešlo o to, aby ukázal Madrid a Španělsko v pravém světle, ale spíš o barvitost, které si v běžném životě nevšimneme. Scénografii míhající se na plátně nádherně podkreslovala Iglesiasova hudba, která mě dokázala jak dojmout, tak rozčílit, prostě nádhera.. ()
„V nocích, kdy souběžně cítím vícero bolestí, věřím v Boha a modlím se k němu. – Když cítím jen jednu bolest, jsem ateista.“ Film o životě a efektu motýlích křídel, který evokuje spíše do vlastního ocasu kousajícího se hada, svlékajícího jednotlivé vrstvy kůže. Barevná nenucenost a šedivá obsažnost společně navozují dojem díla, jež otázky spíše odpovídá než klade. Silná autorská vize zde ale paradoxně není v rozporu s diváckou možností vkládat si do něj některé vlastní představy, interpretace…; film se díky tomu dokáže dostat docela pod kůži. Retrospektivní hra s retrospektivou, retrospektivní hra s divákem, můj první kontakt s Almodóvarem. ()
Starý dobrý Pedro Almodóvar vypráví melancholicky zabarvený příběh, jenž by při troše dobré vůle mohl z velké části vycházet z jeho vlastních vzpomínek a zkušeností. Až natolik věrohodný mi snímek Bolest a sláva připadá. Obsazení právě Antonia Banderase do hlavní role tomu rovněž dost nahrává. Poklidně plynoucí film se silnými emocionálními momenty ocení zejména jedinci, kteří už mají něco odžito. Mezi ně se pomalu a jistě začínám řadit i já. (85%) ()
Bohužel se musím přiznat, že je to můj první Almodóvarův film, který jsem viděla. I když některé jsem podle názvu zaregistrovala, ale neviděla. Bolest a sláva pro mě rozhodně nebyla ztráta času a rozhodně chci vidět něco dalšího z jeho tvorby. Herecké výkony se mi líbily, všichni byli skvělí, ale za sebe hlavně oceňuji Antonia Banderase, protože v takovéhle roli jsem ho ještě neviděla. Celkově film byl plný emocí, zajímavý, pěkný ... má prostě určité kouzlo. ()
ARTE POPULAR /// Už i Pedro Almodóvar dospěl do bodu, kdy je spíš než na cokoliv jiného čas na 8½: Film o filmaři, který neví, co točit, nebo dokonce zda vůbec, ale ví moc dobře jak: Překvapuje mě že ne pracuješ. Vždy jsem si myslela, že jsi jeden z těch, co neodejdou do důchodu. / Já taky. To v duchu nutkavého modu operandi. Příběh o neurotických, hypochondritických, nově snad trochu seniorštějších buznách na heroinu, obložený plátky příhodných noticek, které zarezonovaly Amdóvarovou imaginací. A jelikož Almodóvar své filmaření často nějakým způsobem tematizoval, nejen prostě provozoval (třeba v hitchcockovském La mala educación), větší důraz na postavu režiséra s výrazně autobiografickými prvky nepředstavuje distinkci, která by znemožnila zahrnout Bolest a slávu do množiny Španělových důchodových děl jako jeden z mnoha. Filmy jako tento dávají možnost zhodnotit kvalit pozdních počinů výrazně autorských tvůrců. Osobně k nim mám srdečnější vztah, než k agresivním mladistvým erupcím, u nichž snaha dokazovat brilanci vede ke tlačení na pilu. Third flush není horší než ten první. Anebo jedinečná chuť včerejších hranolků - nic pro každého, pravda, ale svébytná kvalita rozhodně. Pro diváka, který netrpí utkvělou představou nutnosti nepřetržité tvůrčí revoluce (a dokáže si vychutnat studené pomfrity) nabízí Bolest a sláva, jakkoliv to zní nanicovatě, vítané prohloubení režisérových obvyklých motivů v samozřejmé formě bez potřeby ohromovat, když se uprostřed svých tklivých příběhů ocitá on sám se svou vadnoucí chutí podnikat cokoliv kromě hulení cracku, namlouvajíce si, že tak bojuje s bolestí zad, a čtení fajnových chytrých knížek v luxusním starém domě uprostřed Madridu. Nechává plně na vás, zda věnujete pozornost potenciálně bulvární vrstvě nebo zajímavé zprávě o úskalích tvůrčí práce tváří v tvář vkrádající se impotenci; nenapadá mě nikdo další, kdo by nechával tak velký velký prostor podobnému rozhodnutí; pro každého všeho dost, pro všežravce hostina. V kině mého dětství to vždy voní po moči. A jasmínu. V tom mém po plísni nevětraného sálu. ()
Galerie (46)
Zajímavosti (9)
- Penélope Cruz je známá kráska s hnědýma očima. Ve filmu vystupuje jako mladá maminka Salvadora (Antonio Banderas). Herečka Julieta Serrano jako maminka Salvadora v pokročilém věku má jasné modré oči. (Aleix)
- Ve filmu si zahrál také tehdejší partner režiséra Pedra Almodóvara, Fernando Iglesias. (peeteno78)
- Ve filmu Salvador (Antonio Banderas) a Alberto (Asier Etxeandia) kouří „caballito“ a „chino“ ,to je výraz v centrálním Španělsku pro crack a heroin. (Aleix)
Reklama