Aïlo : Une odyssée en Laponie
Ailo - pienen poron suuri seikkailu
Ailos reise - Et nordnorsk eventyr
Ailo's Journey - The Amazing Odyssey of a Newborn Reindeer
Putovanie so sobíkom
Ailo's Journey
Ailo's Journey
Obsahy(1)
Náš hrdina je malý sob a jmenuje se Ailo. Právě se narodil v Laponsku, což je krajina na severu Evropy, jejíž největší část leží až za polárním kruhem. Nezní to moc povzbudivě. Takový sobík si ale na drsné podmínky snadno navykne. Hned po narození se dokáže rychle postavit na nohy, stačí mu na to pouhých pět minut. Za dalších pět minut se naučí chodit a do čtvrt hodiny umí plavat i pelášit sněhem. Díky svým širokým kopýtkům se může v závějích pohybovat rychle a na pastvu také není příliš náročný. Spokojí se s trochou trávy i mechu, ale jeho nejoblíbenější pochoutkou je lišejník. A jestli je mu zima? Kdepak. Mohutná srst mu umožňuje přežít teplotu i okolo -40°C. Při svém putování Laponskem Ailo potkává další obyvatele této nádherné krajiny. Ať již hbitého hranostaje, nebezpečné vlky, chytrého rosomáka, polární lišku, chundelatou veverku, tichou sovu nebo vysoko létajícího orla. (CinemArt)
(více)Recenze (18)
velmy pekne prirodu mam rad ty kameramani su machry taketo zaberi natocit a este v tej zime ()
Čas od času je dobré se podívat na obdobný počin. Zapomenout na všechna ta dramata, horory, komedie, akční thrillery, apod. ze světa lidí a pustit si snímek, jenž se věnuje přírodě a životu zvířat v ní žijících. Očistit nánosy toxického světa z divákovy duše a vypravit se prostřednictvím filmu do hloubi různorodých krajin a příběhů, které se tam odehrávají. Putování se sobíkem výše uvedené splňuje, dokáže okouzlit i pobavit a doslova nadchnout svým zpracováním. Komentář Marka Ebena mi nějakou chvíli nešel do uší, ale nakonec jsem si na něj zvykl a nemohu říct, že by se své role zhostil zle. ()
Tak 3300 komentář... Co vody uteklo od toho prvního :-). Jsem rád, že toto kulaté ,,jubileum'' tak nějak vyšlo na sobíka Aila. Málem to byl Parazit, ale musel jsem ho zatnout v půlce díky únavě a svůj díl na tom měla i skutečnost, že to nesplnilo má očekávání. Filmy co mne zaujmou neutínám, vydržím u nich. To ale neznamená, že jej nedokoukám. A teď k sobíkovi. Ailo je klasickým rodinným filmem avšak zručně dokumentárně natočeným filmem ve standardu zvířecích dokumentů od BBC. Dospělý doprovod se nemusí být slziček nejmenších ve filmu se prakticky neumírá a když není to vidět. Smrt v přírodě patří stejně jako zázrak zrození to je třeba dětem vysvětlit. Když smečka vlků kouká po sobech s jejich rotomilými sobíky, vypadají jako ti největší vrahouni. Když pak ale dětem vysvětlíme, že zta roztomilá vlčí štěňátka bez papání umřou, děti lecos pochopí. Film se odehrává v nádherných lokacích laponska a bude vám u něj kosa. Zvláště při pohledu na schoulené stádo v mrazivé vichřici kdesi an vrcholcích, kde panuje - 40... Je zázrakem přírody, že v tomhle někdo vůbec dokáže přečkat den. Film doprovází i parádní soundtrack a hlavně ty vokály byly super. Jen jedním si do teď nejsem jist. Ač ho mám strašně rád ( a to i po hlasové stránce, mám všechna CD Bratrů Ebenů) nejsem si jist, zda hlas Marka Ebena byl tou správnou volbou do takovéhoto filmu i když byl rodinný. Ale to je už čiště subjektivní záležitost. A tak dávám za 4 chudáky lumíky, kteří chutnají všem. * * * * ()
Divák, znalý kvalit současných dokumentárních filmů o přírodě, v nichž nás tvůrci dokáží vtáhnout skutečně až do nitra nespoutaného a divokého života fauny i flory, si asi dokáže představit, jakou nádheru tento rodinný film může nabídnout. A tak tomu také je, vynikajícím způsobem natočený a sestříhaný příběh malého sobíka i ostatních obyvatel drsného, mrazivého, ale přesto krásného světa, od jeho narození, až po přerod ve vůdce sobích mláďat, nepostrádá humor ani drama a také kapku životního filozofování, ze kterého mohou čerpat děti i dospělí, to vše podpořeno nádhernou hudbou a vyprávěním, kterého se zhostil Marek Eben. [Kino Citadela - Litvínov] ()
O první roku laponského mláděte. Není to jen pro děti, ale i dospělé vyprávění. Je to z blízkosti jako by zvíře s připevněnou kamerou špehovalo a natáčelo druhé zvíře. Jsou zde vypjaté okamžiky jako přechod přes ledovou a dravou řeku a také ty odlehčené situace jako potrhlá veverka. K tomu krásný cestopis Laponské polární země. Film se nevyžívá v krvi, ani nepěstuje falešný útlocit hodné přírody. ()
Takový pěkný pohled, dokumento-film, dalo se koukat. ()
Příjemný rodinný dokument, který čas od času prostě potřebujete. Marek Eben dokázal svým vyprávěním příběh v Laponsku více přiblížit a na jedno deštivé odpoledne to bylo moc fajn. ()
Příjemný hlas Marka Ebena, neokoukaná severská krajina a místy i celkem slušná zábava dělají z tohoto dokumentu o sobech zajímavou a milou záležitost, která se i díky optimální stopáži nestihla okoukat. A jako obvykle nechápu, jak tvůrci přišli k takovým záběrům, to je špička. 75% ()
Během sledování prvního roku života zvídavého a nebojácného sobíka Aila, zachyceného v tomto zdařilém rodinném filmu, jsem se ráda nechala unášet fascinující krásou laponské přírody. Ze zdejší fauny mě asi nejvíc uchvátily záběry polárních lišek a rosomáků. Hodně se mi líbila i doprovodná hudba Juliena Jaouena. A také vemlouvavý komentář v podání Marka Ebena je dle mého názoru ku prospěchu věci. (85%) ()
Už jsem putoval s kde čím… medvědi, tučňáci a spousty jiných zvířat v Zázračné planetě a například i v Planetě Česko. Sobíkovi po řemeslné stránce nic vyčítat nemůžu, Francouzi podobné projekty skutečně umí, ale jeho putování mě moc nebavilo a dokonce jsem u toho usnul. Dodíval jsem se sice druhý den, ale bralo mě to znovu. Sobi zkrátka nejsou pro film tak vděčná zvířata. O jejich roztomilosti (základ podobných počinů) se dá diskutovat a jejich aktivita také není strhující. Navíc krajinu mám raději letní než zimní. Přes všechny výhrady to ale rozhodně není špatný film a komentář v podání Marka Ebena je výborný. Tentokrát je to za tři hvězdy. ()
Tohle musí být práce snů. Krásná laponská divočina se zvířátky nejrůznějšího druhu očišťuje vaši duši od neurotoxické společnosti člověka. 75% ()
Krásná podívaná, plná vtipných záběrů i na jiné živočichy, které Sobi po cestě potkávají. Děj neukončený, že by pokračování? :) ()
Spojení nádherné přírody, krásných záběrů a sladký vtipný komentář pana Ebena prostě funguje. Jak u dospělých tak dětí. Krásné! ()
Se snímkem mám problém ve 2 rovinách. 1) Antropomorfizuje přírodu nepřijatelným způsobem. Nemám s tím problém u karikatury, bajky či jinak posunutého vyprávění (Mrňouskové, animáky, ...), ale u filmu tvářícího se jako dokument, který ale dělá ze zvířat herce, s tím nemohu souhlasit. Už to jméno "sobík", pseudokomunikace s veverkou či králíkem, naprosto nepřirozené vztahy mezi zvířaty, ... Korunu tomu dává komentář, který je silně Gaia friendly eco emo (chovaná zvířata ztratila přirozené instinkty a jsou snadnou kořistí rosomáka, scéna s harvestorem, ekoplky o narušení migračních tras, které přirozeně každou zimu narušují laviny a sesuvy, klimaplky, ....) a ke kterému mi Ebenův hlas vůbec nesedí. A cítím z něho, že ani Eben si čtení moc neužíval. Slova mu nelezla z papuly. 2) Cílová skupina - děti - se v kině moc nebavily. Ona to, ruku na srdce, není žádná řachanda, ve které se stále něco děje. Také vesměs zimní krajina v parném létě působila poněkud nepatřičně, prostě nezabrnkala na stejnou strunu, jako kdybych film viděl třeba v březnu 2019, kdy pořád ne a ne přijít jaro. Co na filmu ale musím pochválit, je přece jen jakási snaha o vykreslení syrovosti přírody (zamrzlé jezero s ozdobou, vlčí úlovek), i když bylo od začátku jasné, že hlavních aktérů se nedotkne. Musím také ocenit pečlivost a náročnost natáčení, které asi nebyla žádná legrace. O to víc zamrzí, že výsledný produkt není nic moc. PS: Teď ke mně přiskotačila 7letá dcera a řekla mi, ať sem napíšu, že čekala, že to bude lepší, že to nebude tak doopravdický. Takže to píšu. ()
Nádherný dokument o přírodě dalekého severu, oživený příběhem prvního roku sobíka Aila. Kromě jeho stáda se potkáme snad se všemi zvířecími obyvateli laponských lesů a hor. Zažijeme námluvy polární lišky nebo rosomáka, hranostajovu hru na schovávanou, orlí let při lovu lumíků a další autentické záběry drsného života v divočině, sněhu a mrazu. ()
Nádherný snímok. Nie je to síce klasicky vizuálne nadupaný dokumentárny snímok z dielne BBC, ale treba uznať, že tento dokumentárny príbeh bol veľmi milý a aj komentáre k tomu boli primerané. Mám veľmi rád tieto novodobé prírodné snímky, ktoré ma jednoducho vždy uchvátia a mal by to vidieť každý milovník prírody a možno aj nemilovník. Sobík Ailo má o ďalšieho fanúšika navyše. 80 % ()
Kvalitný prírodopisný dokument snažiaci sa vtiahnuť diváka do témy pomocou príbehu a dramatizácie. Popri sledovaní životnej cesty malého soba, môžeme spoznávať aj ostatných obyvateľov severskej tundry a ich zvyky. Perfektná produkcia a skvelá kamera približuje zvieratá dynamicky a v detailoch, ktoré strieda s fascinujúcimi panorámami. 75% ()