Černá roucha

Jaxa brutalne oprel do nabozenstva Luis Bunuel, /sam ateista/, taxa oprel do nabozenstva aj Almodovar. jediny rozdiel je, ze Bunuel bol hetero chlap, Almodovar je buzna a vyznava zbuznelu homoromantiku. Teda pardon, to mi zase uletelo, dnes sa uz moderne nehovori "buzna" ale gay a zbuznela homoromantika je tusm laska pre vsetkych a v kazdej forme. Alebo tak nejak. No mnic, kritika cirkvi nechyba, reholne sestry su zobrazene ako mix bizarnosti, podivinstva a extravagancie, niekedy sa mi zdalo, ze aj zhyralosti. Abatisa berie heroin, dalsia chova tigra, dalsia sestra je spisovatelkou brakovej literatury a pise pod pseudonumom ....... Pacil sa mi blaznivy a hodne podivinsky svet tychto postav, podivinstvo a blaznivost nie su poburujuce ani na obtiaz. Konecne kvalitny Almodovar, tento mix bizarnosti, podivinstva , bezpecnej blaznivosti, ktora neprekroci bezpecne hranice. lebo vsetko musi byt odtial potial. Jo a nic pre uzivatelov ako verbal a stuntmanmike, lebo ide o art, artovu zalezistost. Konecne mi Almodovar ako artovemu divakovi plne ulahodil . 95 % (01.09.2018)

ani z truffautovych filmov nesrsi laska k filmu a zivotu tak intenzivne ako z tich almodovarovych. cierne rucha nie su slabe, treba podotknut ze to je doba v ktorej sa pedro rozbiehal. ma inac vsetky ingerdiencie ktore neskor v jeho filmoch boduju na celej ciare: krasne napisane a odohrane postavy, genialny humor (,,teda a vy ste tiez sestra?" ,, nie dievcatko, ja som kurva") a neuveritelne silny zaver. taka tazsia oddychovka. (29.03.2009)

Celou svou kariéru točí Pedro Almodóvar neobyčejné filmy z různých prostředí. Tento, skoro třicet let starý film, není vyjímkou. To může napadnout jen Pedra natočit film o jeptiškách a to tak absurdní a zábavný. Máme tu řádovou sestru, která chová v klášteře tygra, jiná zase má halucinace a proto užívá LSD, další píše, pod psudonymem milostné romány a korunuje to matka představená. Ta má lesbické sklony a je závislá na heroinu! Jednoho dne přichází do kláštera kabaretní zpěvačka požádat o azyl a ta život v klášteře ještě "okoření". Originální nápad mistra mě pobavil a já můžu, už své 16 seznámení s jeho tvorbou hodnotit hodně nadprůměrně. (25.05.2012)

Přepsáno v březnu 2020. Film Černá roucha jsou svéráznou komedií. Černý humor je zvrácenou radostí bizarních podob života. Katolická církev je podrobena morální kritice a duševní rozpolcenosti, ale Pedro Almodóvar vychází z jiného bodu, než Buñuel. Luis byl anarchista a bíl se za společenskou změnu, Pedro těží z niterné úzkosti a z nenávratně poškozených vnitřních světů. Moc a slib celibátu deformují morálku vlastních skutků, přesto jsou Černá roucha více výrazem uvolnění a radosti z nabyté osobní svobody. Film je extravagantní, rozpustile provokující, niterný a ironický, poslání katolické církve je zobrazeno ve té nejsvatější a nejhříšnější podobě zároveň. Duchovní poslání je ovlivněno světem hříchu, je rozerváno a v pastelových barvách se přizpůsobuje změnám času. Hlavní postavou výstředně ztřeštěné komedie je Yolanda (příjemná Cristina Sánchez Pascual), bývalá učitelka a současná kabaretní zpěvačka se slabostí k omamným látkám. Utíkání před svědomím přítomnosti se dostává na počátek nové životní etapy. Bizarnost je prostředkem ke změně. Důležitou postavou je Julia (pozoruhodná Julieta Serrano), matka představená kláštera jeptišek řádu "Redentoras humilladas". Záchrana těch padlých poznamenává její nitro narkotizační chutí hříchu a špatně skrývanou tělesnou potřebou. Velmi výraznou postavou je Rata de callejón - Krysa Kanálnice (velmi příjemná Chus Lampreave), řádová sestra, která pod pseudonymem Concha Torres v nevědomí využívá absurdní příběhy životů hříšných oveček. Další klášterní obyvatelky: pro závažné překročení světského zákona vždy věrná představené, obsedantní potřebou masochistické bolesti poznamená a z chvění halucinací narkomanie šťastná sestra Estiércol - Močka (zajímavá Marisa Paredes), tygříka vychovávající a na čistotu pečlivá sestra Perdida - Špína (příjemná Carmen Maura), a nadšená kostýmní návrhářka v krizi víry, sestra Víbora - Zmije (příjemná Lina Canalejas). K výraznějším postavám patří také markýza (zajímavá Mary Carrillo), čerstvá vdova. Osamělost a neochota finanční výpomoci ukončuje dlouholeté a existenčně potřebné příspěvky klášteru. Z dalších rolí: nevděčná bývalá ovečka matky představené Merche (Cecilia Roth), na Julii rozzlobená nová generální matka řádu (Berta Riaza), diskrétní kaplan a ochotný pomocník Zmije (Manuel Zarzo), spolehlivá dodavatelka štěstí pro klášterní potřeby Lola (Marisa Tejada), či zcela vypočítavá rodná sestra jeptišky Krysy Antonia (Eva Siva). Černá roucha je výstředně provokativní komedií osvobozeného ducha. Je ztřeštěností i kritikou licoměrnosti, dobírá si přetvářku důstojnosti a obdivuje každou nenormálnost a bizarnost života. Nadsázka chutná, stylově zábavný film! (23.02.2010)

Muj 16. celovecerni film, ktery jsem od Almodovara videl musim hodnotit bohuzel jako zatim jeho nejslabsi pocin. Uz v rane tvorbe Pedro ukazuje, jakym smerem se jeho filmy budou ubirat. Namet opet velmi absurdni, vystredni a pro mnohe i poburujici, presto velmi zabavny! Hodnoceni hereckych vykonu trochu stizi zahalenost hlavnich predstavitelek, ale Chus Lampreave v roli naruzive spisovatelky je vyborna, sel jsem do kolen hned, jak zacala mluvit:-). Almodovarovy filmy me vedle zpracovani vzdy bavi diky vybornym scenarum a ten Cernemu rouchu jeste chybi. (02.11.2013)