Pražské orgie
The Prague Orgy
Režie:
Irena PavláskováScénář:
Irena PavláskováKamera:
Alexander ŠurkalaHudba:
Jiří ChlumeckýHrají:
Jonas Chernick, Xenija Rappoport, Pavel Kříž, Klára Issová, Jiří Havelka, Miroslav Táborský, Martin Stránský, Jan Hrušínský, Petr Vondráček, Viktor Dvořák (více)Obsahy(1)
Příběh filmu Pražské orgie nás zavádí do poloviny 70. let. Slavný americký spisovatel Nathan Zuckerman – často využívané alter ego Philipa Rotha – přijíždí do Prahy, aby zachránil a odvezl rukopis nevydané knihy. Na své pražské misi se seznámí se svéráznou a nezkrotnou spisovatelkou Olgou a pronikne na vyhlášené večírky, na nichž každý hledá únik ke krátké svobodě po svém. Postupně se proti své vůli stane nejen divákem, ale i účastníkem dekadentního představení, v němž mnozí hrají falešně, a nikomu nelze věřit. Zuckermanova pražská návštěva, plná bizarních setkání s podivuhodným uskupením různorodých lidí se brzy stane téměř dobrodružnou a nebezpečnou misí. Zuckerman si nakonec není jistý, kdo je přítel a kdo je provokatér a donašeč. Kdo jsou lidé z dekadentních orgií v domě syna slavného malíře? Kdo je vyplašený student, který ho upozorňuje, že musí okamžitě opustit Československo? Kdo je jeho průvodce normalizačním peklem, vyhozený divadelní režisér a nyní údržbář v kotelně muzea? A kdo je jeho Olga: skandalistka a rebelka nebo hráčka dvojité hry? V ohrožení se ocitá nejen Zuckermanova svoboda, ale možná i jeho život. (Bioscop)
(více)Recenze (142)
Na nový film Ireny Pavláskové se vždycky budu těšit, i když riziko je to čím dál tím větší. Pražským orgiím se nedařilo v kinech, prosvištěly jimi tak rychle, že se člověk ani rozkoukal, a už byly pryč. Je to škoda, mohlo to být fakt velké. Populární románová předloha, skvělá historka o tom, jak si Irena sama dojela pro autorská práva. Ale bohužel se jaksi zapomnělo na to, že slavný román původně spadající pod Sixty-Eight Publishers, je jen jedním dílkem ze série o Nathanu Zuckermanovi, takže divák neznalý souvislostí se nemá čeho chytit. Postavy nezná, musí se vyrovnat s velmi nevěrohodnou výpravou, s velmi špatným dabingem (v angličtině by to mohlo být ok) a neznámými tvářemi v hlavních rolích, které vedle klasických českých herců příliš nefungují. Na druhou stranu, pokud už se začtete, filmová ilustrace docela poslouží jako doplněk, ale nesmíte od toho chtít víc. Je mi líto, dvě skvělé hlášky a rozkošná vedlejší role Jana Hrušínského na celý film určitě nestačí. ()
Sotva hlavní hrdina stačí svému průvodci, disidentovi, který pracuje jako údržbář, odpovědět na otázku, zda má rád orgie, představí se mu československá metropole obří rudou pěticípou hvězdou, dlouhou frontou před krámem a dvojicí příslušníků VB pacifikujících neposlušnou „máničku“. Než Nathan Zuckerman nalezne klid v hotelu, který je ovšem stejně profízlovaný jako zbytek města, musí odrazit veksláka dorážejícího na něj s dotazem „change money?“ To všechno v několika málo minutách, které ovšem svou panoptikálností dobře vystihují celý film. Výstřední odpsychologizované postavy dvě hodiny dělají teatrální gesta, propadají hysterickým záchvatům a vyprávějí si historky o „fakování“ (na orgie se ale netěšte, vrcholem dekadence je prskavka v zadku). Na základní rovině v podstatě totéž co kniha. Je to ale přepálenější a zábavnější. A taky tomu chybí hloubka, řád a motivická provázanost a nejvíc mě o tom baví přemýšlet jako o campu, který je svou prostotou a nezáludnou přímočarostí vlastně okouzlující. 40% ()
ACHTUNG - SPOILERS! Orgie s Pavlem Křížem? Snad ani ne, děkuji. Ne tak špatné, jako několik předchozích počinů paní režisérky, ale pokud si vezmeme, že je to dlouho připravovaný projekt podle knihy světového autora, s několika zahraničními hvězdami, nevyčnívá to z těch průměrných filmů o normalizaci ani o píď. Neadresné (skutečné postavy jsou tak zakamuflované, že nemají svůj význam), naivní (skutečně si spisovatel myslel, že na konci filmu proklouzne?) a rádobyšokující (roztahování nohou). Takže jediné, co opravdu nahání strach, je jedna z posledních scén s vynikajícím Miroslavem Táborským, který hraje ministra kultury, reprezentujícího celou tu naši českou malost. A tenhle snímek je na tom jak? ()
Já přemýšlím, pro koho tento film Irena Pavlásková točila ? Pro mě určitě ne, vůbec jsem nechápal postavy, které se kolem hlavního hrdiny strřídaly jak houby po dešti, odvyprávěly si pro mě naprosto nezajímavý příběhy a zase zmizely v filmovým propadlišti. Název filmu je samozřejmě reklamní trik o orgiích nemůže být ani řeč, přitom paradoxně ten byt s tapkama a údajným "každý kdo něco znamená je tam" měl skvělou atmosféru a kdyby se celý příběh odehrával tam, nejspíše by mě to alespoň bavilo, ale takhle ? Jedno velký vzduchoprázdno. ()
„MŮŽETE SOULOŽIT, DÍVAT SE NA PORNO… A TAKY NEMUSÍTE DĚLAT NIC...“ /// „Film Ireny Pavláskové…“ Kurva, to už by přece měla bejt nějaká značka, ne?! A jestli s ní Irena bude zacházet takovýmhle způsobem, stane se z ní pouhopouhá sračka! „JAK MŮŽETE TAKHLE ŽÍT?“… „LIDSKÁ PŘIZPŮSOBIVOST JE VELKÉ POŽEHNÁNÍ…“ Asi tak, no. O zákonech moci totalitní… Že jako vám to nic neříká nebo říkat nechce? Tak to máte smůlu! Stejně jako ti, kteří od toho něco očekávali. Bez emoční, povrchní vyprávění… Trochu dramatu v sobě mají dialogy Olgy, ale jinak je to zbytečnej film o věcech, který v takovýmhle podání nikoho nezajímají. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 1985 napsal Philip Roth, neznám. 2.) Ze studijně estetického hlediska je pohled na starou kundu… hroznej? 3.) Vždycky jsem se chtěl v totalitním Československu potkat s Havlem. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ne ()
Vzhledem k tomu, že jsem dnes viděla i Narušitele, přemýšlím, který film byl horší ... Narušitel mě mizerné obsazení a špatně napsaný scénář. Pražské orgie jsou jakousi podivnou směsicí toho, co si Philip Roth představuje pod pojmem Češi. Co chtěla divákům předat Irena Pavlásková netuším, ale příliš mě to netrápí.. ()
Možná by to nemuselo být tak špatné, kdyby se toho chopili schopní filmaři.. ? ;-) ()
Knižní předlohu jsem nečetl a do filmu šel s informací, že je to blbost. Ale já jsem já a tak se vždy chci přesvědčit osobně. Navíc retro výlety do totalitních časů, shodou okolností do míst kde jsem v té době také žil mně baví čím dál víc. Asi stárnu. Ne ještě nevzpomínám se slzou v oku na prvomájové průvody, ale coby děcku mi vlastně nic snad krom těch pomerančů a zahraničních dovolených nic nescházelo a že jsou jiné světy po kterých se dá toužit jsem se dozvěděl až později. Mno.. První co zaujme je přistávající hrdina Boeingem 747 na Ruzyni v roce 1976... Ono tam Jumbo sice v roce 1972 jednou přistálo, ale nešlo o žádnou pravidelnou linku. Letiště i prostředí konce sedmdesátek bylo uděláno dobře, v uliích dobová auta... Jen bych filmařům poradil jediné. Jasně všechny ty Moskviče a Volhy jsou napučované od sběratelů veteránů, kteří je mají naleštěné více než jejich ženušky nádobí v kredenci. A to je ten problém, každé to auto, dokonce Žuk se blyštěly jak by sjely z lakovacího pásu... 1976 nedostaek všeho, centrálně řízené hospodářství, dekády komunismu se projevovaly i na stavu aut a rozhodně všechno v ulicích se nelesklo jako tady. V sedmdesátých letech běžně ještě jezdily válečné Tatrovky a Aerovky... Skoro chybělo aby auta měla zelené veteránské značky. Již zmínění veksláci, zatčená mánička atd... diváka neznalého prostředí poněkud koncentrovaně avšak věcně uvedou do režimu totalitního státu. Je škoda, že jednotlivým osobnostem na ,,orgiích'' nebyl dán širší prostor, protože ty postavy jej mohly zcela jistě nabídnout... Xénie měla šmrnc, na mně byla ale její postava až moc vulgární a promiskuitní byť od ulítlé intošky lze čekat vše. Konec začal být mírně zajímavý, ale nějaké zásadnější napětí od filmu nečekejte byť jsem s radostí přijal jeho závěr. Ono se dnes z STB dělá co to bylo za party blbců a jak snadno jim šlo unikat či vodit je za nos, ale opak je pravdou. V osmdesátkách už nemuseli někoho mrzačit (byť k tomu občas sporadicky také docházelo). Šli na své oběti psychologicky, strachem, nejistotou a to umělo jedince rozlořit lépe než pár kopanců do břicha či vyražených zubů od nakládačky... Lehounce a to podotýkám, opravdu lehounce mi film připomenul Pouta, kde se však šlo mnohem více na dřeň jak postav, tak prostředí a bylo setsakra znát. Na Pražské orgie rychle zapomenete, ale jako krátký výlet do časů ještě ne až tak dávných to docela funguje. Dávám tedy za 3 stránky rukopisu. * * * ()
Lámu si hlavu, o čem to mělo být. Taky si lámu hlavu, co tím kdo chtěl říci. Lámu si hlavu nad počtem zbytečných postav. Lámu si hlavu nad strašným dabingem. Lámu si hlavu - AU!!! Zlomil jsem si hlavu....... ()
Znám knihu. Ten film ji uráží. ()
Dvanáct minut "orgií" a sto minut prakticky ničeho. Paní Pavlásková toho chtěla bezpochyby ukázat hodně, možná i trochu zavzpomínat, obávám se, že i stylizovat svou osobu a životní postoje do postavy Olgy, i když to měl být silný obraz ženy, jež, "zničena" režimem, zahodila svou důstojnost i budoucnost někam do Vltavy a s průhlednou frajerskou přetvářkou se oddává (ne)svobodnému životu. Ono by to i šlo, prostředí je povedené, ale zmrzačit film uměle vyznívajícím předabováním všech postav do češtiny, je tragické a pro mě vlastně nepochopitelné. Přirozená angličtina hlavní dvojice i českých herců, kteří evidentně mluvili česky i anglicky, by film určitě povznesla na trochu jinou úroveň i přes ten prázdný scénář, nicméně režisérka zvolila jinou formu, což, dle mého, filmu dost uškodilo. [Kino Citadela - Litvínov] ()
Hodně slabé. ()
Philip Roth sice stále táhne filmaře, ale jeho knihy se zfilmování vzpírají. Irena Pavlásková si s ním třeba vůbec neporadila. Nudit jsem se začal zhruba po čtvrthodině, a až na pár momentů se to nezlepšilo. Moc tomu nepomohl ani dabing do češtiny, ve kterém třeba scéna s fuckováním naprosto nedávala smysl. No nic, film jsem viděl včera, a už si z něj vlastně nic nevybavuji... ()
Nezáživné, otravné, herecky nepřesvědčivé. Irena Pavlásková tenhle film projela na celé čáře. Není to ani výpověď o Philipu Rothovi, ani o mizerné době a lidech v ní, je to jen důkaz toho, že slibný námět ještě nemusí znamenat úspěch. ()
A já si myslel, že v současnosti už nemáme v česko-slovenském prostředí režisérku, která by dokázala provokovat, s ničím se nepářet a všem divákům to nekompromisně natřít tak, jak to za socialismu dělávala Věra Chytilová. Pravda, Irena Pavlásková je trochu jiné kafé, ale určitě mě zaujala už svým debutem Čas sluhů (1989) a pořád si dokáže udržet svůjský pohled. „Zítra si sednete k vašemu krásnému stolu, začnete si psát poznámky a vaše skvělé dílo se brzy objeví na seznamu bestsellerů...“ – jako by Pavlásková skrze tuhle mluvu úřednice, jež předpovídá úspěch dílu o trampotech v normalizačním Československu, trochu reagovala i na současný stav českého filmu, v němž nejeden tvůrce snadno může nalézt úspěch právě po sáhnutí tolik žádaném námětu o minulého režimu. Tematicky spřízněných filmů bylo už natočeno požehnaně, ale málokteré drama z dob normalizace si drželo takový odstup, že nesklouzlo do prvoplánové ideologické kritice komunistů, vytvářející něco jako novodobou agitku. Paní režisérka jde na věc z jiného konce už jen nezvyklou volbou předlohy, jejímž autorem je zde americký spisovatel a nabízí tak možnost zcela neotřelého pohledu na mnohokrát zpracované téma. Pražské orgie nejsou černobílou agitkou, dokonce ani mainstreamovým dílem, ale podávají v jednotlivých obrazech osobitou výpověď o morálním chaosu v normalizačné době. Chaosu, který se odrazil na systému plném fízlů a jiných „lidských sviň“ stejně jako v řadách intelektuálů hledajících v šíleném společenském marasmu svodobu po svém, někdy až v dekadentním a úchylném rozměru. Zážitky amerického občana v ČSSR s tajným úkolem sehnat rukopis nevydaných povídek většinou slouží jako odraz k společenské výpovědi, ale krásně vygradují v několika scénách od zvratu před odchodem z hotelu až do konce, kdy svou atmosférou film vzdáleně připomíná oblíbené paranoidní a konspirační thrillery 70. let. Potěšilo i obsazení neokoukaných tváří, další zajímavé odkazy a také autentická mluva střídající angličtinu a češtinu (Netflix skutečně distribuoval původní jazykovou verzi bez dodatečného dabingu!). Přeji pani Pavláskové, aby se nenechala odradit zdejšímu nepochopení filmu ze strany mainsteamového publika a točila s chutí dál... 85% ()
Do píči s tou vaší češtinou aneb když po dvou větách na letišti v úvodu dostanete jistotu dalšího posranýho dabingu/postsynchronů, protože evidentně se točilo v angličtině. Dávejte už tohle do české distribuce dvoujazyčně, není rok 1980 a hodně lidí už si raději zvolí původní angličtinu, než dokurvený dabing co nesedí jedinému herci do pusy. Tolik napsáno po prvních třech větách ve filmu, a teď zbytek po dokouknutí. Atmosféra fajn, příběh o hovně, herecky zajímavé (až na Issovou). ()
Je to podle novely Rotha, který se bohužel premiéry nedožil. Roth je držitelem Pulitzerovy ceny. Nejsilnější chvíle filmu zařizuje dvojice zahraničních herců. Možná nízké hodnocení souvisí s dlouhým prologem v New Yorku s dobovými feministkami , setkání s českým párem a až pak dojde na prosbu propašovat z Československa rukopisy. Českého diváka u filmu určeného na vývoz zaskočí některá zjednodušení nebo naopak přepjatosti , výklady kolik intelektuálů za normalizace pracovalo v kotelnách . Olga hrdinu zajímá, ba fascinuje, ale také znejisťuje a děsí. Znaky Československé totality se ukazují až polopaticky: fronty, karikatury tajných na každém rohu, důležití papaláši v limuzínách. To hlavní co prostupuje celým filmem je strach. Dávám 50% plus něco navíc za dost povedených hlášek a filosofických postřehů. ()
Na horší dabing si nedokážem spomenúť. Nepochopím, prečo si Česi natočia film a dajú si tam mrte zahraničných hercov, aby ich potom nedokázali ani predabovať. Vrchol je, že ešte aj Klára Issová je minimálne miestami dabovaná, snáď sama sebou, ale úplne trápne sa jej huba hýbe úplne inak než slová, ktoré divák od nej počuje vyslovovať. Ale inak tuposťou tie dialógy len málo čo predčí. Najmä tie hovadiny o fakovaní, čo tam mlela tá Ruska. ()
Nevidím to tak černě. Možná proto, že knihu (spíše povídku) Pražské orgie znám. Taktéž události kolem Muchova paláce. Divákovi neznalému film nedoporučím, pole neorané tohle nepobere, však pro lehké uvedení do výše uvedeného vcelku postačí přečíst si Pražské příběhy Dana Hrubého. K filmu: Hudba mi moc neseděla, Havel s Vaculíkem- to vážně nebylo nutné, ani ty opakující se věty v dialozích nebyly v pořádku, však herecké výkony charismatické dvojice Nathana a Olgy, atmosféra, věrné zpracování předlohy, výborná županová scéna a ta Vondráčkova koncovka... Za čtyři. Laskavost nebolí. ()
Související novinky
Tvůrci milují Kongresové centrum Praha
Že je Praha lákadlem pro filmové štáby, již dlouho není tajemstvím. Nehledě na krásu města, jsou to ale také šikovné týmy, na které se přijíždějící producenti mohou spolehnout. Díky českému… (více)
Shodou okolností se v české distribuci krátce po sobě setkávají dvě filmové adaptace knih mých literárních oblíbenců - Národní třída natočená podle novely J. Rudiše, a Pražské orgie podle P. Rotha. A v obou případech jsem byl vlastně dost překvapený tím, že se někdo rozhodl je zfilmovat, protože mi obě přijdou, veskrze z podobných důvodů, nezfilmovatelné (obě knihy jsou takřka nedějové, výsostně literární - Národní třída je napsaná takřka celá v du-formě, Pražské orgie jsou pro změnu takřka výhradně sledem dialogů a vnitřní řeči vyprávění v ich-formě - a rozsahem velmi krátké - v případě Pražských orgií se bavíme o textu, který má v českém vydání cca. 80 stran - prvotní údiv nad tím, jak mohl podle tak útlé knihy vzniknout téměř 2 hodinový film, se rozplyne v kině po zjištění, že z knihy bylo na plátno převedeno takřka vše, proto ta dlouhá stopáž). O to víc jsem byl zvědavý, s čím filmaři přijdou, a jestli do svých filmů dají něco navíc, co v předlohách nebylo, aby to třeba nějak "ospravedlnilo" jejich tvůrčí ambice (btw. zrovna toho Vaculíka s Havlem si mohla Pavlásková ale odpustit). V případě Pražských orgií jsem byl nakonec příjemně překvapen, jak věrně se Pavlásková drží Rothova textu (ten film zachází až do takových detailů, jako je věrnost kostýmů ve filmu vs. popisy postav v knize); chovám domněnku, že byla vedena velkou pokorou k Rothovi, a proto jeho knihu zfilmovala tak věrně, a pokud mohu soudit, v rámci možností (na české poměry) vznikl dobrý film, který mě osobně hodně zaujal. Casting je velmi povedený, Pavel Kříž je absolutně bezchybný a snad nikdy mě nebavil víc, zahraniční herecké hvězdy jsou též super - btw. vlastně mě překvapilo (neviděl jsem totiž trailer), že se v tom filmu mluví takřka výhradně anglicky, kvůli autenticitě (i když slyšet české herce mluvit anglicky je pro mě hodně nezvyk). Trochu mi tam vadil soundtrack - občas mi přišlo, že tam hraje hodně moderní hudba, která se k filmu ze 70. let nehodí; lokace byly vybrány dobře, ale přesto občas dokážou překvapit (nepochopil jsem například, proč ministr kultury zavezl Zuckermana k hostivařské přehradě; a Klenkův palác byl v knize na Kampě, nikoli pod Zámeckými schody, ale budiž); a největší slabinou filmu možná je, že nechává své postavy odříkávat doslovně převzatá kvanta textu z Rothovy novely (a film se samozřejmě nevyhne ani obvyklému nešvaru většiny filmových adaptací - voiceoveru - když už scenárista neví, jak by do filmu narval něco z knihy, co nechce vypustit), čímž se do jisté míry zpronevěřuje zásadě, že film by měl vyprávět především obrazem, a dialogy by měly být výhradně k posunu děje vpřed; u diváků - obzvláště neobeznámených s předlohou - to potom může narážet na nepochopení. Ostatně u Pražských orgií očekávám mizivou návštěvnost v kinech, podobně jako se už roky v regálech Levných knih práší na Rothovy knihy (včetně Pražských orgií), které nikdo nechce ani za ty nízké ceny. Což je sice smutné, ale dost to vypovídá o tom, jak to má dnes kvalitní literatura těžké - a že už dávno neplatí co, čím se ve filmu holedbá zmíněný ministr Novák, že "jsme nejvzdělanější zemí v Evropě" a že "náš lid miluje knihy". To druhé byla pravda možná v r. 1976, ale dnes ani omylem. () (méně) (více)