Nastala chyba při přehrávání videa.
  • TheRoller
    ****

    Možno až príliš konfjúzin vlastnou formou. Ponaučenie je "all you need is love and all of the rest is confetti"? Ak nie, niečo mi ušlo. Čo je dosť možné, lebo seriál si to pýta pri nejednej príležitosti. Osobne si myslím, že vrchol to dosiahlo niekde v polovici (zisťujeme, ako je to s bent-neck lady) a potom to išlo mierne dole - zbytočne dlhé monológy jednotlivých postáv, ktoré do samotnému deju nie vždy pridali,... Finále vysoko nastavenú latku prvých epizód skôr elegantne podliezlo ako prekonalo. Gregory Alan Isakov v závere ale potešil viac ako už dlho nič. Miestami mi to zaváňalo hlavnou myšlienkou mojej seriálovej neprekonateľnej lásky, LOST, aspoň z pohľadu Olivie. Mám taký divný pocit, že raz nestačí a že to v sebe nesie ďaleko viac, ako som na prvýkrát poňal. Zatiaľ tak na 4*.(21.10.2018)

  • adam9
    *****

    Flanagan si kromě navození brilantní strašidelné atmosféry také neskutečně vyhrál s jednotlivými postavami. Tím, že každé dal prostor v samostatné epizodě, dokonale zasel semínko pro emocionální finále. The Haunting of Hill House není jen působivým hororem nebo jen další solidní duchařinou. Je to rovněž velmi zdařilé rodinné drama, což z něj ve svém žánru dělá opravdu prvotřídní kousek.(22.10.2018)

  • Waldir
    *****

    Spočiatku som mal problém "ponoriť sa" do príbehu a celkového štýlu výpravy deja. Veľa scén a dialógov mi pripadalo zbytočných a dokonca na mňa pôsobili samoúčelným dojmom. To všetko sa zhruba v polovici seriálu zlomilo a následne som pochopil, že The Haunting of Hill House je výnimočným, dojímavým a perfektne spracovaným kúskom. Treba si v prvom rade uvedomiť, že je to prioritne dráma, ktorá sa zaoberá rodinnými traumami, problémami a v nie poslednom rade láskou. Až v druhom rade je to horor - a to špičkový! Najväčším pozitívom, ktorý bezpochýb posúva seriál na nadštandardný level, je vynikajúca kamera, ktorá mi svojimi dlhými a širokými zábermi, pripomínala prácu kameramana v legendárnom The Shining (tuším je to v poslednej dobe, už druhýkrát čo mi nejaký film alebo seriál pripomenul tento kultový snímok). Spomínané Osvietenie mi tu pripomínalo viacero aspektov - či už záhadná "red room", skákanie z reality do snových sekvencií alebo samotná atmosféra obrovského prázdneho domu. Obsadenie hlavných hrdinov je taktiež nanajvýš výborné, rovnako tak aj vykreslenie charakterov postáv, tvoriace podstatnú časť pre odkrývanie mozaiky príbehu. Ten paradoxne nie je námetovo nijako zvlášť originálny, avšak jeho podanie vo Vás bude určite rezonovať ešte nejaký ten čas. A to je to čo robí z The Haunting of Hill House taký neobvyklý zážitok - príbeh, ktorý Vás vo svojom závere emocionálne vyžmýka a zasiahne, či to chcete alebo nechcete. Osobne ma záver pohltil natoľko, že na pôvodné vecí z úvodných dielov, ktoré som mal chuť seriálu vytýkať, som okamžite zabudol a nechal som sa pohltiť skvelou prácou Mikea Flanagana.(16.10.2018)

  • Freemind
    **

    "Diváci omdlévají strachy". "Podívaná i pro ty, kdo nemají rádi duchařiny". "Interstellar mezi horrory". Ale hovnajs. The Haunting je dokonalou esencí všech nádorů, které sžírají tenhle bubužánr. Stupidní lekačky, dřevěné dialogy, kostrbatý scénář a hlavně tuny, tuny klišé. Dlouhovlasé ženštiny v potemnělých chodbách, bílé kontaktní čočky, vyskakování z postele, ječící děcka, staré zámkoidní domy, arogantní racionalisté čekající na drsné prozření, a hlavně naprostá absence nadhledu a sebeironie, která zachránila podobně zastřešující sérii "Stranger Things". Plus smutný fakt, že Mike Flanagan je režisérskej břídil. Vydržel jsem to do druhé epizody.(20.10.2018)

  • Matty
    ****

    Když hned zkraje přijmete, že Mike Flanagan (viz taky výborný Oculus) využívá hororového rámce k napínavému vyprávění o zpracovávání rodinných traumat, hledání důvěry (příběh ženy, které nikdo nevěří, že se opakovaně stává obětí útoků. je velmi up to date) překonávání strachu a hledání domova (tzn. rodinná historie oproti jiným hororům neslouží pouze jako záminka k lekačkám - jde především o ni, strach vychází zvnějšku), můžete si pak užívat psychologicky přesvědčivé drama, vrstevnatou vyprávěcí strukturu s hladkými (vizuálními a zvukovými) přechody mezi minulostí a přítomností, skutečností a představami, i strašení „ze staré školy“, založené na vnitrozáběrové montáži a znepokojivém pohybu v různých plánech obrazu. Některé scény jsou sice natočené vcelku tuctově (dialogy typu záběr/protizáběr) a závěr s nedotaženou metafikční rovinou trochu doplácí na přehnané ambice a stopáž (každý z dílů, zpravidla vázaný na hledisko jedné z hlavních postav, má své opodstatnění, ale mnohé z nich by mohly být klidně kratší), ale v souhrnu jde o režijně i herecky velmi suverénně zvládnutý počin a jedno z nejpříjemnějších letošních seriálových překvapení. Šestá epizoda, sestávající z několika choreograficky i významově komplexních mnohaminutových záběrů, pak z řemeslného hlediska patří k vrcholům Quality TV jako takové.(15.10.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace