The Haunting - Dům na kopci

Vzhledem k tomu, že "duch může být i vzpomínka", jak říká jedna postava, je tenhle seriál stoprocentně duchařský. Je to totiž také taková vzpomínka na dobré hororové časy, v nichž hrály prim postavy a které se sice vždycky nevyhýbaly klišé, ale uměly s ním pracovat natolik mazaně, že to nikomu nevadilo. Musím obdivovat Mika Flanagana za to, jak skvělou, poctivě staromódní atmosféru dokázal navodit, a zároveň za to, jak současně ji vypráví. Příběh je mazaně vystavěný, co díl a co scéna, to další tah pro celkový obraz, postavy jsou do jedné perfektně napsané a zahrané - nemohl jsem si nevzpomenout na Odpočívej v pokoji. No a pak jsou tady duchové... Ti duchové... Ti tedy jsou! Dlouhán s buřinkou se rychle zařadil mezi to nej, co jsem kdy viděl, o paní s ohnutým krkem (skvěle vypointované v páté epizodě) ani nemluvím. Způsob, jakým se zjevují, krásně kašle na vše, co nám servírují horory posledních let - žádné laciné baf a kravál, ale prostě mrazivé zjevení něčeho, co tam najednou je... A vypořádejte se s tím. Byl jsem vážně spokojený se vším a jelikož zejména v závěrečných epizodách dával Flanagan najevo, že má velmi rád Kubrickovo Osvícení, jsem přesvědčený, že Doktor Spánek je v dobrých rukách. (04.11.2019)

Dlouho jsem se seriálu vyhýbal jelikož Flanaganova tvorba mi příliš nesedí, ale dal jsem tomu šanci, no bohužel má skeptičnost vůči seriálu se potvrdila a trvalo mi necelé 3 týdny jej dosledovat a to obvykle seriály zvládám do 2 dnů. Nejspíš mě ukřižujete, jelikož vím jak moc je seriál u lidí oblíbený, ale já si v něm nenašel nic pozitivního, co by mě na něm bavilo, naopak tolik věcí mě snad nikdy nikde ještě neiritovalo tak moc jako tady. Seriál je teda především Dramatem a žánr horor zde hraje vedlejší housle, což je první výtka. Čekat na jump scare 2 díly nemíním. Postavy jsou nesympatické a otravné. Nikdo zde není vtipný, inteligentní ani zábavný, všechny postavy mi přišly zaměnitelné a jejich osud mi byl tímpádem ukraden. Vůbec mi nesedlo prolínání minulosti ze současností, jelikož atmosféra zámku byla poměrně zdařilá a prostředí se mi líbilo, ale když v zápětí atmosféru vymění do současnosti za rodinné trable ( opravdu se musí řešit účetnictví v hororu??) a pohřeb, který by jinde trval 5 minut je zde natáhnutý na neuvěřitelné 2 díly to byl pro mne hřebík do rakve jak vyšitý. Pochválit mohu duchy, kde Neck Lady a levitující kloboučník by se v pohodě dali zařadit do Conjuring Universa, ale z těch 10 hodin byli ukázáni ani ne 3x a to je žalostně málo. Paradoxní je, že tam kde příběh končí, tam měl začínat. Tedy kdyby se celý seriál odehrával v zámku a duchové by tam řádili celých 10 hodin, tak bych byl spokojen, ale režisér si raději zvolil žánr Drama a vsázel na emoce a to já nevyhledávám. Uspávající tempo, kde se nic moc za díl nestane mi taky k sledování příliš nepomáhalo. Druhé sérii se tedy vyhnu jako čert kříže. Věřím, že se seriál líbí ženám, jelikož drama, emoce a děti spolu souvisí, ale pro mne náročná podívaná. Příběh***, Akce>Ne, Humor>Ne, Násilí>Ne,, Zábavnost**, Hudba***, Vizuál****, Atmosféra***, Napětí**. 4/10. (28.12.2020)

„...a čokoľvek tade kráčalo, kráčalo samo.“ Zaujímavo zadaptovaná klasická kniha od Shirley Jackson: je aktualizovaná do súčasnosti, odohráva sa behom dvoch časových línií (čo spočiatku vytvára chaos, ale postupne pochopíte, prečo to tak urobili) a postavy nie sú cudzí ľudia, ale rodina. Hill House vyzerá dobre zvonku aj zvnútra a prístup Mikea Flanagana v strašiacich pasážach je fajn – necháva hovoriť kameru a šikovný strih, kedy cítime prítomnosť niečoho desivého a nadprirodzeného, na hranici povšimnutia sa mihajú siluety postáv, ktoré tam nemajú čo robiť alebo v tme čosi šramotí. Nie je to zrovna revolučný prístup k strašeniu diváka, ale má to niečo do seba. Niečo do seba majú aj fajn postavy, ktorým sa vďaka sympatickým hercom dostanete pod kožu (najlepšiu rolu zrejme dostal Timothy Hutton ako hlava rodiny, ktorá musela v minulosti prijať neľahké rozhodnutia, aby ochránila svoje deti, čo však bohužiaľ zároveň viedlo k tomu, že vzťahy medzi nimi klesli na bod mrazu). Na strane druhej, občas je všetkých tých dialógových a vzťahových scén ozaj až priveľmi a dostavuje sa nuda a stereotyp. Skrátiť o dve tri časti a mohlo to byť (asi, neviem) za 80%. Kladne hodnotím záver, ktorý je prekvapivo dojemný. (16.03.2020)

Silná duchařina postavená podobně jako Walking Dead - ani v jednom případě se neklade důraz na nadpřirozeno, ale na to, jak se jeho dlouhodobé působení psychicky podepisuje na postavách. Na svoje si ale přijdou i ti, co se prostě chtějí bát duchů. Solidně napsané, natočené i zahrané, přesto to nebyl úplně můj šálek kávy a musel jsem se do dokoukání trochu dokopávat. (13.07.2019)

Co se týče Haunting House, tak jsem dlouho odolával, ale mega hodnocení na imdb (8,7/10) a skvělé ohlasy mě nakonec přesvědčily, abych se do hororového seriálu pustil. A výsledkem je přehypovaný opak guilty pleasure. Takové to, když víte, že je to prvotřídně natočené, ale vás to prostě nebaví. Do půlky sezóny jsem ztrácel v jednotlivých postavách, je totiž hrozně moderní mít ve všem několik časových linek. Mně zpravidla baví vždy jedna. V tomto případě spíše ta prequelová. Dále musím pohanit stopáž deseti dílů, jež některé mají i přes hodinu a jsou přímo nabobtnalé dějovou vatou. Což by ani tak nevadilo, kdybych se naladil na správnou strunu a celý děj si užíval, což se, jak opakuji, nestalo. Ale tu slabou sedmičku tomu dát musím. Ačkoliv u minimálně dvou dílů jsem se strašně nudil, finále bylo celkem povedené a uspokojilo mě jak uzavřením celé rodinné linky, tak nějakými těmi režijními postupy (ale zase, mělo 70 minut a to je prostě nevyhovující) a taky kvůli pátému dílu, kvůli kterému jsem se vlastně do seriálu pustil. Ten je skutečně prvotřídní a poprvé a naposled mě zamrazilo. O nějakém strachu z tíživé atmosféry nemůže být řeč, ale pocitově to rychle uteklo. A taky Michiel "Hank" Huisman byl super. Nově uznámená druhá série sice bude kompletně o něčem jiném, ale těžko říct jak budu mít za rok opět chuť se do tohoto světa vydat. Zklamání, bohužel. (29.03.2019)

Komorná, okamihová, atmosferická delikatesa, ktorá si zaslúži aplauz najmä za detailne naplánovaný spôsob rozmotávania samotnej story. Prelínanie časových slučiek, ktoré spočiatku mierne miatlo, nakoniec vo finále vyznelo ako najdokonalejší ťah. No a i keď som blížiacim sa záverom očakával viac “hororových faciek na počkanie”, tento seriál je skrátka výborná “podívaná”. Netflix pomaly ale isto necháva zabudnúť na svojich konkurentov - len tak ďalej. (11.10.2020)

V roku 2018 natočil pod záštitou americkej spoločnosti Netflix režisér Mike Flanagan televízny dramaticko-horrorový seriál "The Haunting of Hill House". Prvá séria obsahuje desať zhruba hodinových na seba naväzujúcich dielov. Postupne a pomaly s rozvahou a s radosťou som si ich pozrel. Bol mi naservírovaný hrozivo dramatický príbeh rodiny Crainovcov. Spoznal som piatich súrodnecov (Steven, Shirley, Theodora, Luke, Nell) , spoznal som rodičov (Hugh, Olivia) a dozvedel som sa, čo sa stalo onej desivej noci, kedy museli v hrôze opustiť starobilé rodinné sídlo Hill House, v ktorom žili. Každým dielom dej seriálu gradoval, až vyvrcholil v orgazmickom finále, pri ktorom som takmer ani nedýchal. ***** (03.11.2020)

Určite jeden z tých naozaj dobrých hororových príbehov, aj keď osobne nemôžem ísť na plný počet, pretože zopár výhrad by som mal. V prvom rade musím pochváliť výborne prepracované postavy a vzťahy v rodine manželov s piatimi deťmi. Film často preskakuje v niekoľkých časových rovinách a často sa vraciame k tým istým scénam, ktoré sú buď rozšírené alebo videné z iného uhla pohľadu. To všetko spolu s výbornou atmosférou vťahuje diváka do deja a nuda nehrozí. S blížiacim sa koncom sa to už trocha naťahuje a absolútnym sklamaním bola pre mňa záverečná časť. presne tá, ktorá by mala byť vyvrcholením v podstate tým najlepším. Zvrtlo sa to v nekonečné vykecávanie o živote a rodine. Aj v iných častich nájdeme pomerne dlhé pasáže s dialógmi, ale nevadili mi. V záverečnej časti, po tom ako je všetko jasné, sa zbytočne melú nezaujímavé dialógy, ktoré už nemajú čo vylepšiť a s hororom nemajú fakt nič spoločného. Herecky veľmi dobre obsadený seriál,Kate Siegelová mi často pripomínala Angelinu Jolie, skvelá Victoria Pedretti a pochválim aj H. Thomasa v roli otca. Celý čas som však nepochopil, prečo ho ako staršieho musel hrať úplne iný herec!!! (T. Hutton). Urobiť ho staršieho...úplne bežná maskérska práca, či nie?? Film 80%. (31.10.2020)

Hrůzu nahánějící atmosférický zážitek, z kterýho by se posadil na zadek i Franta Nebojsa. Plnohodnotná duchařina jaksepatří z jejíž příběhových zvratů vám doslova buchne hlava. Mike Flanagan je novodobý král hororového žánru. (01.03.2019)

Videl som už dávnejšie, vôbec nechápem ako som to mohol zabudnúť ohodnotiť. Inak, len málo čo sa dá tomu vytknúť - horor s uspokojivými bubáckymi prvkami a navyše dej, ktorý zaujme hneď od začiatku. Pár slabších miest to malo, ale nič hrozné. 85/100 (28.03.2022)

Moc se mi líbila propracovaná výprava, dobře zvolené obsazení a celé to převrácení původního příběhu z The Haunting úplně jiným směrem. Umím si představit, jak Mike Flanagan přišel za lidmi z Netflixu se slovy: „Mám pro vás super námět na třídílnou minisérii,“ načež u Netflixu odvětili: „Máte pravdu, je to fakt super námět, ale vy nám z toho uděláte deset epizod.“ A v tom je kámen úrazu, Dům na kopci je dějově tak řídký, že si dopomáhá všemožnou vatou a veškerými těmi flashbackovými klišé, aby to vůbec nějak do toho desátého dílu doklepal. A musím říct, že po vrcholu, který představuje 5. epizoda (s cinefilsky obsazeným Russem Tamblynem), už jsem měl docela problém ty zbylé díly dokoukat. U série, jež se celá odehrává ve velmi krátkém časovém úseku a v níž prakticky od začátku víte, jak vše dopadne, a jen čekáte na vypíchnutí různých detailů a motivací postav plus sem tam nějakou tu strašidelnou scénu, je zvolená stopáž neomluvitelně natažená. A když už po těch obětovaných dlouhých hodinách čekáte, jak vám ten finální díl teda vytře zrak, dočkáte se tak slzodojné sluníčkařiny, až z toho jde hlava kolem. Koukalo se na to pěkně, ale koukalo se na to přespříliš dlouho. (01.02.2021)

“Vezie ich ku striebornému stolu. Vezie ich k chorobe a žialu a smútku a smrti, a tie zuby ich roztrhajú zaživa jedného po druhom.” Psychologická depka roku, evidentne inšpirovaná Kubrickovym Shining, prevedená v rozdielnom žánri, s rozdielnymi prioritami, a zároveň od Shining snáď prvý horor, ktorý z toho dokázal vykorčulovať so cťou a uspokojivo uzavrieť svoje univerzum. Mimo záveru pripadá na jednu circa hodinovú časť zhruba desať minút hororu a keď to príde, tak to bolí. Najviac všetky tie plače (prvá a tretia epizóda) a pri jednej - vlastne celkom ojedinelej - lakačke (E08), ma triaslo ešte niekoľko minút. Samozrejme si kecy o dokonalosti nechám; vo väčšine epizód mi nejaký detail vadil (hlavne premúdrelé decká), ale takto dobre obsadený, zahraný a napísaný seriál, si treba vážiť. Konkrétne šiesta - čisto konverzačná epizóda s točitou kamerou je čisto dream come true. Screaming meemies. (13.10.2020)

I přes trošku kýčovité finále mě Hill House poměrně silně zasáhl. Mike Flanagan se totiž přesně trefil do věcí, které mám upřímně rád. // (a) Velice chytře vypráví! Systematicky pracuje se spoustou elips, které později zaplňuje využitím perspektivy jiné postavy. Každá z prvních čtyř epizod tak zvládá vyprávět chytrý příběh, ale zároveň vypouštět klíčové informace a neustále divákům odepírat všechny souvislosti. Pátý díl potom vyplní mezery týkající se současnosti a ten šestý definitivně – ve fenomenálně inscenovaných dlouhých záběrech – dovysvětlí minulost. Na těchto základech se pak vystaví zbylé čtyři epizody. Brilantní narativní mozaika! // (b) Soudržnost stylu! Flanigan nekompromisně lpí na spoustě promyšlených návazností – kompozice, pohledu, akce, zvukových můstků –, jejichž zapojením plynule přechází mezi několika časovými rovinami. Do toho patří i zmiňované dlouhé záběry, v nichž se také přechází časem (ačkoliv zde už rafinovaně skrytými střihy). I strašení pak probíhá především v delších záběrech s promyšlenou inscenací v několika plánech. Nejde tak o tradiční jump scare, ale o zdůraznění přítomnosti nepřátelských prvků uvnitř prostoru, do kterého nepatří. Podobně jako ty nejlepší duchařiny: Oculus, Annabelle nebo Insidious. // (c) Přístup k žánru! Obrací totiž tradiční dynamiku mezi dramatem a hororem, v tom se spojují oba předešlé body. Značná část současných duchařin si na rodinném dramatu sice zakládá, ale využívá jej pouze jako základní motivaci ke strašení. To není nutně špatně, první Insidious s tím pracuje výborně! Ale desetidílný seriál by takový přístup asi neunesl, případně by se brzo omrzel. Zde totiž hororové zápletky slouží pouze k rozvíjení rodinných traumat z dětství a neschopnosti se s nimi později konfrontovat. // Spolu s nemotivovanými absurdními násilnostmi je tohle přístup, který mám u hororu nejraději. Mike Flanagan pro mě představuje asi nejzajímavějšího žánrového režiséra současnosti – ať už s limitovanými prostředky natáčí home invasion (Hush) nebo variuje podobná duchařská schémata v různém rozsahu (Oculus x Hill House). (23.06.2019)

Tleskám za schopnost vystrašit diváka bez jump scares. Flanagan nás děsí postupně budovaným napětím (kde skoro vždy na konci napjatého okamžiku čeká bubák), tím, co číhá v pozadí scény - a ano, občas i něco děsivého na naše hrdiny vyskočí... A hrdinové jsou to skvěle napsaní. Pět sourozenců, kteří si do dospělosti odnesli obrovská traumata z doby strávené v děsivém domě na kopci. Každý je jiný, každému je věnovaná samostatná epizoda, kde se dozvíme, co se jim stalo jako dětem a jak jim to ničí dospělý život. Svým způsobem je tohle na seriálu nejděsivější - jak prožité zážitky dokáží lidi strašit ještě za dvacet let. Nejsilnější je rozhodně pátá epizoda s nejmladší dcerou Nell - smutná, tragická, šokující. Ale šokující v dobrém slova smyslu. Všechno se postupně složí do smutného, mrazivého obrázku, kde se vyprávění vrací do výchozího bodu - roztříštěné rodiny, která k sobě musí najít cestu, aby alespoň na některé z hrdinů čekal happy end. (18.10.2020)

Áno, je to lepšie ako už trochu obstarožná prvá adaptácia, ktorá má síce hustú atmosféru, ale vystraší už málokoho. Druhá potešila skôr tým, že sme sledovali krásnu Catherine a výbornú Lili, inak ako horor aj ako dráma to nestálo skoro za nič. Čiže tu máme skutočne plnokrvný The Haunting, ktorý pôsobí moderne najmä vďaka snahe tvorcov zostaviť príbeh ako puzzle, kde skáčeme medzi rôznymi časovými rovinami, ďalšie diely sa navraciame späť k už raz videným sekvenciám, ktoré tak dostávajú nový zmysel. Sú tu lepšie aj trochu slabšie časti, ako aj tie vynikajúce. Napriek tomu ako celok celý Hill House funguje takmer dokonale súdržne, bez hluchých miest a s jednoliatou creepy atmosférou. (11.11.2020)

Když jsem si tento snímek vyhlídl, že se na něj podívám, tak jsem byl vcelku natěšený, že se budu bát a schovávat se pod peřinu jako malej Jarda. Místo toho mě čekal dramatický a životopisný snímek jedné sympatické americké rodiny, která měla smůlu a přistěhovala se na krátkou dobu do jednoho domu s pochybnou minulostí. On totiž jejich fotřík tu barabiznu chtěl dát do pucu a pak jako správnej americkej kapitalista jí chtěl prodat za nemalé peníze na realitním dobytčím trhu. Ale to fakt neměl dělat, protože tento dům si vždy žil a bude žít vlastním životem a taktéž navždy změnil osudy všech členů této rodinky, ale i všech předchozích nájemníků. Vidíme zde dvě časové linie. Ta první linie se odehrává v přítomném čase, kdy jsou děti ze strašidelného domu už dospělé a ta druhá linie nás zavede pomocí velkého množství flashbacků do doby, kdy se tato do té doby šťastná rodinka stěhuje na jedno léto do tohoto prokletého domku na kopci. Hned od začátku mě zaujala úvodní hudební znělka a pokračovalo to příjemnýmí hereckými výkony poměrně neznámých herců a taktéž vhodně vybranou lokalitou a to myslím jak exteriéry, ale i interiéry již zmiňovaného domu. Taktéž jsem byl zaujat mysteriózním a tajemným pozadím tohoto příběhu, které se vznášelo v každé epizodě nad osudy členů této prokleté rodiny. Taktéž mě bavily poměrně detailně vytvořené profily všech členů rodiny, kteří si své břímě nesli odmalička a každý se s ním snažil vypořádat po svém. Akorát mě trochu mrzí, že těch hororových prvků tam z mého pohledu bylo vcelku málo a takových těch lekacích momentů jsem si moc neužil. Ale jako celek to fungovalo a musím konstatovat, že spokojenost je na místě a že co nejdřív pouštím druhou sérii o které doufám, že bude minimálně stejně kvalitní jako tato série, která mě dost bavila a které dávám zasloužených 90%. (07.07.2021)

Něco takového bych nečekal, výborně zpracovaná duchařina s mixem rodinného dramatu. Skutečně skvělé, všechny postavy perfektně zvládnuté a konec dokonce i emotivní, on to ten dům vlastně myslel dobře.... (03.03.2019)

Seriál bohužel postrádá strašidelnou atmosféru Bly Manor, kterou tu nahrazují lekačky, kterých je v prvních šesti dílech tolik, že jsem celé dva dny pak jen ležela doma s migrénou, na kterou mi ani prášky, na předpis nepomohly. Děj rovněž poměrně předvídatelný. V rámci žánru jde však stále o slušný nadprůměr a v druhé polovině série už jde opravdu spíše o promyšlenou duchařinu nežli bezduché lekačky. (22.10.2020)

Podařený a výborně natočený seriál, který je ve výsledku daleko méně hororem než by se mohlo na první pohled zdát. Pokud k seriálu přistoupíte, jako k další variaci na V zajetí démonů, můžete být brzy zklamaní. Pokud Vás ale zaujmou všichni členové té zvláštní rodinky a budou Vás zajímat jejich osudy, celý seriál Vás příjemně pobaví i s tím občasným mrazením v zádech. (12.06.2020)