Pomerančový kluk

Jo, chápu o co ve filmu šlo, ale bylo to podáno tak nudně, že mi nepomohlo během sledování ani snědení 2 pomerančů a jednoho kiwi. Normalizace tohle psychologické rodinné drama mladého kluka znormalizovala pod taktovkou Tomana léčbou prací. Divák pak chudák neví co dříve sledovat, jestli plnění plánu při šroubování skříněk v nových panelácích, nebo dospívajícícho hridnu potácejícího se ve vztahové nejistotě k matce a jejímu příteli. Brousek se docela snažil, ale mně to ze všeho nejvíce zaujalo jako exkurze do roku 1975. Hojně se natáčelo na ulicích v exteriérech a lecos stojí opravdu za připomenutí. Byl to prostě jiný svět tehdá... Dávám tedy za dva pomeranče, nudil jsem se. * * (11.04.2019)

Zbytečně podhodnocený a zcela zapadlý snímek, který se nevysílá na běžně dostupných stanicích do zblbnutí na rozdíl od jiných odrhovaček, jejichž reprízy mi lezou už krkem. Myslím, že ožehavost tématu, jako herecké výkony, jsou na velmi dobré úrovni. (Jinak Cupák s Moravcem jako vedoucí pasťáku pro kluky byl docela dobrý metafór, tak jako zamřížovaná ošetřovna :-O) (01.11.2018)

Zařadit se do života je pro mladého člověka těžké v každé době. Tehdy se aspoň poléčil prací, ale dneska? Jako z ráje zní dnešním mladým, že bývaly časy, kdy byla práce všude, stačilo ji jen chtít. A když vás vyhodili na jednom pracovišti, další dvě už o vás stály. Inu časy a doba se změnila a to co bylo dobré, to už se nikdy nevrátí. Tak ještě že máme o tom pěkné filmy. (05.09.2011)

Tento vynikající snímek ukazuje, jak složitý je návrat do běžného života z " pasťáku ". Vyprávění je jemné a srozumitelné. Nezadrhává se a ukazuje vše, co v životě takového člověka může nastat. Příběh se odehrává za rané normalizace, takže např. oslava za překročení plánu je zcela na místě. Příběh poukazuje na problémy, které se naskytají a které nejsou nijak řešeny. Proto asi je také otevřený konec. Takových odvážných snímků na toto téma je opravdu velice málo. (15.07.2014)

Teprve čtvrté setkání s režisérem Matějkou bylo plné skvělých překvapení. Ústřední dvojice K. Slunéčková a O. Brousek ml. je naprosto vynikající, stejně tak jejich vyvíjející se vztah. Svoje charaktery sehráli skutečně výborně a troufám si říci, že to byla pro oba role výjimečná. Somr lehce zaostává, nicméně otcovský stavbyvedoucí v podání Menšíka a Cupákův kamarádský ředitel, opět vyvyšují herecké kvality filmu. Dokonce i Lenka Kořínková tu má přirozenou a lehce tajemnou tvář. Odcizen vlastnímu domovu bloudí, hledá a občas i nachází. Posledním utvrzením v nadprůměrném hodnocení byla velmi slušná dějová linie, rozdělená na dvě části, a také bez diskuze hudba. M. Kratochvíl ze začátku filmu swinguje skutečně okouzlujícím způsobem. Ke konci lehce ubere, ale atmosféru podchytí vždy skvěle. Jeden z filmů, velmi ovlivněný negativním oficiálním textem. (24.10.2014)