Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Politická soutěž byla výrazně omezená, probíhalo mimořádně rozsáhlé zestátnění majetku, milióny lidí se přesunovaly nuceně za hranice či dobrovolně v rámci republiky, konaly se mimořádné soudy. Ve všech těchto společenských procesech narážíme na jméno Edvarda Beneše. Jeho role je často hodnocena rozporuplně a diskuse na toto téma zdaleka neskončila. Ústavodárné národní shromáždění potvrdilo v červnu 1946 Edvarda Beneše jednomyslně ve funkci prezidenta republiky. Připomeňme, že to bylo krátce po volbách, ve kterých s převahou zvítězili komunisté a které upevnily systém takzvané Národní fronty. Ten byl dojednán politickými stranami na konci války, omezoval svobodné politické dění v zemi a limitoval i moc prezidenta. Edvard Beneš také sám důsledně vystupoval jako nadstranický prezident. Ve společnosti převládli nacionální a levicové tendence. Edvard Beneš i po druhé světové válce vynikal pracovitostí. Dokud mu to zdraví dovolilo, tak nezahálel ani o prázdninách, kdy využíval svá letní sídla pro exkurze po vlasti. Zatímco na Slovensku zdědil už po Masarykovi zámek v Topoľčiankách, na Moravě si vybral nové místo, ze kterého vyjížděl třeba až do Slezska. I úprava nového letního sídla byla však poznamenaná napětím předúnorových let. Rekonstrukce se dokonce na čas pro politické spory zastavila. Přesto její výsledky stojí dodnes za pozornost. (Česká televize)

(více)

Recenze (1)

Reklama

Reklama