Amnestie
Amnesty
Režie:
Jonáš KarásekKamera:
Tomáš JuríčekHrají:
Juraj Bača, Natalia Germani, Aňa Geislerová, Marek Majeský, Marek Vašut, Jana Oľhová, Gregor Hološka, Ján Jackuliak, Martin Stránský, Vladimír Zboroň (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Sametová revoluce v roce 1989 přinesla většině lidí svobodu, někomu ale přinesla i problémy, a někomu jinému zase příležitost a kariéru. Z bývalých prominentů se stávají vězni, z bývalých disidentů a vězňů se přes noc stávají politici a lidé s vlivem. Už za socialismu se začíná odvíjet příběh, který revoluce zrychlí a který vyvrcholí během krvavých událostí největší vězeňské vzpoury u nás. Rozsáhlé amnestie prezidenta Václava Havla ze zimy 1990 se řady těžkých zločinců v leopoldovské věznici netýkaly. Ti se proto vzbouřili a na téměř dva týdny celou věznici obsadili. Oblast věznice se změnila na válečnou zónu a ukončit ji musela až policie a speciální jednotky s využitím vojenské techniky. Nesmlouvavý a tvrdý zásah část veřejnosti ocenila, jiná část poukazovala na jeho přílišnou brutalitu. Emotivní thriller Amnestie o manipulaci, násilí a zradě přináší na plátna největší vzpouru ve vězeňské historii Československa. A spolu s ní i příběh tří párů, jejichž životy se prolínají na pozadí obrovských a rychlých revolučních změn v roce 1989. (Bontonfilm)
(více)Recenze (184)
Jednoho dne vyplavil Dunaj nečtitelný popsaný hajzlpapír. Naštěstí jej neobjevil třeba takový Dušan Pakoš a neudělal z toho Amnestii pro Vejmělkovou s Ibrahimem Maigou v roli nejhnusnějšího leopoldovského cigoše. Tenhle kreativní Jonáš z té stylistické hrůzy spatlal jeden z nejlepších maďarských filmů posledních let o dobách, kdy bezvýhradně platilo, že žádný disident prostě nikdy nemůže být amorální hrabivá kurva, protože je přece disident, a rudými zrůdami náhle uvolněná koryta se rozdělovala sviním z opačného konce spektra. Kdyby se tenkrát stal prezidentem Mejla Hlavsa, vyšlo by to nastejno, akorát bychom teď už měli psychicky natrénováno na tu současnou hradní oživlou mrtvolu. Řemeslně perfektní, dramatizačně i scénáristicky zcela bez výhrad, obsazením skoro taky (skvělý výtěr morgošů i bílé spodiny), jen místo toho pydlookého donchujaského homoše, co parodoval Kňažka, mohli vybrat nějakého skutečného herce. Gajslerka bravurně zmákla svou obvyklou polohu mrazivé dominy z BDSM salónu pro zoufale impotenty, dokonce i Vašut Čarnokurvský byl docela snesitelný, i když mluvil maďarsky jako mentálně zaostalý Papuánec, ovšem třešničkou na dortu byla jednoznačně Iridiová Natálka, která vystřihla tu morálně pokřivenou kurvu tak dokonale, že jsem měl místy chuť jednu vypálit monitoru. Doufám, že ji záhy potkají další pořádné role a nebude se muset ponižovat a plýtvat talentem v plagiátorských sračkopohádkách Prímy HNOOJ se slizce toporným buznohlavem. Dobře, Jonáši! Je rozhodně přínosem, že někdo tu, účelovou amnézií zastřenou, amnestii vytáhl ještě před Ódou na ráčkujícího pravdoláskaře z análů temných včerejšků zase na světlo ateistické, a navíc v takovéto exekučně excelentní a zábavné formě. ()
Škoda, že se vyprávění na začátku, než byly představeny všechny postavy, tak drobilo. Ke konci, spolu s vězeňskou vzpourou, tím, že film nikoho nešetří a předkládá novou verzi Krylovy písně o sametu, snímek dostává takové grády, jaké jsem dlouho u česko(slovenského) filmu neviděl. 70%. ()
Nemyslím si, že se jedná o úplně špatný film, když se děj odehrává v Leopoldově a tvůci mají čas předvést jak postavy, tak ukázat atmosféru nechvalně proslulého kriminálu, ovšem průser jsou všechny ty postavy mimo kriminál jejich vztahy a vazby, disent, stb, abych byl upřimný někdy jsem nechápal ta propojení hlavních hrdinů. Možná rozumím tomu, že tvůrci měli snahu ukázat příčinu vzpoury v Leopoldově nemuselo se s tou politikou zacházet až do takových krajností, jako že si disent už už porcoval moc, vlastně ty letáky mě taky moc smysl nedávali, často se to tvářilo jako alfa omega příběhu, ale pak tomu tvůrci vůbec nevěnovali pozornost. Víc, mnohem víc se zaměřit na vězení, tady hodnotím velmi povedený casting - měl jsem dojem, že si pro mě tvůrci šli do krímu i když postava "karate kid" no nevím, nevím. Samotná vzpoura mohla být delší, vymazlenější, mohlo se to pojmout jak akčně, tak na dusnou atmosféru, ale jo, dám tři, ale je to s odřenýma ušima. Ještě si neodpustím, to co tam kecal Havel to bylo k nevydržení, jedna věc je StB, ale hodit do jednoho pytle politický gestapo s vyšetřovateli závažných zločinů jako obhajobu své amnestie, to jen potvrzuje, že v přímé volbě bych já Havla nikdy nevolil..... i když komouši, okamurové, zemanovci a další rudo-nackovsko-ruská chátro, radši deset pokryteckejch havlů než jeden zkurevnej vrahounskej bolševik. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $314,774▐ Ďalší krásny kus našej histórie. Snaha o dobré dramatické vykreslenie, doby aj postáv sa nezaprie ale na niečo väčšie srdcervúce ešte nemáme dostatočný talent, nadanie, techniku. Ale snaha sa cení tak aspoň máme dosiahnutý slušný priemer. /55%/ ()
Překvapivě skvělý film! Dokonce bych řekl, že kvalitou i tématem ne pouze česko-slovenský, nýbrž veskrze evropský film! Tvůrcům se výborně podařilo imitovat patinu přelomu 80. a 90. let... Vynikající casting, tomu panoptiku muklů se opravdu dalo věřit, trochu horší už to bylo s obsazením světa disentu, neboť profláklé tváře zpočátku trochu rozptylovaly a chvíli mi trvalo, než jsem si na Vašuta zvykl, jeho Čarnogurský nakonec dopadl dobře, vůbec jsem ale nepochopil herecké obsazení postavy Milana Kňažka, dotyčný herec byl typologicky úplně mimo, naopak dokonale autentická byla mizanscéna, využivající skutečné prostředí leopoldovské věznice, opravdu povedený a promyšlený scénář, který má silný přesah a nezobrazuje ani svět disidentů nijak idealisticky...plus odpudivé prostředí StB, dosud velmi opomíjené temné stránky našich nedávných dějin...v tomto aspektu mi Amnestie trochu připomínala i vynikající miniserii Rédl... Tohle se opravdu velmi povedlo! ()
45 minut jsem vydržel se dívat na tu sračku :-( ()
Scény vzpoury v Leopoldově jsou natočeny skvěle a některé dokonce berou dech. Bohužel značná část filmu je vyplněna nudnou vatou. Hromada smyšlených a hlavně zbytečných postav zabírá místo těm skutečným a natahuje snímek do nesmyslné délky. Slovákům není rozumět, protože neumí mluvit a Vašutovi zase není rozumět, protože neumí slovensky. ()
Díry v sametu záplatované hrubým suknem. Škoda jen, že forma a obsah tady jen tak koexistují.. „Zveste toho starého čuráka!“ Jsou výroky pod portrétem na zdi, o kterých se dá říct, že jsou nadčasové.. ()
Stalo se neuvěřitelné - konečně se narodila působivá výpověď o specificích něžnosti listopadu 1989. Není náhodou, že slovo "komunismus" se tam téměř neobjeví a že řada protagonistů ze zelinářských a řeznických přídavků, občas vtělených do kriminálních zločinců, které přirozeně trestá každý režim, se minimálně vyrovná komunistickým zpravodajským službám. Jednu ze svých nejlepších rolí tu hraje Geislerová, výborný je i Marek Vašut. Absence odbornosti a slušnosti se nedá nahradit frází - jakkoliv motivovanou. Proto je také tato výpověď tak hořká. A jak by jinak vlastně měla vypadat? ()
Pro mě byla tohle jednoznačná volba na Českého lva! Konkurentem byli skvělí Vlastníci a Staříci, oba jsou to suverénní české filmy, jenže Amnestie je přece jen o celý level urostlejší, a byť vychází z hlubokého ponoru do neuralgického bodu českých i slovenských dějin, jde jí o celistvější poselství a má nadčasový ideový i dějový přesah - je to ve všem všudy světový film slovensko-českého původu. Perfektní scénář, kamera, střih, zvuk, herci, skvostná smysluplná hra s žánry, kdy do půlky se film tváří jako namakané doku-krimi a dějinně-sociální thriller, než v momentě vzpoury divák najednou zírá na vězně, jejichž cílem je žranice a pustošení, a s mrazením pochopí, že jména a události jsou tu zástupné, ač principiálně, věcně i náladově naprosto věrné, a že je to především nadčasová a na poměry zcela střízlivě ironicky glosující parabola, podobenství o tom, že pravda a láska (Ľubko) v téhle končině dělaly, co mohly, a pořád ještě tu mezi námi nemají přijetí a místo k životu. Nápad s tím, jak se jiní, přeživší, marně pokoušejí autenticky zpívat Kryla, tu hořkou pravdu a lásku, které jsme zapudili, mi bral dech a stesk mi vháněl slzy do očí. Fantasticky napsaná postava Kelemenové (Aňa Geislerová), kolem níž se sobectví a nesobectví ostatních postav otáčí jako na pivotu a ona zůstává tajemnou lidskou hádankou. Hlava mi při sledování většinu času jela na plné obrátky, oči byly pořád živelně sycené a srdce přitom bušilo jako o závod. Ten moment, kdy film přehodí výhybku z konkrétní do metaforické roviny mi do teď radostí zrychluje dech. Z podobných důvodů mě takhle naposledy rozproudili stejně vyvážení Tarantinovi Hanebný pancharti a podle mě by zrovna Amnestie z mnoha objektivních důvodů měla velkou šanci zabojovat i o Oscara. *~ ()
Velmi důležitý film k tématu sametu. Už předchozí Karáskův projekt Kandidát se mi hodně líbil. Respektive vzpomínka na něj je s odstupem čím dál tím lepší, než první kritické setkání. Amnestie je smělá, dravá, chytrá. Jednotlivé postavy jsou velmi výrazné a jakoby opsané ze života, ačkoli ne zcela. Atmosféra je velmi autentická, poměry v bratislavské televizi k nezaplacení. Geislerka se překonává, pomalu už 10 let hraje ty zralé role a pomalu se nebojí přidávat i vnějškově degradující rekvizity. Vašut překvapil, ze slovenské strany je zdaleka největším překvapením Natalia Germani. ()
Popis filmu na čsfd neuvádza, že predlohou k filmu bola kniha Radovana Dunaja s názvom: Amnestia, ktorá rozpútala peklo. Knižka s dejovo kompaktným dejom, remeselne zručne napísaná, čítavá. Tak 70%. Nuž a teraz k filmu - oproti knihe akoby bola nekompatibilná línia väzenia zlodeja obrazov s politickou líniou amnestie Václava Havla po obsadení úradu prezidenta Československej socialistickej republiky a toho, čo táto veľmi široká amnestia vyvolala vo väznici v Leopoldove, kde sa vzbúrili amnestiou nedotknutí väzni. Jednoducho, akési motáky v knihách, čudo-judo disident, eštébaci, bachari - to všetko stálo na jednej strane. Pričom len postavou disidenta a manželky zabásnutého zlodeja sa to nejako prepájalo na politické dianie.Ale celá táto schéma pôsobila dosť strnulo a neživotne. Z uvedeného sa vymykali násilnícki a primitívni spoluväzni na čele s Vlkom a celkom dobre vystihnuté politické pomery prostredníctvom kombinácie dokumentárnych archívnych záberov a správ z telky či rádia. Podpriemerne využitá šanca. 40% ()
Snímok o tom, ako Havel, idealistický myšlienkar mimo realitu, svojim rozhodnutím prispel k ľudskej devastácii. V prípade amnestií sa prvý krát preukázala jeho absolútna nekompetentnosť, rozhodovať vo vážnych situáciách, pričom bola zároveň prvým varovným signálom pre slovenský národ, že tento jedinec bude rozhodne viac Čechom, ako Čechoslovákom. Tesne pred rozdelením republík, to už bol ostrieľaný politik, ktorý umne “sotil” slovenský štát do hladomoru, pričom to málo čo zanechal na prežitie, rozkradol Mečiar so svojimi hrdlorezmi, respektíve Dzurinda s novým, moderným neduhom, nazývaným aj: privatizácia. Toto sa však na hodinách dejepisu nedozviete, lebo “kultúra” oboch národov v zastúpení hercov či umelcov, štrngajúca kľúčmi na námestí, stála pri tvorbe histórie, ktorou po desaťročia vymývajú mozgy dospievajúcej mládeži. “Amnestia” je absolútne priemerným, filmovým zážitkom, ktorý nedá odpovede na nič konkrétne, akurát poukáže na fakt vnímania slobody ľudmi, ktorí nikdy nemali opustiť vysoké múry “L” väznice. ()
Mám trochu zmiešané pocity z tohto filmu. Na jednej strane je fajn, že sa niekto pokúsil dnešnému mladšiemu publiku ukázať ako to bolo, ale celé to bolo dosť povrchné, režisér nedokázal vykúzliť nič, čo by sa divákovi zažralo pod kožu. Scény z väznice sú vždy lákavé, ale presvedčivosť bola kolísavá. Raz sa mi herci zdali trápny, o chvíľu neskôr sa niečo podarilo. Každopádne to zlyhalo na castingu. Herci sa len hrali na tvrdých chlapcov, ale neveril som to ani jednému. Aspoň do vedľajších úloh by som hľadal pravé ksichty z ulice. Škoda, že nemáme takého borca akým je Dany Trejo..Vašut prekvapil slušnou slovenčinou, Bača nebol veľmi presvedčivý, Germániová fajn, ale občas prehrávala...Mix nevyrovnaných výkonov, príbehovo trochu mdlé, nedotiahnuté. Poliaci by z tohoto určite dokázali vytrieskať možno aj nomináciu na Oscara, mi len ledva priemerný film. Leopoldov a vzbura by si zaslúžili lepší film, ale ešte silnejší námet by bol z udalosti, ktorá sa odohrala tesne po nej a to útek a vraždy piatich dozorcov. Možno to raz niekto zoberie naozaj vážne a vznikne dobrý film. Amnestie je bohužiaľ iba na jedno pozretie. 60%. PS. Havlove amnestie to bol riadny prúser... Raz som na stavbe pracoval s vrahom, ktorý zabil 2 ľudí. Keď sa dobre pamätám , bol prepustený práve cez tieto amnestie. To bol, ale možno iný prípad. Pamätám ako mi vravel, "keby som ich nezabil, zabili by oni mňa"... ()
Sympaticky boj absolutne spickoveho domaceho remesla (vykopne uz niekto Karaska do Hollywoodu) s matnym scenarom. Domacich 8/10 ()
Zábavné na tomto filme bolo aj tipovať, kto je kto. Myslím, že sa mi niekoho odhaliť podarilo, ale veľa zase nie. Na toto obdobie sa pozerá len veľmi ťažko, v podstate každá revolúcia, či už biela, červená alebo zamatová, je ako taká hra malých detí, ktoré kujú pikle. K jednotlivým postavám sa radšej nevyjadrujem, mam svoj názor, ten si však nechám pre seba. Politika vzbudzuje len zbytočné vášne. Nadpriemer. 75/100 ()
Nekompromisně upřímné a objektivní, pojato skoro až investigativním způsobem. Sametově jemné předání vlády, tedy pod dozorem, neb tam bolševik sedí dodnes a v tom všem charaktery jak šmirglpapír, které tam také sedí dodnes, usměvaví a různobarevní. Československý počátek dlouho očekávané svobody nebyl tak růžový, jak se třicet let snažíme předstírat a o některých věcech se prostě nemluví...někdo ale naštěstí točí a to úžasným způsobem. Neuvěřitelné množství různých příběhů a osudů, jež by vydaly na několik dalších filmů, se režisérovi podařilo dotáhnout a vygradovat pro mě, na česko-slovenské poměry, zcela nevídaným způsobem, stejně tak vedení herců, není zde nikdo, kdo by kvalitativně vybočoval, Vašut se bez diskuze dočkal své, prozatím, životní role, vše do dokonalosti dotaženo doslova super hudbou a završeno strhujícím závěrem. Osobně vidím ve všech tvůrcích tohoto psychologicko-kriminálního dramatu s prvky thrilleru obrovský potenciál a velký přínos do česko-slovenských filmových vod. [Kino Citadela - Litvínov] ()
I když se mi Kandidát líbil více, musím uznat, že tenhle film si také nebere servítky. Bez příkras líčí období konce osmdesátých let v Československu, nedělá z disidentů modly, ale ponechává jim zcela normální lidské vlastnosti. Film se snaží o objektivní náhled a dlužno dodat, že se mu to dosti daří. Geislerová je skvělá, chladná, manipulativní, cílevědomá i pragmatická. Největším castingovým průšvihem je Majeský, příště by mohl vyniknout v loutkovém filmu, tam jsou všichni ze dřeva, zapadne. ()
Málo odvážné, bez silného emotivního závěru. V každém případě se jedná o nevšední počin. Téma vězeňské vzpoury v Leopoldově, která souvisle probíhala s pádem režimu, je nastaveno neotřelým způsobem. Režisér nás k ní pustí až v závěru, takže máme dostatek času se seznámit s množstvím postav a také s chodem ve věznici. Nejvíce zaujme Natalia Germani, od níž se čeká nahota, ale i když se souloži nebrání, tak je oblečená. Její chlap (Juraj Bača) hnije ve vězení, ovšem nevypadá, že by strádal a měl z těžkých zločinců strach. Scénu následně zaplavují další a další postavy, invalidní manželka (Ana Geislerová) divadelního herce (Marek Majeský), který ji soustavně podvádí. Nevyhneme se ani setkání s politickým vězněm (Marek Vašut), který v následné vzpouře sehraje důležitou roli. A také nechybí lidsky působící velitel dozorců (Ján Jackuliak). Film je tedy především o postavách, jejich charakterech a především postupném prolínání mezi nimi. Většina herců působí ve svých rolích výrazně. Přece jen ta hlavní atrakce filmu je to nejvíc, na co se divák těší. Samotná vzpoura není natočena špatně, ale ani nikterak oslnivě. Chyběla syrovost, větší pocit strachu z vězeňské čeládky. Nevěrohodné rysy film nabere v závěru, kdy každá z důležitých postav čelí svému osudu. Tady měly emoce pracovat na tisíc procent, jenže závěrečný vrchol nebyl vůbec v ničem překvapivý. A odvaha tvůrcům také chyběla. Některé scény si to přímo vyžadovaly, erotika, neutěšené poměry ve věznici, nečekaná rozhodnutí postav. Jonáš Karásek navodil tehdejší dobu zajímavě a neradostně. Technická stránka filmu se také povedla. Závěr nepřinesl žádné extra zajímavé rozuzlení. Celkově tenhle dramatický počin i přes své nedostatky stojí za zhlédnutí. 6/10 ()
Sametovou revoluci pamatuji. Ne nebyl jsem zmlácený na Národní pořádkovými silami, ani mne nespláchlo vodní dělo a ani mne radlicí ke zdi domu nepřimáčkl VB transportér. A většina těch co tvrdí, že to zažila věřte, že nejspíše ne a kecá. Připomínají mi tak trochu ty desetitisíce partyzánů po válce, ze kterých v součtu mohla být nejedna divize co by Němcům zle zatopila, ale oni byli všichni tajní a ukrytí v lesích, kde škodili nacistům :-)... Pamatuji uzavřené ulice, houkající antony, cajty se štíty a obušky, prolhané reportážena ČST i v rádiu, poslechy Svobodné Evropy i to jak se to potom celé začalo pomalu ale jistě skládat k zemi... Co se dělo v jiných městech ČSSR jsem vnímal jen okrajově, spíše s lehkým ujištěním, že tam se to také kácí po vzoru Prahy. A co se děje na Slovensku, to už pro mne bylo skoro daleko až moc abych to sledoval, nebo si pamatoval nějaká jména tamních sametových revolucionářů. Proto jsem docela se zájmem kdesi četl rozhovor Marka Vašuta o novém filmu Amnestie a dnes ho i dal. Myslím, že co se týče dobové autenticity se film podařil na jedničku. Vše bylo takové správně socialistické, tedy olezlé, zanedbané, šedivé... Bylo celkem zajímavé sledovat, co se asi dělo na Slovensku. Jenže film je o amnestii a tak si nejsem úplně jist co vlastně tvůrci chtěli točit. Zda ta hoďka a půl je ántré té půlhodinové vzpouře v Leopoldově aby byl divák v obraze, nebo o co tu vlastně jde... Vzpoura sama byla docela dobře udělána, ale mohlo se trochu více tlačit na pilu hlavně při zásahu speciálních jednotek. Doporučuji kouknout na ytb na zhruba 8 minutové video - 1990: Útok Československé armády a policie na Leopoldov. To je akčnější než celá vzpoura v tomhle filmu. Ten závěr byl taky dobře zpracován... V tatrovkách soudruhů si záhy si vozí zadky noví papaláši nového režimu. Super byl zvolený soundtrack a dobové písničky. Za zmínku určitě stojí spolupráce filmařů s Depeche Mode, kteří povolili své skladby ve filmu. Depešáci a jejich koncert , to je pro pamětníky také přelom osmdesátek a devadesátek, takže to tam sedlo jak hrnec na prdel jak se říká! Závěrečné spojení Kryla a Vltavy v Pasážové revoltě taky super. Trochu rozporuplné dojmy mám ze slovensky hovořícícho Marka vašuta. Byť ho mám rád, tady jsem mu toho Slováka moc nevěřil... Super byl tradičně Ján Jackuliak v roli poručíka vězeňské služby. Dávám tedy 3 molotovy a jsem docela rád, že jsme tenhle film viděl. Havlova amnestie byl nezodpovědný akt idealisty... Měli být puštěni političtí vězni, některé případy měly být přezkoumány... To co se dostalo ven byla leckdy svoloč co neměla opustit brány krymu ať už padl režim nebo ne. Mám na to také osobní vzpomínku. Vysněného Favorita 136 l, na kterého otec stál den a noc před obchodním domem Kotva nám ukradl jakýsi zloděj z Mototechny když nám na něm v rámci pravidelné prohlídky cosi seřizovali. Kriminalisté jej tenkrát velmi rychle i díky jiné trestné činnosti chytli a byl záhy odsouzen. Auto se našlo, nabourané... Chlapec měl uhradit plnou škodu. Ale přišla amnestie, chlapec byl protuštěn a zmizel... Ne, tihle šmejdi měli zůstat v chládku ideály neideály Vašku Havle ! . * * * () (méně) (více)