Nastala chyba při přehrávání videa.
  • bart_
    **

    "Eště raz mi tu budete robiť bordel tak vám zakážiem na měsiac televizor, je to jasné, Gujda?" "Dyť ny zme kludný ako jasmínový čaj." ____ Tahle rádoby hustokrutopřísnodrsná balada o jednom z prvních impulzů zániku Československého štátu se mi jednoduše nepáčila - kadencí prvoplánových klišé počínaje, slovensky hovořícím Markem Vašutem konče. Snímek je totiž velice zpátečnický a spontánně pojatý - spíš ve mně evokuje, že byl natočen roku 2010, natožpak v roce předloňským. Patetický závěr tak zaváněl štyngecem, až se mi grcat chcelo. Měli jsme zůstat spojení. Bodka.(7.8.2020)

  • marhoul
    ***

    Můj komentář se odvíjí především od kamery, která mně osobně nesedla. Nelíbí se mi "epileptické pojetí" a v kombinaci s rychlým střihem mě to rušilo. Toto je o vkusu jednotlivce, čili nic, co by mělo odradit další diváky. Mně vadily permanentní roztřesené záběry alias dokumentární či investigativní repo. Ve scénách vězeňské vzpoury takový styl seděl parádně, mělo to super švih, ale ve zbytku filmu nikoli. Navíc ty scény vzpoury mohly dostat více prostoru. Čech mluvící mizerně slovensky a Slovák mluvící mizerně česky. Jako potomek obou národností a osoba, která se neustále pohybuje na obou březích řeky Moravy, chyby v akcentu vnímám silně, navíc nechápu jejich smysl. Pan Vašut je jazykově nadaný, přesto mi jeho řeč tahala uši. Kdy nastane doba, kdy v československém nebo slovenskočeském snímku budou Češi mluvit česky a Slováci slovensky? Zvláště když tam Aňa česky mluví. Jednak si rozumíme a autentický hlas a řeč je pořád nejvíc. První vlaštovka už vyletěla ve slovenské verzi pohádky Hodinářův učeň. Pan Viktor Preiss v ní česky hovořil a nevím o nikom, koho by to pohoršilo. Škoda, že se v takovém trendu nepokračuje. Dále: koukat se celý film na zuřivě žvýkající nesympatické tele, to je taky něco. Existuje celá škála hereckých výrazových prostředků, domnívám se, že žvýkačky pro vykreslení charakteru postavy zapotřebí opravdu není. Ale jinak obsazení pochválím, Juraj Bača "seděl" příkladně, zbytek muklů taky neměl chybu, kde ty ksichty vyhrabali, je mi záhadou. Klobouk dolů, bylo se na co koukat, Aňa tradičně dobrá, Ján Jackuliak výborný, příběh mě zaujal, téma atraktivní, provokativní, zamyšlení se hodné, záběry ze vzpoury v Leopoldově znám z fotek Tibora Huszára, síla! Šílené! Konečně se toto téma dočkalo zpracování, film však hodnotím průměrně.(31.10.2019)

  • mchnk
    *****

    Nekompromisně upřímné a objektivní, pojato skoro až investigativním způsobem. Sametově jemné předání vlády, tedy pod dozorem, neb tam bolševik sedí dodnes a v tom všem charaktery jak šmirglpapír, které tam také sedí dodnes, usměvaví a různobarevní. Československý počátek dlouho očekávané svobody nebyl tak růžový, jak se třicet let snažíme předstírat a o některých věcech se prostě nemluví...někdo ale naštěstí točí a to úžasným způsobem. Neuvěřitelné množství různých příběhů a osudů, jež by vydaly na několik dalších filmů, se režisérovi podařilo dotáhnout a vygradovat pro mě, na česko-slovenské poměry, zcela nevídaným způsobem, stejně tak vedení herců, není zde nikdo, kdo by kvalitativně vybočoval, Vašut se bez diskuze dočkal své, prozatím, životní role, vše do dokonalosti dotaženo doslova super hudbou a završeno strhujícím závěrem. Osobně vidím ve všech tvůrcích tohoto psychologicko-kriminálního dramatu s prvky thrilleru obrovský potenciál a velký přínos do česko-slovenských filmových vod. [Kino Citadela - Litvínov](18.11.2019)

  • NinadeL
    *****

    Velmi důležitý film k tématu sametu. Už předchozí Karáskův projekt Kanditát se mi hodně líbil. Respektive vzpomínka na něj je s odstupem čím dál tím lepší, než první kritické setkání. Amnestie je smělá, dravá, chytrá. Jednotlivé postavy jsou velmi výrazné a jakoby opsané ze života, ačkoli ne zcela. Atmosféra je velmi autentická, poměry v bratislavské televizi k nezaplacení. Geislerka se překonává, pomalu už 10 let hraje ty zralé role a pomalu se nebojí přidávat i vnějškově degradující rekvizity. Vašut překvapil, ze slovenské strany je zdaleka největším překvapením Natalia Germani.(27.11.2019)

  • Morholt
    ****

    O amnestii a leopoldovské vzpouře je to vlastně až v závěrečné půlhodině. Do té doby film mapuje především dobu těsně před převratem, kdy se prakticky ve stejné míře věnuje vězňům i lidem na svobodě, přičemž jejich osudy jsou vzájemně propletené. A to se mi líbilo víc než samotné nepokoje. Zásluhu na tom mají především výborně napsané postavy, které až na trestanecké výjimky nepůsobí lacině černobíle. Zejména u person z řad disentu si toho cením. Tím ale nechci říct, že by se film pouštěl do nějaké laciné revize dějin a házel disidenty do jednoho pytle s exponenty bývalého režimu. Jen z nich prostě dělá lidi a ne svaté obrázky. Něco do sebe má i samotná atmosféra věznice a věrně je vykreslený i samotné přežívání uvnitř. A bavila mě i jemná porevoluční kritika beroucí si na paškál bryskní převlékání kabátů. Problém jsem neměl ani s herci a ač jí obyčejně moc nemusím, Geislerová mě tady potěšila. 85%(2.7.2020)

  • - Námet pre film autori čerpali z knihy "Amnestia", ktorá rozpútala peklo. Kniha podrobne mapuje práve väzenskú vzburu v Leopoldove. Autor knihy je spisovateľ Radovan Dunaj, ktorý pracuje ako vychovávateľ v košickej väznici. [Zdroj: PR House of Ukulele] (embecka)

  • - Při projevu Václava Havla hraje „Vltava“ od Bedřicha Smetany. (Duoscop)

  • - Reálným předobrazem postavy, kterou představuje G. Hološka, je Tibor Polgári, jeden z tehdejších vůdců vzpoury, mezi vězni krajně obávaný pro svou psychopatickou povahu. Tento člověk se o rok a půl později (na podzim roku 1991) společně s dalšími několika spoluvězni pokusil z Leopoldova utéct, přičemž na to doplatili životem 4 příslušníci vězeňské služby. Za to byl následně odsouzen k doživotí. (xentrixx)