Kamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Jan KaprHrají:
Bohuš Hradil, Jaromír Spal, Oldřich Lukeš, Běla Jurdová, Jarmila Kurandová, Jiří Suk, Antonie Hegerlíková, Štěpán Zemánek, Theodor Pištěk, Josef Beyvl (více)Obsahy(1)
Český celovečerní film pro mládež o statečnosti našich pionýrů. Uvádí nás do pohraničního městečka v západních Čechách a na příběhu skupiny malých chlapců, kteří pomohou dopadnout záškodníky, nám ukazuje, jak naše nejmladší generace, vyrůstající v pionýrských organisacích, je již prodchnuta novým duchem. Film přes velmi četné slabiny bude jistě pro svůj napínavý děj zajímavou podívanou pro naši mládež. (Filmový přehled)
(více)Recenze (13)
Pravděpodobně jediný film všech dob, jehož hlavní postavy mají moje příjmení a v němž anonymní pionýrku hraje moje bývalá tchýně. V rolích dalších pionýrů např. Vl. Pucholt a Vác. Postránecký. V rolích agentů a špiónů Vítězslav Vejražka, Josef Chvalina, Josef Beyvl. V roli Theodora Pištěka Theodor Pištěk. ()
Československý státní film chtěl tímto filmem splatit velký dluh, který má vůči našim dětem a mládeži, a vytvořit film o mládeži pro mládež. Úmysl byl chvályhodný. I námět není špatný: přerod chlapce, zkaženého rozmazlováním babičky, v pionýra v pravém slova smyslu a v pozadí rozvinutý boj proti záškodníkovi. Ale nakonec vznikl film špatný. Kde je příčina? Je jich mnoho. Hlavní je ta, že autorům filmu, zvláště autorům scénáře, se nepodařilo prokreslit pravdivě charaktery jednajících postav. Místo živých lidí vidíme ve filmu papírová schemata, kterými trpěl náš film před čtyřmi lety, posunovaná autory libovolně. Z toho vyplynuly i slabé herecké výkony, protože herci si nevěděli s těmito černobílými charaktery rady. Klasickým příkladem toho je výkon Vejražkův v roli záškodníka Lorenze. Režie nezvládla také hru dětí a děti proto papouškují pouze texty. Je to chyba zvlášť citelná proto, že jde o film pro mládež, které musíme dávat to nejlepší. Bylo by však chybou, aby tento nezdařený pokus odradil naše filmové pracovníky od další práče v tomto žánru. Naopak, tento film právě pro své chyby přináší cenná poučení pro další, úspěšnější práci. Filmový přehled 32/1953 ()
Túto manipuláciu s mládežou si nevážila ani komunistická propaganda a označila film ako nepodarený... ()
Takové krásné klukovské dobrodružství… to mohlo být. Škoda, že tu bolševik tlačil na pilu tak, až spálil list. Přesto se tomuto dílku nedá upřít určitá slušnost a vlídnost. Připadá mi ale, že české dětské filmy, vznikající za protektorátu, nenesou stigma propagandy tak, jako tento komunistický debakl. Je snad velkým snem Kluků na řece být v HJ? (ripo-filmový přehled 32/1953- asi to došlo i jim) ()
Pionyri skoci do usmevu zaskodnikum, podporovanymi Americany, kteri se chteji zmocnit technologie na vyrobu oceloveho skla z nedaleke tovarny... Namet sileny, ale film ma akci i atmosferu. Verim, ze ve sve dobe si pionyri nasli sve idoly i v tomto snimku:-). ()
Konec strašidel, aneb jak se kalilo ocelové sklo... Pár hororů jsem už viděl, ač nejsem jejich fanoušek, ale kam se vypíchané oči, uřezané prsty a co já vím ještě hrabou na pečlivě učesaného desetiletého chlapečka, který s pionýrským šátkem na krku sedí na palouku a první den prázdnin hodnotí robotickou dikcí uplynulý rok, že jako ty školní výsledky nebyly takové, jaké si všichni představovali, že dva adepty mezi pionýry nevezmou, protože ještě mají některé vady, a že to je taky tak trochu vina všech ostatních, že jim ve školním roce nepomáhali, a že se to musí změnit... Nebo takový Vejražka coby bejvalý nacista, který podle vlastních slov "přijímá rozkazy od Američanů", to je taky móc hezký exemplář. Vysloveně mi bylo líto Pištěka, ten si na rozloučení s filmovou kariérou zasloužil daleko lepší role než byl šéf pobočky prestižního podniku Sběrné suroviny. Celou dobu jsem se bál, že Stevensův Ostrov pokladů bude zcela popleněn a zatlučen do oceánu tvrdými dělnickými pěstmi členů Timurovy party, ale překvapivě toho byl až do konce ušetřen. Tím pádem hvězdička navíc. To by mě zajímalo, čím si tahle buržoazní kniha vysloužila takovou shovívavost? ()
Ranne padesatkova podivana pro mladez (a pionyry). Deti nahodou pomohou s odhalenim pro-imperialistickych zaskodniku, a zamezi uniku planu na vyrobu oceloveho skla. Bezna podivana, ktera snad neurazi nikoho...zaroven jde ovsem o film, ktery asi obratem zapomenete. :) ()
"Tati, Petr říkal, že se u nich v noci zase střílelo" "To víš, Toníku, jsme na hranicích, kousek od Američanů'" . Ten film není vyloženě nudný, i když věty jsou deklamovány často jako na divadlě, pečlivě a amatérsky. Ale je to prostě film (pozor spolier...předpokládám, že tady děj každý beztak ohodne), ve kterém školák nepionýr skočí na záškodníky, načež jeden z pionýrů zahraje na trubku.a druhý zvolá:"Ukázal nám, jaký je, Patří k nám!'. A pak již následuje deklamování pionýrského slibu..Prostě jedna velká agitace, prodchnutá moralistními řečmi k nesnesení, do toho se zpívá o krásné zemi pionýrů (jejich hlavním zájmem je sběr papíru). Nevím, jestli se u tohohle děti tenkrát pobavili a nějam je to nasměrovalo. Když rodiče chtěli, asi ano. K dívání jen jakožto studijní materiál. ()
Ve čtvrté minutě asi po desáté zazní, že jsme země pionýrů. Ale holčička krásně zpívá: „nebe nad hlavami plyne…“ Gottwaldové se Staliny nejen ve třídách, ale i v každé kanceláři fabriky. U ředitele dokonce Stalinova busta. „V lese se střílelo.“ „To víš, jsme na hranicích kousek od Američanů.“ Sběrový teror. Kdo nedá tunu starého papíru, je vyvrhel. Timur a jeho parta s obrovským pentagramem. Soudruzi vymývači mozků nemohli zapomenout ani na globus, který tentokrát trochu nepatřičně umístili do výkladní skříně knihkupectví. Programování pokračuje chytlavou odrhovačkou: „nebe plné jasných hvězd od pólu k pólu“. Klukovi vymyli mozek. Jiroušek z nějakého důvodu do pionýra nechce, ba se mu brání zuby nehty. Pak mu spolužák nakuká, že Timur byl sovětský pionýr, který pomáhal lidem a Jiroušek by náhle dal všechno na světě, jen aby byl co nejdříve pionýrem. Ani babička, drsná odmítačka pionýrů – pohanů už nic nesvede. Pištěk v sympatické roli vedoucího sběrny surovin. Kvalitní výkon Beyvla v roli defraudanta. Pěknou hudbu složil Stalinův kamarád Jan Kapr. ()
,,Podívejte se na Rudu! Jak je to dlouho, co seděl v lavici a teď už jede jejich učňovská úderka u nás v továrně na 127 procent.“ Konec strašidel je těžce naivní agitka, ve které se vyskytují všechny důležité prvky pro politicky angažované filmy z počátku 50. let. Zde jsou to vzorní mladí pionýři, kteří si dávají kýčovitá předsevzetí, jsou uvědomělí a sbírají sběr. Dále progresívní továrna na sklo, jejíž tajemství nerozbitného skla chtějí ukrást zrádní kapitalisti ze západu pomocí domácích diverzantů a válečných zločinců. Dialogy jsou příšerné a toporné, postavy černobílé a neživotné, děj šablonovitý vedoucí neomylně k vítězství těch správných. Jediné, co stojí za zhlédnutí je krátká pasáž návštěvy sklárny, kde lze vidět alespoň částečně, jak se sklo vyrábělo v 50. letech. ()
To je peklo! Tohle se komunistům musí nechat, "nenápadné" agitky točit uměli. A tento "film pro děti" je toho důkazem. Celá zápletka skončila v momentě, co se na scéně objevil hlavní záškodník (byť naváděný ještě horšm individuem) - ani nemusel promluvit a bylo zřejmé, kdo by z pohledu autorů scénáře měl dostat obuškem (z pytle ;)). Nicméně většina herců hraje obstojně, většina neherců příšerně a dá se to jakžtakž zkousnout. ()
Nádherná ukázka toho, jak dokázal komunismus manipulovat s nebohou mládeží a vymývat jí mozky. Neříkám, že pionýr byl špatný - je určitě fajn se naučit něco do života, pomáhat se sběrem papíru a vážit si přírody. Je ale špatné velebit komunisty jako bohy - šíleně mě nas*raly ty kecy o svoloči ze Západu, jak jsme tady všichni nejlepší a vše americké je nejhorší. I to však bohužel k té době patřilo. Film na jedno podívání - musím pochválit alespoň tehdejší venkovský život a držení lidí při sobě. Ačkoliv ono to tak určitě nechodilo všude... ()
Záškodníci, úderníci, pionýři, malované děti. A dialogy jak z Divadla Járy Cimrmana: "Podívejte se na Lojzíka, děti, ještě nedávno seděl tady ve školní lavici a teď už má u nás v továrně svazáckou úderku, která pracuje na 127%." Takže 1* za nechtěnou srandu. ()