Režie:
Jan MatějovskýScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Ivan ŠlapetaHudba:
Jan KlusákHrají:
Vlastimil Brodský, Eduard Cupák, Josef Hlinomaz, Vladimír Menšík, Nina Divíšková, Emma Černá, Lubomír Kostelka, Martin Růžek, Martin Štěpánek, Marie Motlová (více)Obsahy(1)
V moderní nemocnici se provádějí náročné srdeční operace. Každodenní provoz osobitě komentuje zřízenec Cajthaml... Stylizované ,,snové" scény jsou kombinovány s dokumentárními záběry skutečných operací, které byly natočeny ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové. Ojedinělý kinematografický pokus divadelního a TV režiséra si po letech připomene jen nemnoho diváků. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (34)
Námět; Jiří Dietl. Říkám to pořád že málo známé (nekomerční) a zapomenuté filmy jsou jedni z nejlepších, tento ojedinělý filmový pokus, později už jen TV režiséra Matějovského, by měly vysílat přeci jenom častěji. Filmy z nemocničního prostředí mám rád, sice se mi chvíli zvedal pěkně kufr při všech těch skutečných operací, zároveň trochu dlouhých, ale jinak dobrý, stylizované snové scény mi zde docela vadili ale naopak všecky ty osobité komentáře nemocničního zřízence Cajthamla ty byly opravdu výstižné a film nádherně oživovaly. Skvělé herecké obsazení (Hlinomaz, Menšík, Cupák, Růžek, Motlová aj) byla jedna z dalších silnějších stránek. Barrandov mi zas jednou udělal radost, filmu by jsme se na jiných TV stanicích sotva kdy dočkaly. ()
"A je po ptákách. Zase o jedno sdrátovaný srdce víc. A svatýmu Péťovi jsme udělali bordel v příchodech." Tenhle film, o němž jsem dodnes neslyšel, mě velice překvapil. Jednak vynikajícím civilním výkonem Josefa Hlinomaze, dále hvězdně zahranou lékařskou partou, fascinujícími reálnými záběry operace i Dietlovým "mozaikovitým" scénářem, který kromě tradičně precizně vykreslených charakterů hercům nadělil i řadu vtipných hlášek ne nepodobných těm z M*A*S*H*e. Je pravda, že bych se obešel bez některých snových scén a že veselý hudební motiv Jana Klusáka, který zněl hlavně při scénách s Vlastimilem Brodským a automobilem, sem taky tak docela nepasoval, ale ve výsledku jsem byl nadprůměrně spokojený a ani jedna z postav a ani jeden z jejich příběhů mi nebyl ukradený. Tři a půl hvězdy. ()
Zajímavý výběr herců na ústřední role, lekáře Menšíka či Hlinomaze jsem nečekal, inu proč nakonec ale ne.. Průměrný snímek snažící se o lepší úroveň. ()
Tak tohle mi setsakra sedlo! Herecká elita, skvělý scénář a do toho ty poetické vize nemocničního zřízence Josefa Hlinomaze. Navíc Menšík jako kardiochirurg byl naprosto boží a neskutečně uvěřitelnej! Prostě PAN herec. K němu Cupák, Růžek, Kostelka v roli anesteziologa! Fantazie! Prostě tohle bylo skvělé a přes vážnost tématu výborně okořeněno černým humorem. Ty představy zřízence v ostrém kontrastu s chirurgickou rutinou, při níž chtě nechtě u operací srdce mnohdy lékaři bojují se smrtí o život pacienta byly v zajímavém protipólu. Zprvu to rušilo, ale pak jsem si na to zvykl na jako takové osobní karty jednotlivých doktorů a nakonec se těšil i na to jaké budou další. Do toho to bylo natáčeno buď někdy brzy na jaře, nebo pozdě na podzim na zámečku ze kterého se udělala nemocnice... Vše to mělo takovou tu správnou pachuť sedmdesátek, melancholie, toho nemocničního strachu za dveřmi s nápisem operační sál i naděje. Ač už je dnes lékařská věda mnohem dále, přesto a nebo právě proto smekám před neskutečným umem doktorů, kteří umí Sv. Petrovi udělat binec v papírech... Film je jim poctivou poctou a svým způsobem ukazuje i určitou osamnělost všech těch, kteří se rozhodli svůj um a mnohdy i volný čas věnovat našim životům. Za to jim budiž dán obrovský dík. Rešisér Matějovský (až na dříve viděné Podezření) mi do dnešního dne nic neříkal, ale po tomhle vynikajícím kousku se na něj více zaměřím! Dávám za 5 MG adrenalinu! * * * * * ()
Pro mě dodnes neznámý Jan Matějovský posbíral jedny z nejlepších herců které mohl (Menšíka jako chirurga opravdu hned tak nevidíš) a dosadil je do krásného scénáře pana Dietla. Osobitý zřízenec a jeho fantazijní realita, černý humor spojený s jeho prací a krátké, ale výborné osudy doktorů i všeho personálu. To vše v bývalém zámečku, který se teď stává místem smutku i nadějí, protože občas tomu svatému Petrovi ti doktoři naruší příchody. Starost o jednotlivce i srovnání se s osudem operačního chirurga. Zbytečně nenatahovaný, precizně zpracovaný filmeček s pohodovou atmosférou. ()
Jediný počin Jana Matějovského točený do kin jsem už kdysi viděl a pamatoval si, že mi Pět mužů a jedno srdce tenkrát vůbec nesedlo, asi nejvíc tím nevšedním zkombinováním jednou groteskně komediálních scén, jindy zase až nepříjemně autenticky detailních záběrů na operace vnitřních orgánů během stejného děje na nemocničním sálu. Po letech jsem měl už o cosi lepší dojmy, dokážu ocenit režisérovu originalitu v některých nápadech a neotřelých postupech, i když... Drama s rodinnou linií kolem postavy primáře v podání výborného Martina Růžka mi připadalo i přes menší zkratkovist natolik pohltivé, že se vůbec nebilo s jindy humornými scénami, třeba kolem primářova syna a jeho komplice od luxusních aut, v doprovodu hravých hudebních předělů, nebo i vtipných a stylizovaných snových výjevů (černohumorně ironický dialog s nebožtíkem Brodským mě dostal asi nejvíc!). Hodně se mi líbily i pravidelné průpovídky s Josefem Hlinomazem coby jedním z doktorů, který zároveň do kamery glosuje o běžném dni v nemocnici a jejich zaměstnancích. Když se ale pak do filmu ještě přidaly zmíněné dlouhé scény z operací, navzdory technickému zvládnutí jejich zajímavého obsahu s nahlédnutím do náročné a důležité profese v mých očích právě ony svou délkou brzdily jindy slušný spád a tempo filmu. Právě u nich jsem nabyl pocit, že těch střídajících se stylů (včetně takto extrémního protikladu) je tu nahromazeno přeci jen příliš, aby vše fungovalo stejnou měrou. [65%] ()
Nesmírně citlivě natočený, byť poněkud nevyvážený film. Bodré postřehy zřízence Cajthamla se s celkovým vyzněním filmu poněkud míjí, stejně jako stylizované "události ze života lékařů", byť jsou samy o sobě vcelku zajímavě aranžované. Trochu méně by v tomhle případě bylo asi více. Nesmírně civilní a přesvědčivé podání operace, včetně toho, že to není žádný "akční trhák" á-la ER, je snad nejvěrohodnějším zachycením medicínského prostředí v českém filmu vůbec, a to včetně přípravy nebo následné pooperační péče. Ocenit je nutné i to, že se dozvídáme něco o "lidech kolem", ale přitom to není žádné uslzené melodrama. Škoda, že Matějovský neudržel v téhle civilní rovině celý film a nechal se zlákat zbytečnými efektními vsuvkami... Celkový dojem: 70% Zajímavé komentáře: Karlos80, Mackin, Master19, Brejlil, FireTight PS: Film je dnes mj. i zajímavým dokumentem, ukazujícím stav měšického zámku a zámeckého parku na počátku sedmdesátých let. ()
Docela zajímavá pologroteska o "srdečních" chirurzích. Spíš než reálný příběh je to slepenice menších historek a profilů jednotlivých doktorů, sestřiček a zřízence Cajthamla. Do toho se občas začnou dít divné scény s ještě divnější hudbou (část s Brodským v kradeném autě mi vybavila Bédu Hudečka, co opravoval auta v Jáchyme, hoď ho do stroje). Celkově to na dopolední vysílání na TV Barrandov nebylo špatné. ()
Skvělé komediální drama s výborným scénářem, tohle je opravdu krásně napsané.. Jeden den ze života chirurgů, pana primáře, sestřiček a zejména nemocničního zřízence, který je divákovi průvodcem a komentátorem dění v nemocnici.. Herecké obsazení parádní, Vlastimil Brodský, Eduard Cupák, Vladimír Menšík jedním slovem báječní, no a černý humor + snové pasáže jsou pro mě příjemným zpestřením, u mě filmová spokojenost.. ()
Méně známé dílo Jaroslava Dietla a přitom tak krásný a poutavý film. Vidět pana Menšíka v roli obětavého lékaře byl požitek a celý film je zajímavě doprovázen vyprávěním Josefa Hlinomaze. ()
Je na tom ostře znát normalizační kvalitativní propad. Herci jsou tam “všichni”, krásná Černá, výtečná minutovka Třebické, Regině táta, Šulcová ještě nepodobná sobě v S tebou mě baví… - a samo “všichni” chlapi. Šlapetova kamera výtečná, leč Dietl to bohužel vše přebije. Halucinační scény v parku začínají jak z Ovoce stromů rajských jíme, leč když jedou podruhé a potřetí, je jasné, že je konec: je děsivé to tvůrčí nenasazení - takhle odsýpá forma díla, pro které tvůrce nedýchal. Klusákova hudba to bohužel způlky do té fachy utvrzuje - snad je to hudební dramaturgií, obávám se ale, že kšeftem - dobré asi je, že mu v té době vůbec dali práci. O režii se toho moc říct nedá. Divný film. ()
Jednotlivé příběhy pracovníků chirurgického oddělení jsou staženy do celistvého snímku. Navštívíme jeden běžný den s náročnými a složitými operacemi a starosti a život personálu. Přiznávám, že do dnešního den jsem film neznal a TV Barrandov mi zase rozšířil obzor. Vcelku zajímavý film s vynikajícím obsazením a výborným vypravěčem panem Hlinomazem. ()
Krasny normalizacny film od mne neznameho rezisera Jana Matejovskeho, kde Mensik exceluje ako doktor. A vsetko podstatne vymenoval za mna uz kolega uzivatel mchnk. 76 % ()
Zajimavy pocin s vybornym hereckym obsazenim, spoustou ukazek ze skutecneho operacniho salu a predevsim vybornou postavou zrizence Cajthamla (Josef Hlinomaz), ktery velmi vtipne a trefne komentuje jen dalsi obycejny den v nemocnici... ()
Kanyzova němá 2 vteřinová role.Rázlová, Černá, Šulcová - kočky v nejlepších letech:-)) Jinak dost děs... ()
"Zase o jedno sdrátovaný srdce víc. A svatýmu Péťovi jsme udělali bordel v příchodech." 😃 V případě tohoto filmu jde za mě o fakt velký objev. Do dneška jsem totiž vůbec netušil, že takový nápaditý film existuje. On to přitom ani úplně není jeden jednolitý film, ale spíše dva (možná i tři) filmy v jednom. U toho prvního, který lze chápat jako jakousi poctu lékařskému umění, se (při vědomí že jde o film, na němž se scénáristicky podílel Jaroslav Dietl), možná neubráníte jisté reminiscenci na seriál Nemocnice na kraji města (viz precizně pojaté scény z operačního sálu). Tento dojem ve Vás ještě posílí spolehlivý/vtipný glosátor všeho dění Josef Hlinomaz v roli nemocničního zřízence. Neříkám, že je Hlinomaz vysloveně nějak moc podobný Miloši Kopeckému v legendární roli doktora Štrosmajera, ale ten jeho místy až šibeniční humor, ten je fakt výborný. Ale abych přešel k tomu "druhému" filmu. Ten má podobu několika "fantaskních" scén odehrávajících se ve světě fantazie našeho nemocničního zřízence. Ty fantazie se týkají skoro všech členů nemocničního personálu a Josef Hlinomaz se v nich převtěluje do celé řady postav (včetně postavy pána boha). Ze všech těch fantazií mě asi nejvíce zaujala ta s notnou dávkou černého humoru (o autohavárii Vlastimila Brodského a jeho následném pohřbu-Hlinomaz se tu baví jako by se nechumelilo s nebožtíkem a Brodský při tom mj. vysloví přání, aby zatáčka, v níž se zabil, nesla do budoucna jméno o něm). Celkově mě tyhle fantazie přišly velmi osvěžující a velmi jsem si je užíval. Stejně tak osvěžující byla ve scénách, kdy Brodský řídil auto (ve fantazii i v reálu), hudba Jana Klusáka. Někomu to možná při té scéně s havárií může přijít až poněkud nemístné, mě (s ohledem na to, že šlo jen o fantazii) se to naopak moc líbilo. Jako se mi líbil vlastně celý tento film. Na plný počet hvězdiček to rozhodně nebylo (zvláště kvůli pár hluchým scénám tzv. ze života nemocničního personálu-třetí dějová linka), ale jinak velmi příjemný zážitek ()
Výborné, klidně plynoucí a s výbornými herci, kteří podřizují svoje ego jemné kontuře filmu a nenásilně a skvěle... hrají. ()
Vcelku mě překvapilo, že se jednalo o scény z chirurgického oddělení, podle hlasitých Hlinomazových samomluv jsem měl za to, že spíš půjde o ukázky z oddělení psychiatrického, kde Hlinomaz nepracuje jako zřízenec, ale jako pacient. Jinak tak nějak šlo o typickou dietlovinu, což v tomhle případě nemyslím pochvalně, protože jsem osobně ještě nepotkal doktora, který by s nadhledem pronášel takové tvrdě sentimentální, filozofické proslovy, jako to dělá v Dietlových seriálech každý druhý. ()
Neprávem zapomenutý český film odehrávající se během jednoho dne na nemocničním oddělení, na němž se provádějí náročné srdeční operace. Stáváme se tu svědky nejen jedné takové operace a následných komplikací, ale poznáváme i osobní problémy zdejšího personálu. A to vše svérázným způsobem komentuje zřízenec Cajthaml, kterého si zahrál netradičně umírněný, osobitý herec menších rolí Josef Hlinomaz. ()
Plejáda úžasných hercov je predpokladom toho, že bude na čo pozerať a to sa mi aj potvrdilo. Film ma svojou nezvyčajnosťou veľmi zaujal. V 70-tych rokoch mala väčšina československých filmov taký nejaký tragický nádych, preto sa mi tu páčilo to striedanie drámy, dokumentárnych záberov a komédie. K tomu aj adekvátna hudba, tá to celé pekne podčiarkla. No a filmy z lekárskeho prostredia milujem. Poriadne 4*. ()